Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Nevyšší Pán Krišna pravil: Je to touha, která je hněvem a rodí se z vlastnosti vášně. Je vše pohlcující, nikdy neuspokojena jako oheň a nejvíce hříšná. V této záležitost věz, že to (touha a hněv) je nepřítel. ||3-37||

---

---

Kostič: VZNEŠENÝ PRAVIL: Je to žádost či je to hněv, vzniklý z vlastností neklidu, velice hltavý a zlý. Věz, ten tu nepřítelem je.

---

Komentář Govind:
Bůh vyprávěl, že kám (vášeň) se promění do řetězu kám - krodh - madh - moh - lobh, což jsou různé vývoje vášně. Vášeň se takto proměňuje. A řetěz kám - krodh - madh - moh - lobh vzniká (udbhava - vzniká, vychází) sam - v souladu s radžoguna - radžas. Vášeň vzniká v souladu s radžogun. Z toho je potom kám, z toho dále krodh, z toho je madh, z toho moh a z toho lobh. A lobh to je absolutní kalkulačka výhod, a to vás napadlo hned na začátku. 
Nejdříve je rostlina dýně s dvěma lístky. Martoš sází nejprve semínka do kelímku na zahradě v Chudíři. Tomu předchází záměr v mysli Martina. Nejdříve je vznik, je dříve než vášeň. A dříve než vznik je soulad s něčím. A dříve je radžoguna. Takže z radžogun roste vášeň a dále už to známe. Kám - krodh - madh - moh - lobh, To chápeme, známe a cítíme z oboru psychologie. Sato-radžo-tamo guna známe to z psychospirituality jako sattva, radžas a tamas. To už chápeme a přijímáme a prociťujeme ze spirituality. Vychází to z filosofie. Je to z veršíku předchozího, kde zaznělo Prakrti jánti bhútani. Podobně je to i ve Védantě v Mándúkja Upanišadě, i tam se píše, že sattva, tamas a radžas guny jsou pravidla přírody. 
To je život přírody, který automaticky běží. Jakkoli projev je radžoguna. Projevit se je radžoguna. Viděl jsem najednou Simču, která měla na ruce nový Iphon, který se na zápěstí projevil. Podobně Janda, která vždy parkuje u plotu, jednou zaparkovala přímo před Atriem. Nevěděl jsem, co to znamená. Ukázala krásně umyté a naleštěné autíčko. 
To, že někdo něco projevuje, například teď se projevuje Govind, který přednáší, je radžas. Když je projev radžogun ovládaný, tak vyhovuje funkci. 
Včera jsem říkal, že Janda nesnáší oheň. Viděla, jak hoří les a viděla jeleny, jak poplašeně utíkali. Dokonce kvůli tomu přestala pálit klestí, staré ostříhané větve. Už nepálí ani malou svíčičku, protože i to je oheň. Ale když je oheň ovládaný, tak uvaří jídlo, zajistí světlo a příjemné teplo. Když je neovládaný oheň, tak hoří a přijíždí hasiči. Takto když je projev ovládán, tak je v souladu s procesem. Čím je hřích? Neovládáním radžoguny. 
A to je duchovní pravidlo, spirituální pravidlo. Když se neovládá projev radžogun, vzniká hřích a pak kám, vášeň, chuť. Jednou se Janda zeptala, proč musí zastavit v Loučeni na zmrzlinu, když jede do Nymburka. Že nechápe, proč ji ta zmrzlina tak tahá. Proč tahá? Je to vášeň. Já chci zmrzlinu. Odkud se bere vášeň po zmrzlině? Z radžas. 
Takže člověk se nemůže zlobit na vášeň. Vášeň není dobrá nebo špatná. Vášeň je kytička, která vyroste z radžogun. A ta vášeň může být organizovaná a ovládaná jako svíčka, jako oheň ve svíčce. Tak vášeň pro duchovno, cvičení, vaření, rodinu, přátele, to je také vášeň. To je v pořádku. To neničí. Ty je punja, to je opak páp - hříchu. Punja v češtině je dobrý skutek.
