Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -
|  |
Bhagavadgíta,-ज्ञानकर्मसंन्यासयोगः jñānakarmasaṃnyāsay, (S.-1, Ch.-4), Verš.-30 |
अपरे नियताहाराः प्राणान्प्राणेषु जुह्वति । सर्वेऽप्येते यज्ञविदो यज्ञक्षपितकल्मषाः ॥ ४-३०॥ |
apare nijatāhārāḣ prāṇānprāṇeṣu džuhvati । sarveApjete jagjavido jagjakšapitakalmaṣāḣ ॥ 4-30॥ |
Jedení a krmení stranění a nestranění
|
अपरे apare (m. nom. pl.) = někteří, jiní;
नियताहाराः nijatāhārāḣ (m. nom. pI. BY cpd.) = kteří si odepírají jídlo;
प्राणान prāṇān (m. acc. pl.) = nádechy, životní síla;
प्राणेषु prāṇeṣu (m. loc. pl.) = v nádeších, v životní síle;
जुह्वति džuhvati 3rd pl.indic act. * hu) = oni obětují, oni nabízejí;
सर्वे sarve (m. nom. pl.) = vše;
अपि api = také, stejné;
एते ete (m. nom. pl.) = tito;
यज्ञविदो jagjavido (m. nom. pl.) = obětují vědění, ti v jejichž vědění je obětování;
यज्ञक्षपित jagjakšapita (jagja + p. pass. causative par-ticiple *kši) = zničeno obětováním;
कल्मषाः kalmaṣāḣ (m. nom. pl.) = odstranění hříchů.
(यज्ञक्षपितकल्मषाः jagjakšapitakalmaṣāḣ, m. nom. pI. BY cpd., jehož zlo bylo zničeno obětováním);
|
Luki: Ostatní, omezením jejich stravy, nabízejí životní sílu z potravy jako svou oběť. Tímto způsobem, jsou si všichni vědomi svého obětování a všechny jejich hříchy jsou tímto spláchnuty. ||4-30||
Kostič: Jedni stravu omezují, život v životě spalují. Ti všichni znalci oběti žertvou vinu schlazují.
Komentář Govind: V tomto 30. verši jsou vyjmenováni další praktikanti.
Apare (někteří, jiní); nijat (pravidelně); áhár (potrava).
Tedy jiní praktikanti pravidelně přijímají potravu.
Pránán (životní síla); pránešu (v prán, životní síle);
Pránešu je vyskoňované slov prán. To znamená, že život věnují životu. Věnování života.
džuhvati (věnují, obětují); sarve (vše); api (také, stejné); ete (tito);
Další zajímavé slovo je jagjavido (praxe jagja); jagjakšapita (zničeno obětováním);
Zbavují se jagjakšapita hříchy kalmašáh (odstranění hříchů); jagjakšapitakalmašáh (jehož zlo bylo zničeno obětováním).
A tito všichni jagjavido (obětují vědění).
Tak si to spojíme, slovo kalmašáh (odstranění hříchů) se v předchozích verších několikrát opakovalo. Co to je hřích. Hřích je něco vykonat v nesouladu řádu. Co to je řád? Řád je výmysl jednotky sociální či individuální. Jsou to pravidla a dle těchto pravidel, když se vykonává, tak je to považované za správné, svaté a dobré. Když se nekoná podle těchto pravidel, tak je to považované za špatné a hříšné. Když v životě působí dodržení řádu, je klid a při nedodržení řádu je život plný trápení a trestů. Takže hřích je něco vykonat v nesouladu s řádem, který přináší trápení a tresty. Mnoho praktikantů praktikuje normální áhár. Niját (pravidelně) přijímají všechno přijímají, žijí normálně, ale celý život věnují porozumění a pochopení života. Takto praktikují jagja.
Včera se na Povědomí říkalo, co je život, jak funguje, co je k životu všechno zapotřebí. Člověku je potom automaticky více jasno, co je to nestranné vnímání života. Obvykle nestranný přístup není. Člověk má vyhraněný přístup. Je tam já, ty, on, ona, oni. Všechno zvlášť a určuje, kdo z nich, to je stranění. Když vnímá nestranně, pak není já, ty, on, oni. Nikde nic není. Prostě co je, to je. Před dvěma dny jsem Marci říkal, že v češtině je slovo jedení a krmení. Pak když jím, tak mám dvě možnosti. Jeden možnost je, že já jím jídlo a druhá možnost je, že se krmí tělo. Já jím jídlo, to známe. Co to ale je, když přepneme na režim, já nejím, a tělo se krmí. Když se tělo krmí, tak tam já není. To je nestranné vnímání. To nestranné vnímání nemá žádné následky konání. Nenese následky. Když je jedení, vybírám si a straním, pak člověk vnímatel nese veškeré dopady procesu jedení. Jé to bylo dobré jídlo, mám plné bříško, mám prdy, a to prožívání. A když to vnímání je nestranné, tak tělo si odnese, jen plnění a zůstává s pocitem: já to nejsem. Já je mimo tělo.
