Ayurvedic Consortium of Europe

FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -

Bhagavadgíta,-कर्मयोगः karmayogaḥ, (S.-1, Ch.-3),

Verš.-36

अर्जुन उवाच । अथ केन प्रयुक्तोऽयं पापं चरति पूरुषः । अनिच्छन्नपि वार्ष्णेय बलादिव नियोजितः ॥ ३-३६॥

ardžuna uváča ।atha kéna prajuktóAjaṁ pápaṁ čarati púruṣaḣ ।aniččhannapi várṣṇéja baládiva nijódžitaḣ ॥ 3-36॥

Vášeň je síla ničící

अर्जुन ardžuna (m. nom. sg.) = Ardžuna;

उवाच uváča (3rd sg. perf. act. *vač) = řekl, pravil, promluvil;

अथ atha = pak, pročpak;

केन kéna (inst. sg. interrog.) = čím?;

प्रयुक्त prajukta (m. nom. sg. p. pass. participle pra*judž) = inspirován, motivován;

ऽयं Ajaṁ (m. nom. sg.) = to;

पापं pápaṁ (n. acc. sg.) = hřích;

चरति čarati (3rd sg. pro indic. act. *čar) = on se hýbe, on koná, on způsobuje;

पूरुषः púruṣaḣ (m. nom. sg.) = člověk-Puruš;

अनिच्छन aniččhana (m. nom. sg. pr. participle an *is) = nepřející si, neochotný, netoužící;

अपि api = bez přání;

वार्ष्णेय várṣṇéja (m. voc. sg.) = příslušník Vrṣṇi, jmého Kršny.

बलात baláta (n. abl. sg.) = ze síly;

एव éva = jako, jako když;

नियोजितः nijódžitaḣ (m. nom. sg. p. pass. participle causative ni *judž) = děje se, orgazován.

Luki:

Ó Vasrhnejo (Krišna)! Jak to, že člověk vykonává hřích ačkoliv jej nechce spáchat? A čím je poháněn k takovému konání? ||3-36||

Kostič: ARDŽUNA ŘEKL: Čím tedy člověk nucen jest, aby prováděl činy zlé, jakoby silou poháněn, ač nechtějící, Váršnéjo?

Komentář Govind:
Dobrý skutek je punja a pápam je hřích. Pápam je provinění proti pravidlům.
Trochu se nad tím zamyslíme. Pravidla. Kdo dělá pravidla? Autorita. Systém. Instituce. Náboženská pravidla dělá Vatikán. Když jsi doma, kdo dělá pravidla? Maminka, rodiče. Systém vytvoří pravidlo, a když se ta pravidla nedodržují, tak se tomu říká hřích. Kršna v předchozím verši mluvil o svadharma, když říkal Prakrti jánti bhútani. A Ardžuna nyní pokládá otázku: Čím se člověk-Puruš inspiruje, aby dělal hříchy? Kdo člověka motivuje, aby dělal hřích a nedodržoval pravidla? Kdybychom mluvili o duchovnu, pak to budou duchovní hříchy. Když se neplatí daně, jsou porušena pravidla ministerstva financí ČR a když bude porušeno pravidlo finanční, pak je hřích daňový. Ve filosofii, spiritualitě, psychospiritualitě považujeme, že příroda vytváří pravidla. Prakrti vytvoří pravidla. A kdopak, pročpak je ten člověk-Puruš nedodržuje? Proč nedodržuje pravidla? Co ho motivuje dělat proti pravidlům přírody? Kalkulačka výhod.
Ardžuna řekl: Všechno, co jsi Kršno řekl o Prakrti a o svadharma chápu, jenom nevím, proč člověk blbne a nedodrží pravidla a dělá hříchy, když hřích není podle pravidel sociálního systému. To jsou pravidla Prakrti. Cokoli proti pravidlům je hřích. Záleží, kdo a jaká pravidla bere v úvahu. Rodinná pravidla hlídají rodiče a také trestají. Když jsou prohřešky daňové, pak firmu likviduje finanční úřad a zablokuje ji. V sociálním systému existují soudy, justice, ministerstva vytvoří občanská pravidla a jejich nedodržení je hřích. Ardžuna říká: Když duchovno vytvoří pravidla a podle spirituality vytvoří Prakrti pravidla, tak proč člověk Puruš dělá hlouposti? Čím se motivuje? Čarita Puruša - dělá, vykonává, chodí. Aniččhanam api várneja - synonymum Kršna. Ó, Kršno, i když člověk nechce, přece dělá hříchy. Balát - násilí, násilná síla. Jak je organizováno násilí, že proti přání člověka i když nechce, dělá hříchy. Ó, Kršno vysvětli mi toto, proč jsem blbnul? Kdo mě inspiroval o tom přiblblém rozhodnutí, že nebudu bojovat? Jak to přišlo? Já to nechci. Přeci jsem takto systematický organizován, že tento hřích dělám. Jak to, že to člověk dělá, když nechce? Co je to za systém?
Nijodžitah je děje se i bez přání člověka.
Takový dotaz měl Ardžuna. Samozřejmě tato otázka není jen Ardžuny, takto se ptá každý člověk dříve nebo později. To je samozřejmé.

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>