Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -
|  |
Bhagavadgíta,-संन्यासयोगः saṃnyāsayogaḥ, (S.-1, Ch.-5), Verš.-25 |
लभन्ते ब्रह्मनिर्वाणमृषयः क्षीणकल्मषाः ।छिन्नद्वैधा यतात्मानः सर्वभूतहिते रताः ॥ ५-२५॥ |
labhanté brahmanirváṇamṛṣajaḣ kšíṇakalmaṣáḣ | čhinadvaidhá jatátmánaḣ sarvabhútahité ratáḣ || 5-25 || |
Překáží já-mě-moje
|
लभन्ते labhanté (3rd pI. pr. indic. mid . *labh) = oni získají, oni obdrží;
ब्रह्मनिर्वाणम brahmanirváṇam (n. acc. sg.)= nirvána brahma, zánik sebe v brahma;
ऋषयः ṛṣajaḣ (m. nom. pl.) = ršiové, ti jenž zří;
क्षीण kšíṇa (m. p. pass. participle *kši) = zničen, zemřel, udělal konec;
कल्मषाः = kalmaṣáḣ (m. nom. pl.) = hřích, zlo, špatné, (kšíṇakalmaṣá - m. nom. pI. BV cpd., jejichž zlo je ukončeno);
छिन्न čhinna (p. pass. participle *čhid) = odříznuto, přerušeno;
द्वैधा dvaidhá (m. nom. pl.) = dvojnost, rozepře, námitky, nejistoty. (čhinna-dvaidhá - m. nom. pI. B V cpd., jejichž pochyby jsou rozptýleny);
यत jata (p. pass. participle *jam) = umírněný, zdrženlivý;
आत्मानः átmanaḣ (m. nom. pl.) = átmá, duše, (jata-atmanas, m. nom. pI. BV cpd., jejichž sebe jsou zdrženlivá);
सर्व sarva = vše;
भूत bhúta (m.) = bytost, stvoření;
हिते hité (m. loco sg. p. pass. participle *dha) = v blahobytu, prosperitě, přátelství, ve výhodě. (sarvabhūtahite, m. loco sg., pro blahobyt všech ostatních.);
रताः ratáḣ (m. nom. pI. p. pass. participle *ram) = potěšen, radovat se.
|
Luki: Ti, jejichž hříchy jsou zničeny, pochyby (dvojnosti) překonány, ti, jenž vykonávají dobro pro všechny bytosti a jejichž mysl je pevně ukotvena v Bohu, takové svaté bytosti dosahují Nevyššího Boha (brahma nirvana). ||5-25||
Kostič: Nirvány dojdou zřecové, jichž hříchy jsou potlačeny, ti, kteří již se ovládli, oddaní dobru všech tvorů.
Komentář Govind: Dnes to nepůjde přímo, ale musíme zezadu. Nedá se verš číst zpředu, význam je na konci, jako třiadvacet. Jak je to dlouhé? Proč ne 23, ale 3 a 20. Jako francouzské počítání. Výsledek je potom zezadu.
Porozumění. Ratáh – namočený, pořádně namočený je ram, utopenec, sedící ve flašce. Jestli utopenec sedí na lahvi, tak není ram, není utopenec. Ram se dá utopit. Co se dá utopit? Raman, kde se Rám utopil. V něm utopený Rám. Ram, když kámoška dává kostivalovou mast. Proč ji dává? Protože kostival prosákne okamžitě do kůže, je v kůži. To nasákne.
Je to o riši, člověku, který se neustále věnuje oboru duchovní praxe, sebepoznání. Riši je neustále namočený. Je v první řadě ratáh, je namočený. Další slovo je sarvabhútahité. Prospívání všem bytostem. Vykonat, žít pro sarvabhútahité. Lókahité pro prospěch všech. Já jsem úředník. Jak můžu být lókahitam pro všechny bytosti? Co mám dělat pro jejich prospěch. Mám malou výplatu a sedím celý den v kanceláři. Sarvabhútahité.
