Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

A další obětují všechny funkce jejich smyslů a vitální síly (prány) v jógovém ohni sebe-kontroly, jehož září je poznání. ||4-27|| 

---

---

Kostič: Jiní zas všechny činnosti smyslů a dechů tělesných jógou sebekázně sežhnou v ohni poznáním vzníceném.

---

Komentář Govind:
V tomto verši se více dozvíme o indrijích – smyslech. Verš začíná: sarvání (všichni); índrijakarmáni (konání smyslů). Když se člověk zamyslí nad tím, co je tento svět, co jsou všichni bytosti, tak zjistí, že mnoho lidí, i když v dnešní době by se dalo říci většina lidí, jsou sarvání indrijakarmáni. Sarv indrija karmáni. Síla indrijí, která propojuje individua s okolím, s konáním. Indrije – smysly jsou ty síly, které spojují individua s okolím.
Od verše 25 až do verše 29 je to o džuhvati. Je to jedno slovo sloučené ze dvou slov, džuh a hati. Je to odvozené z džív a to je život. Ahuti je obětování a džu je život, strávit životní čas. Člověk obětuje svůj život. Znamená tomu se věnuje a každá bytost takto svůj život hází do ohně a stráví to život. A jak může strávit život? Někteří lidé stráví život díky smyslům. Co, kdo říkal. Jaké to bylo. Tím tráví život. Jen co přinesou smysly – sluch, zrak, čich, chuť a dotek. Do toho je bytost zaangažovaná 24 hodin. To tráví, to hází do ohně. Par – ostatní, jiní hází svůj život stráví svůj život karmání – v konání s karmendrijemi. Někteří lidé věnují svůj život do smyslového světa a někteří věnují svůj život pro konání  karmanerijemi.
Člověk se narodí na zeměkouli a nejprve se zajímá o dudlík, pak o školu, chválu, anebo hromadění karmání. Zajímá ho, co se o něm říká, co si o něm myslí. Sám hodnotí, co je hezké a co je ošklivé, co je užitečné a co zbytečné. Tímto stráví celý život. Život je hozen do ohně, tak tráví život, tak oheň stráví život. Jenom co je hezké, co chci a co nechci. Život věnuje konání a vnímání. Někteří tak a jiní jinak, někteří obojí. Nic jiného to není jen vnímání a konání. A vnímání a konání obětuje život a život je v čoudu. Život jde do ohně. Slovo čápare je ze dvou slov, a to ča (a); ápare (někteří, jiní). Když není všechno řečeno, tak z toho může být zmatek. Pojem karmáni znamená činy; átmasamjama je sebe-kontrola, sebe-ovládání;
Je to vlastní, osobní naplnění, uspokojení, výdrž – přeplnění.
Člověk si myslí: aha to je úspěšný den. Je spokojený, když ráno ušel 50 tisíc kroků. Někdo je spokojený, že snědl celou buchtu. Prožívání átmasamjama (sebeuspokojení).
Oheň vyvolává uspokojení, spokojenost, nespokojenost, pokojnost. To je oheň a ten uspokojí. Kde člověk cítí svou identitu, pro uspokojení, pokojení, utišení, toho upokojení, po kojení. Tomu věnuje smysly a konání. Někteří smysly, někteří a někteří obojí pro átmasamjama. Oheň, kterým je upokojení, uspokojená síla, to znamená naplňuje. A cítí se, co se stane, když je upokojený, je hlad a uspokojení najedení. Co se stane najedením, zmizí hlad, naplnilo se.
Když je výdrž, může být výdrž bez držení. Když nedrží, může být výdrž. Výdrž je tehdy, když se něco drží, je napětí, je síla. Když se něco drží, a když vydrží, udrží, drží to, je uspokojení z držení. Já potřebuju peníze. To je co? Držení. Udržel jsem, vydržel jsem. Jeden mladý kluk na konzultaci přišel a stěžoval si na astma. Zamyslel jsem se nad tím, jak může mít 18letý kluk astma. Zeptal jsem se: Co tě drží? Co tě pořád zaměstnává v hlavě? Jaký máš hlad v hlavě? Co tě otravuje? Odpověděl, jak se bude živit. Govindží na to že se bude živit jídlem. Jiná otázka je, kde to jídlo seženeš. To tě trápí. Prozradím ti, kde ho seženeš. Dostat ho do ruky. Ruce máš. Ale jsou prázdní. Nic v rukách není. To je trápení, jak něco přichází do rukou. Jak něco může přijít do rukou? Přicházet může, když ruce dávají, když dáš, tak bereš. Tak když pracuješ, tak máš výplatu. Výplata sama nechodí do ruky. Udělat něco s rukama, musí něco udělat, dát, něco věnovat. Dáváš ruce, dáváš nohy, dáváš oči, jako Martoš, dává nohy, chodí pěšky, pak stojí za pultem a čte recepty. Slyší zvonek, ahá zákazník a hned: Dobrý den, co si přejete, věnuje oči, pusu, a za to věnování je pak výplata. Je to taková výplata, že s tím spokojeně žije. Kdo nedává, tak nedostává. Říkáš, že máš problém, ale když dáš, můžeš dostat. V tvém věku je potřeba dávat ve škole zájem a ve škole pak získáš a nabereš, nahromadíš. A potom to, co ve škole nabereš, pak dáš. Jágr nabral ve škole a teď rozdává elektriku, s tím žije. Jsi ve věku, kdy musíš sbírat, abys mohl rozdávat. Je třeba nahromadit matiku, právničinu, řemesla, cokoli posbírej a pak dávej. Dáváním budeš i brát a můžeš žít.
