Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Člověk, který je spokojený (soběstačný) s čímkoliv co je získáno, bez úsilí, nad dvojností, bez závisti, stejný v úspěchu i neúspěchu, takový člověk i když vykonává činy, není k nim připoután. ||4-22||

---

---

Kostič: Údělem kdo je spokojen, nesobec dvojnost zvládnuvší, stejný v zdaru i v nezdaru, byť koná, není upoután.

---

Komentář Govind:
Jadrččhá jsou dvě slova jadr a iččhá - touha. Každý člověk moc dobře ví a moc dobře pamatuje, co chce, jaká má přání. Rozhoduje a vykonává podle své iččhá, podle touhy. Tady slovo jadrččhá znamená jeho iččhá. Jeho neznamená člověka, ale vesmírného přírodního plánu. Je to Brahmův plán, Brahmova touha, Brahmovo přání.
Takových lidí, kteří toto odhalí je málo. Většinou žije člověk s přesvědčením, že to je jeho dílo. To znamená, že se člověk v různých chvílích a v různých situacích považuje za své dílo. Když se nepovažuje za své dílo, pak různé situace, různé myšlenky a nápady považuje za nápady Brahmy. Je to přání Brahmy. Pak cokoli se bude dít podle přání Brahmy, podle iččhá Brahmy, je s tím spokojený. Lábha je výtěžek, zisk z brahmova přání. Tedy cokoli, co probíhá je dílo Brahma a jsem s tím spokojený. K tomuto tématu se v Rámajáně velice často zpívá jeden malý verš. Říká: Jak (jakým) vidhi (způsobem) rakhe (nechává žít) rám (Ráma), tahi (tak) vidhi (způsobem) rahije (žít nebo být), sítá rám, sítá rám kahije (říkej, vyslovuj jen opakuj sítá rám). V češtině to zní: Jakým způsobem tě nechává Ráma žít, tímto způsobem žij. Říkej Sítá Ráma, opakuj Sítá Ráma. To znamená, žijte takovým způsobem, jakým Vás nechává žít Ráma. To znamená každá situace, každé přání a nápad je jeho nápad. S tím žít. Jen zpívat, vzpomínat a oslavovat jeho jméno. Takto je to v Rámajaně.
V praxi cokoli se děje, tak je přáním Boha. Santušto – spokojenost a dvandva – dualita, konflikt, válka, nesouhlas. Átíto znamená bez toho, zde v kontextu bez války. Vimatsaras – podcenění druhého, žárlivost, vidět v druhém to špatné. Takže dvanda rahit bez války s okolím.
Jakákoli situace je, je od Boha. Neválčit s tím. I tato část verše zdůrazňuje praxi přijetí. Dvanada atíto - žádný konflikt s žádnou situací, každá situace je darem Boha. Vše je jeho přání. Samah - konstantní, stejný, netečný. A to ve všech situacích ať šťastných či nešťastných, dobrých či špatných, úspěšných či neúspěšných, dobrých či špatných. Ve všech situacích sam – stejný. Žít se sankalpou, že ve všech situacích chci žít stejně, chci různé situace prožívat stejně. Siddhá znamená v úspěchu, v dosažení a asiddhau znamená ve ztrátě, neúspěchu. Žít takovýmto způsobem. Takový člověk není svázán, je osvobozen.
Je tu řečeno, jak být osvobozený, svobodný, klidný. Je to receptura pro klid. Každou situaci považovat za boží, pak je boží okamžik, boží život. Nikdy nebýt v konfliktu s okolím. Necítit se v konfliktu s okolím, nevidět negace v okolí. To, co je, prostě je, ok. Chceš, ok. Nechceš ok. Je ok nebo není ok, cítit, že je vše ok, to je nidvanda. Není žádný konflikt, s ničím není nesouhlas. Jakmile přichází nesouhlas, obava, že druhý nemá pravdu, je okamžitě zvýrazněné vlastní ego, pýcha, předvádění svého já a vzniká ahankár. Bůh, Brahma zmizí a je jenom já. A to vede samozřejmě k prožívání situace já sám - s ahankárem. Rozhodně vznikne prožívání, konání a člověk nese ovoce štěstí i neštěstí a je namočený do duálního světa. Jakmile se zvýrazní vyjádřením, projevem, děláním Já a vidí chyby a pochyby v konání druhých, je s ahankár. Stejně jako: Já znám lépe. Já vím lépe.
Někdy se Janda ptá proč a vyjadřuje tím pochyby. Jindy říká: Jo, jo, dobře. To dobře je nidvanda, neválčení, bez války. Bez vimatsara, vez hněvu, bez nesouhlasu. Dobře jo, to je se souhlasem. Je na dobré cestě, když používá jenom: jo, dobře. V každé situaci ano dobře. Je to přání Brahma, ano dobře. Takto automaticky přináší klid do mysli. Jakmile si vzpomene, já mám pravdu, já to znám jinak, klid zmizí jako tma před sluncem a přichází ohromný rozruch, emoce a trápení. Zdrojem trápení je absence ano dobře. Kde ano-dobře není, tam okamžitě vstupuje trápení. Okamžitě zmizí trápení, když přijde ano-dobře. Takže ano-dobře je výborná pilulka pro klidnou mysl, klidný život, s tím je přijetí a akceptace. A automaticky takové konání s dobře jo je nepřipoutané, tam připoutanost není, je osvobozující.
To určitě znáte ze všech praxí. Kde konáme s pocitem dobře jo, tam konflikt není, tam je klid. Není žádný odpor. Tento verš může mít titul, dobře jo je řešením klidného života. Lepší by bylo, aniž by se to vyslovilo a toto procítění mít dobře jo v sobě. Mít ho neustále uvnitř. Neříkat ho, ale žít ním neustále ve všech situacích. Pak trápení automaticky zmizí. I to je možnost být osvobozený používáním slov ano-dobře, dobře-jo a být šťastný s tím, co je. Opravdově, nikoli to říkat s pocitem prohry, s pocitem, že druhému chci udělat radost. Ne, skutečně cítit dobře-jo, je to boží dílo, boží hra, ve které jsem jen loutka, a jsem šťastný, ne zklamaný. S pocitem dobře jo, když je zažito, tak je člověk automaticky osvobozený, je klid v duši. Klid v mysli. Vše je boží přání a my vykonáváme, kdo má přání, tak prožívá, tak ať si Bůh prožívá. Tím pádem já je bez prožívání, bez připoutání. Co se děje, děje se podle božího přání. To přijímám a užívám, a to je jedinou pravdou, žádné jiné možnosti nejsou. Jinak se objeví ahankár, pýcha, dopad neštěstí. Žádná jiná možnost ať se neobjevuje, ať je jenom boží dílo, když na to člověk neustále vzpomíná utrácí se lidé, kteří drží vlastní identitu, ta se ztrácí, ale vlastní identita je to to, čemu říkáme neštěstí, trápení, nespokojenost a připoutanost. Takto byl vysvětlen verš č. 22.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>