Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Ten, který je šťastný uvnitř, má uvnitř jasno a je osvícen věděním, takový dosahuje Nejvyššího Boha neustálým zapojováním se do služby Jemu. ||5-24||

---

---

Kostič: Kdo v srdci klid a radost má, kdo právě v nitru světlo má, ten jógín s Brahma ztotožněn nirvány v brahma dosáhne.

---

Komentář Govind: Pokračování výkladu z předchozího verše:
Kouká a žije a svět je jenom to, na co se kouká, co je dotknutelné, sebratelné rukama, pošlapatelné nohama. Tak žijeme neustále. Děláme si pohádku a jsme o žralokovi přesvědčení, teče krev, kousání, rozdrcení v zubech žraloka. To je pohádka, neznáme žraloka. Neustále žijeme 24 hodin v bahír mukhi. Ve verši není žádné slovo o bahír.
Tady je 3 × ante. Myslíme se zavřenýma očima. Avon make-up a ptát se, jak se to líbí. V hlavě je, ať mi to pochválí. Na co mám hlad? Na pochvalu. Běhám jako hladová liška v lese, jen za pochvalou, za soucitem, ať se někomu líbím, to je cíl, to je hlad. Ať jsem dobrý, ať jsem lepší. To je cíl života, smysl konání. Žijeme neustále venku. Bhagavadgíta je vzít šnorchl a jít dolů. Dosáhneš i na chapadla, chytneš kraba za nožku a můžeš ho vytáhnout, můžeš vybrat mušličky, perly, když máš šnorchl. Můžeš nitro rozmačkat? To je zkušenost znát, co je nitro vody. A zážitek s krabem, s mušličkou, s perlami. Nelze o tom mluvit, protože jinak polkneš vodu a utopíš se. Není žádné libo, pochvala. Když budeš chtít pochválit kraba, jak promluvíš, bude voda v plicích a to je konec. Faktor po vahir mukhi, vnější život neplatí ani náhodou. Uvnitř je něco úplně jiného a smysly pro vnější vnímání nejsou schopny to pochopit. Všechny indrije jsou pro vnější vnímání. Vnitřní vnímání je pouze šnorchl, který není součástí smyslů. Nasadit šnorchl. Šnorchl je buddhi.
Inteligence, ne kalpna, tedy představivost o zážitku. Mám píchlé kolo, najednou 32 zubů zmizelo a místo nich je z očí fontána. Nemůžu nikam jet. Buch. Žijeme a to je první přiznání. Přiznání, že žijeme venku 24 hodin. Co nás zajímá jsou vnější věci. To si uvědomit, to přiznat a znát. Pak se řekne, je to jiná cesta, toto je slepá ulice. Vrátit se zpět a koupit si šnorchl. Začne se s buddhi, ne s představami. Cítíme, že uvnitř je jen představivost a tou se nic rozumného nezíská. Nitrem se dostaneme k buddhi. Nitro to dělá stejně jako smysly, které přesvědčí mysl. Takto žít. Žít s rozumem.
Žít skutečnost. Je tu skupina, která má týden ájurjógu. Je třeba říci, že jóga začíná ovládáním chování. Ovládání chování začíná ve školních učebnici jako jam a nijam. První jsou jam a druhé nijam. V rámci jam je sat – satja – pravda.
Co je to pravda Jando?
Janda: To je to, co je věčné.
Govindží: Co je to představivost? Představivost je to, co nevidíš. Co vidíš je mikrofon. Je to pravda? Co je pravda? Tady máme problém, o čem jsme přesvědčeni. Přesvědčily nás smysly? Je pravda to, co je vnímatelné? Toto je dům, toto je strom, to je silnice, to je pravda? Proč je to pravda? Protože to vidím? Je potvrzením pravdy vnímání? Jsme v bahír mukni (venkovní tvář). Co je pro člověka pravda? To, co vnímá, co je vnímatelné?
