Ayurvedic Consortium of Europe

Ayurveda Online Net FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -

Search Verse for online reading chapter:
Verse No.:
Hledání slova ve spisu:
Slovo:
čr
Bhagavadgíta,-संन्यासयोगः saṃnyāsayogaḥ, (S.-1, Ch.-5),

Verš.-10

ब्रह्मण्याधाय कर्माणि सङ्गं त्यक्त्वा करोति यः । लिप्यते न स पापेन पद्मपत्रमिवाम्भसा ॥ ५-१०॥

brahmaṇjádhája karmáṇi sańgaṁ tjaktvá karóti jaḣ | lipjaté na sa pápéna padmapatramivámbhasá || 5-10 ||

Konání páp a punja



brahmaṇja (n. loco sg.) = v brahma;

ádhája (gerund ii *dhii) = umístěn, uložen;

karmáṇi (n. acc. pl.) = skutky, činy;

sańgaṁ (m. acc. sg.) = připoutanost, lpění;

tjaktvá (gerund; tjajdž) = vzdávající se, vzdal se, opustil;

karóti (3rd sg. pr. indic. act . *kI:) = on koná;

jaḣ (m. nom. sg.) = kdo;

lipjaté (3rd sg. pr. passive *lip) = on je pošpiněný;

na = ne;

sa (m. nom. sg.) = on, to;

pápéna (n. inst. sg.) = zlem, špatným;

padma (m.) = lotos;

pattram (n. nom. sg.) = list. (padma-pattra, KD cpd., n. nom. sg., lotosový list.);

iva = jako;

ámbhasá (n. inst. sg.) = vodou.

 

 



Luki:

Kdo přenechá své činy brahma a jedná bez lpění na výsledku, na tom hřích neulpí, stejně jako se voda netkne listu lotosu. ||5-10||




Kostič: V brahma své činy zanechav a lpění opustiv kdo koná, ten neposkvrní se tu zlem, jak vodou listy lotosu.

