Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -
|  |
Bhagavadgíta,-कर्मयोगः karmayogaḥ, (S.-1, Ch.-3), Verš.-35 |
श्रेयान्स्वधर्मो विगुणः परधर्मात्स्वनुष्ठितात् । स्वधर्मे निधनं श्रेयः परधर्मो भयावहः ॥ ३-३५॥ |
śréjánsvadharmó viguṇaḣ paradharmátsvanuṣṭhitát । svadharmé nidhanaṁ śréjaḣ paradharmó bhajávahaḣ ॥ 3-35॥ |
Dharma, konání
|
श्रेय śréja (m. nom. sg. comparative) = lepší, nadřažený, preferovaný;
स्वधर्म svadharma (m. nom. sg.) = vlastní povinnosti, vlastnosti, vykonání, projev a ladění s časem a prostorem;
विगुणः viguṇaḣ (m. nom. sg.) = bez kontaminace, bez promíchání, bez stimulování, neovlivněný, neuspořádaný, bez sattva, bez radžas, bez tamas;
परधर्मात paradharmát (m. abl. sg.) = z dharmy ostatních, tzn. čistý;
स्व sva = svůj;
अनुष्ठितात् anuṣṭhitát (abl. p. pass. participle anu *ṣṭha) = vykonat, prosadit, usadit, stát se;
स्वधर्मे svadharmé(m.loc. sg.) = při konání vlastní dharmy;
निधनं nidhanaṁ (n. nom. sg.) = umřít;
श्रेयः śréjaḣ (n. nom. sg. compar.) = je lepší;
परधर्मो paradharmá (m. nom. sg.) = dharma ostatních, cizí dharma;
भया bhajá (n.) = strach;
अवहः avahaḣ (z a*vah)= zůstat, která zůstává (přetrvávat, zanechat), stojí, neteče (bhaja-avahaḣ, m. nom. sg. TP cpd., zůstává strach).
|
Luki: I přesto, že povinnost jiného člověka je splněna dokonale, tak vlastní povinnost, která může být zkažena, je lepší než ta od druhých. A i pokud člověk umře při vykonávání vlastní povinnosti, tak je to lepší než následování povinnosti někoho jiného (dharma), protože následovat cestu druhých, je velmi nebezpečné. ||3-35||
Kostič: Lepší svá dharma neskvělá, než cizí dobře konána. Lepší je smrt při dharmě své, cizí je strachu nosičem.
Komentář Govind:
Lidi se často setkávají, probíhají rady a porady, vyčítání zklamání, vynadání, přesvědčování.
Tak jeden porazí druhého. Jeden se cítí poražený jako ten pejsek. A poražený pes si lehne na záda a zvedne packy. A řekne. Nevím, co má dělat. A zeptá se. Já nevím, co má dělat. Nevím si rady co má dělat.
V takovém okamžiku si má vzpomenout na tento verš.
Ardžuna byl taky v takové situaci, měl dilema. Nevěděl, co má dělat! Co mám dělat?!
Tak Kršna radí - lepší dělání je svadharmó vigunah paradharmát.
Vigunah paradharmát - může být v sanskrtu rozdílně pochopeno, proto bude dobré to pomocí ostatních znalostí propojit a pochopit i
Slovo guna známe a ze Sámkhji, Védanty a ájurvédy známe pojem triguny, tj. sattva, radžas a tamas.
Vigunah - znamená bez sattva, bez radžas a bez tamas.
Znamená z paradharmát.
Paradharmát je pád ablativ - od koho, čeho, odkud. Par je druhé, tedy od druhého. Dharmát - vykonání. Nikým a ničím není nijak stimulován. Není ani sattva, ani radžas, ani tamas. Je čisté. Takže vlastní konání, čisté vlastní konání bez působení cizí dharmy.
Anušthitát - vykonat, prosadit, usadit, stát se. Takže vykonat vlastní konání bez kontaminace, čistě.
Takže - já to dělám kvůli Tobě - vypadá jako zlozvyk i jako nemoc. Já to dělám kvůli Tobě je zlozvyk, to je mentální porucha, to dharma není, to svadharma není. Sva znamená svůj, dharma znamená povinnost, dělání, konání.
Vlastní konání je zapříčiněno vlastním životem. Nikoli, že to dělám kvůli Tobě. Kvůli Tobě. Kvůli Tobě. Měj obligace. Buď zadlužen morálně. Važ si mě, respektuj mě, miluj mě. Podmínit, svázat. To je absolutní nevědomost. Holá nevědomost. To vede k rozporu, trápení, roztrhání a absolutně bez rozumu. Ne. Každý člověk vykonává svůj život, konání je inspirováno zevnitř.
