Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Ó Pandavo! Jakmile To poznáš, tvůj zmatek a klam pomine. Potom uvidíš ve všech bytostech své pravé Já a všechny bytosti ve Mně. ||4-35||

---

---

Kostič: Až toto poznáš, Pándavo, již neupadneš do klamu, tím všechny uzříš bytosti v sobě a potom ve mně též.

---

Komentář Govind:

I v tomto verši se objevuje slovíčko gján. Jad (který, jaký); džgjátvá (věděl, vědoucí);
Jaký je rozdíl mezi slovem znám a jsem přesvědčený?
Včelka: Být přesvědčený má razítko pravdy. Romča: Znát mohu, ale když nejsem přesvědčený je to na nic.
Džgjátvá je něco dozrálé. Jako když je v úlu tekoucí med. Ten se posbírá do sklenic. Za pět let už med není tekutý, je to kámen. Když rozbiješ sklenku, zůstane kostka medu bez skleničky, umíš si představit takový med, tak podobně gján, když přichází jako znám, tak je to tekutý med, čerstvě stočený a když se proměnění do přesvědčení, která se z gjátvá to je zahuštěný gján to je přesvědčený. Je tekutý je jako znám.
Řídíme se podle kostky medu a když se stane zahuštěný med, gján tak se nazývá džgjátvá. Je přesvědčený. Na (ne); puna (znovu, opakování); moham (klam, zmatek, připoutanost).
Když se gján zahustí do přesvědčení, tak gján zmizí. Pak je pochopeno a již se opětovně nepřipoutává.
Evam (tedy, tak); jásjasi (do kterého spadneš, ponoříš se).
Nepřichází opakovaně to, kde je kondenzované přesvědčení. Když je gján kondenzovaný, tak připoutanost není. Přestože je med sladký pořád, vyzrálý už nelepí.
Na puna moham. Není opakované dráždění, když je přesvědčení. Není připoutanost. To se stane, když se med – gján zahustí, dojde k přesvědčení.
Romča se v autě vyptával, co má dělat, když se na něj lepí ženský. Říkám mu, že ženy jsou jen bedny obalené masem. Když jsi o tom přesvědčený, tak tě ženská nesvede. Je to jen bedna obalená masem. Žádná bedna není příjemná. I když se bedna usmívá a navoní, je to jen bedna obalená masem. Když je člověk přesvědčen, tak o tom o čem je přesvědčen, k tomu připoutanost nevzniká. V tekutém medu se moucha, mravenci, cokoli se k medu přiblíží, utopí. Po suchém medu mohou klidně běhat. Nejprve jsou znalosti. Vzniká gján (poznání) a když to poznání dozraje, pak je z toho přesvědčení, zahuštěná znalost, gján. To poznání je dozrálé.
Když teď dozraje, je jak kostka kamenu. Takže když my o jakémkoli téma něco známe, a to znání dojde k poznání, čím to je, jak to je, co to je, a to dojde k přesvědčení, dozrání. Ze 100 % informací dobře známe 50% a z toho jsme o pouhém 1% přesvědčeni. Podle čeho se v nás emoce, pocity, zájmy, probouzí? To vzniká? Ne, je to podle toho, co známe. Záleží to na tom, o čem jsme přesvědčení. Jestli je to jasné, pevné, perfektní, poznání dozraje a je z toho přesvědčení.
Nezralost nevede k přesvědčení. Přesvědčení je pouze zralé. A to, když člověk poznává a podle toho se řídí, tak automaticky k připoutanosti nedochází. Může být jen k nedozrálému. To je džgjátvá.
Pándava (syn Pandavův, jméno Ardžuny); jena (kterým, se kterým). V jena je dané, česky jena je konkrétní, a to je které, to je konkrétní a jen to. Bhútáni (bytosti, stvoření); ašešena (beze zbytku, vše); drakšja (vidět).
V nitru se takto dívá a není ale.
Když někdo řekne ale, tak tam vidím bahno.
Átmáni (v sobě, v pravém Já); atho (pak); maji (ve mne).
Jen takoví bhútání (bytosti, lidé) mají svém nitru přesvědčení ašéšana bez pochyb, bez ale. Šéš znamená zbytek. Ašéš, kde není žádný zbytek, beze zbytku. Co je zbytek? To je to ALE. Často říkáme, že je to přece pravda, ale....
