Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -
|  |
Bhagavadgíta,-संन्यासयोगः saṃnyāsayogaḥ, (S.-1, Ch.-5), Verš.-26 |
कामक्रोधवियुक्तानां यतीनां यतचेतसाम् ।अभितो ब्रह्मनिर्वाणं वर्तते विदितात्मनाम् ॥ ५-२६॥ |
kámakródhavijuktánáṁ jatínáṁ jatačétasám | abhitó brahmanirváṇaṁ vartaté viditátmanám || 5-26 || |
Bytí v jádru
|
काम káma (m.) = touha, vášeň;
क्रोध kródha (m.) = hněv;
वियुक्तानां vijuktánáṁ (m. gen. pI. p. pass. participle vi*judž) = z oddělených, z nespojených, (kámakrodhavijuktánáṁ, m. gen. pI. TP cpd., z těch, kteří jsou odděleni od vášně a hněvu);
यतीनां jatínáṁ (m. gen. pl.) = z asketů;
यतचेतसाम् jatačétasám (m. gen. pl.) = ti, jenž nejsou ovládáni myšlenkami, (as BY cpd.);
अभितो abhitó (adv.) = blízko;
ब्रह्मनिर्वाणं brahmanirváṇaṁ (n. nom. sg.) = nirvána brahma, rozplynutí sebe v brahma;
वर्तते vartaté (3rd sg. pr. indic. mid . *vrt) = to leží, to existuje, to funguje, to se obrací;
विदित vidita (p. pass. participle *vid) = věděné;
आत्मनाम् átmanám (m. gen. pl.) = Sebe átmá, (viditātmanām, m. gen. pI. BY cpd., znalci átmá, z těch jimž je átmá známo.)
|
Luki: Ti, jenž se osvobodili od vášně a hněvu, kteří nepodléhají své mysli a kteří poznali opravdové já (átma), takoví jsou obklopeni Nejvyšším Bohem ze všech stran. ||5-26||
Kostič: Touhy a hněvu zbaveným asketům, jež mysl ovládli, těm znajícím své podstaty blízká je brahma-nirvána.
Komentář Govind: Je zde slovíčko jat a jatínám. Je to, co je. Anáhata čakra a jam, jatínám je jádro, tak kdo je v jádru? Anahata čakra je jádro a v ní je jam. Podobně utopenec, nesedí na flašce, ale je uvnitř, je jatinám. Také čet a čitt, vědomí, životní síla. Včera se hodně rozebíralo v ájurjóze, co je to čitt? Je to to, co žije. Hlavní konatel jádra.
Co je sam? Slovíčko sam znamená vyrovnanost, v rovnováze. A co je rovnováha? Když je šikmá? Když je rovná? Tak ten jat, čitt, sam je ta vyvážená životní síla v srdci. Jatinám je ten utopenec uvnitř, který je vyvážený. Jak může být uvnitř nevyvážený?
Kám a kródh je nevyvážený. Vnitřní obsah se hýbe. Kuře chce ven a když z vajíčka není kuřátko, pak bílek a žloutek chce rychle na pánev. Těší se na pánev. Nitro je vyvážené. Co nás rozhází, je vášeň a hněv. Co to je vášeň? Vášeň odhalí slovíčka: důležitý, potřebuji a musím. To je vášeň. Když není vášeň, je nemusím, nepotřebuji a není důležité. Jakmile přijde do uší slovíčko potřebuji, hned si myslíte, že přišel pán Bůh vášeň a co bude dělat? Rozhoupe celé nitro, to je jeho speciální práce. Když přichází Bůh, vášeň to začne roztáčet a z toho voní potřebuji, musím a je to důležité. Hned je kródh a samá nenávist, nemám rád, nesnáším. A dál to bují a vyrostou lístečky, to je blbec, magor, hnusný, podvodník, prase. A když ještě pokračují, je tu hnusný svět a dál se rozrůstá strom vášně, do krásného blázince a neklidu a člověk má z toho horečku. Takže kám a kródh, vášní začíná musím, důležitý a potřebuji. To když přichází, tak je jasné, že uvnitř řádí vášeň a nitro je rozházené. Váha není rovná, je šikmá. Přišel pan Hotovo. Pan Vášeň hned potřebuje a musí. Pan Vášeň to roztočí. Váha je roztočená. Předpokládám, že jsou pojmy z první části verše jasné každému broukovi.
Další část verše abhito znamená abhút. Co znamená bhút? Co se zjeví. To, co existuje, co je, jako Slunce, zem, peníze. Panč mahá bhút je pět velkých bhút. Z toho je slovo abhitó, abhút znamená zmiznuté. A kde zmizí? V Pelhřimově, v hrobě, tam není žádné zjevení, jen spalovna. Tak abhité abhút znamená není projevené. Ve druhé části verše je přímo definice pro čtvrtý modul ájurjógy, kde je dháraná, dhján samádhí, a to je Brahma nirvánám.
