Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Všechny živé bytosti následují jejich vlastní přirozenost. Dokonce i znalí muži konají podle jejich vlastní přirozenosti. Jak to tedy může někdo ovládat? ||3-33||

---

---

Kostič: Dokonce i člověk moudrý jedná tak dle své povahy. Tvorové přírodu sledují. Co zmůžeš zdrženlivostí?

---

Komentář Govind:
Ve druhé části verše jsou moc hezká tři slovíčka, Prakrti jánti bhútáni. 
Všechny bhúty existence, co jsou, patří přírodě. Peníze, láska, život, dýchání, smrt, to vše patří přírodě. Přestože je to majetek přírody, my dýcháme a myslíme si můj dech, moje peníze, moje láska. Takže Prakrti jánti bhútáni. To je fakt. 
Kdo užívá věci, je uživatel. Tak užívání věcí i uživatel patří přírodě. Je to jen falešný dojem člověka, můj - tvůj, je to nemoc. To je plíseň, která vyroste, když necháš dva měsíce citron v lednici. A o plísně se člověk stará. A člověk se považuje za plíseň, člověk je plísní a ta patří přírodě. Příroda je věčná, ta plíseň je jen chvilku. Může to být citron. Pokud je to člověk, tak odejde. Člověk zmizne, je konec.  Když je to všechno cizí, co to znamená? Co je pro plíseň cizí? To je citron, citron není plíseň, plíseň je v citronu a plíseň považuje citron za domeček. Ona se tam narvala, obsadila citron. Přivlastnila si ho. Nikdo ale nechce plesnivý citron v lednici. Člověk a plíseň, v tom ale není žádný rozdíl. Cizí předměty obklopují člověka a ten si je přivlastňuje. Považuje je za své, ale tak to není, a ani nemůže být,   protože platí Prakrti jánti bhútani. 
Všechno patří přírodě i igelit i papír i směsný odpad i hnus i vůně i kytička. Nic není člověka, vždyť člověk ani není, je to kus masa potažený kůží a tomu říká já. Člověk je jako taková plíseň ve Vesmíru. Je absolutně falešný, považuje cizí majetek za svůj. Moje krev, moje maso, moje kosti, moje hlava. A za to moje bojuje celý život. Zbytečně bojuje. Ta plíseň na citronu neví, že ho Janda za chvilku vyhodí, protože se nedá jíst, je plesnivý. Prakrti jánti bhútani - to znamená, že vše patří přírodě.
I gjánván - znalec podle svých schopností, chápání, porozumění prožívá život podle svého uvažování, přesvědčení, ale také je součástí přírody. 
Pamatuji si, že když jsem byl malý, 5-6 let a mluvilo se o Bohu, o Kršnovi, o Šivovi a o Rámovi, tak na obrázku vypadali jako člověk. Bohové jsou lidé, Šiva meditující, Kršna tančící s ženami nebo jako pasáček krav na pastvě. Ráma byl s lukem a šípy. Myslel jsem si, že jako Bohové nekadí, nebo že nemají hovna nebo musí být jiná, než co máme my lidé, smradlavá hovna. Zkoumal jsem svá hovna a nechápal jsem, když jsem si smrad do pusy nedával, proč smrdí. Já jsem jedl výborné placky s ghí a hovna z nich smrdí. Přeci Bohové nemohou mít smrad. Bohové nemají hovna. Z nich se musí vysypat něco jiného. Tak to byla dětská hlava. To je obrázek Bohů, který se kreslí. Je to lidská bedna, je to lidská představa, ale nejsou takoví. Sen se stává a jsou to nereálné touhy člověka. S realitou nemají nic společného. A na každé úrovni zralosti mysli jsou ty představy jiné. Představy odpovídají úrovni mysli. Představa citronu je jiná. Představa plísně je jiná. Představa ledničky je jiná. Představy se nedají kopírovat ani od úrovně do úrovně. To se nedá míchat.  Nandi dělá designování domu. Bude to stát 200 tisíc korun. Pan Polák řekne, přece je to všechno Brahma, tak proč 200 tisíc korun? Ber to tak, že ty jsi Brahma, já jsem Brahma, práce je také Brahma, dělej zadarmo. Nandi to dělat nebude. Brahma je jiná úroveň a 200 tisíc korun je jiná úroveň. Je to stejné jako plíseň a lednička, to jsou také různé úrovně. Takto představy člověka se nedají předávat. Každý, kdo do té úrovně padá, tak ho automaticky obklopuje představa. Jako svatá Janda, nic nepotřebuje, nic nechce. A pak na ulici najde letáček, kde se píše, mám v garáži Ferrari a za odvoz ho přenechám. Janda už nejde do práce a rovnou směr na odvoz Ferrari, najednou ho chce. Celou dobu říkala, že nechce. Odkud se to vzalo? Ta situace, ta příroda automaticky obklopuje mysl člověka. Mysl chce nebo nechce, Janda chce nebo nechce Ferrari, ta obálka s reklamou; nechávám Ferrari za odvoz automaticky, obklopí Jandu, sváže nohy, otočí směr a jede do Bohnic, aby si odvezla Ferrari. Kdo to udělal? Obálka. Kde je síla? V obálce. To není síla Jandy. Takto všechno patří přírodě. Prakrti jánti bhútani. 
