Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Ale Ó mocně vyzbrojený! Bez nesobeckého konání je těžké udržet zřeknutí se a spojení s bohem. Naopak vykonavatel nesobeckých činů rychle dosahuje brahma. ||5-6||

---

---

Kostič: Sannjásy však, Mahábáhu, bez jógy těžko obdržet. Jógou mudrc ukázněný brahma dojde zanedlouho.

---

Komentář Govind:
Toto je velice klíčový verš. Stejně jako pátý verš páté kapitoly, kde se srovnává sánkhja a karmajóga. Sánkhja znamená informaci, poznání a karma znamená konání.
Než začneme cokoli konat, tak máme pro to konání dvě možnosti, buď vykonáváme rukama a nohama a to je karma. Když něco chceme poznat, je to sánkhja. V tu chvíli rukama a nohama nic neděláme. Děláme jen smysly, vidíme, čteme, vzpomínáme, ale rukama a nohama se nic neděje. Tímto je znání, gján, sánkhja, jeden balík a vykonávat rukama a nohama, krevním oběhem, kůží, tak to je karma, konání, takže konání a znání. Znání je předmět gjánendrijí, smyslů, a konání je předmět motorických orgánů karmendrijí, těmi konáme.
Ardžun se ptá, jestli je lepší žít život gjánendrijemi nebo karmendrijemi. Toto se objevuje i v předchozích verších. To, že gján (znání) a jóga (konání) se považuje za nejlepší život, se říká i zde v tomto verši. Samnjásastu znamená odevzdat, opustit, předat.
Je to jako Vánoce, kdy předáváme různé dárky. A z čeho máme radost? Máme radost z předávání. A kdo předává a předávání samo sanjás. Je to cesta, jak něco může člověk předat. Teď už nic nemám a vše je tvé. Je hotovo a konec. Jak se k tomu dochází? K tomu se dochází poznáním.
Když Kuchař poznává, že je jeho láska kráska, a už myslí na to, že by bylo dobré mít svůj byt. Poznává, že je jeho láska kráska, a začne kolem ní létat. Kuchař nejede do práce, ale k právníkovi. Poznává, že je to krasavice. Pro ošklivku ani nemrkne, ani dobrý den neřekne. Rozlišit, poznat krásu a ošklivost. Poznáním přichází rozhodnutí, to odůvodnění. To všechno vyžaduje přemýšlení. A to je co? Znání, poznání, uznání.
A tomu se říká sánkhja, znát.
A znáním přichází vypuštění, odpoutání.
Máte ve skříni spoustu oblečení a protože se do toho nevejdete, rozdáváte. Když něco někomu dáte, víte, že to je děravé, tak to ne, to je už spíše hadr. To znání je to první, a to je sánkhja, a kdo dělá znání, s tím přichází sanjás. Člověk se nelepí k věci, nepůsobí na něj. Beran, když uvidí člověka, tak zvedne přední a bouchne ostré rohy do břicha. To, že se berani takto brání, to Janda ví, protože je sama beran. Když to zná, když je znání, tak Janda nebude k beranům chodit, stojí za plotem a hodí jim jablíčka.
Sladkost berana nepůsobí na ni, protože zná, že bouchají do břicha. To znání vede k odlepení. Když něco známe, tak s tím nic společného nemáme.
Sanjás je to poznání. Když okolo člověka běhá cizí pes, pak se mu vynoří, že může mít vzteklinu a že ho může kousnout. Respektuji psa, jsem odpoutaný od psa a dodržuji, že na cizího psa nesahám. Když tu věc znám, automaticky znám působení. To pak nemá vliv. Poznáním se snižuje vliv.
Otázka: Takže už tam není libo-nelibo?
Govindží: Snižuje se poznáním. Tím se sánkhjou stává sanjás. Sanjás jsou ti, kteří opouštějí rodinu, už nesahají na peníze, nezajímá je hmotný svět.