Každý člověk koná to, co je inspirováno zevnitř a to je z přírody a v souladu s ní. Žije to příroda. Je nutné jít do předchozích veršů a také do Sámkhji sútra - 3. kapitola, kde se o tom více vypráví.
Žije to příroda. Běží to příroda. Takže nitro tam běží příroda. Z toho je vnímatelné, viditélné, existující konání a projevy.
Proč to žije příroda, proč to JÁ nežiju?
Protože veškeré situace, ve kterých člověk je, které probíhají a ve kterých žije, jsou volbou přírody. Situace nejsou vytvořeny člověkem. Člověk patří přírodě a příroda nepatří člověku. Takže neustálý pocit Já, mně, můj, je absolutní nevědomost, nezralost, nedospělost. Slovo dharma by mělo být víc promyšleno, pochopeno.
V Povědomí s o něm učíme hned první den, znamená povinnosti, vlastnosti, vykonání, projev a ladění s časem a prostorem. Ani čas, ani prostor není v rukách lidské mysli. Oba dva kál (čas) a déš (prostor) - jsou hlavním držitelem vesmírného života a jsou držitelem dění. Takže člověk je v dění a přiblblou hlavou chápe, já jsem něco. Absolutně odmítá, že dění je mocné a vše podle dění perfektně probíhá.
Vigunah paradharmát - mne napadlo, že se má chápat jako - v přírodě Slunce vykonává vigunah paradharmát - mraky chtějí zapršet, Slunce chce svítit a Slunce si říká dobře, tak pršte, já musím svítit, ale vy chcete pršet, tak pršte, já s tím své konání nenamíchám.
Svou dharmu neměním. Má ranní dharma je pouštět červánky na zeměkouli. Mraky také neříkají nebudeme pršet, protože Slunce svítí. Rostlinky také neříkají dnes nebudeme růst, přišla žížala, dáme si čaj. A jede autobus, kukej a nedělej. Zvuk drn drn drn svádí lidi kolem podívat se. Podobně se lidé dívají na nebe, když slyší stihačku, zvedají hlavu až jim spadne klobouk.
Tzn. vlastní konání je kontaminováno cizím konáním. A to není lepší.
Kršna říká, že lepší je dharma, která se nekontaminuje cizím konáním.
A další část verše říká: svadharmé nidhanaṁ śréjaḣ - při konání vlastní dharmy umřít je lepší, zahynout je lepší.
Paradharmó bhajávahaḣ. Paradharmá (z cizího konání).
Teďka tady by se hodilo slovo bhajá avahah nádherné české slovo respekt - znamená podělané kalhoty - toto slovo jsem
Toto slovo jsem poprvé slyšel od zákazníka, když uviděl našeho velkého černého na pohled strašlivého psa a řekl: Já mám ze psů respekt. Pochopil jsem, že to je strach. Aha, já mám podělané kalhoty z velkého, černého psa. Řekl jsem, ať se ho nebojí, že ho nekousne, že neumí kousat.
Takže z cizího konání, z karmy druhého mít strach, mít respekt.
Nerejpat do toho.
Avaha - zůstat (přetrvávat, zanechat).
Vh slovo znamená - vážný vh. Váhan, Vimán vh. Znamená co teče, co jede.
Avh - co neteče, stojí, zasekne. Je to na místě. Strach zůstává.
Ať vždycky máme úctu, respekt, strach od druhého konání (z konání jiných). Ať si druhý dělá co chce.
Nerejpat do něj. A nebýt stimulován.
Rostliny rostou podél silnice, nevadí, že vedle jede kolo. Nedávají cedule, zákaz parkování a neříkají, tady pozor, tady rostu, tady neparkujte. Viděli jste, že by rostliny protestovaly s cedulemi - tady neparkujte? To lidská hlava je taková podělaná. Příroda není. Příroda roste jak chce. Kámen drží svou dharmu, balvany, hory drží svou dharmu, rostliny drží svou dharmu, brouci se drží své dharmy, kůrovec drží svou dharmu. Voda, hory řeky drží svou dharmu. A příroda jede, žije a děje se. Akorát člověk je stimulován dělat reklamu a být ovlivňovaný reklamou. Namočit lidi do svého konání a sám se namočit do cizího konání. A pořád na to myslet.
Hlava je neustále zaměstnaná, jak může někoho okrást. Jak může od někoho něco získat.