Komentář Govind:
Tento verš je pokračováním předchozích veršů a abychom verši porozuměli, objasníme si slovíčka. Je tu slovo Brahmanja (v Brahma). Jak máme chápat slovo Brahman? Slovo Brahma se prociťuje posloucháním, mluvením, uvažováním. Jeho význam je kosmická síla, která je jediná a věčná. Jako někdo žijící pořád. Jeho tok je jako náš tok života. Janda se narodila v roce 1950 a dodnes žije a bude žít ještě dalších 50 let. Jejích 50 nebo 100 let života je konstantní tok. Vstává v Braníku, jede do kanceláře, do obchodu, do Indie, leze na stromy, to všechno je tok, je to běh života. Ten běh znamená Jana. A v kosmickém běhu běží Brahma, tam běží Vše. Ruka je samostatná věc, ale její význam, pokud není spojená s tělem, není žádný. Pokud je s tělem, je běh. Vše je Brahma, tak i v těle, i v ruce je Brahma. Vše je kosmický tok, z toho je Jana ruka, prsty. Samotný prst nemůže přežít bez Jany. Když se člověk setká se slovem Brahma, má to chápat takto. Tok. Vesmírný tok. Jandy tok, ne tok prstu, tok vlasů. Vlasy rostou, ale když se ustříhnou, budou růst? Nebudou růst. Brahma je kosmický tok. Ádhája znamená umístěn, položen. Na Brahmu, když je spojeno brahmanaádhája. Ten prstíček je Jana a Jana je na Brahmu. Prstíček je na Janě a Jana je na Brahmu. Její běhání, skákání, vyhrožování, to všechno je Brahmy. To je tok života.
Karmáni znamená akce, činy, skutky, a co je akce, to znamená změna, to, co se změní. Dá se prst nahoru, dá se dolů, to jsou změny a ta změna znamená akce, karma. V češtině říkáme konání. A co je konání? Kde se něco mění. Vařit, koupat, jíst. Jsou to změny. Přichází změny. Když se nic nemění, je tam mrtvo, protože u mrtvoly se nic nemění, kde je prach, zůstane prach, kde je vysavač, zůstane nepořádek, vysávání je karmání. Sangam je připoutanost, lpění. Je dobré zamyslet se nad slovem společně, nad slovem setkání. Sang je, kde se setkávají dvě jednotky, kde se setkává jeden s druhým. Setkání může být vzdálené setkání Ameriky a České republiky na planetě, na povrchu Země. Blízké setkání je Amerika a Mexiko. Ty se dokonce dotýkají. A setkání Londýna a New Yorku zvukovým tunelem může trvat ani ne hodinu. Existuje setkání splynutí. Když se Vltava setká se Severním mořem, rozplyne se, ztratí svou identitu, už si nenese své jméno. Vltava zmizí, splyne. Takže když je něco sang, společné, a poznání dozraje, tak splývá. Janda a firma jsou dva samostatně existující. Janda je ve firmě zaměstnaná a z toho setkání uzraje poznání a Janda zmizne. Kamkoli jde, tak se chová jako firma, mluví jako firma. Janda splynula, není známá jako Janda, ale jako firma. Obětovat svou identitu. Řeka, která se vlila do moře už není známá, zato moře má jméno, zná se. Jako kostka cukru, která se setká s kávou, v kávě zmizí, už ji lžičkou nenajdeš. Přemýšlíš pak o identitě nebo o vlastnostech. Záleží, na jaké úrovni přemýšlíš. Když přemýšlíš na úrovni vlastností, tak tvar zmizí a káva se osladí. Káva je najednou sladká, ale není identita. Když myslíš na identitu, tak cukr ztratil svou identitu. Mezi lidmi může vzniknout nedorozumění, když jeden člověk myslí na úrovni identity a druhý na úrovni vlastností. Když se setkávají dva lidé, tak také splynou. Říká se, že manželství jsou jatka dvou identit. Když se zavraždí identity, dochází ke spojení, splynutí. Sang – takto může dojít ke splynutí, kde identita zmizí.
Mám kreditní kartu, bazén, dům… s tím je sang, spojení. Člověk nemá svou identitu. Člověk je auto, domeček, bazén. Nabalí to na sebe. Splývá s tím. Když Govindží splyne s farmou, tak kam pojede Govind, tam bude farma. Bude s ním vše, co farma potřebuje. Bude dřevo, beton, projektanti. Kam pojede Govind, tam pojede celá farma, protože Govind splynul do farmy. Tento verš apeluje vše odevzdat. Veškeré konání, vše, kde se něco děje, nechat na Brahmu. Považovat to za kosmický tok. Dokonale si ujasnit slovo konání. V každém konání jsou tři věci, tři v jednom. Prostředky, kterými se koná, potom části individua jako ruka, noha, oči, síla, tlak, chycení, to je druhá část dělání a třetí je kartá (dělač). V každém konání tyto tři věci jsou. Jakmile je nějaký pocit, že já dělám, tak je tam já, ruce a ten předmět. Tam už Brahma není. Když já dělám, já uklidím, já vysvětluji, když je tam já, v tu chvíli tam Brahma nemůže být. Nemůže, nemá místo, protože je obsazeno já. Takže kde je já, tam Brahma není. A z každého konání se musí vyndat já. Vyhodit ho. Pak je možné, že to konání můžu vnímat jako děje se. Jinak bude vnímáno, že já dělá nebo nějaké já dělalo. Já musí zmiznout. Zabít já. Vnímat, procítit, pozorovat Brahmu. Kdo toto dělá, kdo nechává úplně všechno konání Brahmy pro Brahmu, ten škrtnul já.
Každé konání, slovo karma, se dá pochopit dvěma způsoby, pápkarma a punjakarma. Konání má mnoho tvarů. Přináší změny hmotné, zážitky, prožívání zážitků a plody konání. To je pohled z jiné vrstvy. V konání se prožívá i průběh a nakonec zůstane sklízení plodů. Ty zůstávají takto z pohledu prožívání a dopadů výsledků jako ovoce, plody, sklizeň, to je druhá část konání. Říkali jsme, že jsou dva druhy konání, páp konání a punja konání. Punja konání je to, kterým procítěním je Brahma. Prociťuje se Brahma, nejsou nároky na plody automaticky, protože to dělá Brahma, tak plody tam nejsou, a když probíhá takové konání, je ku prospěchu ostatních. Rozhodně já tam není a plody nejsou pro vlastní použití. Já tam ani není. Není, kdo by to vlastnil, užívá to Brahma, to je punja karma, kde člověk vykonává a užívá to kdokoli. Páp karma je konání, které člověk dělá, já dělám, já konám. Konání si páp vybírá podle toho, jaké jsou z toho plody.
Každý plod je moc dobrý, chutný, voňavý, když je čerstvý. Když ho necháš v igelitce dva roky na stole, tak ten samotný plod zplesniví, ztratí vzhled, je na vyhození. Ten, kdo ho sklidil, ho nechce vyhodit. Plody konání, které na počátku vypadají jako výborná rajčata, já to vezme a říká, že je to moje, protože jsem to já sklidil. Po čase je na nich plíseň, smrad a kolem nich poletují octomilky. To, co člověk dělá, přináší závislost. To je můj domeček, zahrada, můj podnik, moje manželka. Je tam samé já a moje. Na počátku prožívá čerstvou vůni, krásu mladé manželky a časem ta samá manželka je otrava. Najednou se s tím člověk trápí, na začátku to bylo moc hezké a po čase se objeví hnus. Tak takové konání je páp karma. Vnímat odlišnost punja karma a páp karma je velké poznání. V předchozí části verše šlo o rozpoznání toku Brahmy. Nechat konat Brahmu. Kde já není, není lepení. Tam je jen Brahma. Nelepí se s pápem (hříchem). Není konání, které přinese trápení. Púnja přináší splynutí. Nelepí se a nejsou dopady z důsledků páp.
Kršna dává příklad lotosového listu a kapičky vody. Viděli jste někdy, jak je na listu kapka vody? Ta kulička se válí podle vzduchu. Spadla na list, dotýká se ho, ale nelepí. Takto v našem konání má být cit od Brahma pro Brahma a Brahma to dělá. S tím se ztrácí já a konání je ve třídě punja karma a nelepí se na hřích. Jako kapička na lotosovém listu. Takže když probíhá ranní satsang Bhagavadgíta, je to fajn, tam se nic nelepí. Když ale dělá satsang Já, je to můj hřích, to není satsang, ale hřích a ty řeči smrdí. Je to páp karma. Punja satsang běží, Brahma chce mluvit a Brahma chce poslouchat.
Když já koná, tak výsledky jsou také moje. Plod konání se ti vrátí jako otrava, protože je starý. Z konání člověk prociťuje, že něco udělal, koupil jsem psa, ale nemohu nikam chodit. Chci na farmu, ale nevím, co s tím psem, který byl na začátku moc hezký, ale přináší i klec, zavře člověka. To je páp karma. Když jde na ulici, pohladí ho a jde dál, žádný závazek není, to nezavazuje, přitáhne ho domů, to je můj pes, je moje klec.
Člověk znamená buddhi, kde buddhi není, porozumění není, chápání není. Člověk se liší od ostatních bytostí, že má nadměrnou dávku buddhi. Větší dávku buddhi.








Ájurvédská Univerzita Praha


Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>