Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Ó Ardžuno! Odehrálo se mnoho tvých i mých zrození, Ó ničiteli nepřátel! Ty si je nepamatuješ, ale já si pamatuji všechny z nich. ||4-5||

---

---

Kostič: VZNEŠENÝ ŘEKL: Mnoho je byvších zrození mých a tvých taktéž, Ardžuno. Ta všechna já však poznal jsem, ty Paramtapo, neznáš je.

---

Komentář Govind:
Čemu říká já, je jiné já. Co může být já? Lidé často říkají já, já, já, ale neví, o kterém já se baví. Já se s JÁ nemůže ztotožnit, když je v základním továrním nastavení.
Janda se ptá, jak se spalo. Spalo se dobře. Kdo ležel pod dekou? To leželo pod dekou já. Tak takové já nemůže vědět, že existuje a vše si pamatuje od zrození. JÁ je prvek vesmírný, boží.
Když se lidé modlí, meditují, tak jsou většinou jako Ardžuna. Jsou to ta „já”, která leží pod dekou. Leží pod dekou a neví, že spí. To je úroveň nevyvinutého gjánu. K tomu není poznání. Tak jenom uvědoměním, rozpoznáním „já” se člověk mění a odliší se od zvířete. Jak to bylo včera řečeno, když vidíme a pochopíme funkce, jak a proč něco funguje, tomu se říká, že známe funkce. Když známe funkce a pak narazíme na situaci, kde ta funkce nefunguje, je porucha, tak se dá poznat, proč to funguje. První je poznání funkce, pak se může porozumět a pochopit, proč je zádrhel. A když víme, co je to zádrhel, tak může náš intelekt napadnout, jaké je řešení. A ještě intelekt může prověřit představivostí, jestli se nevytvoří další zádrhel. Pak konáním se dá zádrhel odstranit a převést funkci zpátky k fungování. Když neznáme funkci proč a jak to je, tak žádný zádrhel ani nenajdeme.
Hledáme JÁ a vůbec neznáme funkci. O jaké JÁ - „já” jde? Není možné se s ním seznámit, neznáme funkce, v první řadě je rozpoznání, naučení, pochopení, jak něco funguje, pak je možné žít. Problém najít, zádrhel najít, prověření a aplikace řešení, to může dělat jen člověk, buddhi. Zvířata toto neumí. Psům se nelíbí obojek. Pes neví, jak funguje karabina a hrubou silou se odtahuje od pána, protože je to zvíře. Nemůže rozpoznat zádrhel, proč nemůže utéci od pána, protože je to zvíře. Ale i člověk, který nemůže poznat zádrhel, nemůže najít řešení, prověřit řešení. Je jako to zvíře převlečené do hadrů. Člověk vypadá jako člověk, ale je převlečené zvíře. Děti říkají Méďa Béďa. Když přichází rozum, přichází porozumění funkcím, tím vznikne porozumění zádrhelům. Zaručené a prověřené řešení se pak aplikuje. Člověk neustále aplikuje hrubou sílu jako psi. Neví, jak zmáčknou karabinku a jenom tlačí. A život je hokus pokus. A holá nevědomost. Zvíře na dvou nohách. Slovo zvíře je příkladem nevědomosti. Funkce vědomosti je poznání, přemýšlení a praktikování. Lidé neradi praktikují a přemýšlí. Rádi kradou, co někdo říkal. Vím a znám - všechno je kradené, cizí, není nic vlastního. Ukradené věci se hromadí, cizí věci se hromadí a lidská hlava je takový bazar, žádný vlastní výrobek nemá. Když začnou vlastní výrobky, tak slovo bazar zmizí a objevuje se továrna. A továrna je jiné „já”. To už je gján. Jinak je to bazar. Zastavárna. Ukradené cizí majetky, názory, řeči. Jako když jedno dítě řekne, že mu nechutnají rozinky, pak doma jeho kamarád řekne, že mu rozinky nechutnají. To je pravda podle čeho? Podle kradeného, vlastní to není. Hlava je veliká zastavárna kradených věcí.
Proč je jedna více než nula, to je kradené od učitelky. Proč je maminka hodná? Je to kradené, všechno je kradené. To je bílá barva, to je krásné, to je ošklivé, to je kradené. Co je nekradené, je gján, a to neexistuje. V takovém případě je gján vynulovaný, ani se nenarodil. Ale když se narodí, život je jiný.
