Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Člověk, který je schopen ovládat rychlost touhy a hněvu, ještě předtím než odložil své tělo, je jogínem v tomto světě a jediným štastným mezi lidmi.||5-23||

---

---

Kostič: Kdo může na tomto světě, ještě než těla zbaví se, snést náraz hněvu a touhy, je šťastný ten muž zkázněný.

---

Komentář Govind: toto je neopravený rychlý zápis je třeba ho .... ještě dopsat, ale z 95 % je to celé

Verš.-23 शक्नोतीहैव यः सोढुं प्राक्शरीरविमोक्षणात् ।कामक्रोधोद्भवं वेगं स युक्तः स सुखी नरः ॥ ५-२३॥
Všechno ty …
Spát, mluvit, mlaskat to jsou supr věci, to je ukázka pořádného uvolnění. Když někdo neslyší, tak ať si trhnou nohou, musí téci šťáva, to je život jsou zde opět klíčová slova. I když tento verš mi přijde propletený s předchozími, tak význam se nevytěží. Přece je dobré znát význam jednotlivých slov.
शक्नोती śaknótí (3rd sg. pr. indic. act. *śak) = je schopen, umí; ह ha = zde, zde na zemi; एव éva = vskutku; यः jaḣ (m. nom. sg.) = kdo; सोढुं sóḍhuṃ (infinitive *sah) = snést, vydržet, tolerovat; To je vyloženě hathajóga.
S tím se šaknótí znamená schopnost a sódhum znamená výdrž. Takže mít výdrž, to je určitý náznak lepší osoby. Osoba, která má slabší výdrž daření se mu utíká. Člověk nemá výdrž daření u utíká. Je smolař trapič, lenoch, neúspěšný, dutý a všechno je to Kdo nemá výdrž vylepšuje osobnost.
A kdo je schopný má schopnost, člověk je takový, jak je schopný. Jiný nemůže být. Nelze. Jen takový, na co je schopný, čeho je schopný a schopnost nemůže vyměnit, je daná, je to vloha.
Takže každý jsme nějaký a jiný nemůžeme být.
To je schopnost. Nedá se naučit ani ukrást.
To je to že se něco líbí a libo nemá děkana. Žádné logiky nejsou. Líbí se mi modré růže, jaký je důvod líbí nemá žádnou hlavu a patu, to má vlohu, není žádní logika. Někomu se líbí osel, prostě se líbí. To je vložka, vloha.
Kde je schopnost vydržet, tak něco, ne že já můžu nebo teď už nemůžu vydržet. Když někdo je takový a teď je
Přeskočíme do dalších čtyř slov kám – vášeň kródh – nenávist, udbhav – objevení, vychází, zrození, slunce když vychází je to udbhav. Z čeho vycházení – vášně a nenávist.
Végam je rychlost – dnes je v pohybu, jakou rychlostí protékává. Je to síla, akcelerace, úder. Síla úderu úder je co? Rychlost. Vášeň libo chci, potřebuju, bez toho nejde, to je úžasné. To chci mít. To je vášeň.
Nenávist, kródh hněv, samozřejmě kródh hněv vzniká jen na to, je absolutně spojená čím je člověk vášnivý. Když se nedostává nezískává že předmět uteče, zmizí, ukradne, sebere tím vzniká kródh hněv, nenávist. Rozčílení.
Nenávist a nelibo je s předmětem, ke kterému jsme přilepení. Když není přilepení, tak není nenávist. Vezmi si to, mě se to nelíbí, mě je to ukradené, když mě je to ukradené, tak nenávist nevznikne.
Nenávist vznikne, tehdy, když mi to není ukradené a je to důležité, přes to nejede vlak.
Protože je to důležité. Musím to udělat, musím to mít. To je vášeň kám a kródh hněv. Jeden se propojuje s druhý.
Hněv, nenávist, je to groop 4 ochranka vášně nenávist ochraňuje vášně. To jsou psí zuby, na moje žrádlo nesahej, protože je vášnivý na své žrádlo. Vytáhne zuby.
Protože je tam vášeň.
Kde je vášeň, je nenávist, tam je hodně nenávist. Kde je kopřiva pod tím je kořen. Když chcete vyhodit kopřivu musíte ji vyhodit i s kořenem. Sekačkou nezmizí. Kródh nenávist
Hněv to likvidovat nejde, pokud není vášeň likvidovaná přijde tam jedno šumák, když přijde do vášně, ochranka zmizí, hněv nenávist, to zmizí. Když je to šumák. Vášeň a nenávist jejich zrození, objevení obou je ohromná síla, která se zvedává udbhavam objevuje se . S juktam uder co zvedá, vášnivý a nenávistní úder, když se objevuje, proti tomu se postaví sochu – vydrží, jako Vltava V Praze Vltava Karlův most a vedle Karlův most jeden pán. Ve vodě a ten ochraňuje Karlův most. Toto je mystický význam, když byly záplavy, on statečně přesvědčivě ta velká voda praskla 2002 domy potopené. On tam stál, to je výdrž. Schopnost vydržet údery. Čeho? Tlak vášně.
Nenávisti neustále bublá jako když vaříte mléko a zvedne se vám mléko, vzkypí a pak zalije sporák a možná i podlahu. To je zvedání.
Objeví se vzedme se. Pěna z mléka, a kdo to udrží? Jen stateční, to potřebuje výdrž.
Kdo to udrží? Kdo má kám a kródh. Do kdy? Dokud udrží živý, tak drží ochraňuje.
V hrobu je výdrž. Kadíte, mlátíte, hrobu se nic nestane, mrtvola nic neřeší. Udělejte cokoli, fackujte, mrtvola udrží úplně všechno, ale zaživa vydržet, to co vydrží mrtvola tak to vydržet i zaživa.
Prákja předtím než se tělo šaríra osvobodí , ne až umřeme, mrtvola vydrží samozřejmě.
Jak vydržet? Ne nechceš hovínko, já tady sedím na satsangu, a nelze se dostat ven, vydrží. Ta stolice vydrží a nebo ne a to hovno ucítí Pěna nevydrží, vydrží víčko, poklop, aby se nezvedlo. Poklopem je člověk.
Hovna nevydrží ty musíš vydržet. A kde je výdrž? Je dostatečná ta sá sukh narah protože to vypráví kršna na bojišti, žádné ženy na podpatcích. Jsou tam šavle meče a zabíjení. Jsou tam samí chlapy, požilo se ten je šťastný muž. Platí to i pro ženy, jsou bytosti stejní. Tady slovo narah –znamená jako muž, ale může se pochopit jako člověk. Člověk šťastný je ten, kdo vydrží údery vášně a je schopni, při životě. Během života.
To je šťastný člověk. Štěstí je schované v hatha jóga, vydržet úder vášně a nenávisti. Co tesař? Co mů.. Vydržím úder
Dnes je samý muž,
Otázka : Odkud se bere vášeň?
Govindží – To bych se měl ptát, odkud se asi může brát vášeň? Co můžeš chtít? Můžeš chtít něco, co neznáš? Můžeš někdo chtít něco, co neznáš. Téměř vyloučené. Musí znát, potom ho musí chtít. Ještě v tomto životě, někdy v historii, to ho …
Janda: Ze samskáru
Může chtít. A když ho chce, to je vášeň, vášeň nic není, jenom něco chtít a to se zjeví. Dříve jsme to znaly když ho neznáme. Souvisí to se schopností, která je nám daná, říkáme tomu vlohy. Janda píchla kolo na autě, ale vypadá, že je píchlá Janda. Ty nejsi pneumatika. Tu nech píchlá ty pneumatika je pýcha, nálada nemají hlas je stejný jich se to netýká, má být
Prém: Člověk, který je schopen ovládat rychlost touhy a hněvu, ještě předtím než odložil své tělo, je jogínem v tomto světě a jediným šťastným mezi lidmi.||5-23||
Kdo může na tomto světě, ještě než těla zbaví se, snést náraz hněvu a touhy, je šťastný ten muž zkázněný.
Dnes jsou tu na satsangu tři Martinové sedí vedle sebe.

