Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -
|  |
Bhagavadgíta,-ज्ञानकर्मसंन्यासयोगः jñānakarmasaṃnyāsay, (S.-1, Ch.-4), Verš.-24 |
ब्रह्मार्पणं ब्रह्म हविर्ब्रह्माग्नौ ब्रह्मणा हुतम् । ब्रह्मैव तेन गन्तव्यं ब्रह्मकर्मसमाधिना ॥ ४-२४॥
|
brahmārpaṇaṁ brahma havirbrahmāgnau brahmaṇā hutam । brahmaiva tena gantavjaṁ brahmakarmasamādhinā ॥ 4-24॥ |
Mantra BRAHMÁR PANAM
|
ब्रह्मा brahma (n. nom. sg.) = Brahma;
अर्पणं arpaṇaṁ (n. nom. sg.) = nabízející, svěřující;
ब्रह्मा brahmā (n. nom. sg.) = Brahma;
हवि havir (n. nom., sg.) = obětování;
ब्रह्मा brahmā (n.) = Brahma;
अग्नौ agnau (m. loco sg.) = v ohni (brahma-agnau, m. loco sg. TP cpd., v ohni Brahma);
ब्रह्मणा brahmaṇā (n. inst. sg.) = díky brahma, kvůli brahma, brahmou;
हुतम् hutam (m. acc. sg. p. pass. participle *hu) = vylévání do obětního ohně;
ब्रह्मा brahmā (n. nom. sg.) = Brahma;
एव eva= vskutku;
तेन tena (m. inst. sg.) = tím, jím;
गन्तव्यं gantavjaṁ (gerundive *gam) = být dosažen, být osloven, být splněn;
ब्रह्मकर्म brahmakarma (n.) = konání, skutky, činy Brahma
समाधिना samādhinā (m. inst. sg. from sam a *dha) = uvažováním, absorbcí, kontemplací. (ब्रह्मकर्मसमाधिना brahmakarmasamādhinā, m. inst. sg. BV
cpd., tím, kdo uvažuje o činnosti Brahma)
|
Luki: Obětování je Brahma, obětované je Brahma, oheň (přeměna) je Brahma a konatel konající oběť je také Brahma. Proto, člověk vykonávající činy ve formě Brahma je schhopen získat (vnímat, poznat) Brahma, jenž je stejné. ||4-24||
Kostič: Jest brahma - oběť, úlitba, to v ohni je i v úlitbě. Věčné brahma ten dojde jen, na činnost brahma kdo myslí.
Komentář Govind:
Tento verš lidé často recitují, protože tam je o brahmar panam
Obětovat, když se koukneme, čemu říkáme chod, gata co běží. Jak vypadá chod? Aby byl nějaký chod, tak musí být dvě věci. Mezi těmi dvěma je jeden relativně dlouhodobý než ten druhý, pak je chod.
Jako když je řeka, tak je hlavní řeka a pak jsou přítoky, ty přítoky přinesou vodu z krátké vzdálenosti a splynou, obětují se do hlavní řeky. Hlavní řeka se obětuje do moře. Takto jsou přítoky arpanam – zmizí pro prospěch a existenci velké řeky. Velká řeka zmizí, obětuje se pro existenci moře. Takto je chod vody kde se jedna věc ze dvou obětuje pro existenci druhé. Jako malinkatá vlnka na vodě se promění do velké vody. Levá noha se obětuje pravé noze a pravá noha se obětuje levé noze. Co se obětuje, to zmizí, komu se obětuje to pokračuje a je to pro dalšího oběť. Takto obětování je základní princip chodu. Benzín se obětuje pro motor, který dá rychlost. Přemístění.
Kytička se obětuje k plodu a jsou z toho plody, plody jsou proto aby se nažrali lidé, zvířata, hmyz.
A takto brahmarpanam – brahmova oběť, oběti je vše, co existuje, co chápeme jako existenci, jsou neustále oběti.
Brahmovi. Slunce se obětuje, zeměkoule se obětuje, planety, hvězdy se obětují, je pouze oběť. Slovo oběť se častěji člověk chápe, že člověk žije a jídlo potrava se obětuje. Obětuje se potrava pro existenci těla. Takto je tato mantra se častěji zpívá, vzpomíná se při jedení. Když lidé jedí jídlo, tak se někteří lidé tuto mantru zpívají. Ale nevím, co chápou. Obětování je brahma. Brahmar panam, obětování pro Brahmu.
