Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

A ti, jenž mají stálost v mysli, ovládli běh života samého, protože bůh je čistý a rovný všem. Takový člověk je pevně zakotven v brahma (bohu). ||5-19||

---

---

Kostič: Těch mysl dlí ve stejnosti, jež svět zde mají překonán. Brahma je stejné, bez chyby, proto ti v brahma stále dlí.

---

Komentář Govind: Slovo sarv znamená úplně všechno. Tady v tomto životě se dá úplně všechno vytěžit. To je jádro verše sámje sthitam manah. Sám je v rovnováze, v klidu, vyváženě, sthitam umístěn, položen, být manaha mysl. Koho mysl je umístěna v rovnováze. Co to je vyvážené umístění mysli ve vyváženém stavu, co to je? To říká dál Kršna: nirdoša hi samam. Bez výkyvu, bez poruchy. Je ve skutečnosti samo, sam je to, kde jsou bez poruchy, jako rybník bez vlny, kde vlny nejsou, je tichá hladina. Tichá hladina rybníku. Tichost je v hladině umístěna. Takto v mysli je tichost, nirduša hi samam.
Nirdošam hi samam brahma znamená sam je Brahma. Tam je vesmírný tok. Takže když se mysl umístí v tichosti, tak se všechno dá teď a tady získat, protože takové je Brahma, sam je Brahma, člověk se stává Brahmou, člověk je v Brahma. Brahma je umístěn v rovnováze, v tichosti, v sam avasta, kde nejsou žádné výkyvy, Brahma je bez výkyvu. Když se do toho člověk dostává, tak žádný rozdíl mezi člověkem a Brahmou není. Protože já je Brahma, ne já jsem Brahma. Ahankár je výkyv, Já je Brahma, nikoli já jsem Brahma. „Jsem“ mi připadá jako přítomnost ahankáru, ega, falešného oprávnění. Nepoužil bych jsem.
Jedna pravda je aham brahma asmi, že já je Brahma, kdy je Brahma? Když jsem není, tak je co? To já bez jsem je Brahma, to říkají Védy. Proč já je Brahma, protože Brahma je ve věčné rovnováze. Co je rovnováha? Kde nejsou výkyvy, tak když výkyvy nejsou, to je Brahma, nevýkyv znamená Brahma, nirdóš, bez poruchy. Bez poruchy je Brahma a když se mysl utiší, natolik, že jsem zmizí a já zůstane, tak to lidské já je Brahma. Co je člověk, Brahma, tak já je Brahma a jsem je problém, zloděj, který všechno vytváří falešně. To je falešná bublinka, my bez jsem nemůžeme žít. Tak jakou máme naději? To můžeme odhadnout. Jsem je falešný a velká zábrana procítit Boha. Brahma. Procítit se, protože nemůžeme být v klidu, tam je ten výkyv. Já nemám peníze, čas, barák, dům. Jsem to, musím to a potřebuju to a to. To jsou výkyvy – dóši.
Nic člověk nemá, a přesto má pocit, že má – takový omyl. Člověk žije, a proto má jenom tu přikrývku a tu považuje za život, tu prociťuje. Neustále si uvědomovat. V rámci uvědomění je první věcí podat přiznání. Přiznání se člověk stává, když sebe pozoruje, dělá sebediagnostiku, dívá se, jaká porucha teď probíhá. My můžeme sledovat pouze poruchy. Když ani sledování není, tak porucha nemůže být. A to je pak stav nirdóš, bez poruch, absolutní ticho, sám, taková mysl je Bůh, Brahma, Brahma je věčné neustále žijící ticho. Žijící a ticho, to je Brahma. Vesmírný tok je žijící a tichý. Člověk také žije, ale věčný není a ticho není. Není sam sthitam. V hlavě je pořád něco. To něco je porucha dóš. A co je v hlavě? Jsem, potřebuju, co by kdyby, zadní vrátka. To je hnis v hlavě. Máš akné a hnis, pod kůží se hnis hromadí, bolí tě to, svědí tě to. To se musí vymáčknout, odstranit hnis. Kdo si nechává zadní vrátka, žije v tom hnisu, nežijeme krásu, my žijeme v akné. Řešení je jaké? Nepotřebuju co by kdyby. Ať je, co je. když nemáme žádný seznam potřebuji, hnis zmizí a kůže se sama pohladí a člověk je krásný jako egyptská