पाञ्चजन्यं हृषीकेशो देवदत्तं धनञ्जयः। पौण्ड्रं दध्मौ महाशङ्खं भीमकर्मा वृकोदरः॥१-१५॥

pāñčadžanjaṁ hṛṣīkeśo devadattaṁ dhanañdžajaḣ । pauṇḍraṁ dadhmau mahāśańkhaṁ bhīmakarmā vṛkodaraḣ ॥

Bhíma zadul na lasturu

पाञ्चजन्यं pāñčadžanjaṁ (m. acc. sg.) = jméno Kṛṣṇovy lastury/rohu, který byl sebrán démonovi Pafičadžanovi, potom co ho Kṛṣṇa zavraždil; हृषीकेशो hṛṣīkeśo (m. nom. sg.) = ježaté vlasy, ztopořené vlasy, velmi časté jméno Kṛṣṇy; देवदत्तं devadattaṁ (m. acc. sg.) = Dar od Boha, jméno Ardžunovy lastury/rohu; धनञ्जयः dhanañdžajaḣ (m. nom. sg.) = Dobyvatel hojnosti, velmi časté jméno Ardžuny; पौण्ड्रं pauṇḍraṁ (m. acc. sg.) = jméno Bhimovy lastury/rohu, pojmenovaném pro krále lidí Východní Indie, považovaného za bratra Kṛṣṇy; दध्मौ dadhmau (3rd sg. perfect act. *dhma) = on zatroubil; महा mahā = velký, mocný; शङ्खं saǹkhaṁ (m. n. acc. sg.) = lastura/roh; भीमकर्म bhīmakarmā (m. nom. sg. BY cpd.) = hrozný v konání, jehož konání je hrozné; वृक vṛk (m.) = vlk; उदरः udaraḣ (m. nom. sg.) = žaludek, břicho, (Toto jméno Vṛkodara bylo dáno Bhímovi, kvůli jeho ohromné chuti k jídlu; वृकोदरः vṛkodaraḥ (m. nom. sg. BY cpd) = vlk břichatý.