Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Tak jako je oheň zahalen kouřem, zrcadlo prachem a embryo lůnem, steně tak je to (znalost sebe) zahaleno touhou. ||3-38||

---

---

Kostič: Jako kouř oheň zahalí, a jako špína zrcadlo, jako lůno skrývá zárodek, tak je i on jím obklopen.

---

Komentář Govind:
Idam znamená to a zde se chápe v kontextu Átman, viveka, intelekt, rozum. Ve verši Kršna vypráví, že když je hodně kouře, tak agni není vidět. Kouř obklopí oheň. Podobně jako když je na zrcadle prach, tak obraz je skrytý, není vidět. Podobně jako když je placenta, tak není vidět embryo.
Takto při dominanci vášně, která je avrtam - obklopuje rozum, intelekt, viveku, buddhi, není rozum viditelný.
Smyslem tohoto povídání je, že když je vášeň, tak rozum mizí. Ale člověk používá pouze vášnivé pocity, vášnivý život, který vede pouze k trápení, zklamání, bolesti, nespokojenosti. Co všechno vášeň může udělat? Vášní se zahájí ohromná tma nevědomosti. Pak člověk nic nechápe, není nic jasné, člověk padá do tmy. Člověk je, ale nic není vidět, nejsou žádná východiska a je krásné dusno a trápení. Tak samozřejmě kouř obklopuje a popel skrývá oheň. Když je hodně popela, tak uhlíky nemohou hořet. To je příklad, rozum se musí využívat. Takže když do toho popela dáme něco hořlavého, tak se oheň rozhoří. Když v popelu není žádná hořlavá částice, tak oheň nemá šanci se projevit, zhasne. Hořlavé částice, to jsou touhy člověka. A když není touha po rozumu, tak hořlavé částice nejsou a popel zabije oheň. Když je člověk ponořen do své nevědomosti a vášně, tak jeho rozum zhasne. Nemá absolutně žádnou šanci, pokud nepřijde touha po rozumu. To je platné pro všechno.
V minulém verši bylo podrobně vysvětleno, co je vášeň. Opakovaným čtením předchozího verše v nás už má hořet poznání o vášni. Chceme další verše, ale je třeba mít v sobě zažité předchozí verše. Sbíráme jako do sběrného dvora, další pračka, počítač. Tak sbíráme i verše, ale co bylo v předchozím verši, si už nepamatujeme. Nezájem je jako popel, který udusí oheň. Chceme kurzy, ale co bylo na předchozím kurzu, už nevíme. Takto člověk nemá šanci. Proto je třeba neustále házet hořlavé hmoty na žhavé uhlíky. To dá vždy krásný plamen, teplo i světlo. Když je rozum vzhůru, je světlo i teplo. Když je zájem a chuť, pak platí to, co říkají mistři: Děje se to, co člověk chce. Chtění se musí přivést. Když se chtění do hlavy nepřivede, tak se nic nebude dít. Chci jít zasadit kytky. Co se dělo? Zasadily se kytky. Úly, jsou úly. Co chtění přivedlo do hlavy, to se děje. To se stává, když je hořlavá hmota.
Když v hlavě neteče chtění, tak se nic neděje. Děje se podle chtění. Je-li chtění číst, tak se čte. Je-li chtění opravovat, tak se opravuje. Je-li chtění podvádět, podvádí se.
Chtění je jakéhokoli druhu. A pak je konání. Když má někdo chtění ve svých rukou, tak může ovlivnit konání. A když někoho ani chtění nezajímá, tak se nic neděje. U dění je očekávání - ať to spadne z nebe, jako Harry Potterovi kouzelnická hůlka. Tak vášeň obklopuje rozum. Jak vzniká vášeň, z čeho vychází, to vše bylo vysvětleno. Jenomže člověk se motá ve svém doupěti jako žába ve studni. Stále naráží na stěny studny, a myslí si, že studna je celý svět. A svět člověka je jen vášeň, která obklopuje práci, děti, rodiče, sousedy, prachy, auto. To vše je přehrada, která brání poznání o dění.
Dnes se říká syndrom vyhoření, ve skutečnosti je to zahlcení. Popel nebude živit oheň. Takže vášeň ničí a zabíjí rozum. Vlastní vášně jsou pro ostatní příšerou. Od vášnivého člověka všichni utíkají, protože je příliš ničivý. Má ničivé chování, myšlenky i řeč. Když někdo začne mluvit ničivě, tak ho nechceme vůbec poslouchat, protože řeč není rozumná, je plná emocí, tmavé řeči, udusí proces i život.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>