Ayurvedic Consortium of Europe

Ayurveda Online Net FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -

Search Verse for online reading chapter:
Verse No.:
Hledání slova ve spisu:
Slovo:
čr
Bhagavadgita,-अर्जुनविषादयोगः arjunaviṣādayogaḥ, (S.-1, Ch.-1),

Verš.-21

हृषीकेशं तदा वाक्यमिदमाह महीपते। अर्जुन उवाच सेनयोरुभयोर्मध्ये रथंस्थापयमेऽच्युत॥१-२१॥

hṛṣīkeśaṁ tadā vākjamidamāha mahīpate ardžuna uvāča senajorubhajormadhje rathaṁsthāpaja me ačjuta 1-21

Ardžuna v kočáře uprostřed pole



हृ hr (f.) = naježený, vztyčený; केशं keśaṁ (m. acc. sg.) = vlasy (hṛṣīkeśaṁ, ježící/naježené vlasy běžná přezdívka pro Kṛṣṇu); तदा tadā = potom; वाक्यं vākjaṁ (n. acc. sg.) = slovo, řeč; इदम idam (n. acc. sg.) = tento; अह aha (3rd sg. perf. act. *ah) = on řekl; मही mahī (f. nom. sg.) = Země; पते pate (m. voc. sg.) = Pán, Vládce, Mistr; महीपते mahīpate (m. voc. sg. TP cpd.,) = Pán Země; सेनयो senajo (f. gen. dual) = dvou armád; उभयो ubhajo (f. gen. dual) = z obou; मध्ये madhje (n. loco sg.) = uprostřed, ve středu; रथं rathaṁ (m. acc. sg.) = vůz; स्थापय sthtāpaja (2nd sg. causative imperative act. √sthti) = způsobuje umístění;  मे me (gen. sg.) = ze mě; ऽच्युत ačjuta (m. voc. sg.) = nepadnutý, neměnící, nehynoucí, neotřesitelný, pevný, přívlastek Viṣṇu-Kṛṣṇa.



Luki:

Ó Ačjuto, prosím, umísti můj vůz mezi tyto dvě armády a nech ho tam stát, dokud si pořádně neprohlédnu (strana Kuruů) ty, jenž touží po boji s těmi (strana Pandavů), s nimiž musím vést tuto válku. Toužím sledovat podporovatele toho ďábelsky smýšlejícího Durjodhany, kteří sem přišli a nyní jsou připraveni na tuto bitvu. || 1-20, 21, 22, 23 ||




Kostič:
Toto Hršíkéšovi děl: Králi, který ovládáš zem, umísti, Nezničitelný, můj vůz mezi obě vojska,