Tím dochází k uznání, že já tělo nejsem. Takto praktikant praktikuje nestranné vnímání.
Nestranné a stranné konání. Jagja je žít nestranně. Při svatbě jsme dělali jagja (oběť). Házeli jsme do ohně ghí, rýži, ječmen, části rostlin a zpívali jsme mantry. Při jagja já není, je to bez strany. Jagja je úžasná praxe, když člověk nestranným konáním, uvažováním, prožívá život, tak je život plný blaha.
Stranný život je prožívání všech dopadů konání. Není tam blaho, konání přináší následky. A člověk následky prožívá.
Když nestranně vykonává, tak je osvobozený z nesení následků.
Já musím koupit chleba. Jdu do obchodu a obchod je zavřený. Jaké jsou následky? Zklamání. Nemám chleba, obchod je zavřený. To je vnímáí já. To je stranné vnímání a když je přístup nestranný, znamená Govind jde koupit chleba, obchod je zavřený. Govind je smutný, že je obchod zavřený. Je zklamaný. Govind je zklamaný, ale já ne. A člověk procítí že já je jiné než Govind. Já Govind nejsem. Govind je nálepka, kterou nalepili ostatní, aby identifikovali kus masa, ale já nejsem Govind. Govind se trápí. Takto takovou praxí si praktikant uvědomuje, JÁ není jméno, JÁ není tělo, JÁ je úplně jiné než to, co pod JÁ prociťujeme. Nic takového není. To je praxe jagja, praxe obřadu, obětování. Že já (Govind) je už obětováno. Jméno je obětované. Tělo je obětované, fyziologie, psychologie, všechny vrstvy jsou obětovány a zůstává JÁ. Vrstvy jsou nalepené na JÁ. A pak je JÁ skryté a neznámé a vrstvy jsou známé. Člověk nemá o JÁ žádné pojetí, má ponětí o vrstvách. Když člověk nahlédne hluboko, pak vidí, co je JÁ. Postaví se proti zrcadlu, a řekne aha to jsem JÁ. Nádech, výdech, bušení srdce, to jsem JÁ. Přemýšlení, chování, já jsem to udělal, já to chápu. Tak potom člověk cítěním, tím chováním, jsem já. Přemýšlení o Evangeliu, co to je? To je JÁ. To je to duchovno.
To je to jádro. To jsem JÁ. A když zjišťuje, kdo to všechno dělá, tak zjistí že to, co je jiné, je duchovno, protože JÁ praktikuje duchovno. JÁ je jiné než duchovno. Čemukoli se člověk věnuje, věnuje se praxi sebepoznání. V sebepoznání dojde člověk k tomu, že sebe sám je jiné než ostatní. Úplně všechno. A to je splynutí s kosmickým vědomím, že se člověk potom sám najde jako kosmické vědomí.
Jako pan děkan si umí představit, kdy elektrony běhají po drátě a svítí žárovka, kdyby byly elektrony měly hlavu, co by si asi mysleli, a co by si myslela žárovka? Ty elektrony, které běhají vymyslelo nestranné působení a žárovka ta vymyslela stranně. Já svítím, já ukážu lidem věci. Najdou, co je třeba. Haa říkají si elektrony, žárovka si myslí, že to svítí ona. A elektron, který to dělá se usmívá. Takto nestranné pozorování zbavuje člověka dopadů následků konání. Člověk je mimo konání. Abychom mohli vykonávat a snést ovoce konání musíme se postavit jako konatel konání. A tím vychytáváme veškeré dopady konání a prožíváme je.
Jagjavid znamená nestranné konání.
Dříve jsme tento koncept nazývali dění a dělání. Že se děje a dělá se. Kdo dělá, ten vyhrává, ten bere podle známého hesla: vítěz bere vše. Dělač bere vše. A kde je dění, to to všechno ví, ale nic nebere. Když se to jenom děje. Považujeme, že se jenom děje. Nijak neužíváme, neprožíváme.
A když to děláme, tak všechno prožíváme a bereme všechno.
A z toho vyplývá dělání a dění. Tak ať se to děje, nikomu nic nevadí, protože nikdo nic není.
Někteří lidé takto přijímají potravu, přijímají život, vedou život, věnují život pochopení života a vykonání nestranným vykonáním jagjavid a zbavují se tak následků a dopadů konání.
konec dopsat podle audio i když je to jen shrnutí o bhagavadgítě pro nováčky bude to dobré do předmluvě
Ájurvédská Univerzita Praha
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in
Admin Prem ==>
Admin Marci==>