Abhút – není bhút. Vesmírný tok je vynulovaný. Nirván je nula, prázdno. Vartaté, tak si nejprve připomeneme slovíčko pravrtit, to znamená projev. Vartaté je co? Když pravrté je projev, pak je to jev. A co je jev? Je na jemné úrovni, je ale není projeven. Něco, co je a není projeveno a když se to projeví, tak pak je to projev. Kuchyňská deska je jev. Až ji Martin v neděli namontuje, tak se projeví.
Vid – to je znát vědět. Vidit je to známé, je to znáno. Když je čichnuto, viděno, cítěno smysly, dotkne se to smyslů, to je smyslům znáno a mysli je vid, mysl zná akorát. To, co my známe, pokud není očima dotknuto, uší se to nedotklo. Rukou kontroluje kalhoty, to ruka řekne, že je to kvalitní, je to vyměkčené, kalhoty mají podložená kolena. Rukama to pozná, jinak by to nepoznal. Vrtá mu v hlavě, tam sedí vášeň a chce vědět, jaké jsou ty kalhoty, a tak prsty jsou jak stíhačky a už se dotknou kolena a pak řeknou: Ano, je to pevný, ale měkký materiál, to je znání. Nandi ví, že kalhoty montérky jsou měkké. To je vid. Kouknout mu nestačilo, a tak zastrčil prsty, a pak vzniklo potvrzení, že jsou měkké. To je jeho vid. Takto vid átmanam.
Takto zná Átmá. Akorát my známe, jen pokud si Nandi nesáhne a nekoukne, že jsou to montérky a hned si vzpomene, že by na práci také potřeboval, potřebuju, montérky mě zajímají. Když má i další potřeby, má jich hodně, pak se nemůže soustředit a v hlavě je cirkus Humberto. Takže viditá Átmanam. Znání Brahmy. Tomu se říká daršan, sakšát. Daršan je to, že vidím, ale ne očima, ale vidět to je. To, že jsou kalhoty měkké, není vidět očima, ale prsty to poznáme. To, co není známé pomocí smyslů, takto se dá vidět Átmá, když je člověk jati nám. Utopený do čeho? Jat čét sam, ve vyváženém nitru.
A kdo tam není? Kám, kródh, vimukta tam nejsou. Vášeň a rušitelé vášně jsou vypuštěny. Kdy je Tesař v klidu? Když zmizí sousedé a když už nikdy nepřijdou. Budou tam jeleni a zajíci. Tak Tesař řekne: Paráda, jsem vyvážený. Klid a mír sebere sousedka. A obzvlášť, když přichází rychlou chůzí blíž. To je příšerné, to se Martinovi roztočí hlava, vidí ji, jak se blíží. To jsou naše vášně a to je Martinův hněv. Vidí sousedku a Martin je chrlící sopka, je kródh. Jágr upeče štrůdl a nedá tam jablíčka. Vlasta zjistí, že tam nedal jablíčka, ale ani máslo. Tak mu vynadá, že to není štrůdl. Proč tomu říkáš štrůdl? Kám je vášeň a vášeň je to, co má být, to je to, co já znám. Jestli říkáš něco jiného, tak s tebou zametu.
Co si myslím, to je moje přesvědčení, ostatní neexistuje, to je falešné. Když to někdo myslí jinak a řekne to, je to nepřijatelné. Jsme pak jako roztočená vajíčka. Stále se točí o sto šest. Nemáme sam, vyrovnanost. Máme točidlo, není hladká a klidná hladina. Je tam tsunami. Uvnitř antahkaran je jádro, jam čakra, ahanata čakra. Tam je tsunami. A když je tam tsunami, tak to nemůže být jógín, jógín je ten, kdo má uvnitř klidnou hladinu. Jatínám je uvnitř v jádru, tam je úplně vyvážený sam.
Není tam kám, kródh a vijuktam, to se vypustí.
Když se vypustí vášeň a hněv, tak je cesta do nitra. Tam může být klid a mír.
Kdo ruší klid a mír? Kám a kródh, vášeň a hněv. Kdo je bez vášně a hněvu, může jít do jeskyně, do nitra, kde najde klid a může se stát abhút, to znamená existující. Bude mu vše jedno. Nebude ho nic zajímat. Když se stává abhút samádhí, vividha Átmana vidí se Átmá. Tam je Átmá vidět. Co se tam jeví? Jeví se vidění Átmá v jádru. Člověk je splynutý, brahmanirvána.
