Ayurvedic Consortium of Europe

Ayurveda Online Net FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -

Search Verse for online reading chapter:
Verse No.:
Hledání slova ve spisu:
Slovo:
čr
Bhagavadgíta,-ज्ञानकर्मसंन्यासयोगः jñānakarmasaṃnyāsay, (S.-1, Ch.-4),

Verš.-36

अपि चेदसि पापेभ्यः सर्वेभ्यः पापकृत्तमः । सर्वं ज्ञानप्लवेनैव वृजिनं सन्तरिष्यसि ॥ ४-३६॥

api čédasi pápébhjaḣ sarvébhjaḣ pápakṛttamaḣ sarvaṁ gjánaplavénaiva vṛdžinaṁ santariṣjasi 4-36

Moře hříchů překonáš na lodi poznání (gján)



अपि api = dokonce, také; 

चेद čéd = pokud, když; 

असि asi (2nd sg. pr. indic. .j as) = ty; 

पापेभ्यः pápébhjaḣ (m. abl. pl.) = z hříšníků; 

सर्वेभ्यः sarvébhjaḣ (m. abl. pl.) = ze všech; 

पापकृत्तमः pápakṛttamaḣ (m. nom. sg. superl.) = největší z hříšníků, největší ze zlých; 

सर्वं sarvam (n. acc. sg.) = vše; 

ज्ञान gján (n.) = poznání; 

प्लवेन plavéna (m. n. inst. sg.) = lodí, pomocí lodi. (gjánaplavéna, m. inst. sg. TP cpd., lodí poznání); 

एव éva = vskutku; 

वृजिनं vṛdžinaṁ (n. acc. sg.) = bezbožnost, hříšnost; 

सन्तरिष्यसि santariṣjasi (2nd sg. fut. act. sam *tra) = ty překročíš, ty překonáš.



Luki:

I kdybys byl největší ze všech hříšníků, tak dokonce i tehdy, překonáš všechny tyto hříchy díky lodi poznání. ||4-36||




Kostič: Jsi-li pak ze všech zločinců zloděj skutečně největší, celé moře zla přebrodíš právě na lodi poznání.