Ty holky jsou krásné, ale. Je to kus. Je to krásný kus masa, ale. Ale ukazuje na to, že je to nevyřešené. Je tam zbytek. Je to výzva být rozhodnutý, mít to zpracované a být přesvědčený, beze zbytku, bez jakéhokoli ale. Není žádný zbytek, tekutý medík bude za pět let kámen, bude ašéš, beze zbytku. Nebude v pravém rohu tekutý? Bude celý tuhý. Bezezbytku tvrdne celý med. Přesvědčení je to, kde není ale, žádný zbytek, žádné pochyby. Trochu jinak. Kde žádné trochu jinak není, ašešan, kde v nitru je beze zbytku, bez ale, bez výhrad a pochyb.
V Bhagavadgítě se píše: Ty mně (Boha) poznej.
Kde je přesvědčení? Češi jsou inteligentní. Z 1% přesvědčení udělají 99% přesvědčení a 1% si nechají na ALE. Jako když sklenice medu udělá jen 99% husté a 1% bude tekuté.
Co znám, ta znalost, když se promění v přesvědčení, pak automaticky, opakování připoutanost není.
Když vzniká poznání, proměňuje se do přesvědčení a jakmile je člověk přesvědčený, není připoutání, když je vše beze zbytku. Medík je sladký, ten tekutý i ten hustý. Člověk může prožívat jakoukoli situaci, přesto ho jakákoli situace neovlivní. To je pro nás ponaučení. Vytvořit situaci a myslet si, že takto to je, to je divadlo. Takže když je přesvědčení, tak to člověk prožívá a nelepí se a jde dál. A když to znám, že je to tekutý med, na něco šáhne a hned cvak a lepí se ke všemu kolem. Přilepí se. A co se stane mouše, která si sedne na med? Přilepí se a umře.
Když se řídíme džgjátvá (přesvědčením), nedochází k žádné připoutanosti, i když je tam člověk namočený. A to, co praktikuje nitro je ašéšan, beze zbytku bez ale je gján, zatvrdlý medík – džgjátvá.
Ten člověk je hrozný, ale ... V češtině se nedá mluvit bez ale. Existuje ale, a tak nemůže být džgjátva, med nemůže tvrdnout. Ve verši je beze zbytku, kde není ale. Ne zbytek, bez pochyb. Když nejsou pochyby, dává se nálepka pravdy, osvědčilo se a přesvědčilo se a podle toho se bude dělat.
Jsou křivé trámy a je třeba je srovnat. Na Youtube je video, jak to provést. Je vidět, že je to možné, a dokonce je to snadné. Vzniká přesvědčení. Luky vidí šroubek a nemá pochyby. Křivé trámy srovná a využije na Ájurfarmě. Dřevo je křivé, nepasuje a Romča se trápí. On to video neviděl, není přesvědčený, že se dají trámky srovnat. Podle něj to jsou vrtule a proto je dal na stranu. Romča nemá džgjátvá (není přesvědčený), Luky zná a je přesvědčený, a proto může rovnou realizovat gján s džgjátvá. Umí spojit i křivé trámky.
Sbíráme informace různými způsoby, hodně toho známe. Kolik z toho proměníme do přesvědčení? Jsou různí lidé, někteří proměňují informace do znalosti, do přesvědčení a ještě si nechají zadní vrátka ALE.
Ašéšan není možné jinak, beze zbytku.
Byla jsi někdy v Krušných horách v -30ºC? Umíš si představit, když je -20-30ºC a chceš čůrat, a moč ani nepadne na zem, zatvrdne na rampouch.
Čím se to stalo? Chladem. Chlad znamená klid. Čistota, jenom chlad, ne trochu tepla, ašéšan, absolutní chlad, bez tepla, chlad v hlavě, 100% jistota, pak je to velice rychle osvědčeno.
Luky se dívá na video, jak se vrtá. V hlavě není nic jiného. V hlavě je absolutní chládek a příjem jen poznání z videa. Když se zeptá Margi, jestli chce vodu, není přítomen. Je mimo – mimoň. Je absolutně namočený do poznání.
Když je v hlavě absolutno, čisto, klid jen na jedno, tak to rychle zatvrdne, tomu se říká ekághrt – soustředěně, čintan – manan – svadhjaj zvýšit soustředěnost. Zpíváním manter vzniká kroužek a do toho nemůže vlézt myšlenka. Když točíte mantry, tak nelezou žádné myšlenky dovnitř. To je soustředěnost.
Když je trochu tepla objeví se komáři. Když je -50ºC ani pavouk nevyleze z díry, nejsou žádné myšlenky. A to je trénink, džapa, mantry, jóga, ásány, to vede k soustředěnosti, -50ºC.
Nic nepřežije. Smyslem veškerých upasana, rituálů má být zvýšená koncentrace, vytvořit to, že kapička medu po cestě tvrdne. To se může. Jen mít jednu věc. Hlavě, to je jen jedna věc.
Ženy jsou rády, že dokáží dělat více věcí najednou, ale kde je soustředěnost?

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>