Takže vášeň může být pro dobrý skutek, může být i pro hřích. Obě jsou produktem radžoguny, síly projevu. A ta síla projevu, když je ovládaná, tak je purnkarma. Když je neovládaná, tak je hřích. To je ničivé. A to je to, co lidem dělá problém, protože jsou hříšníci. Když mluví, tak svůj projev nekontrolují, jen tak plácají. Odbornice Janda. A pak když se Govind rozčílí, ptá se proč. Govind říká, zeptej se jinak. Je to chyba ptaní. Je za tím neovládaný emotivní projev. Je to chyba projevu. To je nedostatek inteligence, růstu rozumu. Když rozumu není dostatek, tak se projevujeme emotivně. 
A Janda se dále ptala, co je to emotivně, odkud jsou emoce? 
Už ví, že je pocit a emoce. Pocity jsou bez slov. A myšlenky jsou plné slov.  Žádná myšlenka nemůže být beze slov. Čistá absence slov je tam, kde je čisté procítění a čisté myšlenky jsou ty, kde jsou slova. Čisté procítění je to, kde nejsou žádná slova. A čisté myšlenky jsou ty, kde jsou stoprocentně slovíčka. 
Takže už rozumíme, jak je to s pocity a myšlenkami.
Emotivní projev je z emocí. 
A projev je jaký? Je to řeč. A řeč, to jsou myšlenky. Co jsou myšleny? Čistá slova.
A kde nejsou slova, tak to je pocit. 
Myšlenka může být kontaminovaná. Čím je kontaminovaná? Pocitem. Když jsou myšlenky, slova kontaminovaná pocitem, tak je emoce. Emoce vzniká, když jsou kontaminované pocity. Za tím je radžas, který je neovládaný, když namícháváme pocity do myšlenek. A když myšlenky namícháme do pocitu, tak pocity jsou kontaminované. Pak vzniká nedůvěra, nesnášenlivost, nelibo, nespokojenost. 
 Připomínka: V dnešní době je trend, vyjadřujte své pocity, buďte emotivní, a to je usazování radžasu. Govindží: Ano radžas na plné pecky. Emotivní projevy pak vytvoří hádky. Jsou tam pocity a řeč je jako žiletka, řeže a krvácí se. To je holá bolest. Dokonalé trápení je, když do myšlenek vložíme pocity. Toto je psychologická analýza verše, který říká Kršna.   Projev je z radžogun. Ale projev může být jak emotivní, tak i neemotivní. V emotivním projevu je naočkovaný infikovaný pocit, vzniká vášeň a vášnivá řeč je plná vyčítání, vynadání, kritizování, nespokojenosti.
Vášeň se rozjede a dlouhý řetěz končí u kalkulačky výhod. Když je projev neemotivní, tak je džívan mukta. Neemotivní, projev je tehdy, když tam nejsou žádné emoce. Nejsou namíchané pocity do myšlenek. Pak takové myšlenky, analýza vede k poznání. Jako např. pochopení věty, s tebou mne nebaví svět. Standardní věta je, s tebou mne baví svět, tam je pocit baví. S tebou mne nebaví svět, tam je ta emoce škrtnutá, ne-baví. Je to myšlenka bez emotivního projevu. Myslet bez emocí, to je nástroj pro duchovní praxi, pro krija jógu, pro sebe-poznání, pro analýzu mysli. To znamená nemíchat do ničeho pocity. Je to velký žralok, ten radžógun. Má velké zuby a žere, je to velice silné míchání pocitů do myšlenek, ten emotivní projev je strašně silný a vyvolává ohromný hřích. Je to neovládaný radžas, to neovládané míchání pocitů do myšlenek, to považuj za nepřítele. To máme v hlavě 24 hodin a pak jsme nepřítelem pro všechny. Pak tam soulad, život není. To je to, co si nepřejeme, ale rádi to děláme. Pak Kabir říká, sázíme akátová semínka a čekáme banán. Jak je to možné? Náš přístup k projevu je kontaminovaný. Takže čtení toho verše by nás mělo inspirovat k přemýšlení a pochopení radžó guny.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>