Kleopatra. Stačí zbavit se hnisu. Jak se člověk zbaví hnisu? Buddhi, přemýšlením, znáním, jak přichází znání, poznáním, přiznáním. Hnis voní? Smrdí. Komu? Smrdí tomu, kdo má nos. Člověk, který má nos, tomu hnis smrdí. Smrdí to i lidem z okolí. Kam jde člověk se svým hnisem, tak všem říká, jsem hnis, je to zdaleka vidět. Takovým uvažováním zadní vrátka, to potřebuju, to je smrad hnisu. Hnis musí pryč, vyváženost je, když nic není. Co je potom, když není hnis? Rovnováha. Rovnováha je Brahma. A člověk je najednou Brahma, když se zbaví toho: Co by kdyby. Máme šanci na Brahma, na vyvážení. Ale my jsme bakteriemi, nemůžeme žít bez hnisu. V tom se cítíme nejlépe. Hovnivál se cítí nejlépe v hovnech, to má pak Vánoce. Jsme na tom podobně. Když vidíme hnis, jsme veselí, šťastní a spokojení. A proto normálně, kde je mysl, tam k žádnému poznání nedochází a máme šanci jen na hnis.
Verš říká, v tomto životě, teď a tady, člověk může vytěžit úplně všechno, když mysl umístí v tichosti, do rovnováhy. Protože bez výkyvu se rovnováha nazývá Brahma, a proto člověk dosáhne Brahma, člověk je Brahma, když je mysl umístěna v tichosti. V tichosti, kde je odpoutanost, žádné, co by kdyby, náhodou, kde je pouze: Ať je, co je. Tak tam je mysli úplně jedno, je vyvážena.
Když jedeme Ferrari rychlostí 180 po silnici 6. třídy, je úplně jedno, co říkají stromy, pole – ani nejsou vidět. Takto když přichází člověk, co by kdyby, nic není vidět. Ať je, co je. Když jedeš 180, pak tě fasády, města, ať je, co je, nezajímá. Jandy Ferrari taky jezdí na silnici 6. třídy rychlostí 180. V hlavě má: Ať je, co je. Mysl je automaticky klidná, jestli je v práci nebo doma, jestli je peněženka prázdná nebo plná. Jestli letos pojede na dovolenou k moři nebo zůstane na zahradě. Když je: Ať je, co je, tak je mysl klidná.
Včera jsme dělali Aštangu. AUP plánuje intenzivní seminář, kde budu zodpovídat otázky, které vzniknou při studiu spisu Aštanga hrdájam. Intenzivně se teď pracuje na spisu, aby mohl první díl vyjít v plném kompletním znění. Kdo chce absolvovat kurz, musí začít studovat každý jednotlivý verš a popřemýšlet si o něm. Podobně to je s Bhagavadgítou. Dnes povídám o 19. verši 5. kapitoly a na něm budeme stavět zítřejší poznání. Ale když na něj přes noc zapomene, tak zase budou chybět základy.
Bez čintan-manan-svadhjáj to není možné. Je třeba si vytvořit vlastní pochopení. Bhagavadgíta ani Aštanga, ani jakékoli studium nepřináší plody, pokud absolvent kurzu nebo posluchač satsangu nezapíše vlastní komentář ke komentáři verše. Neumíte rozpitvat sanskrit, ale můžete si přečíst komentář a ten rozpitvat. Udělat si svou Bhagavadgítu, svou Aštangu hrdajam. Zapsat si pochopení každého verše, verš po verši. Je to řetěz znání-uznání-poznání a pak můžete sepsat přiznání daně z Bhagavadgíty. Budete mít svou Bhagavadgítu, komentář vyžaduje komentář, to je vaše pochopení, přesvědčení, co jste z toho vytěžili. Pokud toto není, není studium, ale je to jen návštěva ZOO. Házíme labutím rohlíky, ty musí ukázat svou hlavičku. To nám udělá zábavu, to je návštěva ZOO, Govind je tady taková labuť a vy si užíváte, jak hýbe hlavou. To není účelem učení. To nemá žádný význam. Zapsaný vlastní komentář vyžaduje automaticky čintan-manan-svadhjaj. Z toho se vyrábí čistý gján. A váš komentář bude vaše poznání, které vám bude vždy k dispozici. Můj komentář nemá žádný podíl do vašeho rozhodnutí, ale váš komentář bude základ vašeho rozhodnutí. Každý aspirant spisu by měl mít vlastní komentář, vznikající z toho, co vám dodá Govind. Jak vytvořit poznání, které bude hrát roli do vašeho života? Můj komentář si poslechnete na satsangu a možná přečtete, nemá na vás vliv. Kde není přemýšlení, tam není žádný výtěžek. Gján se pak promění do samskáru a poznání se stane majetkem člověka, který mu nikdo nemůže ukrást, nedá se roztrhat, zničit. Poznat je absolutní bohatství, které může člověk budovat.