A kdo tomu může rozumět? Buddhi, gján, znalost, pochopení, schopnost chápání tomu může rozumět. I to porozumění je majetkem přírody. I gján je majetkem přírody. Luky řekne, já daruji boty Lukymu. Darovat lze tam, kde jsou dva. 
Daruje, jako ti andělé, šíp rovnou do srdce. Každý podle své představy. I moudří lidé prožívají svůj život, ale příroda vlastní úplně všechno. Prakrti - příroda vlastní i toho moudrého. I toho, kdo si myslí, že je vše jeho, majetek, dům, boty, ponožky. Ale to vše patří přírodě. Proto Prakrti jánti bhútani. Toto je kouzelné poznání. Tím já a můj zmizí stejně jako tma před sluncem. Poznání je sluníčko. Proč tady lidé pořád hledají sluníčko? Protože je tu zima. Poznání je takové sluníčko. Takže já, co je můj, to je ložisko trápení. Moje práce, moje rodiče, moje zvířata, můj dům, můj manžel, můj přítel. Když se můj škrtne, tak problémy zmizí. Problém je jen v tom můj. Jádro problému, ložisko koronaviru není Čína, je to jen to můj. Stresy, strachy, obavy, nemoci, neštěstí, to všechno má jedno ložisko a tomu se říká můj. 
Takže můj je jádro všech problémů. Profesor Jarda má problém, protože ho Lucka neposlouchá. Proč je problém? Protože je to moje Lucka. Proč by měla Lucka poslouchat nějakého profesora? Co je za problém? Můj. Lucka nikdy neposlouchala. To je můj problém. A to je plíseň. Nevědomost člověk je jeho přirozenost. 
Člověk je nevědomý, a to je nádoba pro trápení. 
Kde se hromadí trápení, je člověk a člověk znamená můj. 
Když tam můj není, pak trápení není. 
Karnátaka, jsme tu jen herci, kterým nepatří ani jeviště. Zahrajeme a pak pak jdeme domů.
Semínko přichází na pole a po určité době pole opustí. Pole je jeviště pro projev. Jsme tady jen pro projev.
Esence verše je Prakrti jánti bhútáni. Starání o cizí věci je zbytečné. Tam nic neuděláš, s tím nic neuděláš. Dítě je cizí. K tomu Jandě říkám, přivez Janičku budeme si s ní hrát. A Janda říká, to není moje Janička, má svoji maminku, ona si s ní bude hrát. Má svou maminku. O cizí věci se nestará, je to zbytečné a vlastně je všechno úplně cizí, i to vlastní je úplně cizí. 
Otázka: Jaký má člověk motiv něco dělat?
Govindží: Nic. V takové úrovni nic nedělá. Nechá se plynout. A tomu se říká dění, ne dělání. 
Člověk je dělání - co mám dělat. Kde se dělá? Tam, kde je moje. Kde je vyrostlé Prakrti jánti bhútáni, tam se jenom děje, tam se nedělá. Dnes je neděle. Včelka musí spát do 10 hod. Je to jediný den, kdy se může odpočívat. Proč jen v neděli chrní včelka do 11 hodin? Protože má pocit, že je včelka a spaní je její. Má pocit, že ona spí. Zapomíná na to, že dělání není její. Spaní musí být, spaní je součástí dění. Ale ona spaní dělá a tak říkala, já dělám spaní (spím). Protože přišlo mé já, tak se dění ztratilo a udělalo se z toho dělání. Jako plíseň obsadila citron. Je to moje spaníčko. Spaní je také dění, když se nespojuje s já, můj, svůj. Když se necítí, že to spaní je moje. Absolutně zapomněla, čemu říká můj. To spaní je přírody, je Prakrti. A to nechce uznat. Ona uznává jen moje spaní, žádné dění. To je specialita ignorance, nevědomost, přivlastňovat si dění do svého dělání.
Dělání je majetkem ignorance.
Majetkem poznání je dění. 
Gjáni nesmí utéci žádný den, aniž by si nepřečetl verš z filosofie. Každý den si přečíst jeden verš, to je automaticky zalévání rostliny pro růst vědomosti. Vědomost se bude rozrůstat. Nelze spát, pokud jeden verš není přečtený. Dříve jsem toto neříkal, protože verše nebyly. Dnes jsou spisy on line otevřené, jsou k dispozici. Růst se očekává automaticky. Přečíst denodenně jeden verš. Udělat si čas pro svůj růst, pokud je růst v plánu, jestli mi růst není ukradený. Když zůstane jen u můj, pak zůstane gján bezúročně uložený v pojišťovně, kde se nebude rozrůstat, naopak bude stářím upadat. Inflací klesá hodnota. Každý den si přečíst a promyslet jeden verš. Myšlení je růst.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>