Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Všechny činy člověka, který je osbovozen od touhy, jehož vědomí je zakotveno ve vědění, a jehož práce se stává obětí, jsou rozpuštěny. ||4-23|| 

---

---

Kostič: Kdo lpění je již zbavený a jeho mysl dlí v poznání, oběť toliko konaje, činnost toho se rozplyne.

---

Komentář Govind:
Gatasangasja jsou dvě slova, gata znamená jít, pohybovat se a san je s, společně. Tak gatasangasja je s neustálým tokem. Co naznačuje gatasangasja? Společně s tokem, naznačuje, nebýt připoután. Právě jsme o tom mluvili s bapudžím. Člověk je jako kámen na dně řeky a má dvě možnosti. Buď o sobě myslí, že je kámen v řece, který si myslí, že tam má své místečko, svůj domeček, kde se pěkně zabydlel a své sousedy. Nebo je tu druhá možnost. Neustále se pohybovat v toku řeky a myslet, že já nejsem kámen, jsem tok řeky. Jsem řeka. Umíme si představit, jaký kámen je připoutaný a jaký je odpoutaný. Který kámen se cítí jako tok řeky, je přirozeně odpoutaný a není přilepený k nějakému místu, na nějakého souseda, k nikomu není připoután. Cítí sám sebe jako řeku, to je gata sangasja, svůj společník je pohyb a tok. Je automaticky ze všeho odpoután, je jen v toku. Když si člověk vzpomene, že je kámen, buďto je zaseklý nebo je odpoutaný. Je gata sangasja, to, co je společně s tokem v pohybu. Muktasja – je osvobozen, je volný, ale současně je spojený s tokem. Gjána – vědomost a avisthita – umístěn, četasah ve vědomí. To znamená ten intelekt, rozum je zaseklý umístěný do vědomí. Když je rozum zafixován do vědomí a neustále je jeho společníkem tok, který je muktasja – svobodný. Ničím není chycen. Gjánavasthitačetasah –ten, jehož vědomí je zakotveno ve vědění.
Jagja čaratah – je odevzdávání, já to nejsem. To je základní heslo jagja – agnihotra. Smyslem jagja agnihotra je vzpomenout si, že v ahutí – oběť, ghí, bylinky, rýže,.. symbolizuje, dávám do ohně, já nejsem. Základní mantra jagja agni hotra je idam na mamahaidam, idam - to, na – není, mamaha – já můj, sváha – jenom ty jsi. To je porozumění jagja, agnihotri ceremonie. Já to nejsem. Já se odevzdává, jsi jenom ty - svahá. Je to likvidování sva – likvidování sebe. Takže jagja čaratah – jako áčaran – znamená následovat, sledovat. Jít ve stopách někoho, následovat. Následování jagja karma. Následování jagja, obětovat já to nejsem, moje to není. Idam mamaha svahá. Bez idam namaha svahá není agnihotra. Agnihotra znamená svahá, kde sám jde do ohně. JÁ nejsem. Na to si několikrát vzpomínat. Tisíckrát se vyslovuje, myslí se na to já nejsem, to následovat, následování jagja, agnihotru. Karma. Všechna konání. Karmy jsou pravilijáte - zmiznou, jsou likvidovány. Žádné karmické hrady se nestaví. Karmický účet je likvidován. Protože já není, když já není, tak karma není.
Kršna vysvětluje stejnou věc různými způsoby. Vysvětluje, jak se zbavit karmy. Jak člověk může budovat čistý samskár, aby bylo čisté vritti, čisté manoguny, čistá touha, čistá chamtivost, čisté vášně, čistá mysl a klid. Jak se může to získat? Když jsou samskáry čisté. Jak můžeme mít čistý samskár? Jak se může očistit samskár? Když jsou karmy očištěné. Když nejsou karmy, tak není co očišťovat. Když nejsou kalhoty, tak pak nemohou být ani čisté ani špinavé. Zbavit se kalhot, znamená zbavit se čistého či nečistého. Když nejsou kalhoty, nemohou být špinavé, na co pak pračku? Podobně když se člověk naučí osvobodit se z karmy, jak se může osvobodit z karmy? Na to máme již od druhého dílu recepty. Odevzdání a zbavení se já, identity.
