Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -
Bhagavadgíta,-संन्यासयोगः saṃnyāsayogaḥ, (S.-1, Ch.-5), Verš.-4 |
साङ्ख्ययोगौ पृथग्बालाः प्रवदन्ति न पण्डिताः । एकमप्यास्थितः सम्यगुभयोर्विन्दते फलम् ॥ ५-४॥ |
sáńkhjajogou pṛthagbáláḣ pravadanti na paṇḍitáḣ | ékamapjāsthitaḣ | samjagubhajórvindaté falam |
Ponořit se jen do jednoho
|
साङ्ख्य sáńkhja = teorie sámkhja, výčet;
योगौ jógau (m. nom. dual DV cpd.) = jóga;
पृथग्बालाः pṛthagbáláḣ (adv.) = odlišný, oddělený, samotný;
मला: maIáḣ (m. nom. pl.) = dětský, bláznivý;
प्रवदन्ति pravadanti (3rd sg. pr. indic. act. pra *vad) = oni prohlašují, oni udržují;
न na = ne;
पण्डिताः paṇḍitáḣ (m. nom. pl.) = moudrý muž;
एकम ékam (n. nom. sg.) = jeden;
अपि api = také;
अस्थितः asthitaḣ (m. nom. sg. p. pass. participle a *stha) = praktikován, následován, podstupován;
सम्यग samjag (adv.) = správně, správný;
उभयो ubhajó (m. gen. dual) = z obou;
विन्दते vindaté (3rd sg. pr. indic. mid.J2 vid) = nachází, zjišťuje;
फलम् falam (n. acc. sg.) = ovoce.
|
Luki: Nevědomí lidé tvrdí, že vzdání se konání a nesobecké konání jsou od sebe odlišné. Ale ten, který je pevně zakotven ve kterémkoliv z nich, získává ovoce z obou. ||5-4||
Kostič: Děti by řekly, ne moudří, že zvlášť je jóga, sánkhja zvlášť. Kdo však správně v jednom stojí, ten obou plody obdrží.
Komentář Govind:
Sámkhja (teorie samkhja, výčet, filozofický směr); jógau (jóga); prthak (odlišný, oddělený, samotný). To znamená odlišně, každý zvlášť. Bala je hlupák. Hlupáci, kteří oddělují zvlášť chování a znalost. Kdo toto vypráví, není znalec, není pandit. Kdo rozděluje gján a konání, není znalec.
Miáh (dětský, bláznivý); pravadanti (oni prohlašují, oni udržují); panditáh (moudrý muž); ekam (jeden).
V jednom se ustálit. Upastita je stabilní. Ustálit se v jednom, v sámkhja nebo v karma – tedy v konání nebo ve znání.
Automaticky i ten druhý je plněn. Kdo považuje jen konání za život a je do něj dokonale namočen, pak i gján se automaticky dostává.
Kdo uvažuje o oddělení těchto dvou (gján nebo karma), není moudrý, není znalec. Kdyby se do čehokoli dokonale namočil, ať už to bude bhakti jóga, nebo gján jóga, pak ostatní automaticky získá.
Api (také); asthitah (praktikován, následován, podstupován); samjag (správně, správný); ubhajó (z obou); vindaté (nachází, zjišťuje); falam (ovoce).
Plody automaticky získává ten člověk, který je perfektně zabydlený v karmajóze. Dostává automaticky i plody gján jógy. I když tato jóga, Bhagavadgíta, podle moderního pojetí zapadá do filozofické oblasti, a to lidé považují za jiný obor, než je karimatková jóga. Lidé znají, že jóga je karimatková jóga. Když podle toho verše do ní člověk zapadne na 100 %, tak automaticky dostane i to, co je kolem, a to je psychospiritualita a filozofie. Problém je to, že neděláme ani karimatkovou jógu.
V hlavě je jenom: To nemohu udělat, ta ásana je těžká, ten to dělá hezky. A čistota a jednobodovost karimatkové jógy není. Procítit na buněčné úrovni funkci já, to je cíl karimatkové jógy.
Ale místo toho: Já mám kundalini karimatku, ne, já mám slámu, ty máš umělou, tomu se věnujeme, to máme v hlavě, pak ani karimatková jóga není jógou, pak nedojde k bonusům. Když se namočí hodinu s procítěním fyziologie, se sebemenší částicí lidského těla, perfektně procítěné, pak karmajóg, bhaktijóg, gjánjóg získává automaticky i ten jóg karimatkový. To je to, jak se říká: Dělejte to pořádně. Cokoli je uděláno, ať je dokončeno a řádně, ne tam si dlábnout a jinde si dlábnout a člověk je jen dlabač. Není nic dokončeno, všude je všechno roztažené.