Komentář Govind:
Api (dokonce, také); čéd (pokud, když); asi (ty). Verš začíná: Ty, Ardžuno, i když ... (api čéd). Pápébhjah (z hříšníků); sarvébhjah (ze všech). Páp je hřích. Pápebhjah znamená nevědomí lidé. Když člověk koná jako nevědomý, tak nikdy není jeho čin dobrý. I když myslí nevědomý člověk, že je to dobrý čin, je to zločin. Když dělá nevědomě, je to špatně.
Už se nám v Bhagavadgítě objevilo slovo pomoc a služba. Musíme ta česká slova ujasnit. Jsou to běžná slova. V sanskrtu se používá slovo kalján. Neznám správný překlad. Seva je pomoc a služba, a to není kalján. Kalján je ku prospěchu druhého. Ne pro sebe, ale ku prospěchu druhého. To je něco jiného než pomoc a dávání, darování, předávání, sloužení někomu. Ku prospěchu. Kalján lóka hitam – lóka kalján. Dáme si příklad a budete rozumět. Chudák říká: Já se mám špatně, nemám co jíst, nemám peníze. Tak sáhne bohatý na peněženku a vytáhne 200 Kč. Bohatý má pocit, že mu pomohl.
To rozhodně pro jeho prospěch není. Prospěchem je, že mu zajistíte aby mu už nikdy nechyběly peníze a jídlo. Předáte mu know how (vědět jak). Jak získá peníze v rámci svých schopností. Něco vyrobí a prodá a může se tím živit celý život a nebude mu nic chybět. Dát mu 200 Kč nebo mu objednat oběd na Dáme jídlo, nic nespraví. To není kaljan, protože zítra bude mít zase hlad, zase bude chtít 200 Kč. Když něco vyrobí a prodá, tak mu nebudou nikdy chybět peníze. To je slovo kalján. To je společenské chování. Kalján je rodičovská dharma, vše pro prospěch dětí. Učitel dělá pro děti ve škole kalján. Dětem se předá to, čím se pak celý život živí. Nejedná se jen o živobytí, týká se to gján, který je po celý život vede. Nemá zádrhel. Jestli je to umění pro vydělání peněz, poznání, řemeslo, pak dojde k pochopení a celý život je zbavený problémů, navěky. To je kaljánam. To je dharma.
Jestli někomu něco dávat, tak dávat gján, to je to, s čím člověk nikdy nezabloudí. Vždy najde cestu. Gján je takové cizí a ryzí přesvědčení, kde už člověk nemá žádné pochyby. O tom není pohyb, není ale nebo ujištění že jo. Pochybuje. Ne, ne. Že jo. To je ukázka nejistoty a ukázka obav. Člověk používá tento výraz, když má obavy.
Otázka: Jak předat gján, aniž by to byla nevyžádaná rada?
Govindží: Nejdříve se musí zjistit vhodný kandidát. V češtině by se řeklo právoplatný kandidát. Kdo na to má nárok. Kdo si to zaslouží. Má na to právo. Nezralému se gján nesdělí. Stejně jako nedozrálé obilí kombajn nekosí. Farmář musí zjistit, že je obilí vhodné kosit. Gján by neměl význam u nezralého člověka, ten to zkrátka nepochopí. Nemůže poslechnout, ani ten kdo nehledá radu. Osvědčit vhodnost a počkat na vhodný okamžik, pak má gjan význam. Dozrálost čeká ne na srpen, kdy se seče obilí, ale někdo to nemá v osudu ani několik životů. To je výjimečný dar od Boha. Člověk se stává kandidátem na gján za nějaké skutky. To není člověk z řady, to je mimořádný člověk. Řádný je obyčejný. Je v řadě. A výjimečný výrobek, je mimořádný. Řádnost zůstává v mantinelech a mimořádný vyskočí z mantinelů, ten má schopnost vyskočit ze své rozjeté zajeté koleje.
Můžete chodit na kurzy, poslouchat satsangy. To všechno můžete, ale podle čeho se rozhodujete? Podle zajeté koleje. V daném okamžiku jsou všechna slovíčka k ničemu. V daném okamžiku vás to nenapadne, nevzpomenete si na to. Proč? Jedete v zajetých kolejích. Když se zamyslíte, vzpomenete si, ale to už je pozdě. Proč to nenapadlo dříve? Zajetá kolej to je přesvědčení. Přesvědčení je jiné. Naše veškeré akce a reakce jsou podle toho, jak máme zajeté koleje.
Změnit zajeté koleje je práce pro výjimečné, to je mimo mantinel. Přivézt změnu je hrdinství, to je ta mimořádnost. Takže páp karma, to je to, co vykonává nevědomý člověk.
Co je běžný člověk? Když z toho nebudu nic mít nebudu dělat, aspoň něco, nějakou radost, trochu potěšení. Aspoň trošku za benzín. Pokud za to nebude nic, nebudu dělat, to je mantinel člověka. Když se vám chce něco udělat a bezpečně víte, že z toho nebudete nic mít, dokonce přijdete o benzín, možná i o svou ruku, a přesto to uděláte, věřte, že vstoupil Bůh. To je boží vlastnost, takto Bůh udělal celý Vesmír, všechny planety, všechny elementy, mraky, zemi. Jen tak dělej! Ne, že z toho bude něco. Aspoň něco chce člověk, nějak potěšení radost.
