Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Ten, který se nikdy necítí štastný ze získání požadovaného ani neštastný ze získání nepožadovaného a který je vždy zakotven v intelektu a bez pochyb, takový neustále spočívá v brahma. ||5-20||

---

---

Kostič: Získáš-li chtěné, nejásej, dojdeš-li smůly, neděs se. Pevný rozum se nemate, je znalý brahma a v něm dlí.

---

Komentář Govind:
Neraduj se získáváním krásného oblíbeného, zamilovaného, hezkého. Neraduj se, že dostáváš něco krásného a nebuď naštvaný, když dostáváš ošklivé, nemilé. Prápt je získat, dostat. To je velice nepříjemné poslouchat. Všude se říká: Člověk se má vyjádřit, má se radovat, má dávat najevo, co se mu líbí, nebo nelíbí. Tento verš je proti těmto zvyklostem. Neraduj se, když dostáváš hezké a nebuď naštvaný, když dostaneš ošklivé. Někdo se úplně raduje: Ty jsi mi dala krásný dárek, tančím, je to super, dostanu pětku a pláču a začnu vyjadřovat nespokojenost. To je lumpárna z pohledu gján, protože nechápou běžné vlastnosti mysli člověka. Člověk má každou sekundu, v každém okamžiku vnímá a reaguje. Praharš a dvežit radovat se a naštvat se. V češtině je tam „s“ neraduj se a neštvi se. Co je s – směrem dovnitř a to je vnímání, přijetí. Jde o toto přijetí, nejde o směr ven. Nenaštvi mě. Neraduj mě. Neobveseluj mě, to je směrem ven. Nejde tu o směr ven, je tu o dovnitř. A to nikdo venku neví. Venku ví, co se vyjadřuje. Vyjádření je podle potřeby a požadavku prostoru. Vyjadřujeme to hodnocení, přehodnocení, co je třeba ven říci. Janda donesla dáreček. Včera jsem vyzvednul na poště od Narsinga. Raduju se, Narsinga dév je úžasný člověk, poděkuji mu, pochválím ho, to je směrem ven. Jsou dvě oddělené oblasti, vyjádření tam je, říká se, když ho vidím, tak mu to řeknu. To je podle prostoru, že ho vidím, tak jak se mám zachovat. To mohu, ale jestli jsem půl hodiny hledal poštu, vysypaly se peníze, posbíral jsem je. Posbírával jsem prasadam a to jsem prožíval, to je prožívání, vnímání a pak vyjádření je podle požadavku prostoru.
Janda hned ráno darovala výborný čaj se zázvorem, to je moc dobré, ale to vyjádření, to je promyšlené, aby mi příště udělala také čaj. Když to neřeknu, má v bedně: Vypil celý čaj a neřekl nic, ignoroval. Jemu je šumák, co dostává, nic nevnímá, je tupý. Ale já chci, aby uvařila čaj i příště, aby přijela o pět minut dřív a uvařila čaj. Musím ji pochválit, ta pochvala je promyšlená, ale co z toho cítím je to výborně, co já cítím, to Janda neví, to Narsinga dév neví.
Věci jsou oddělené, vnímání, kterým prociťujeme a pak přehodnocujeme, jestli máme vůbec bednu. A potom, dle požadavku prostoru. Třínulka řekne: To je slušné, když se pochválí a poděkuje. Je to slušné a člověk se musí chovat slušně. Proč se musí slušně chovat? Proč? Protože jinak nerozumí. Pokud není řečeno, není slyšeno. Když je druhý tupý, tak se to musí říci a když je bystrý, je mu to jedno, cítí se, že měl předat. Je mi šumák, co si myslí Govind a co vyjadřuje. To je jiný kolektiv. Kde to takto chodí.
Jde o to, co prožívat. Když něco získáme nádherného, krásného, není třeba se radovat. Vyjádřit. Klidně se radujete, ale uvnitř se to nemá nijak dotknout. Vevnitř je to šumák. Co dělá? Šumí jako moře. Prožívání je šumák. Ani se nenaštvat, ani se neradovat. Venku může být pan Radovan i Naštvan podle potřeby, podle toho se vyjadřuje. To se hodí, to se nehodí. Je-li potřeba být slušný, řeknu to slušně, je-li potřeba, aby to znělo ošklivě, tak se to řekne ošklivě. Venku se dělá, co je třeba. Venku je tupý, tak musí být naštvaný. Maminka chce, aby se děti vychovaly správně, ale uvnitř jako měkký lotos. Takže uvnitř ani měkký jako lotos, ani tvrdý jako uhlí. Navenek je dle potřeby. Toto ale není ve verši, to je, co je venku.