Bhagavadgíta a další spisy, kterým se věnujeme, přináší poznání. Verš přečíst a vytvořit své pochopení, pak má každý člověk svůj spis a to je klíč, jak vytvořit vědomosti pro použití v denním životě. Jinak je satsang jen ZOO. Kvůli tomu je vztah mezi žákem a učitelem. Práce žáka je vytěžit vědomost a úkolem učitele je vyjasnit nepochopené. Žák musí umět chodit sám. Toto je gján parampara. Rozumělo se.
Když není prožívání, není mysl, je v tichosti, je Brahma. Když je intuice, je mysl v akci, je to prožívání. Ve stavu, ve kterém není mysl, se nedá nic cítit. Komunikace je stále mysl. V tichosti není nic, tam je ticho. Je-li cokoli, není ticho.
Otázka: V tichosti člověk svědčí?
Govindží: Je svědkem sám sebe. Tichost je svědek.
Prostor drží, přivlastňuje si úplně všechno. Nemá s nikým nic společného. Hrnec je prostor, nemá nic společného s hrnečkem, taková je to tichost, tichost drží všechno. Všechno získá, ale objevuje se, když předmět zmizí, když mysl zmizí, tichost je okamžitě, když vlna zmizí, vlna moře je okamžitě.
Takže naše neustále chamtivé uvažování je neklid. A jsme do toho namočeni neustále.
Co nás zajímá je pohoda, klid a tabáček, prachy. Myslet na získání peněz, štěstí, že bude klid? To je samá voda. Nebude to hoří. Až bude dovolená, tak si to přečtu, až přijdu domů, tak si to přečtu, to se nikdy nestane. Porozumět lépe, co je mysl, máme celou psychologii, co znamená mysl. V psychologii budeme řešit mysl dalších padesát let. Když člověk honí vlastní stín, nikdy stín nedohoní. To je mysl. Jedině jak můžeme dohonit mysl, je odevzdat sám sebe, stín zmizí. Není stín. Zbavit se sám sebe, je zbavit se vlastní mysli. Bez mysli už nic není.
Otázka: Ale co je pak? Co zůstane?
Govindží: Zůstane ticho, klid, Nic, Brahma. Takto člověk může procítit, uznat, zakoušet Brahmu. Kdo to zakouší? Brahma. Tak člověk je potom Brahma. Jednoduchá rovnice třetí třídy.
Brahma běží neustále, ale my o Brahma nemáme ponětí. Máme přikrývku. Na satsangu se nezajímáte do hloubky. Vidím ve vás malé děti, kteří chtějí do ZOO a neustále je zajímá to další. Co je v dalším pavilonu. Když ho projdou, zajímají se o další. Chtějí všechno vidět. Nezajímají se o souvislosti, nejde jim o detailní pozorování a už vůbec ne o znání-uznání-poznání. Cítím se jako ZOO zahrada, kam chodí děti, ne znalci, vědci, kteří chtějí vědět.


iha = zde, zde na zemi; eva = vskutku; ve skutečnosti opravdu; tai (m. inst. pl.)= těmi, jimi; džitah (m. nom. sg. p. pass. participle *ji) = dobyli, ovládli, podmanili; vítězit, získat; sargo (m. nom. sg.) = zrození; jesam (m. gen. pl.) = ze kterých; kdo; samje (n. loco sg.) = v rovnováze, ve stejnosti; sthitam (n. nom. sg.), ukotven, zaveden, setrvávající v; manah (n. nom. sg.) = mysl; nirdoṣaṃ (n. nom. sg.), bez viny, bez zla; hi = vskutku, opravdově; samam (n. nom. sg.) = nestranný, objektivní, stejný, bez zájmu, bez vášně; brahma (n. nom. sg.) = brahma; tasmad (m. abl. sg.) = z toho, tudíž, proto; brahmaṇi (n. loco sg.) = v brahma; te = oni; thitáh (m. nom. pl.) = zakotveni, setrvávající, zůstávají.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>