Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Ó synu Kunti! Hmotná potěšení zrozená ze smyslů a jejich kontatku, jsou nepobychybně zdrojem trápení, mají vždy začátek a také konec. Proto moudrý a inteligentní člověk v nich nikdy nepřebývá. ||5-22||

---

---

Kostič: Vždyť ty požitky z vnějšího jsou právě lůnem bolestí, počátek a konec mají. Moudrý muž z nich se netěší.

---

Komentář Govind:
Jak říci, co je to sanjási? Sanjási je turista na dovolené.
A každý si to musí přebrat sám. To sám může mít různé významy.
Co, kde a jak žije turista na dovolené. Nechte to posoudit čintan-manan-svadhjaj. Na chvilku probuďte mozek. Jsem turista na dovolené. Máte to hezké nebo ošklivé, setkáváme se různí lidé a na vše zapomeneme.
Text písně SANJÁSI - turista na dovolené

Jsem turista na dovolený
Máte to hezký, nebo ošklivý
Do toho mi nic není
jsem turista na dovolený.
Co chcete nebo potřebujete
To můj problém není
jsem turista na dovolený.
Jsi přítel, nebo nepřítel
To vše je na zapomnění
Jsem turista na dovolený.
Vidím kraje, obzor, bytosti
Jsem tady na rozkázání
Jsem turista na dovolený.
Ty máš auto, ty máš dům
Je to tvůj majetek, můj není
Jsem turista na dovolený.
Mým šéfem je Brahma
Jsem jeho službou
Jsem turista na dovolený.
JÁ SANJÁSIN, Turista na Gjáni.