To jste viděli dříve. Marci lidem pouštěla Rámajánu, kde je jedna silná scéna. Bylo nutné postavit most mezi Indií a Srí Lankou, protože král Srí Lanky Ravana ukradl Rámovi ženu Sítu. Hanumán, bojovník a přítel Rámy, přeletěl moře a setkal se se Sítou. Ona ale nechtěla odletět s Hanumánem sama. Chtěla blaho pro všechny. Síta myslí na všechny bytosti. Před Rámou byl problém, jak se tam dostane s celou armádou. Jeho mladší bratr Lakšman chtěl svolení, aby mohl šípy vysušit moře. S tím Ráma nesouhlasil: V moři jsou ryby a další bytosti. Sarvabhútahité myšlenka konat ku prospěchu všech bytostí. Postavil sochu a modlil se k moři a Bůh moře se zjevil a říkal: Tak co si Rámo přejete? Potřebujeme se dostat na Srí Lanku. Na to Bůh: Ty máš jméno Ráma a když ho napíšeš na kámen, tak bude kámen plavat. Tak vše začalo. K tomu píseň: Sétum bandé, sétum bandé. V Rámově armádě byly opice, medvědi, všichni nosili kameny. Veveruška koukala, jak všichni nosí balvany, a hned, že je malá, že sotva unese své buráky, nic většího nezvedne. Jak já můžu pomoci? Já chci také, sarva bhúta hité dělat něco, co je pro prospěch všech. Rámo, chci být také prospěšná. Tedy i to malinké je prospěšné. I ta malá veveruška, co mohla udělat, co pro most může mít význam, přispívala.
Takto sarvabhútahité neznamená, že musí mít svaly. Hlavně má být ze srdce. Úmysl v srdci, že to, co dělám, je prospěšné pro všechny, ne pro mou peněženku, pro mě. S citem mé konání ať je pro všechny. V tom být utopený, ať je mé konání prospěšné pro všechny. Co z toho já budu mít, kde budu mít uplatnění. Zadní vrátka. Český člověk má vždy: Co by kdyby? Raději si nechá zadní vrátka. Když z toho nebude nic mít, tak na to ani nesáhne. Toto rozhodně sarvabhútahité nemůže být. Do takového díla se zapojit?
Slovo jata. Co je to jam? Je to jádro, Átmanam, kde je Átmá. V jádru je Átman, v tom je namočen, Brahmův tok mít v srdci. Brahmačárja není o sexu. Překládá se jako celibát, ale je to jinak. Kdo má v jádru Brahma, kdo má v srdci Brahma, je Brahmačárja. Jádro je hlava a srdce. Tam mít Brahmu, brahmův tok.
Čhinna. Dvaidhá. Uděláš kuličku z bahna a hodíš ji do rybníka. Úplně každá část se roztrhne od sebe, to je čhinna, úplný rozklad. To je čhinna – zmizet, roztrhnout. Když najdeš od šéfa dopis, tak ho dáš do skartovače a nezůstane dopis. Dvaidhá je dilema. Kde vidíme dva a oba chceme mít. Kámoška by řekla zase dilema. To, nebo to, tady je tato výhoda, to, nebo to? Zaseklý dvi, dva, jako dvá. Nošené dva v jednom. To je dvidvá a tomu říkáme dilema. Dilema je mezi dvěma. Když člověk váhá, vybírá mezi dvěma a zvažuje, kdo z těch dvou chlapů je větší záruka, kdo je lepší. O tom pak ví celá kancelářská budova, že ten má auto a ten má dům. Co je lepší, dvidvá. Čhinna rozpadlý a rozpuštěný jako kulička v rybníku nebo dopis ve skartovači. Kde nejsou žádné obavy, žádné výhrady. Vytvořit cíle. Nežít v obavách, v dilema. Není třeba.
Kalmasa. Kalpa medicína. Kalm znamená hřích, trápení a kšej je úbytek. Známe spojení váta kšej úbytek váty. Úbytek může být jako čhinna, snížený čhinna je na nule. Páp je hřích, tak páp kšej je snížit hřích.
Brahma-nirvána-riši je člověk, který se věnuje duchovní praxi. Jsou to duchovní praktikanti a říkají: To je moje čakra a to je tvoje čakra a používají karimatky s lam, jam, ram, vam… Riši je praktikant.
Brahma-nirvána, vesmírné vědomí, vesmírný tok. Nirván je vynulování. Je riši, který je vynulovaný do Brahma, splynutý do Brahma. Labhanté, benefit, výhoda. Ten riši získá výhodu.