Někdo pošlapal zabahněnými botami koberec. A z Jandy vyjde: To snad není pravda! Kde žijeme? Rozčílená Janda má puls 250. Vidí bahno na koberci a hned má zarudlé tváře jako jablíčka. Taková pravda ji úplně zničí. Řekla, to snad není pravda. Tedy to je pro nás vnímatelná pravda? Ta je podstatná. Hlavní. Takovou pravdou žijeme, proč žijeme, protože nejsme nitro, jsme vnější tvář. Ten koberec posypaný bahnem z bot je jaké vnímání? Vnější. Kdo toto udělal, on měl jinou pravdu, rychle vzít vodu v kuchyni, protože umírá žízní, potřebuje vodu a nemá čas na sundání bot. Ale to se vnímat nedá. Vnímat toto může jen ten, kdo má buddhi. Člověk, který našlapal měl žízeň, to bylo silné. Rozumem poznáváme. Tak co je pravda?
Jako Janda vidí ve snu, že přišel exekutor a zaťukal na dveře a nechal si podepsat doklad, že musí odevzdat byt, auto, protože nemá dostatek peněz na účtu. Přijde policie a vyhodí ji z bytu, prostě ven. Je to hrozné. Pak se probudila ze snu. Jé, já jsem ve své posteli, žádný exekutor, policie, cinknutí na tibetskou mísu upozorňuje, že přišla na mobil SMS. Šéfík píše, jak to, že není v práci, když je od 9 hodin generální meeting. Říká to, co je pravda, exekutor, policie je pravda, nebo pejsek, Anička, šéfík je pravda. Je to pravda, nebo je pravda to druhé? Šéfík dá nový kalendář, rozdej ho všem. Je pravda to, co vidíš, tedy kalendář je pravda, nebo exekutor? Je to oblblá Janda, lítá a vezme, dává výpověď a jede na Arunačalu, tam sedí Ramana Mahariši. Ptala se ho, co je pravda. Je pravda to, že vidím kravičku, nebo je pravda ten exekutor? Ramana Maháriši dá Jandě facku a Janda se probudí, říká: Co jsi, policie, vyhození z bytu, odevzdání klíčů a ty jsi tam byla, viděla jsi to, probudila ses a policie a exekutor nic z toho nebylo, dříve jsi byla. Ted vidíš krávy, trávu, kravičku Lakšmí, Arunačalu horu, to vidíš také. Ty vidíš i to, ale i teď to.
Co je pravda? Ty jsi pravda? Ani Ramana, Lakšmí, šéfík, letadlo, ani odevzdávání klíčů, exekuce, ani jedno není pravda, pravda je to, co neustále je. Je jenom jeden a to jsi ty. Ty jediná můžeš být pravda. Představy ve snech, poldové, to také není pravda a to, co máš, čemu říkáš hory doly, to také není pravda. Protože jednou to nebylo a jednou z toho nic nebude. To je sat. Jen jedna, to není dva. Ty nejsou dvě. Je to to věčné. O tom být přesvědčený. To je skutečný příběh, to není falešný příběh.
Antaráráma. To, co splyne, kde splyne Rám. Co splývá. Splývání do antah, do nitra. Jak se to dělá? Se šnorchlem na krabi, kde jsi byl? V anta. Může tomu někdo rozumět, má šanci se tam dostat? Venku mluvím, abych chválil, jsem jedinečný, nejlepší, kde jsem? Mezi smrtelníky, od nepravdy snu do nepravdy venku. Tam se člověk toulá a zahodí svůj život, výjimečnou úžasnou příležitost. A nepřiznává to já, které je i ve snu. Co vidí sen, co vidí tento svět, to já je jenom jedno. Druhé není jiné, není, to je zkušenost toho jednoho a téhož, i to i to.
Antahsukhó je niterná radost splynout antaráráma antardžóti – vnitřní světlo. Vnitřním světlem. Venku žijeme se slunečním světlem, v domě je 220v světlo. Tak uvnitř je vnitřní světlo.
jó (kdo); antaḣsukhó (vnitřní radost).

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>