Běžný člověk je jako všichni lidé. Existují výjimky. Ve chvíli, kdy chce člověk vykonat to, z čeho jednoznačně nebude mít nic, to je vstup Boha do člověka, pak se říká, že je Dévatá. To, co pochází z Dévalóku. Člověku se chce dělat, i když z toho nebude mít nic. To je boží život.
U běžného člověka vládne nevědomost. Když z toho něco budu mít, tak to jo, to budu dělat, to je standardní člověk. Očekává, že z toho bude něco, to bude mít ten člověk. Pro koho je to dělání. Pro sebe, je to pro získání pro sebe. Takové konání je hříšné konání. Tam je sobectví. A tomu se říká páp. To je hřích. To není boží. To dělá člověk vždy. Jeho odpad je páp. Jeho konání je vykonáno pro vlastní prospěch. Jako komouši, jejich heslo bylo: Kdo nekrade v podniku, okrádá svou rodinu. Když s takovým heslem člověk žije, jaké je jeho konání? Nemůže dělat jen tak pro někoho jiného.
Člověk konající kaljánam, je dévatá. V něm je Bůh, to není člověk. Jako kyslík je boží. Dojde do plic přes nos, okysličí krev, očistí hlavu, hlava je plná energie. Co z toho má kyslík? Dostane něco? Neustále dělá. Váju (vzduch) je Dévatá (Bůh). Agni (oheň) je Dévatá (Bůh), džal (voda) je Dévatá (Bůh), prtví (zem) a ákáš (prostor) je Dévata (Bůh), protože oni dělají pro ostatní jen tak. Z toho dělání nic nemají. Tak když někdo dělá, tak je to náznak, že je to boží člověk.
Tady je třikrát páp. Ardžuno, je přeplněno, jsi mezi pápama. I když máš kolem sebe pouze hřích, nevědomé lidi, obyčejné lidi, poznávej, hledej gján. Nevědomost je přirozené razítko jako CE – eu certifikát, Evropské osvědčení. Agján (nevědomost) je nárok člověka. Je to průkaz člověka. Neočekává se, že člověk má boží bednu. Lidská bedna je plná chamtivosti a sobectví.
Jsi Ardžuno v moři hříchů. Vrdžinam (moře hříchu). Ó, Ardžuno, jsi v hříšném světě. To je mrtjurlok, svět smrtelníků. dále doplní marci bez úpravy je to zde od 1.6.2024
Pápakrttamah (největší z hříšníků, největší ze zlých); sarvam (vše); gján (poznání); palavena (plavba na lodí). Sarva je to všechno. Do toho ohromného, nevědomého světa, gján palavena (plavání)
Gjánem si odplavíš z moře nevědomých hříšných světů,
Když je gján, pak je gján loď které projde mořem nevědomosti, hříchu.
Vůbec nevadí, že je mezi hříšníky, nevědomýma, protože gján je to co nemá pochyby, když člověk něco zná a je přesvědčen tak na vlastním přesvědčení nemá pochyby, už se nevyptává jak to je. Tam kde pochybuje potřebuje ujištění že jo.
Když je v našich zajetých kolejích nepotřebujeme se ujišťovat, ujišťuje se to, kdo nemá jistotu Kde není zakotvení. Myslím si to takto, je to dobře?
Prověř to, proč musí být pravdou to co ti někdo jiný potvrdí.
To je nezpracování.
Tím se povolí všechny jistoty. Povolení stromu který má povolené kořeny, stačí jen když přiletí komár, komár když pšíkne, nemusí být hurikán a strom spadne,
Co my známe, když je zpracované, ujištěné, tak už když je naše zajetá kolej, tak nepotřebujeme ujistit.
Romča, ptá se maminky jak se dneska jmenuju? Jsem Roman, nebo jsem kuchař?
Ne jsi Vinčenzo, mami mi řeknal že jsem Roman,
Jsi přesvědčený dnes, zítra i včera, že jsi Roman, nemusíš se ptát, když se ptáš, pochybuješ.
Když dojde gján, znalost to je vyžehlené přesvědčení. Nepotřebuje již opravu tím když je, tak automaticky může mít kolem sebe hříšné lidi, pitomce, neznalce.
Tupce, vůbec nevadí. Když je gján nevadí, dá se plavat, dá se přeplavat na lodi gján. Pořádné vyžehlené přesvědčení, které se nedá měnit.
Takže takovým gjánem nevadí, o dělá celý svět. Do jsou všichni, to není podstatné. Všechno může být pod pitomcem, když je gján, dá se plavat jinam.
Ve verši je důraz na přeplavat na gján. Přeplavat moře hříchu. Máme-li gján projdeme. Nebudeme v moři Gján je ryzí přesvědčení bez pochyb.
Takto má znít tento verš.
sg. TP cpd., lodí poznání);
एव éva = vskutku;
वृजिनं vṛdžinaṁ (n. acc. sg.) = bezbožnost, hříšnost;
सन्तरिष्यसि santariṣjasi (2nd sg. fut. act. sam *tra) = ty překročíš, ty překonáš.