V Čechách nemůže být sanjásini, protože sanjásín kouká dovnitř. Ženská si nepřeje, aby chlap koukal dovnitř. Chce, aby koukal na ní. Tak proto jsem použil ženský tvar sanjásí. Ženská může říci: Nekoukej už na mě, vypadni, rozvod, vyhodím tě z bytu, protože mám jiného, kdo na mě kouká. V tu chvíli má chlap smůlu? Už může koukat dovnitř. Chlap nemá šanci být sanjásí, když má ženu. S ženskou nemá chlap šanci být sanjási. Do sebe nesmí koukat. Musí plnit povely: lehni, sedni, ticho, nemluv, neštěkej.
To je takový návod k procítění páté kapitoly Bhagavadgíty. Sanjásini jsou všichni na dovolené. Já jsem na sanjási, já nemám takovou ženu, která mi říká zůstaň, lehni, hlavně zůstaň, takovou ženu nemám, tak jsem šťastný, to zpívá Govind šťastný, protože má ženu, která mu dává svobodu. Žena musí dovolit muži, koukej se trochu dovnitř. U takové ženy může žít sanjási. Tam může žít, tam se rodí sanjási. Sanjási se může rodit, když žena je úžasná.
Vzpomněl jsem si na jeden příběh. Slyšeli jste o Rámájaně? Patří do védské kultury. Od pradávna až dodnes je to pro žijící lidi velice směrodatná a důležitá knížka. Má několik tisíc veršů a na oltáři má každá védská rodina Rámájánu. Původně byla v sanskrtu, ale dnes si ji může každý člověk číst a zpívat v hindštině. Dodnes existuje hodně lidí, kteří si pamatují tisíce veršů Rámájany. Jsou napsané tak, aby se rýmovaly. To, co napsal Valdemik v sanskrtu se nedá zpívat. Verze v hindštině, kterou napsal velký indický básník Tulsídás, se mezi lidmi velmi rozšířila. A jak se to stalo, že tolik tisíc veršů zbásnil, jak to byl schopný udělat? Šel dovnitř.
To už je starý příběh, pradávný příběh (před Kristem), o Tulsídásovi. Měl nádhernou ženu, krásnu ženu a ten příběh je z doby, kdy byli novomanželé. Jeho žena řekla, že se musí jít podívat za maminkou a že se vrátí zítra. Převozník ji převezl přes řeku a pak už k mamince došla. A Tulsídás nemohl vidět prázdný pokoj, jeho milovaná manželka nikde nebyla. Večer už nemohl vydržet, tak šel k řece a už přemýšlel, jak může přeplout řeku, kde byli krokodýli. A viděl, že se plaví velká kláda, chytl se klády a přeplul řeku. Každý člověk se bál, a proto žádali o převoz převozníka. Jeli pěkně bezpečně na loďce. Ale Tulsídás neustále říkal, že musí za milovanou ženou, nevydrží do rána, to bude dlouhé jako Brahmova noc, miliony let. A tak přeplul na druhý břeh, došel k domu rodičů. Jeho žena bydlela v patře. Hned přemýšlel, jak se tam za ní dostat. Přední vrátka zavřená, ale viděl, že zezadu visí lano pověšené na zábradlí. Chytl se ho a zjistil, že to klouže, ale to ho neodradilo a lezl nahoru. Nahoře zaťukal a manželka se lekla, kdo se vloupá do pokoje. Vynadala mu, co tam dělá. Místo objímání mu vynadala, ty jsi omámený. Jsi z brahmínské rodiny, ale jsi na mě přilepený jako šváb, jako pijavice. Koukej se trochu dovnitř. Kdyby ses kouknul dovnitř, setkal by ses tam s Bohem. Na mě se díváš, tím se ničím nestaneš. Budeš jako obyčejná krysa. Já jsem si tebe a tvou rodinu vybrala, protože nesete moudrost, že se koukáte dovnitř. Řekni mi, jak ses sem dostal. Dole jsem zavřela vrata a na balkoně není žádné lano. Šli se podívat a viděli, že na zábradlí visel mrtvý had.
Tulsídás se rozčílil sám na sebe, poslechnul ženu a šel hledat sám sebe dovnitř. Otočil se zády, seskočil do zahrady a utekl zpátky. To byl pro Tulsídáse velký impulz ke změně. Stal se sanjásin a celou Rámájanu přeložil ze sanskrtu do hindštiny. Vytvořila se velice zpívatelná verze a tehdy celé vesnice uměly díky tomu Rámájanu. Zpívali si jí, tím se tenkrát předávala moudrost. Ještě se nepsalo, takže celá Rámájana se pamatovala zpěvem. A dodnes je úplně všude a každý si ji pamatuje. Má se z čeho učit. Takovou lókahitam udělal.
Chtěl tím říci, že žena má možnost někoho udělat sanjásí. Chlap bez ženy nemůže být sanjásin. Tak řekněte: Můžou být tady sanjásini? Dovolí to česká žena? Zde žena touží, aby se muž díval na ni. Když se nedívá, vyhrožuje, že si vezme jiného. Žena tady nedává muži podporu, aby byl sanjásín. Chlapa má proto, aby se díval na ni, ne, aby pokukoval jinam. Žena je rozhodující síla, celá kultura visí na ženě. Kde jsou ženy moudré, tam se rodí sanjásini. Kde jsou ženy chamtivé, tak v jejich okolí, ve vesnici, v národu, se sanjásini nerodí. Ženy samy mohou být sanjási, prostě dají výpověď chlapům a stanou se sanjási.
Tato kapitola je pro ženy výzvou, ať rodí sanjási a opouštějí touhu, chamtivost, připoutanost, ať rodí tulipány, které v jejich zahradě kvetou a na podzim schovají do sklepa spoustu cibulek, které na jaře zasadí. Tak, jak rodí tulipány, ať rodí sanjási. Ale protože jsou tak chamtivé, že se bojí, že se budou ostatní koukat na tulipány, tak budou raději rodit dýně. Kultura národa je v rukách žen. Jaké jsou ženy, taková je kultura. Odpovědnost nese žena, vychovává děti i manžela. Je to výzva pro ženy, ať nejsou tak úzkoprsé a nebojí se, kdo se o ně bude starat, koho budou mít za sluhu. Tu myšlenku vynechat, naučit se být turista, pak je fajn, pak taková rodina rozkvete obrovskou vůní. Jinak zůstává pro manžela jen samý povel: dones, stůj, lehni, přines, koukej jen na mě. Takový chlap je potom ňouma, lepenka přilepená, bačkora, podpantofelník. Tomu nikdy křídla nevyrostou. Jenom žena si může nasadit křídla.
Govindží: To je ošklivé viď, účo.
Janda: Mně připadá, že muž má křídla.
Govindží: Ten je moudrý a rozvedený. Moudrý a svobodný je tehdy, když nemá cenu. To ho někdo musí učit.
Janda: Učitel.
Govindží: Přijde manželka a zastřelí učitele, protože jí krade manžela.
Raduška: Muž se musí chtít otočit, je-li tam chuť a vůle, pak může.
Govindží: Když mu nechutná, tak mu dáš najíst polévku. Když chceš, aby jedl, uděláš polévku, kde bude sůl a pepř, dobrou polívčičku. Kdo mu tu polévku dá? Žena. Když o tom mluví, tak muži nic jiného nezbyde, stejně jako pejskovi nic nezbyde. Lukyho pejskové se zvedají na povel surikata. Pejsek je otrok, chlap je otrok. Jak si ho žena vychová, takový je. Nelíbí se ti, co říkám?
Janda: Muž je modelína.
Govindží: Stačí ho modelovat, žena je modelářka.
Zde verš říká: Ti, kteří se opravdově dotýkají. Ten, kdo baští. Ten, komu chutná. Když Govind vidí domácí pizzu, tak se cpe, pokud není talíř prázdný. Břicho nevadí, že je přeplněné, má ještě prázdný jícen. Baští sam sparša, profesionálním dokonalým dotekem. Ti, kteří ve skutečnosti přesvědčují druhé. Hele Ardžuno, ti, kteří sam (vyváženě), řádně perfektně baští vnější dotek.
Joni znamená lůno, zdroj místo, kde se rodí. V lůně smutku a problému je perfektní baštění s perfektním dotekem, a to vede k bolesti zrození. Tak to je.
Adianta vantah
Ti, kteří udělají ant (konec). Ti, kteří skončili s baštěním doteku, se zbaví tohoto zvyku stejně jako se zbaví člověk děravých bot. Kam půjdou? Do popelnice. Ve středu je popeláři odvezou a už nikdy tu děravou botu neuvidíš. Konec je konec. K nic je konec. K nicu. Takže čeho konec? Baštění doteku.