Utrpení je požehnání, tak to říkala Včelka. Člověk se posouvá po utrpení, to říkají duchovní. Jak může člověk utrpením přijít na něco jiného, když je hlava plná utrpení? Hlava prožívá utrpení, jak může používat něco nového, ne-utrpení? Když není trápení, je v první řadě klid.
Včelka si vzpomněla na slova učitele: Nechoďte na ájurvédu, když nemáte zajištěný život. Když nemáte na základní potřeby peníze, nemůžete v ájurvédě nic získat. Včelka: Konečně jsem pochopila proč. Když je trápení, nemám peníze na život, jak můžu hledat, co je JÁ? V první řadě má být klid v hlavě, pak se může vnímat nový objev. Když Milan mluví, tak neslyší. Neklid je mluvení. Když chce slyšet, musí držet hubu, pak může slyšet. Neklidem se nemůže ani vnímat a objevování je strašně daleko. Pro porozumění a pochopení je třeba klid.
Dvounohé zvíře má jediný smysl života, hromadit do sběrného dvoru. Ať je to moje, ať mi to patří. Od začátku je jediná snaha, jediný cíl, ať je to moje.
Simča: Snažíme se získat identitu skrze předměty, které nás obklopují.
Govindží: Neexistuje žádná radost, která by nebyla závislá na dravja. Radost, potěšení, to všechno vychází jen z hmoty. A když radost vychází z ničeho, bez hmoty, tomu se říká ánanda. Radost, která nezávisí na žádné dravja, na žádné hmotě, taková radost je věčná radost, blaženost. Blaženost je nezávislá na hmotě a to vytváří radost.
Když dostanu výplatu, poslouchám hudbu, jdu na masáž, mám radost. Všechny radosti jsou na něčem závislé. Radosti jsou předměty. Radost bez předmětu je ánanda. To prožívat, to žít, to může dělat to JÁ.
Ktisk
Původní zápis
Čemu říká já je jiné já, co může být já. Lidé často říkají já já já, ale neví, o kterém já se baví. Já se s já nemůže ztotožnit. Kdyby člověk zauvažoval, o kterém já myslí.
Janda se ptá, jak se spalo.
Spalo dobře, kdo ležel pod dekou, do leželo pod dekou – já. Tak takové já nemůže vědět, že existuje a vše si pamatuje od zrození, já je prvek vesmírný, boží.
Když se lidé modlí, meditují, tak jsou většinou Ardžunové. Jsou to ty já, která leží pod dekou. Leží pod dekou a neví, že spí.
To je úroveň nevyvinutého gjánu. K tomu není poznání.
Tak jenom uvědoměním, rozpoznáním já se člověk mění. A člověk se stává člověkem od zvířete. Jak to bylo včera řečeno, vědět funkce, když vidím známe funkce, jak a proč něco funguje, tomu se říká známe funkce. Když známe funkce a pak narazím na situaci, kde ta funkce nefunguje, je porucha, že je to zádrhel, že to drhne. Ten zádrhel se dá poznat, když známe, proč a jak něco funguje. První je poznání funkce, pak může porozumět a pochopit co je to zádrhel. A když víme, co je to zádrhel, tak může našeho intelektu napadnout, jako je řešení, jak to vyřešit? A ještě intelekt může prověřit, představivostí, jak jestli nevytvoří další zádrhel. Když prověří, pak nevytvoří další zádrhel a není převlečené. Pak to konání se dá zádrhel odstranit a převést funkci zpátky k funkci, a když neznáme funkci proč a jak to je, tak my žádný zádrhel se nedá ani najít.
Hledáme já a vůbec nevím e funkci. Pak o jaké já jde?
Není možné se s ním seznámit, neznáme funkce, v první řadě je rozpoznání naučení, pochopení a funkce, jak něco funguje, pak je možné žít. Problém najít, zádrhel najít, prověření, a aplikace řešení, a to může dělat jen člověk, buddhi. Zvířata toto neumí. Jako surikatům se nelíbí obojek. Pes neví, jak funguje karabina a hrubou silou se odtahuje od pána. Protože je to zvíře. Nemůže rozpoznat zádrhel, proč nemůže utéci od pána, protože je to zvíře. Ale i člověk, který nemůže poznat zádrhel, nemůže najít řešení, prověřit řešení. Pak tomu nemůžeme říká to člověk, je to zvíře převlečené do hadrů. Člověk vypadá jako člověk, ale je převlečené zvíře.
