Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Ti lidé, kteří mají pomalý rozum, nechápou konání, jsou obklopeni působením různých gun, jsou namočeni do užívání života, okolí, přírody. Člověk dokonalého poznání by neměl odvádět mysl těchto nevědomých lidí, kteří nemají celkovou znalost. ||3-29||

---

---

Kostič: V gunách Prakrti zmatení lpí na činech těch schopností. Ty duchem slabé neznalce nemá šálit, kdo celek zná.

---

Komentář Govind:
Prakrte - z Prakrti, přirozené, od přírody. Guna - vlastnosti.
Sammúdháh jsou dvě slova. Sam a múdh. Podle matriky se sam chápe z písmene S jako české s a písmeno M má význam dovnitř. Dohromady to dává význam: když je nitro hloupé.
Prakrte guna sammúdháh - hlupák, který je obklopený gunami. Sadždžante - obklopený, dekorovaný, namočený; gunakarmasu - v působení gun, užívání si vlastností;
akrtsnavido - to je slovo; vid je znalec, znání. Krtanja je ze slova krt, a to je dhátu - konání, dění, proces, akce, sloveso. Kdo zná konání je krtsnavido a akrtsnavido je neznalec konání.  Mandán je pomalý jako mand agni - oheň, jako mand gati - pomalá chůze; mand buddhi - pomalý rozum. Je myšleno takové neznalé a nechápavé konání s nízkým rozumem.
Ti, kteří znají, co znamená konání, co se děje, co znají dění, znají sloveso. Pochopit, co znamená slovo a co sloveso. Tedy porozumět slovesu, konání. Konat krt - dělá se, děje se, stává se, to jsou slovesa. Rozumět slovesům. Neumíme rozumět jinak než s předmětem, potřebujeme ke slovesům i předmět. Neumíme vnímat sloveso samostatně. To jsem vám říkal a možná jste nepochopili. To je krtsnavinn - tedy ti, kteří jsou znalci procesu dění. Vičálajet - chod, chodit, pohyb, jít, je to odchylka. Vyvodit. Odvést pozornost. Změnit směr, odbočit. Znalci by neměli odbočovat.
Verš má znít: Ti lidé, kteří neznají, nechápou, nechápaví lidé, s pomalým rozumem, kteří nechápou konání se svým pomalým rozumem a jsou obklopeni působením různých gun, jsou namočení do užívání života, okolí, přírody. Pak je samé vymezování, to je můj dům, auto, zahrada, moje zlatíčka. To jsou akrtanja vid - nerozumí a jsou mandán buddhi - mají pomalý rozum a jsou obklopeni působením hmotných vlastností. Prakrté - jsou obklopeni vlastnostmi. To chci také. 
Tak ti, co tomu rozumí, by neměli pozornost vést jinam, nechat to být, jak to je. Není třeba druhé opravovat, léčit, pomáhat, chránit, zastávat se jich. Je to absolutní nesmysl. Ten, kdo rozumí konání a dění, ten by tak neměl dělat. Ale z toho čtenář nemá chápat, že když děti strkají prsty do zásuvky, že je má nechat. V tomto případě hrát roli vychovatele, upozornit dítě. Toto se nemůže porovnávat s konáním dospělých. Naopak, kdo nechce, nemá konat. Kdo chce, může přijít na farmu. Nikoho nenutit, aby přišel na farmu. Slyším, že by měli všichni dělat! Ne, proč by měli dělat, když mají své zájmy? Tak ať je mají, ať si žijí.
Jako když člověk jde kolem plotu a vidí, že kopřivy chtějí vlézt plotem vedle. Bude vás kopřiva poslouchat, když ji budete říkat, ať tam neleze, že tam nemůže, že je to cizí pozemek? Na cizí pozemek leze kopřiva, nerozumí konání, je to blázen, hlupák. Nemá rozum a roste tam, kde je vlhkost a vzduch a slunko. A my je jdeme opravovat, aby rostly rovně. Co to děláme? Prosazujeme to, co chceme. To, aby byly takové, jak chci já, to je mé bláznění, má nechápavost, moje tupost, můj nesmysl, moje hloupost. I to pomáhání, chránění, zastávání se druhých, to všechno je absolutní vlastní hloupost. 
Když chodí prase v lese a vedle něj jde jelen, řekne mu, že tamtudy chodí i myslivec? Neřekne. My to nechápeme, my se snažíme opravovat lidi, pomáhat lidem, jsme tím nemocní. To je šílenství, to je ohromná choroba.
Takto by člověk měl rozumět dění. A ti, kteří jsou namočení do svého užívání vlastností, by se měli nechat, nerušit je a neopravovat je, neodvádět je z jejich směru. 
Když mají na to pochopit, tak to pochopí. Dále se mohou zeptat. Když je dotaz, má se odpovídat. Ale my odpovídáme, aniž by někdo ptal. Aniž by to dotyčný chtěl slyšet. To je problém. On nežádal o to povídání, a to je to pomáhání. A to je odvést člověka od jeho víry na jinou víru. Ať je každý takový, jaký je. Ať se ptá, když chce zjistit něco jiného. Jako když člověk chce ve tmě jít, tak se zeptá a poprosí světlo, vytáhne mobil a posvítí si na cestu. Protože člověk co jde ve tmě, má mít světlo.