V taštičce mají Bhagavadgítu, malu a když jim ji sebere opice, tak je jim to jedno. Zjišťují, že je všechno k ničemu. Poznají rodinu, majetek. Poznají, že vše jen drží hmotu a to opouštějí. Tomu se říká sanjás. Sanjási bez sánkhja není sanjási. Kdo poznává, automaticky přichází opuštění, ahoj, čau. Co to znamená? Nemá žádný význam.
Otázka: Kdy se používá slovo poznání a kdy gján?
Govindží: Poznání je gján. Poznání je české slovo a v sánskrtu je to gján.
Takže sanjás cesta, je cesta odmítání, cesta askety. Aby se poznalo, je tu gján. Bahó je ze slova bala – a to je síla, je to oslovení, velký mocný, velemocný.
Komu to říká Kršna? Ardžunovi, ten je velmi mocný, má velkou sílu.
Ó velmocný Ardžuno, cesta sanjása je duhkham, je náročná, bolestivá.
Áptum znamená dosáhnout, získat, obdržet a vychází ze slova prápt, znamená získat, stane se, dostane, k sanjás se dostane obtížně duhkham, jógata, tady v Bhagavadgítě pro karmajóga se používá jen jedno slovo jóga. V Bhagavadgítě se vysvětlují různé jógy - sánkhja jóga, džňanana jóga a rádža jóga, ale když se řekne jen jóga, myslí se karma jóga.
Ó velmocný pane, je těžké získání sanjás bez karmajógy.
Otázka: Pro získání sanjás je třeba jógy?
Govindží: Bez konání se sanjás nestane. Nestane se nepřipoutanost. Odlepení je nemožné bez konání.
Otázka: Co je balík zkušeností?
Govindží: Základem je konání, když se nekoná, tak je čisté poznání k ničemu.
A to je to, že samotné poslouchání satsangu je k ničemu, když to není praktikováno, je to bez významu. Může se říct, co je to manžel, trápení… Můžeme se o tom bavit a co dál? Žádná změna. Proběhne tisíc konzultací, ale co zůstává? Nic, vše při starém. Žádné poznání na tom nezapracovalo, tak konání není.
Když vykonává, tak je výsledek. Změna je tehdy, když se vykonává. Jen přemýšlením se změny nedějí. Jestli je sanjás cílem, jestli je výhra cílem, musí být změna. Jen slyšením se změna neděje, jako Janda přečte recept, jak vyrobit španělského ptáka. Ale přečtením nebudou v žaludku španělský ptáci. Bez letenky a chytnutí ptáků španělských a dát Romanovi, aby je uvařil. Já vím, já vím. Já toto všechno znám. Tak když to všechno znáte, proč to neděláte. Lidé často říkají, to já vím, proč to neděláš? Jako kuřáci ví, že si kouřením poškozují plíce, ví to každý kuřák a co dělá, kouří. Každý kuřák moc dobře zná, jak jsou plíce poškozené kouřením. Ale dělají co? Kouří. Žádná změna. Takže znáním se nic neděje. Je to neefektivní. Znání je efektivní, když se to koná. Když se to dělá. Lidé žijící v bedně, jim se nic nestane, co jsou, to jsou věčně. Protože konání není. Bez konání se sanjás nemůže stát. Těžko se sanjás stane. Kde je karmajóga munir brahama. Muni je mudrc, moudrý muž.
To je také titul, Brahma muni. Často se to říká v hindštině. Je to Brahma, zakladatel celého kosmu, a muni je ten, kdo neustále prožívá Brahmu. Takže to je člověk, který neustále prožívá Brahmu. Je to hodně velký titul a málokdo si ho zaslouží. Když se svámímu řekne Brahma muni, je pozvednutý na úroveň Boha.
Když je Brahma muni spojený s přemýšlením a konáním, tak je přemýšlení a konání sloučené a načiréna (velice rychle) se stane. Člověk se stane Brahma muni. Když se člověk stane Bohem, odpovídá konání přemýšlení. My žijeme jenom přemýšlením, náš život je jenom přemýšlení. A přemýšlení vyžaduje jen konat. Nežijí se verše Bhagavadgíty. Každého zajímá jen to, jaký bude další verš. Předchozí ho nezajímají. My chceme další verše. Předchozí jsou už jen slupky, buráky se snědly.