Komentář Govind:
Vítejte na krásné chvilce s Bhagavadgítou na raním satsangu. Máte čajíček? Kdo má sluchátka? Prém Sagardží a Gábi mají sluchátka. Ostatní buď neposlouchají, nerozumí mi nebo mi nechtějí rozumět, mají plno. Vidíte, tady nás je dva a půl. Těm ostatním se mi nedaří něco předat. Lidé jsou zarytí a jedou ve své koleji, a to je problém. Pak význam satsangu není žádný. Možná řeknete, že jsem trošku znechucený ze studentů. Oni nejsou schopni přijímat. Zaryté zvyky neustále dominují, to je to, co člověka denodenně dvacet čtyři hodin táhne. Co dvacet čtyři hodin člověka táhne? Táhnou ho tělesné potřeby, finanční potřeby, láska, společenské potřeby, zábavy a tomu člověk dává dvacet čtyři hodin. Ale deset minut ráno a deset minut večer jsou takové minuty, kdy člověk může být jen sám se sebou. To je dhján, to je meditace. To je přemýšlení, to je uvažování. To je žít sám v sobě, uvnitř. To je sebepoznání. Těch dvacet minut denně není dvacet čtyři hodin, to je výjimečný čas, kdy je člověk sám se sebou. A satsang je exkluzivní příjem.
Určitě nikdo z nás nemá tu zkušenost, ale známe z filmů z  druhé světové války, kdy se válčilo, životy byly ohroženy a každý člověk chtěl zjistit informace. Co se má dělat, co se stalo s národem. Jediný informační prostředek bylo rádio. V každé vesnici, ve městě bylo alespoň jedno rádio, možná jen na obecním úřadu. Lidé zanechali své denodenní zaryté zvyky, čtení, žehlení, praní, vaření, starání o zvířata, práce na zahrádce, a když byl čas vysílání rádia, zaběhli k němu, sedli si k němu, přilepili se k němu a každé slovo, které rádio říkalo, pečlivě převzali. A podle toho se rozhodli, co ten den bude obsahovat. Třebaže musí vyklidit sklep, protože říkají v rádiu, že armáda bude bombardovat. Znamenalo to nechodit ven, zůstat ve sklepě. Ten den byl věnován úklidu sklepa. Bylo nutné se schovat, připravit se. Takto informace vedly ke změně života. To přijetí informace je určitý rituál, určitá příprava. Pokud není příprava, pokud se dělá spousta jiných činností, než ta, co se dělat má, pak to nevede k cíli. Ještě si zapnu mobil, Govind vypráví, ještě musím kadit, čůrat, ještě toto udělat. Ať si rádio blábolí, my si děláme svoje. To spojení, to šruti není. A to je kvůli tomu, že člověk je strašně moc zarytý a jede ve svých kolejích. A z toho se dostat ven nelze.
Pokud se člověk rozhodne, nechce umřít, nechce být zastřelen, chce žít, tak musí vědět, co má udělat. Kdo to řekne? Rádio. Oni mají informace, jak se ve válce zachránit. Tak je třeba velice urputně a s plným zájmem shánět informace, držet je a praktikovat je, žít s tím. Takoví lidé válku přežili. Ti, kdo byli zarytí na své koleji, že musí ven, musí se postarat o zvířata, musí zalít zahradu, musí jít na výlet, musí se projet na kole, tak takoví se už domu nevrátili, zahynuli po cestě. Takový styl má náš satsang. Satsang se má přijmout jako rituál. Velice stručně jsem naznačoval. Mějte sluchátko, nestůjte, neležte u satsangu. Můžete sedět na zemi, na židli. Neseďte v křesle a rozhodně ne v posteli. Tyto polohy nejsou pro přijetí. To vám nic nemůže dát, to vám zaručím. Takový systém přijetí je jako koupit rádio a ani ho nezapnout. To pak neznamená, že budu vědět, jak bude ten den vypadat. Satsang, to je rituál. Sednout si s rovnými zády na židli, na zem, na prkno, na podložku, ale ne na gauč a postel. Tyto dvě ásany (uvolněné sezení a ležení) nejsou pro satsang vhodné. Aby člověk měl správné prostředí příjmu satsangu, tak mu ještě doporučím, aby si zapálil svíčku a tyčinku, aby měl poznámkový blok, propisku, fix a sluchátka na uších a čekal na informace, tak aby nic nespadlo mimo. Čekat na informace, poslouchat, aby nic nevypadlo, aby všechno člověk zachytil. Stejně ostražitě, jako jsou mladé dívky připravené chytit kytku, kterou po svatebním obřadu nevěsta hází do davu. Spousta mladých dívek se chce stát jednoho dne nevěstou a tak soustředěně čekají na tu kytku, až poletí. Protože ta, která ji chytne, bude další nevěstou. To je taková víra. Ta, která to chytne, pečlivě se soustředí, tak aby to letělo přímo na ni a nespadla na zem, nejde někam pryč. Je připravená a soustředěná.
Dobrá připravenost k satsangu je důležitá stejně tak, jako ke každé jiné činnosti. Pokud není tato příprava, tak satsang je zbytečné konání. Lidé si přejí, ať se to nahraje na Youtube, že si to poslechnou až pojedou do práce, to budou mít čas. Takovým posloucháním se nikdy nikam nedojde. Satsang potřebuje přípravu, vnitřní touhu k probuzení. Otevřít dlaň zevnitř, pak co padne, kapička, semínko, které padne, vyroste jako strom, dojde k ohromnému poznání, takže satsangové zásady k poslechu jsou důležité.
Prém Sagardží, jaké zásady jsi si napsal? Právě jsi slyšel, co všechno je potřeba na satsang, který je rituálem. Prém: Otevřít se k tomu. Sedět rovně, na zemi nebo na židli. Zapálit svíčku a tyčinku. Být soustředěný a čekat hladově na informace. Vykolejit z kolejí, které jsou dvacet čtyři hodin. Tužka a papír.
Lépe je mít poznámkový blok, na kterém je krásně zdobným písmem napsáno Satsang. V takovém bloku se tvoří osobní bible. Tedy poznámkový blok, propiska a některé věci jsou příliš zajímavé, tak ještě zvýrazňovač. Fixík, poznámkový blok, tužka. Nebýt v posteli a neležet. Nebýt v křesle. Mít rovná záda a na uších sluchátka. Mírně otevřené oči, ne vykulené oči. Poslouchat a proud, který přichází, přesměrovat dovnitř. Přímo dovnitř, aby nic nevypadlo, a vše bylo chycené. Je pravděpodobné, že satsang změní osobnost, zaryté koleje se změní, přestanou dominovat a v životě se nic nezmění. Takže satsang vyžaduje rituál. Tento rituál není jen pro satsang, je pro jakékoli učení.


Ájurvédská Univerzita Praha


Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>