Verš mluví, co je uvnitř. Co je v nitru – žádné radování a naštvání. Radování je, když je příjem. Úžasný. Do nitra nepůsobí ani radost ani naštvanost. To je první část verše.
Stabilní, kde stojí sthir usazený. Usazené stabilní prthví mahábhút kaf dóš. Stabilní nehybný. Je to hora, vlastnost guru. Takže sthir stabilní a nehybné buddhi (inteligence, rozum). Stabilní buddhi, kde je buddhi v patách, je stabilní energie pro chápání. Múdho je hlupák, sam je vyvážený. Vyvážený hlupák, ale ve verši je a – asammúdho – tedy nevyvážený hlupák. Ten, kdo má v hlavě neustálý zmatek, stále skáče levá, pravá, bez významu, to je sammúdh, protože to je neustálý hlupák, to je sam múdho, je vyvážený ve své hlouposti neustále. Asammúdho, vzhůru, žádný zmatek. Osel se označuje jako múdh, nic nechápe a když něco chápe, tak si nepamatuje. Asammúdho, žádné hlouposti, žádné vlny, žádný rozruch, neustále být vzhůru. Stabilní buddhi a neustále vzhůru brahmavid – takto se chápe být vzhůru.
Brahma vesmír, vid znání. Znání Brahmy. Žít v něm, to je Brahma vid brahmáni. Být v Brahma, tam je zakotven, nitro je stabilní v Brahma, bez bláznivosti, bez neustálého to mi nejde, co by kdyby, žádná zadní vrátka, bude to moc, bude se hodit, nebo ne, kdo o mně myslí dobře, co z toho bude, kolik to bude stát, bude tam sleva? To je samúdh, dokonalý zmatkař, pomatenec. Perfektní droždí, neustále kvasí, bu bu bu bu, žádné kvašení v hlavě, bez kvásku. Duchovní praktikant je v nitru. Šumák je, když tam není ani ten pan Naštvan, ani pan Radovan. Žádný Radovan, žádný Naštvan. Antahkaran je šumák, vyjádření si dělejte, jaké chcete, to je podle chování, vyjádření. V Aštanze v 2. kapitole se píše o mimice, jak se vyjadřovat. Vše je v Aštanze, to je až na druhém místě, jak vyjádřit, jak působit. V Bhagavadgítě je, jak přijímat dovnitř. To se nemá projevit, projevit se má promyšleně. A když je to samúdh oslík, tak nemá žádný rozdíl mezi dovnitř a ven. Přinesla čaj, hned říká, jé ty jsi hodná, samúdh, nemá žádnou pauzu mezi vnímáním a vyjádřením, není mezera. Mezi vnímáním a vyjádřením má být tlumič, to je promyšlené buddhi. Strašně spěcháme. Co je skákání do řeči? To je bez tlumiče, to je samúdh, to je osel. Tomu se říká buben, jakmile se dotkneš, hned udělá zvuk. S tlumičem znamená mluvit po přemýšlení. Odmlčet se, nechat mezeru. Vyplývá z toho několik věcí: Vnímat a porozumění dovnitř a ven. To je v první části verše. Jsou dvě etapy a tady je první etapa vnímat a druhá vyjádřit vnímání. Přijímání, procítění, ukládání dovnitř. Tady verš říká šumák. O vyjádření se dozvíte v Aštanze. Druhá část říká: Sthir buddhi asamúdh, stabilní těsnění, promyšlené a uvnitř asamudh. Žádné droždí. Žádná nestabilita, rozlítání, ale sthir – stabilita. Taková ustálenost stirthá to je Brahma a Brahmavid, toho Brahmu znát, pamatovat ho mít ho v hlavě. Úča si stabilně pamatuje, jak se jmenuje. Neřekne: Jsem šumák. Odpoví: Já jsem Jana. To si pamatuje neustále. To je vid – neustálé pamatování Brahma. Neustále si pamatovat Brahma, jaký je Brahma, stabilní, klid, rovnováha, nic nevyjadřuje, jen je. Jako vesmírný tok, jen