Prém:
I kdybys byl největší ze všech hříšníků, tak dokonce i tehdy, překonáš všechny tyto hříchy díky lodi poznání. ||4-36||
Kostič: Jsi-li pak ze všech zločinců zloděj skutečně největší, celé moře zla přebrodíš právě na lodi poznání.
Nevědomost má nárok dělat chyby jako bylo řečeno ve třídě, kdo žije? žije pouze svět, kdo vlastní vlastně pouze svět. Svět posílá člověka, aby postavil dům a člověk pak umře, komu patří dům? světu,
Čatur mi vlastnosti světa, hlad žízeň libo nelibo, zrození smrt. To jsou vlastnosti světa
Člověk je sluha světa, buňky hormony v našem těle, slouží nám. Co z toho dostanou oni, nic umřou, bude smrt. Oni se rodí, vykonají a umírají. Jejich produkty jsou pro koho? Pro tělo, pro nás, my to žijeme,
Podobně svět žije a nám nic nepatří, máme depku průsery, nestíhám, sakra pro koho to je? myslí že pro sebe, ता बोale zaručeno je jen smrt, úspory, jsou pro koho, pro koho je elektrické kolo? Romana? Ne světa. Dům děti, láska rodiče. Moje práce počítač, to nemůže být moje, to je všechno světa, takovou jednoznačnou pravdu nechce ani slyšet, to je co? Čistý nevědomý člověk, co je jeho konání zločin, hrabat, myslí si že to je jeho. Nic není jeho, lidská bedna toto nemůže chápat, nechce chápat taková jednoduchá věd, jeho vlastností je být tupý, není to nůž, je to váleček na placky,
….. Jš zde zdůrzanno že okolí je nevědomé. Zůstaneš tam také, pokud nepoužiješ gján. Člověk má neustálý pocit, že je něco.
Romča: …. že žijem
G: Svět je iluze.
Brahma satjam džagat mitjam. Brahma je jediná pravda, ostatní je iluze.
Svět je jediný živý, ostatní jsou smrtelníci.
Trilobiti byli a umřeli, mamuti žili a umřeli i člověk žije a umře.
Kdo žije? Svět.
R: jaktože nevědomost má pro lidi větší význam?
G: ..
Takto to je, když je ocásek a pejsek tak vždy hejbe. Nedá se to vysvětlit.
Člověk znamená nevědomý tvor.
Je to exkluzivní, že se gján k někomu blíží, a to je mokša. Mít gján je být osvobozený. Tím se osvobozuje, gján je cesta k osvobození.
Modlitba, mantry, joga cvičení, tím se osvobození nestane, osvobození se stane gjánem, proto je sámkhja považuje za jedinou cestu mokš. Kde není gján, není mokš. Jinak je člověk svázán.
G
R
Gján je to nejvíc co je v dosahu člověka, to je mimořádnost, není to pro běžného člověka.ani mu nepatří
I kdyby se gján sypal – nemůže z toho člověk nic mít, to je majetek
Bídž mantra aim je gján.
Om aim hum
Aim je bohyně Sarasvati
Hum to přichází
Říkáme pojď ke mně, psy přijdou
Aim Hum je gján
Buď ve mně
Kdo přináší dar čí je to milost tomu říkáme učitel Sítá rám.
…. Ať ten gján předá. Ať naše myšlenky jsou jím ovládány, když dévatá ovládá myšlenky, tak člověk dělá s radostí i to z čeho nebude nic mít. Bůh vstoupil do myšlenek.
Trochu si vezmu toto, to nikomu neřeknu, udělám to tak. Kalkulace, vjapár. Zlo-myšlení, chtivost, sobectví, to je lidský faktor.
A boží faktor je dělat a vím bezpečně, že z toho nebude nic
S takovým konání, člověk shromažďuje, roztrhne se nebe a padne z nebe gján, samo přichází.
Tomu se říká dobré skutky, ne darovat někomu, to není dobrý skutek, dobrý skutek je takový když vím, že z toho nic nebudu mít, to je dobrý skutek.
Mysl, kde prožívá, s takovým pocitem, to dělá čáry v dévalóku, tak tady se vysypou do takové bedny bohové sypou.
Koukněte na jednoho člověka. Kristus – co dělal, aby z toho něco měl a přece dělal, i se nechal ukřižovat, pořád žije, takovou moc jeho konání mělo, vstoupil Bůh, kde vstupuje bůh? Kde není člověk. Vykonávám a nic z toho nebudu mít, je to kalján
… Pro kalján to dělám, to vykonávám. Nedělám protože z toho budu něco mít. To je pro okolí nepochopitelné. Proč to děláš, když z toho nebudeš nic mít? Jsi blázen, magor.
To není jejich chyba, to je zdravý člověk, kdo umí hlídat své zájmy.
Polknout bhagavadgítu to je dar pro Kršnu.
Co říká maminka, to dítě polkne.
Maminka z toho má obrovskou radost, když dítě, co říká, polyká. Maminka už nemá kůži, je otevřené srdce pro takové dítě. Maminka je schopna dát vlastní život za takové dítě.
Takto když polykáme boží gján, tak bohové takovému člověku jejich problémy řeší, jsou to boží problémy.
Máme problém, že máme ostnaté dráty v hrtanu. Nemůže je polykat, máme co by kdyby, protože jsme perfektní dokonalý člověk, úžasný člověk. Nejsme mimořádný člověk-bůh.