Lidé pořád strkají druhým své názory. To je vikšipt - pořád strkat svůj názor (tak to říkáme v psychologii). To je pro nemocné lidi strašné, mají manda - líný rozum, ničemu nerozumí. Jsou utopení do svého libo-nelibo, takovým lidem nikdy neradit. Nevyžádané rady neposkytovat. 
Z toho vychází chápání a pochopení konání. Vnímáme dění jako předmět. Neumíme nic vnímat, když nemáme předmět. Jako nemůžeme vnímat Janu. Můžeme vnímat nos Jany, kůži Jany, hlavu Jany. Čemu říkáme Jana? Kus masa ve vestě. Co je pro nás Jana? Je to jeden předmět, který je obklopený vestou, potažený kůži a uvnitř je nějaké maso, ze kterého se nedá uvařit ani řízek. Tak vnímáme předmět. A říkáme tomu Jana. Nevnímáme život Jany, čím je ten předmět živý, to konání a dění. A vnímání krt vidh - znát dění. Když vidíme osobu, tak v ní vidíme krt. Vidíme v ní to dění, co se děje. Co se děje v žaludku. Co se děje pod kůži. Co se děje v kolenou, ve chlupech, v nosu, v očích. Co se děje v mysli. Vnímat to, co se děje, tomu se říká krtsnavinn - kdo zná to dění. A kdo to dění zná, automaticky neodvádí člověka, který už je namočený, je hlupák, má pomalý rozum. Ať žije podle toho, jaký je. I v rámci, jaké to je. Když má zájem, pak ten zájem ho může přivést na něco nového. Když se ptá, tak se odpovídá. Být s někým je požadavek. Ano, můžeš být.  Ne, ty musíš být se mnou. Proč? Samé požadavky a podle toho se dělá. A kde jsou povinnosti, tak se dělá v rámci povinnosti. Jako maminka k dítěti, ale dva dospělí lidé nejsou maminka pro dítě. Šéf a podřízený není maminka a dítě. Prase a jelen nejsou vzájemně pro sebe dítě. Zahradník a rostlina je povinnost a dharma. Dospělost je, když člověk myslí a ví, že má dharmu. A ta dospělost se projeví rozumem. To už mand buddhi není, je to plný, rychlý, dozrálý rozum. A jak se to stane? Kršna říká krtsnavidja - znát dění. Vidět ve slovesech předmět. A hloupá hlava je namočená jen ve vnímání předmětu. Netuší a nemá žádné ponětí, že se něco děje. Když vidíme člověka, je dění, že ho někdo postavil před oči. Kdo ho postavil? Co je to, co mu ukázalo, tady to je, koukej? 
Tento verš říká spoustu věcí. Že Prakrti má své guny a člověk může být obklopený gunami.
A kdo obklopuje a ozdobuje Avonem, tak je celý natřený Avonem. Někdo je obklopený penězi, jiný prací. Někdo je obklopený zahradou a někdo zedničinou. Tak jsou obklopení chutí zábavy. Někdo je obklopený pivem, protože chuť piva ho obklopila. Sedí ve dne v noci v hospodě. To je druhá věc.
  A třetí dekorované, načinčané, usazené, tím se člověk pozná. Janda se pozná podle černých kalhot s Lidl vestou. Guna karmesu - to patří k prvnímu slovu Prakrti, jejich vlastnosti konání, konání vlastností. To vše je konání. Příroda a její styl života je jenom guna-karmesu. Voda ukáže svou vlhkost a chlad. Oheň pak opak. Peníze lákají lidi. Odpad chce ven, jejich konání je podle gun. Je to normální chod jako voda stojící v údolí a říkáme ji moře. Co dělá voda? Stojí. Stojící voda. Guna karmesu. Ptáci létají, mraky létají, hvězdy svítí, opilci chlastají, tanečníci tancují, kecálci kecají. To je konání, projev vlastností, a to je dění přírody. Rozum to chápe. Pomalý rozum, nerozum to nechápe. Nechápe dění konání. Není do toho namočený. A ten, kdo to chápe, ať nechá toho, kdo to nechápe, ať to nechá, protože nechápavý se nesmí měnit. Ať respektuje to, kdo jaký je. To je rozum. Nerozum je opravovat, Takto jsou lidé nemocní svou povahou, pomáhat. Předělat druhé. Buďte krtsnavinn, snažte se pochopit dění. Závěr je, nic se neděje. Vidět v tom nic se neděje. To je chápání dění. Tehdy se děje to, co se má dít. Chápe přírodu, chápe vlastnosti karmy. Nepřekvapuje.
To je všechno ok. Je to jedno, je krtsnavinn. Není mi to jedno, to je akrtsnavinn, nezná dění, to je přilepenost. A proto jsem říkal negativní a pozitivní je akrtsvinn. Je hloupost hodnotit podle měřítka libo-nelibo. V akademických faktech nehraje pozitivní nebo negativní, libo a nelibo je tupý přístup, hodnotit věci. Jde o to porozumět, jaké to je. Nemusíme za každou cenu hodnotit. To dělají omámení, co neomámí je negativ a co omámí je pozitiv. To je absolutně tupý přístup. 

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>