je, nikdy nic neříká. Kdo říká? Samúdh, oslík, droždí, které neustále kvasí. Brahmavid je neustále pamatování Brahma, je znalostí Brahma a automatickým pamatováním a být stabilní je stabilita a já jsem ustálený, tak co jsem, Brahma. Takto každý ustálený člověk je Brahma, ustálení přináší Brahmu. Protože jako voda je mokrá a když se poleješ vodou, budeš také mokrá. Takže mokrost je v obojím. Takto, když jsme ustálení, je šumák, jestli se radujeme nebo získáme něco nehezkého. Kritizujeme, vyjadřujeme nesouhlas, nelibo, je to bez tlumiče. Mrdanga buben hned křičí, je bez tlumiče. Jestli je díra nebo hrbolek na silnici, nic se nevnímá, protože má výborné tlumiče. Buddhi nehodnotí přijímání, to, co přijímá, to buddhi nepřehodnotí. Kršna říká: Být je jedno.
Otázka: Co je filtr, když ne buddhi?
Govindží: Gján, přesvědčení. Nepřemýšlíš, jestli můžeš být čoudík nebo Janda, úča, na to nepoužíváš buddhi, pamatuješ to, co vychází z tvého přesvědčení. Že věřím, že to jinak není. To je ze sanskrtu pře-svěd-čit. Čit je sanskrit, svěd je sanskrt. Presvedčit po slovensky je také sanskrt.
Otázka: Filtr, přesvědčení dokáže zamezit proniknutí omáčky dovnitř?
Govindží: Přesvědčení se jednou udělalo a zafixovalo. Proč jsi Jana? Protože ti to řekla maminka. Když mám přesvědčení, když o tom jsem přesvědčená, že se mě nebude dotýkat hezké a ošklivé, tak se mě to nebude dotýkat. Pochybuje sammúdh, osel. Kočka má přesvědčení, že když vidí myš, tak ji musí chytit, s tím žije celý život, s omezeným přesvědčením žijí všechny bytosti. Člověk má možnost, buď použije, nebo nepoužije. Mudh jsme zaručeně. Stejně jako když se zeptám, co bylo v předchozím verši. To se neví, protože se nezapamatovalo, neopakovalo. Česká mahámantra: Nevím. Víš, kde mám klíče? Nevím. Máš peníze? Nemám. Máš radost? Nemám, no jenom trošku. Nepřekvapuje mě, když někdo říká: Nevím a nemám. To je perfektní dokonalý Čech. A úča mu dává 0 s hvězdičkou. Na Slovenku máme neviem a nepoznám. To jsou mantry, o kterých není pochyb, přesvědčené.
Takže zpátky do verše – příjem do nitra – šumák. Vyjádření dle potřeby. Uvnitř je stabilita ustálenost, dokonale zapamatované. Brahma pamatovat, vlastnosti Brahmy, díky tomu člověk se umístí do Brahmy. Stání se Brahmou. Jako když kostka cukru se umístí do horkého kafe, tak kostka cukru už není, to je samjog a pak nemluví kostka o své kostce, sladkost neříká, že je bývalá kostka, o tom není řeč, tadákár splynutí, splynulo do horké vody, už není voda, už není myšlenka, že není kostka.

brahmavid (m. nom. sg.) = znajíc brahma, znalec brahma; brahmaṇi (n. loco sg.) = v brahma; sthitah (m. nom. sg.) = zakotven, umístěn, situován, stabilní na = ne; prahṛṣjet (3rd sg. optative act. pra *hṛṣ) = měl by se radovat, měl by být vzrušený, radovat se; prijam (m. acc. sg.) = drahocenný, drahý, preferovaný; prijam = čím je láska, je zamilovanosti, oblibováním, krásou, úžasným, hezkým; dvidžet (3rd sg. opt. act. ud *vidž) = odvíjet, měl by se otřást, měl by se třást; ani ne = dvédžet = co je ošklivé nelibo, nenávist, prápja (gerundpra *ap) = získat, dosáhnout; aprijam; ča = a; aprijam (m. acc. sg.) = nedrahocený, nedrahý, nepreferovaný, to neúžasné. Neraduj se s úžasným, zamilovaným, prāpja (gerundpra *ap) = získat, dosáhnout; sthira (f.) = pevný, stabilní, neotřesitelný, stálý; buddhi (inteligence, rozum) asammúdho (nedotčený, beze zmatku).

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>