Jakou získá výhodu? Praktikant získává výhodu splynout do Brahma, když sníží páp, sobecké konání, hřích, čhinna dvidvá, když rozpustí dilema, obavy. Jat Átmá a umístí v srdci Brahma, žije podle Brahma.
Sarvabhútahité, když vykonává ve prospěch všech bytostí, do toho je utopený. Život je utopený do konání pro prospěch všech bytostí, uvnitř má Brahmu, i když tluče hřebík do zdi, tluče Brahma. Pro koho? Pro Brahma, žije s Brahmovou silou. Podobně je to s přijímáním jídla. Zpívá se Brahmarpanam, jídlo je od Brahma, pro Brahma, chutná to Brahma. Vše je Brahma.
Takže takto jat Átman je jakékoli konání, co běží. Kdo to ťuká? Marci neťuká (nezapisuje verš). Kdo koná a pro koho? Koná Brahma pro Brahmu. Kde je Marci? Nikde, čhinna mami je rozpuštěná kulička v rybníku. V takovém životě člověk dostává výhodu, že je splynutý v Brahma.
Hlavní poselství tohoto verše je, že žít neustálým pocitem já-mě-moje je největší překážka v rozpoznání sám sebe i Brahmy. Dostat se k Bohu, splynout do Boha automaticky, jakmile zmizí já a moje. Toto je život jógína. Pak co z toho budu mít? Bude to moje? Je to moje, není to moje? Věci nemají žádný význam, je to šumák, je to jedno. Samo se to. Kdo to píše? Samo. Kdo to přinesl? Samo. Kdo to stavěl? Samo. Kdo to ukradl? Samo. Šumák, je to jedno. To je jogín. Ne, to není jedno, to je důležité. To je člověk Čech a má hned velký problém, jakmile řekne: Je to důležité, potřebuji, musím. Je to jako mlýnek, pořád dokola musí a potřebuje, je to důležité. To je konec člověka.
Důležité, musím a potřebuji jsou tři pouta. Když do toho člověk padne, je mrtev. Je Brahma, točí se kolem dokola. Stejně jako z mouky se upeče chleba, ten se sní, vykadí se a zase vyroste klas, ze zrna se udělá mouka, z mouky chléb. Člověk je v podobném mlýnku. Když člověk zapadne do mlýnku, tak je mouka. Zaručená mouka, ne že se stane jednou, ale stále. Máme šanci. Když nemáme mlátidla, tak se nerozemele, není, co by mohl mlít. Nás rozemele potřebuji, důležité a musím.
To je Brahmův tok. Splyne do ní, žádná mouka, rostlina, mlýnek, tak lidský život má šanci to rozpoznat a být mimo koloběh. Tomu se říká mukti (osvobození). Hříchy potlačené. To je jako mléčná pěna, která se tlačí vzhůru, jinak to vyletí a ucpe sporák. Je třeba mít pokličku. Ovládat a nepustit je ven. Pěna je proto, aby se zvedala, poklička je proto, aby řekla zůstaň lehni. Člověk se musí ovládat. Netrápit se tím.
Stačí mít svůj cíl a ten je silný a pevný, a tím pádem emoce nejsou. Tím se nemusíš trápit, trápí se lidé, kteří nemají jasno, proto letí tornádo v hlavě. Říká se: Prázdná bedna, domov démonů. Když člověk nemá co dělat, tak se mu tam zabydlí skvoteři. Ti, jakmile vidí, že se v domě nic neděje, obsadí dům. Když tam stále někdo bydlí, tam skvoter nejde. Když je v hlavě trápení, tak tam vlezou neuspořádané myšlenky.
labhanté (oni získají, oni obdrží); brahmanirvánam (nirvána Brahma, zánik sebe v Brahma); ršajaḣ (ršiové, zřeci); kšína (zničen, zemřel, udělal konec); kalmašáh (hřích, zlo), kšínakalmašá (jejichž zlo je ukončeno); čhinna (odříznuto, přerušeno); dvaidhá (dvojnost), čhinna-dvaidhá (jejichž pochyby jsou rozptýleny); jata (zdrženlivý); átmánah (duše); sarva (vše); bhúta (bytost); hité (prospěch); ratáh (potěšen, radovat se).
Ájurvédská Univerzita Praha
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in
Admin Prem ==>
Admin Marci==>