Co chcete, na co jste sáhli, tak to dokončete. Ne, dokončí se jindy, to je to, co když člověk není ustálený na jednom místě, na jednom bodu, protože když se člověk ponoří, tak plody ostatních cest tam natečou. Co je důležité ékam stita, jedno umístění. Když se umístí jen do jednoho, pak ostatní přiteče.
Ale my chceme i to, i to, i to, tak tomu říkáme ytong.
Když člověk cokoli vykonává, je jednoznačně jenom jeden.
Když Janda telefonuje kolegyni a vysvětluje tabulky po telefonu, Govind uvaří výborný čaj a položí ho vedle jejího notebooku, ona vůbec nevnímá a neví o tom, že Govind nese čaj, protože je namočená ekam stita, jen do telefonování a tabulky. Je tak neslušná, že Govindovi ani nepoděkuje za dobrý čaj, dokonce nevnímá ani pavouky. Je soustředěná jen na jedno.
Když člověk vykonává a je zaměřen jen na jedno, automaticky vytečou.
Jsou dvě slova – znalost a konání, vypadají odlišně, ale kdyby se člověk namočil do jednoho, druhý přiteče automaticky.
Moje zkušenost v Čechách s řemeslníky a úředníky říká, že řemeslníci chápou mnohem snáz duchovno než ti velmi vystudovaní úředníci, protože řemeslník, když dělá své řemeslo, umí se tam utopit, tím pádem není problém pochopit. Úředníci se nenamočí pořádně do své práce, pak jim každá věc potřebuje racionální vysvětlení, ukázky a příběhy, ale stejně nechápou.
Kde je pochopení? Je tam, kde je ponoření.
Ať děláme jakoukoli činnost, když jsme do toho ponoření, tak automaticky bude i dokončena.
Ékam stita umístit se do jednoho.
Z toho verše je důležité ekam stita.
Jen zvýraznění rozdílu – to jsou hlupáci.
Jednobodovitě žít, konat. Cokoli dělám, být do toho namočený.
Ale potom úča, to by žádná ženská nebyla perfektní. Žena znamená 50 nebo 100 v jednom, hodně věcí najednou a pak není nic hotovo, není ponoření a vypadá to, jako když plave list po vodě.
Takto je fikmik, další verš.
Otázka: Co řídí soustředěnost?
Ohromná touha po jednobodovitosti. Chci jen toto.
Existuje jen toto.
Jenom toto.
Slovo jenom.
Chci jenom ten jeden.
Když jsi ve Ferrari, je jenom jízda, ne čumění levá, pravá. Jenom jízda. Chtít jen jednu věc.
A to člověk musí chtít, pak to zní v modlitbách, žádostech, přáních a je to jen jedna jediná věc.
To, když má člověk v hlavě, pak je vše hotové, perfektně dokončené.
Když není dokončeno, pak vylézá další a to vytvoří kontaminaci.
Při jízdě vzpomínat na práci a jízda je kontaminovaná.
Důležité není jedno, ale všechno, blaho.
Ať je toho hodně. Kde je jednobodovost? Protože plánů je hodně. I to, i to, i to, pak nemůže být hotovo, když je jenom jedna hotová střecha, je hotová střecha, pak plot a postupně i další bude hotovo.
Nandi letí do Prahy, Praha je ten jeden bod, i kdyby měl jet (letět) na střeše auta.
Ékam stita
Jen jeden bod a když se na něm zůstává, pak bude konec bodu.
Když někdo praktikuje bhakti jógu, i přestože je přesvědčení, že je jen bhaktijóga, jde cestou pokory, odevzdání se, že to je to jediné, pak automaticky i ostatní přichází.
Govindží: Kdo se namočí do bhaktijógy, nemůže říci, že ostatní je špatné.
Ti, kteří skutečně chápou vyživování, nekritizují maso, krev, polévka je špatná.
Potřeba je se pořádně namočit. Do hloubky, to je jen jeden bod, jádro je jen jedno.
Ať člověk dojde k jádru jakoukoli cestou, jádro zeměkoule je jedno, kamkoli budeš vrtat, vrtáš stejný bod. Vrtat a vrtat, dojdeš do ekam, na jen a jenom.
Člověk u jednoho bodu nevydrží, nebaví ho. Nemá silnou touhu. Hledá další body.
Daniel Landa zpívá, že ta touha je, kámo, zázrak.
Toužit jen po tom jednom. Chtít jen to, jenom to.
Šípková Růženka, kdo jde kolem, toho chytne. Keř šípku.
Klíč pro úspěšný život je ekam stita. Pořádně se namočit do činnosti, kterou člověk vykonává.
Je to řešení pro jakékoli problémy.
Ve verši 4 jsou dvě věci sámkhj a jóga.
Sámkhja je gján a jóga se chápe jako karmajóga.
Ájurvédská Univerzita Praha
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in
Admin Prem ==>
Admin Marci==>