Slupky Janda vyhazuje, to je k ničemu. Předchozí verš jsou jen slupky. Nový verš. Jaký bude? Takto žijeme jenom smyslové žití, náš život je nesmyslný, od konání utíkáme, kde je konání, tam raději vůbec nejdeme. Otázka: Jak to, že to není automatické, je na každém z nás, aby tam byla touha a chtění?
Govindží: Chuť není zadarmo, aby měl člověk chuť, je drahé. To je vzácné. Chuť je vzácná věc, jen tak nemůžeš. Protože v Čechách se jen přeje. Není možné, aby to bylo dobré.
Když má chuť, je to boží milost. Chuť není jen vloha. Není v rukách člověka, nemůžeš jen tak.
Raduška má chuť, ať Sabinka je veliká soudkyně. Sabinka má chuť na flákání a létání.
Není možné mít stejnou chuť. Každý člověk má svou chuť, to je vloha.
Otázka: Někdy je člověk plný energie, ale po třech dnech má vybité baterky.
Govindží: Kovář má kovadlinu, kladivo a kovářské měchy dávají vzduch. Železo je v ohni zarudlé. Dá se na kovadlinu a kladivem se tluče. A zarudlé železo se jednoduše každým bouchnutím tvaruje a pak zastrčí do kyblíku vody a tvar se zatvrdí. Když je chuť, má se bouchat, realizovat a jde to dál.
Má se mlátit, když je železo žhavé, tedy když je chuť, ne později.
To můžeš bouchat, ale nic se nestane. Když přichází chuť, člověk má být vděčný.
Kuj železo, dokud je žhavé, chuť je žhavé železo.
Kuj, pokud je chuť, život uběhne a nebude ukuto. Člověk má být vděčný a když je chuť, má okamžitě realizovat. Jednak ohnuté železo zůstane, přetvarovat může, je velká pravděpodobnost, že se chuť vrátí. Každé dělání člověku přináší spokojenost a přivolává znovu chuť, a proto po kouření jedné cigarety máme chuť kouřit i další.
Kouření nezná: Kouřím poslední cigaretu. Když člověk něco vykonává, tak je tam chuť. Protože bylo rozmlácené hned. Bylo kasírované hned.
Takže poznání také. Je hutnější a silnější, když je spojené s konáním.
Přečtení receptu o španělském ptákovi a vykonat ho a uvařit, žaludek je plný. To je výsledek, žaludek se nenaplní tím, že se jen koná. Jenom se čtou recepty. Čtením receptu nebo odlétat do Španělska se žaludek nenaplní.
Co známe, by mělo být spojeno s konáním, a konání se znáním. Včera byly Vánoce a v každém bytě stromeček a pod stromečkem dárky. A dnešní dárky jsou elektronika.
Přístroje, elektronika, mobily, počítače. Hezké drahé dárky. Člověk rychle rozbaluje mašličky a vytáhne a hned zapne, ale neumí to nastavit, nefunguje to. Je tam manuál, bichle 20stránková, to nechci číst, chci, aby to fungovalo. Člověk je zklamaný, že nefunguje, ale manuál je k dispozici. Stačí jen prolistovat. Kde je nastavení. Ale to nikoho nebaví, každý chce rovnou, to jsou holí karmajogíni, kteří nechtějí gjánjógu. Ne to nechci znát, já chci jen, aby to fungovalo.
To jsou problémy, když se nejdříve přečte manuál, tak jsou krásné výsledky.
Když jsou španělské ptáčky. Recept známe, tak můžeme vařit. Znát a konat by mělo být sloučené. Jsou krásné dopady. Velice rychle se stane. Když je znání a konání sloučené, je vše rychlé.
संन्यास saṁnjāsa je vzdání se, odhození. महाबाहो mahābāho (m. voc. sg.) = Ó, mocně vyzbrojen, jméno Ardžuny a ostatních válečníků;

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>