ब्रह्मा = brahma (n.), Brahma.;
अग्नौ = agnau (m. loco sg.), v ohni. (brahma-agnau, m. loco sg. TP cpd., v ohni Brahma.);
Ta agni, která tu obět provádí, ten ohen, který provádí, předává dřevo a proění se do tepla, to agni, které je Brahma, promění do lidské tkáně, do agni, které to promění do spalovny v Pelhřimově, tak to agni je také Brahma.
arpanam - nabízející, svěřující, brahma (n. nom. sg.), Brahma.;
हवि = havis (n. nom., sg.), obětování;
Havi, - co může být likvidováno , to se likviduje to co se může obětovat, jako dříví se může obětovat do krbu.
Už nevylezou ven zpět jako dřevo, tam končí, obětují se.
I to co se obětuje je Brahma.
A pro koho se obětuje je také Brahma.
Takže brahmovou obětí je že se Brahma obětuje.
Likviduje se kráva, aby byla v žaludku lidí, trávenina se likviduje a z toho je odpad, lidské tkáně se obětují v krematoriu. Prachy se obětují v lídlu a lídl se obětuje doma. To je líla, to je chod vesmíru.
ब्रह्मा = brahma (n.), Brahma.;
अग्नौ = agnau (m. loco sg.), v ohni. (brahma-agnau, m. loco sg. TP cpd., v ohni Brahma.);
Ta agni, která tu obět provádí, ten ohen, který provádí, předává dřevo a proění se do tepla, to agni, které je Brahma, promění do lidské tkáně, do agni, které to promění do spalovny v Pelhřimově, tak to agni je také Brahma.
ब्रह्मणा = brahmaná (n. inst. sg.), díky brahma, kvůli brahma, brahmou.;
हुतम् = hutam (m. acc. sg. p. pass. participle *hu), vylévání do obětního ohně.;
Brahma na hutam – slovo je z hit, které známe nidán jako hétu – ku prospěchu. Brahmana hutam ku prospěchu Brahma
ब्रह्मा = brahma (n. nom. sg.), Brahma.;
एव = eva, vskutku;
तेन = tena (m. inst. sg.), tím, jím.; takto – ve skutečnosti jede, jde,
गन्तव्यं = gantavjam (gerundive Jgam),
být dosažen, být osloven, být splněn.;
ब्रह्मकर्म = brahmakarma (n.), konání, skutky, činy Brahma
समाधिना = samt'idhina (m. inst. sg. from sam a *dha), uvažováním, absorbcí, kontempletací. (ब्रह्मकर्मसमाधिना brahmakarmasamadhina, m. inst. sg. BV
cpd., tím, kdo uvažuje o činnosti Brahma.)
takto Konání brahmy je věčným v jednom kuse, nepřetržitým, trvalým, nesmrtelným.
Brahma karma samadhina.
Tuto mantru zpívají jógini před jídlem s pocitem, že to jídlo, co přichází je Brahma. Pro koho to jídlo přichází je Brahma. Čím se to jídlo promění do těla, je Brahma. Takže žádná osobní identita. Když toto člověk zná, tak tam osobní identita nehraje žádnou roli a proto jógíni, kteří praktikují toto poznání, natáhnou dlaň pro jídlo a co tam přijde, vidí v tom Brahma. Kdo přišel do dlaně, je Brahma. Hlad je Brahma, zpracování jídla je Brahma. To, že to jídlo voní, že to jídlo chutná, že je to dar, že je zadarmo, to jsou osobní zážitky. Když je vše Brahma, tak A ty osobní zážitky nejsou.
Tak aby osobní zážitky nebyly, tak se vzpomene na tuto mantru, pak to jídlo, jestli je slané, pálivé, bez chuti, mastné, takové a makové, tak tyto všechny hodnocení jsou kecy identity. Z toho vyplývá, kde je spokojenost, tam zvýraznění a vyčítaní není, tam je Brahma vaté gantavjam. To je chod Brahmy, když člověk uznává, že to je chod Brahmy, tak vyčítání není a zvýraznění identity není. Kde není vyčítání a zvýraznění, tam je santoša, tam je spokojenost. Tam je klid. Tam je dobře-jo.