Gata sangasja – muktasja. Jsou to tři klíčová slovíčka. Cítit se volně s tokem Vesmíru. Tak je možné pocítit svobodu. A v duši, ve vědomí je zafixovaný gján. Neustálý gján - znalost, poznání, co je to skutečnost, co je pravda. Pravda je jenom jedna – a to je Bůh, Brahma.
Ve Védantě se říká pravda je Brahma, svět je iluze. Brahma satjam - pravda, znamená brahma je pravda. Džagata mithja, znamená džatag - svět a mithja - iluze, falešné. Jako bylo včera řečeno. Křemík je pravdou, je tou skutečností a různé porcelánové nádobí je falešné, pravda je křemík. Jako zlato je pravdou a různé klenoty šperky, náhrdelníky jsou falešné, ty neexistují. Je to zlato, to je podstata. Tu poznat. Pravda, podstata je jenom jedna. Ta pravda je jenom jedna, a ta se ve Védantě nazývá Brahma. Moderní fyzikové tomu říkají consisnes. Celý Vesmír je plný consisnes, vědomí. Vrcholní vědci to dnes potvrzují. Uznávají vědomí, počítají a dávají do matematických rovnic, že prostor je plný vědomí. Consisnes. I prostor je mezi jadernými prvky naplněn vědomím. Toto vědci uznávají. My vidíme, a tak vnímáme oddělené objekty a mezi objekty vidíme prostor a ten prostor i teď vědci uznávají, že je plný vědomí a tomu se v Bhagavadgítě říká Brahma. Z toho jsou všechny prvky, co jsou vnímatelné a uznatelné jako realita. Zapomínáme, z čeho vychází realita, co je zdrojem reality. My nevidíme biosféru, která je matkou reality. Realita říkáme jen tomu, co vidíme, protože to vnímáme, jako stromy, zvířata, moře, auta.
Ale z čeho a odkud jsou na zeměkouli stromy a zvířata? Když nepočítáme s biosférou, kterou nevnímáme, je možné si představit na zeměkouli bytosti organické, rostoucí i umírající. Pro nás je realita jen předměty, které vidíme, ani biosféru nepovažujeme za realitu. Biosféra je ta pravda a s ní my nepočítáme. Takže poznat, pochopit a uznat pravdu, která je vždy jen jedna. S ní být. I když nejsme, jsme s ní společně, s tím umíráme, rosteme i žijeme. Tak to jde podle Brahmy, podle Vesmíru. Můžeme se cítit jako ten nevědomý kámen, tady je můj domov, moji sousedé, to je moje místo. Anebo jako vědomí kámen, který se toulá v proudu s řekou a je neustále v pohybu, jak jde řeka, tak jde kámen, být osvobozený od vazeb. Tak být svobodný a mít plné vědomí v mysli, v rozumu. Absolutní znalost, poznat pravdu, jeden jediný Brahma, biosféra pro naše organické reality. Když to takto uznáním a chápáním, vírou člověk vykonává svůj život, tak je zbaven karmy, takto likviduje všechny karmy a udělá svůj samskár čistý. Pak jsou vritti čisté, mysl je čistá. Je klid. Je mokša a člověk je zbaven trápení.
Lidé nechápou, co je pravda. Za pravdu považují, to, co je strašně milé. Iluze považují za pravdu. Reálnou pravdu nechápou a neuznávají a tím trpí. Na této půdě roste jen neštěstí. Když se člověk váže na iluzi, na identitu, je jen trápení. Je mnoho variant, ale to je dualita, brahma je něco a já jsem něco,
Co jediné se může dít, je pravda, je Brahma. Když se porozumí a uzná to, že je jedno, pak žádné trápení není. Přijde Raduška dobře, nepřijde výborně. Děje se jen Brahma. Vše je tok Brahmy. Když prožívám, že Raduška nepřišla, jsem kámen, který si myslí, že je na dně jeho domov a nic se nesmí měnit. Trápení je tam, kde je identita. Identita rovná se trápení. Lidé se nechtějí zbavit identity nechtějí se zbavit trápení. Přišly peníze, hurá, nejsou peníze, je pláč. Když je člověk identitou, pak to prožívá identita. Identitu člověk nechce ztratit, a tak je prožívání. Jsme jako člověk, který skáče do vody a nechce být mokrý.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>