Je těžké mluvit jako první osoba a vyjádřit to jako ... Já jsem dneska řezal dříví.
Podstatné je řezal dříví, to je podstatné. Tak to řekni jako první.
Dneska bylo dříví nařezané. Ale my vystrčíme osobou – já a tu podstatu až potom. Dříví bylo nařezané. To uděláš jako první. Ahamkár, ego. Já jsem ... řezal.. to je egoistická věta. Máme dávat třetí osobu – dříví, co se dělalo, dříví se řezalo. Když řeknu – já jsem rozbil pilu.
Luky rozbil pilu, to je ego vyjádření a vede kam? Zaplať, oprav,
Pila se rozbila, tak to opravíme nebo koupíme novou
Otevírá to prostor k pochopení pily, co se stalo pile, ale když řeším já jsem rozbil pilu, další věta bude - tak to oprav.
Věty o třetím, dává prohloubit znalosti,
Designerka říkala já mám arytmii srdce.
3. osobě. Podstata je srdce, arytmie.
Srdce je arytmické.
Člověk hledá, co je arytmie, co je srdce a může se dále rozvinout, do hloubky poznání medicíny srdce. Já mám – tak běž k doktorovi, do lékárny. Já mám – uvažování ve větě mít podstatu jako první, druhý, co se koná. Vůbec není podstatné – já, ty, on, ona. To jsou ego vyjádření.
A proto v češtině je těžké mluvit.
Ve třetí osobě, v sanskrtu je to přirozené. Všechny spisy jsou tak napsané. Není já ... zapsáno.
To je zdejší styl ahankár jako první já. To máme vyžehlenou jájájá.
Je třeba zamyslet se, co chci říci, co jsem říkal, tak člověk ví, to je ego, to je falešné, to není moudré.
Vůbec nechápu podstatu věty, nevím, kde to je. Podstatu zdůraznit. To vede člověka jít do hloubky. To umožňuje poznat to skryté. To není pohádka, to je skutečnost. Když chceme vidět tajné, musíme probádat podstatné.
To je .

Ájurvédská Univerzita Praha


Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>