A když začne zvýraznění já vím a hodnocení to je dobře, a to je špatně, vyčítání, že je to chyba, pochybování, proč to musí být, tam je nespokojenost a nespokojenost vede k trápení
Spokojenost vede ke klidu, kde není klid, tam není nic společného s duchovním klidem. Jak může přijít spokojenost, klid štěstí? Jednoduše uznáním, že všechno je Brahma. Přišel někdo dobře, nepřišel dobře, protože je to Brahma, přišel Brahma, nepřišel Brahma, tak žádné trápení, žádné lítosti a pocity nevznikají.
To je další pokus Kršny o vysvětlení niškamkarma, konat bez výčitek a výraznění a v každém konání vidět Brahmu.
Zbavit se vlastní identity. Kdo trpí je identita. Proč trpí? Protože je důležitá. Identita si hraje na důležitou. Co člověku vadí, je identita.
Co se honí v hlavě? Jak chránit a bránit identitu, obohatit identitu, posbírat vše pro identitu. Ať je vše posbírané na moje jméno. Ať je moje. Identita je pro duchovní praxi velikánská překážka. GDPR chrání identitu. Nepiš tam jméno, ať lidé nevidí, že jsem taková blbá.
V hlavě je identita, s tím je strach, obavy. Když je identita, jsou negace i pozitiva. Když je identita, Brahma není. Ale když je Brahma, identita není. Mít zkušenost Brahmy je základem k opuštění identity. Jakmile se vypustí identita, je okamžitě Brahma. Takže tato mantra, tento verš připomíná, že všechno je pouze Brahma. Jeden vesmírný chod.
Že je korona virus a umírají lidé, zavírají se obchody, to je také Brahma. Pak vzniká sama avasta – ve všech situacích úplně stejně. Jdeme koupit chleba a obchod je otevřený, dobře, je zavřený, dobře. Mám peníze, dobře. Nemám peníze, dobře. Jedu na výlet dobře, nejedu dobře, ve všech se cítit stejně. Sam – vyvážený stav. Sam je cíl jógové praxe. Tady je jóga chápána jako fyzický trénink. Tak i když je pochopeno jako fyzický trénink, tak každou polohu zažít vyvážně, bez bolesti, bez radosti. V duchovní spirituální józe vnímat vše úplně stejně, rovnoměrně. Vše je dobře.
Jak říká Janda bůhví. Bůh neví, člověk má vědět, že je všechno dobře, protože všechno je v rámci chodu Vesmíru.
Mimo chod Vesmíru není nic, všechno je Brahma hitam, pro prospěch života Brahmy. Člověk umírá, Brahma neumírá i umírání je ve prospěch Brahmy. Člověk se rodí, ale kdo se to rodí je Brahma, je to ve prospěch Brahmy, akorát mi tam zastrčíme identitu. Když se někdo narodí, tak to jako lidé oslavujeme, když někdo umře, tak máme slzičky, protože tam nevidíme prospěch Brahmy, vidí tam můj neúspěch. Ztratila jsem maminku, musí plakat. Co je to stres? Zvýraznění identity. Zvýraznění identity je trápení. Zvýraznění prospěchu Brahmy, chod Brahmy, chod Vesmíru je osvobozující. Z čeho se osvobodí. Osvobodí se od identity, která trápí.
Takto je verš vysvětlen.
Říká ti něco tento verš.
Janda je čoud, když je Brahma.
Všechno se obětuje pro ostatní, tak i člověk se obětuje pro člověka.
Je jedno, co chce šéfík, protože šéfík je Brahma, stíhání je Brahma, pak je to šumák a čoudík.
O co jde, o nic. Nic je Brahma.
A kdo nic považuje za hrůzu má identitu.
Vědomost i nevědomost je stejné, inteligentní nebo neinteligentní je stejné, kdo to hodnotí je identita, je to trápení. Sukh a duhkh. Tady je svět. Kdo toto nezná, tomu se říká nevědomost a kdo toto zná tomu se říká vědomost. Obě jsou Brahma. Záleží, jestli jsme v lodi nebo jsme utopení ve vodě. Kde chceme prožívat život, utopení ve vodě, nebo si chceme dát zmrzlinu na lodi. Slunko, deštník, černé brýle, žlutý ručník.
Nebo pérující pro život se topit ve vodě. Umírání ve vodě, to je na člověku, může si vybrat, je identitou, tak se utopí a trápí. Je Brahmou, tak si dává na lodi zmrzlinu.
Kdo žije nebo nežije je stejný.
Ájurvédská Univerzita Praha
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in
Admin Prem ==>
Admin Marci==>