Ádjantavanta znamená mající začátek a konec. Ramate je známé z ájurvédy. Když se masíruje, dává se sezamový olej, ajurghí, sádlo. Martin lékárník hledá to, co se dobře splyne do kůže. Ať zmizí z povrchu a vleze přímo do těla. Vstřebávání do kůže se říká ramate. Olej se ramoval do kůže. Olej splyne, už sám není. Ardžuno, ty, který nesplýváš s baštěním doteku, nic se tě nedotýká. To budháh je známé po celém světě jako Siddharta Buddha, to slovo Buddha je bodh, je ze slova vid, znání. Znalec bodha, moudrý. Tak moudrý je ten, který nežere dotek. Zůstaň, lehni si, sedni si, co to je? To je baštění doteku. Být závislý, jsem závislý. Žena to má naučené od maminky. Chlap musí být pořád k dispozici na baštění. Pak nemůže být ani žena, ani muž na sanjási. K učení, kdo je sanjási, přišla básnička.
To máme v hlavě, co potřebuju. A v hlavě není žádná myšlenka, kde nejsou venkovní předměty. To já nemám, to si musím pořídit a bedna jede: To je moje, to je můj. Je jako brouk hovnivál, který vidí hovno a už jásá, to je ono. Já jsem hovnivál, a proto se mi líbí hovno. Umíte si představit změnu ve vlastním životě, kdybyste měli být sanjási? Byla o tom dnešní básnička. Jogíni říkají, že po pochopení Bhagavadgíty je člověk úplně jiný, absolutně se změní. Co se říká, dnes chápu. Ten, kdo skutečně poznal Bhagavadgítu, tomu se rozsvítila cesta sanjási. Člověk se cítí jako turista na dovolené, ne jako pejsek s obojkem. Dotek je obojek, to je moje, proč toto není moje. Když je dobrý, tak je můj, když je ošklivý, je tvůj. Kdo to říká? Bhagavadgíta.
Takto pátá kapitola je zaručeně osvobozující. Když jedete jako turista do Řecka, je vám vše jedno. Když nejste turista, jste místní, tak řešíte život, že do země přišli uprchlíci, že chci více peněz, že to je drahé. Je to neustále baštění. Když jsem turista, tak mě do vašich problémů nic není, máte hezké domy a se všemi, se kterými jsem se setkal, průkaz, mobilní čísla, vše se zapomene, to je na zapomínání. Gjáni produkuje sanjásini. Když chlapi začnou být sanjási, hned se národ změní.

samsparsadža (sam-sparšadža perfektně se dotýkající), bhógá (potěšení, uspokojení, baštění); duhkha (znamená trápení, bolesti, smutek zklamání, velký problém). jónaja (lůno, zdroj) a duhkhajónaja (je zdroj utrpení ádi, začátek, původ); anta (konec); vantah (směřující), kauntéja (jméno Ardžuny s vazbou na matku Kunti), na (ne); téšu (v nich); ramaté (vstřebá), budhah (moudrý, rozumný).

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>