Když navštěvovala Irena indické ašramy, všude slyšela Brahmariši. Praktikant Brahma – riši je Brahmanirvána. Pohybuje se v Brahma, co má za potřebí? Irenu? Ášram? Nic, nepotřebuje ašram, Irenu, slávu, Facebook, Twiter, Youtube, je mu vše ukradené, je utopenec. Tak jak může být někdo Brahmariši? Rozhodně není vypočítavý. Nepočítá, kolik mi dá, co z toho vydělá, co za to koupí? Co si z toho pořídí? To by byl Brahmariši z běžícího pásu. Lidi, kteří Brahmu znají, vidí. Dávají za pravdu tomu, co slyší a pak tvrdí, že je to výborné jídlo. Je to pro ně úžasné. Pak on či ona je Brahmariši. Viděl Boha a ten mu říkal: To udělej a rozšiřuj takové tornádo, on zná Boha, ona Bohyně a my tomu věříme, jsme slepé ovečky. Když má stádo 200 ovcí, není třeba směrovat všechny. Stačí jen jednu a tahat ji, dalších 199 se přidá. Když jedna bude v jámě, tak za ní jdou automaticky další. My jsme ovečky, slyšíme a vrtíme zadkem a jdeme. Vlastní mozek vyprodaný, vůbec nemyslíme. Takoví lidé jsou podobní takový ovcím.
Když máme rozum, chováme se jinak. Můžeme slyšet, vidět, vnímat, ale ještě máme tlumič, přemýšlení, zauvažování, přehodnocení. Podle toho můžeme vytvořit přesvědčení. To je člověk, kterého zajímá buddhi. Jsou bubny, které jen skáčou. Jak skáče pneumatika, tak skáče buben a to by nemělo být. To tak posoudí ten, komu alespoň trochu vyrostl rozum. Bránit se tomu skoku, který dostávají z děr na silnici. Anténa nic necítí, mezi tím je pořádný tlumič. Takže je rozum buddhi, všechna vnímání by měla projít přes rozum, zvědavost ne, jedna ještě neskončí a už další. To je čistá vášeň bez tlumiče, jen něco řekne a letí z pistolky, hned se začne sypat moje-tvoje-svoje.
Jeden mluví a druhému vyletí kulka a už mele, to je takhle, toto rozhodně ne. To je bez tlumiče.
Je to špunt, který když vyletí, je Ale. Kde vidíte Ale, tam je vášeň Bohemia sekt. Nejdříve špunt a pak pěna až ke stropu. To je bez tlumiče. První člověk ještě nedokončí a už druhý říká Ale. Okamžitě letí Bohemia sekt. To je kám, kródh a jukt. Co říkáš, uši slyší, mě to nezajímá, na mě to nepůsobí, žádná raketa z Bohemia sektu neletí. Kdo slyší? Uši. Kdo vidí? Oči. Prší a kdo to cítí? Kůže, Já necítím. Prší a kdo je mokrý? Kůže, Já mokrý nejsem. Kdo kadí? Konečník, Já nekadím. Kdo buší? Srdce, Já srdce nejsem. To Já může být v jádru a vidět Boha. Átmá.
Takto oddělit Já a moje. Pro jógíny ájurjógy znamená nejdříve oddělit já a moje. Co je moje, to Já nikdy nemůže být, to je vyloučená věc. Říkám moje taška, ale můžu být taška? Moje židle, ale může být já židle? Co se dá říct moje, co mě zajímá celý život, je moje. S takovýmto přístupem je Átmá vyloučená věc. Jam je možné, protože jam je moje. Jam Já není a co je moje, to nemůže být Já. Tělo umírá, Já neumírá. Kdo je nemocný? Ledvina, plíce, střeva. Já covid nemá, Já nemůže mít covid. Tělo má horečku, Já nemá horečku. Jde o to, co je moje. S čím se ztotožním? S tím, že já jsem takový magor, že říkám já a moje. To je zlodějina, krádež, považovat cokoli za moje. To je falešná etiketa. Jako když se etiketa na máslo nalepila na chleba. Co je moje, to není Já.
Základní práce a povinnosti jógína, pak může začít cesta jógína, může být utopenec, pohybovat se v Brahma toku a vidět Átmá, Boha. Cítíme, jak téma sanjási vrcholí a za chvíli bude konec páté kapitoly sanjási. Vypustil jsem vám vše, co bylo v hlavě.
abhitó (blízko); brahmanirvánam (nirvána brahma, rozplynutí sebe v brahma); vartaté (to leží, to existuje, to funguje, to se obrací); vidita (věděné); átmanám (Sebe átmá), (viditátmanám, znalci Átmá, ti, jimž je Átmá známé.)
Ájurvédská Univerzita Praha
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in
Admin Prem ==>
Admin Marci==>