takto je to v knize
Kdo je moudrý, rozsvítí se mu knoflík a již netřeba opakovat předchozí. Stačí rozsvítit a je světlo. Ale jsou i tací, kteří si zopakují stokrát a ani poté se jim nerozsvítí. Opakovat potřebují opakovači. Zkusit vyměnit žárovku. Ten, kdo má vnitřní radost. Antah znamená uvnitř, nitro a sukho je radost. Jak vypadá vnitřní radost a vnější radost?
Janda: Vnitřní radost není závislá na vnějším doteku. Nitro.
Tak mi řekněte, co je pro vás vnější radost. A žáci odpovídají: Světlana – lyžování, Jaromír – vychází slunce, Luky – když je hlad, najíst se, Kaki – snídaně, Gábi – procházka na slunci.
Vidím někoho? Mám vnitřní, nebo vnější radost. Vidím exekutora, mám vnitřní, nebo vnější radost? Vnitřní radost, to nic neznamená. My nevíme, co je vnější radost, nevíme, co je vnější uvnitř. Externí a interní nerozlišují, nemají zkušenost. Nájem je interní, nebo je externí. Kde žijeme? V externím světě. O čem je Bhagavadgíta? O nitru. Kde je život? Venku není. Krabí nitro. Nitro vody je dno. Nitro je to, co není vidět, očima a smysly není vnímáno. To mít ve zkušenosti, ne představovat si jako Nandi. Představím si mušličky, kraba, želvičky sedící na dně. Ne představit, ale dívat se, zažít to.
Zkušenost je to, co se zažije. Gján je to, co se zažije, co je přesvědčení. Jsme přesvědčeni o lupičích, o balónech, které letí, o focení mořského dna. O tom jsme přesvědčeni, mít šnorchl a dívat se na dno, to je zkušenost vnitřního vnímání, vnitřní procházky.
Ve verši se objevují tři nitra, tři antar. Je to antar-sukho, antar-árámasta a ardžjotireva. A nitro nás nikdy nezajímá, nás zajímá jen povrch: balonky, foto, ručník, pivo, zmrzlina. S tím máme zkušenost. Perly a krabi na dně nevidíme, to nás nezajímá, představíme si, že nebudou žádné mince, že na dně je žralok, tak se všichni poserou strachy, jenom když poslouchají, že na břehu je žralok. Takže Bhagavadgíta není o představách, je o zkušenosti. Zkušenost je to, o čem je přesvědčená, o čem máme přesvědčení, když jsme a máme zažito. Slyšíme, že žralok pod námi plave a jsme ustrašení, co slyším, to je pravda. O tom nepochybujeme, je to představa, že je žralok blízko, žere a kouše. V životě má člověk představy. Taková představivost je jenom bubák. Celá Bhagavadgíta může být bubák. Vyloženě, pokud není znání, není přesvědčení a přesvědčení je, když se to zakouší. Zkusit můžeš jen to, co je. Nelítat v představách. To jsou pohádky. To je Harry Potter. Žádný Honza málem králem, ven z představ. Vzít šnorchl a dívat se dolů. To je antarmukhi, to znamená mít tvář dovnitř. Když je tvář ven, vidí jen manga, tanga, děti, dům, zvířata, to je vše vahír mukhi. Tvář obrácená ven.
jó (kdo); antahsukho (vnitřní radost).

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>