Jako Méďa Béďa. Děti říkají Méďa Béďa. Když přichází rozum, přichází k porozumění funkce, a tím vznikne porozumění zádrhelů, a řešení, zaručené prověřené řešení, a pak to řešení ověřené aplikovat. Člověk neustále aplikuje hrubou sílu jako psi, neví, jak zmáčknou karabinku a jenom tlačí. A život je hokus pokus. A holá nevědomost. Zvíře na dvou nohách. Slovo zvíře je synonymem nevědomosti. Funkce vědomosti je poznání, život vědomosti je poznán, jeho nedostatkem je zvíře. ...
Přemýšlení a praktikování. Lidé neradi praktikují, přemýšlí. Rádi kradou, to co někdo říkal, a procítit se vím a znám, všechno je kradené cizí, nic vlastního. V hlavě není nic vlastního, je tam všechno cizí, je to zastavárna. Bazar. Ukradené věci se hromadí, cizí věci se hromadí a lidská hlava je takový bazar, žádný vlastní výrobek nemá. Den, kdy začnou vlastní výrobky, tak slovo bazar zmizí a objevuje se továrna. A továrna je jiné já. To už je gján. Jinak je to bazar. Zastavárna. Ukradené cizí majetku, názory řeči, ... Jako když jedno dítě řekne, že mu nechutnají rozinky, pak doma jeho kamarád řekne, že mu rozinky nechutnají. To je pravda, podle čeho, podle kradeného. Vlastní to není.
Takto hlava je veliká zastavárna kradených věcí. Proč je jedna více než nula, to je kradené od učitelky. Proč je maminka hodná? Je to kradené, všechno je kradené. To je bílá barva, to je krásné, to je ošklivé, to je kradené. Co je nekradené je gján a to neexistuje. To je vynulované. Ani se nenarodila. Ale když se narodí, život je jiný.
Utrpení je požehnání. Tak to říkala Včelka.
Posouvá se po utrpení – jak říkají duchovní.
Jak může člověk utrpením přijít na něco jiného, když je hlava plná utrpení. Hlava prožívá utrpení, jak může používat něco nového neutrpení, když není trápení, V první řadě je klid.
Včelka si vzpomněla, nechoďte na ájurvédu, když nemáte zajištěný život, když nemáte na základní potřeby peníze, nemůžete v ájurvédě nic získat. Včelka konečně jsem pochopila proč. Když to trápení, že nemám peníze na život, jak může hledat co je já. V první řadě má být klid v hlavě, pak se může nový objev vnímat. Jako když Milan mluví, pak neslyší. Neklid je mluvení. Když chce slyšet musí držet hubu, pak mže slyšet, neklidem se nemůže ani vnímat a objevování je strašně daleko, pro porozumění a pochopení je třeba klid, a tak nemůže poznat. Objevovat. To jsou lidé. Dvounohá zvířata.
Ty mají sběrný dvůr a bazar. To je dvounohé zvíře, jediné smysl života je hromadit do sběrného dvoru a bazaru. Až je to moje, až mít o patří, od začátku je jediná snaha, jediný cíl, ať je moje. SS Snažíme se získat identitu skrz předměty, které nás obklopují. Govindží: Neexistuje žádná radost, která by nebyla závislá na dravja. Radost, potěšení, to všechno vychází jen z hmoty. A když radost vychází z ničeho, bez hmoty, tomu se říká ánanda. Radost, která nezávisí na žádné dravja, na žádné hmotě. Taková radost je věčná radost, Blaženost. Blaženost je ta, která je nezávislá na hmotě a je radost.
Když dostanu výplatu, poslouchám hudbu, masáž je radost, všechny radosti jsou na něčem závislé. Radosti jsou předměty. Radost bez předmětu je ánanda.
To prožívat, to žít, to může dělat to já.
Ani nevíme, kdo spí?

S

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>