Pořád Já, Mně, Moje - sambandh (sam znamená moje či se mnou a bandh je svázání, vazby, vztahy), sangrahé (vlastnění, shromáždění, moje, tvoje), ášréj (závislost). Jak může někoho získat - sambandh (svázání, vazby - vztahy), sangrahe (vlastnění, shromáždění, moje, tvoje), ášréj (závislost). To dělá mysl. Do toho je člověk namočený. Podle Bhagavadgíty lepší je dělat tu svou dharmu. Znamená být s děním, ne být s děláním.
Sambandh - moje bota a bota je svázaná se mnou. Tvoje auto, auto je svázané s tebou.
Sangrahé je přivlastňovat si a áršej znamená závislí. Ášrej jako dům, ano stejně ášram. Co dělá střecha? Člověk je závislí na střeše. Je to azyl. Azyl je závislost. A proto jogíni nosí dva někdo tři hadry. Jeden si zaváže dolů a druhý přehodí nahoru. Není ani ušité a lidé z toho udělají pravidlo, že jogíni, svámi nenosí ušité - sešívané oblečení jako kalhoty, tričko, bunda. Stačí kus hadru a ten si zamotají a nejsou závislí.
K pochopení vigunah paradharmát není potřeba vůbec srovnávat, hodnotit jestli dělám špatně nebo dobře. Svoji dharmu zbytečně nekontaminovat. Nepustit tam žádné emoce. Emoce přicházejí z venku. Paradharmát. Někdo mi říká ty vypadáš blbej. A už jsem smutný. Proč jsem smutný? Protože jsem nechal namíchat cizí keci.
Vlastní dharma by neměla být kontaminována cizími kecy. Ne, že něco dělám a pokud to někdo hodnotí, že to dělám špatně, tak to přestanu dělat.
Lepší je umřít ve vlastním konání. Paradharmá bhajá avahah. A respektovat. Mít strach znamená - co druhý vykonává z toho mít strach. A proto jsem tady říkal české slovo respektovat druhých dharma. Ať dělá co chce. Ať zůstává tam strach, to nechci dělat, to mně nezajímá. S tím se nebudu nikterak pojit. Mám svojí dharmu. Dharma je soulad, souznění s časem a prostorem, situací.
Vlastní dharma je konání bez rág, dvéš, bez emocí a strachu. Je třeba mít respekt před cizí dharmou, dharmou druhého.
Otázka:
Když je člověk v nějakém prostoru a druhý ho požádá o pomoc.
Odpověď
Ta žádost o pomoc je také prostor, situace. Protože o pomoc nemusí být požádán. A o pomoc nemusí být požádán. Může něco být vnímáno. Nemusí být něco vnímáno. Vnímání je také prostor. Takže jakmile někdo požádá, ty to slyšíš, tak je požadavek. A ten požadavek je Dharma. A teď člověk dle své dispozice Buddhí, jak je moudrý, že teďka je jeho pomoc potřeba, kolik? Nebo není potřeba. To se musí Buddhí, rozum rozhodnout. K tomu bůh poskytl lidské bedně, mysli trošku, lžičku soli - Buddhí. A z toho se ví, usuzujeme a přerušujeme, řekneme aha to já dělám. Jsem tady, tady může být pauza a tohle může pokračovat. To se může udělat, zahájit. A nebo i odložit. Promiň, později. Nebýt namočený ani tam a nebýt přilepený ani na pomoc. Nebýt část pomoc a nebýt centrem dělání. Viguna. To je Viguna. Bez sattva, bez radžas, bez tamas.
Díky to je přesně jak se máme dívat.
Nejsi nalepena na své konání. Nejsi namočená, prožívána do toho pití. A nemáš averze, že ti někdo volá. Používám Buddhí. A Buddhí, když je Viguna. A to co ti vadí. Vigunah paradharmát.
A proto se v češtině velice často vynadává, ti staří říkají mladým - používej rozum. Honzo když jdeš do světa používej rozum. To znamená - měj rozum. Rozum v hrsti. Rozum je Buddhí, a nenamáčet se, nebýt namáčený do ničeho. Mít vždy pod kontrolou rág, dvéš. Protože ty vždy vedou zle, k vykolejení člověka. Člověk chce pomoct, chce přerušit tu práci Proč? Protože je tam rág a dvéš. Ty vedou. Buddhí nevede. Rozum nevede. Libo, chutě, šťávy vedou, intriky vedou., úmysli vedou. Rozum nevede.
Ale vlastní je vlastní. Jestli čím je člověk. Může být rozumem a může být tmou.
Ájurvédská Univerzita Praha
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in
Admin Prem ==>
Admin Marci==>