Takto každý člověk věnuje svůj život braní a sbíráním a dáváním. K tomu má smysly (gjánendrije), které sbírají a orgány konání, kterými věnuje (karmendrije).
Jogágnau (v ohni jógy); átmasamjamajogágnau (v ohni jógy a sebe-ovládání); džuhvati (obětují); gjána (znání, znalost). Světlo znání. Každý den máme světýlko poznání. Podle znání věnuje člověk svůj život do vnímání a konání. Někteří věnují svůj život konání, někteří vnímání. Tak to mají všechny bytosti. Obětují, hází svůj život do ohně. Od narození do smrti investují svůj život, likvidují život v ohni. Obětují svůj život za účelem vnímání a jiní za účelem konání.
Jeden člověk někdy vnímání a jindy konání. To je rozpoznání, co jsou bytosti lidé, kteří investují život. Lidé investují život. Různě, někteří do vnímání, někteří do konání, je to investování. Lidé znamená investiční fond života.
Cítí radost, dělají práci. Když je práce hotová, cítí se spokojení. Proč se to dělá? Aby cítili Átmá, ánandu, radost. Proč běhá Martoš v lese? Aby se cítil lépe. Co se stane, když nebude běhat a bude stát jen za pultem? Proč stojí za pultem? Cítí se lépe má prachy, pro Átmá investuje svůj života. Konáním či vnímáním. To je k zamyšlení, s tím se nedá nic dělat, dělání neustále běží. Je to jenom uvědomění si, jak to je.
Dípite (zapálené), gjánadípite (zapálené znalostí).
A někdo to může pochopit, že ženy jsou pro vnímání a drbání a chlap pořád něco šroubuje, vrtá. Ale někdy také ženy dělají rukama. S děláním a vnímáním dává člověk život do ohně, investuje, likviduje. Člověk je investor života vnímáním a konáním. Po investování se cítí fajnově, je šťastný, a tak to běží, tak to je. Nic jiného to není, je to jen investování života. Co je jiného život? Investice. Do vnímání a konání.
Tak se to děje od počátku bytostí. Indrijáni karmány, jen svými smysly člověk hází svůj život do ohně. To je všechno.
Sanskrt je úžasný tím, že se dá úžasně zamotat. Vzpomínám si na jedno slovo z Rámajány, kde v Tamilnádu je jedno místo Rámešvaram A někdo ptal, co znamená Rámešvar. Když se zeptali přímo Rámy, tak tam udělal jednu kamennou sochu a před ní se modlil. Takový šivalaj. Co to znamená? Rámův Išvar, Rámův Bůh. A tak Luky a další grafici nakreslili chechtajícího se Šivu, který se smál tomu, co říkal Rám na zeměkouli. A Párvati, jeho žena, se zeptala: Co to znamená Rám Išvar. Rám, který čeho je Íšvarem, pro koho je Rám Išvar. To jsem já Šiva, pro mě je Rám Bůh. Je Íšvar. Kdo je Íšvarem pro Rámu nebo pro koho je Rám Íšvarem – Ráma-išvar Takto sanskrtské slovo se dá přehodit a je jiný význam. Tak komu se co hodí. Šivovi se hodí, že Rám je můj Bůh a Rámovi se hodí, Kdo je Bůh Rámy. Obě jsou vyjádřením obrovské skromnosti. Šiva můj Bůh je Rámešvar a Rámův Bůh je Rámešvar. To jsou kouzla sansrktu, každý z toho vytěží, co chce. A o co jde, nejde o nic. Přišli žili věnovali svůj život obětovali. A další. Jestli to byl Ježíš, Buddha, přišli, dělali a odešli. Stejně i lidé. Přišli jsme, dělali jsem a odejdeme a bude zase ruina. O nic nejde. Tak to je. Z toho není nic důležitého. Život běží. Je vyprázdněno, žádné touhy, všechno je vynulováno, když se řekne: Dobře jo. Když si to člověk uvědomí, pak řekne ahá. Už nic víc. To je klíč, který už Janda má. Díky tomu umí všechno vynulovat.
Prázdnota není prázdnota, je to přeplněnost prázdnotou. Nic není prázdné, duté. Duté není duté, je přeplněné dutostí. Prázdnota neexistuje. Neexistuje je není, je nemám neexistuje, existuje mít, pořád je to mít. Co je mít? Co mám, nemám. Teď mám, nemám. Nemám a teď mám, a pořád mám, mám je pořád. Prázdnota není, je přeplnění prázdnotou, akorát naše chápání je podle toho, na co dáváme důraz a na co nedáváme důraz, to je Brahma, ákáš.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>