Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Všechny činnosti (konání) jsou konstantně řízeny gunami přírody, ale stále, ten jehož mysl je naplněna nevědomostí, žije v domění, že "Já jsem konatelem těchto činností". ||3-27||

---

---

Kostič: Činy jsou všude konány přirozenými schopnostmi, jen vlastním zmaten sobectvím mní: “to já sám jsem konatel”.

---

Komentář Govind:
V Sámkhje je ve třetí kapitole o vajrág a tady v Bhagavadgítě se s tím také setkáváme. Je to ve všech starých písmech, je to i v Jógavašiště. Vajrág je pro člověka možnost vývoje a růstu. Od dinosaurů, trilobitů, lidského těla, hmyzu, opice, člověka a co je dál? Dál už není nic. Ve spisech vývoj dále pokračuje. Je to stav vajrág, další možnost pro růst člověka. Když odchází vajrág, dále se nerodí. Dochází ke smazání veškerých dějin.
Vajrági je cíl a tím je mokša. V třetí kapitole Sámkhja, ve verších od 260 - 270 jsou slova, která se objevují i v ájurvédě. Prakrté, Prakrti - příroda, hmotné zázemí, dravja. Krija mánáni to znamená konání, krija - akce. Mán - písmenko M uvnitř, N je tok a zní jako n ne, ne, ne. Písmeno N ṇ s tečkou pod písmenem (ṇána) je zahuštěné - tok jako vítr, tok jako radiové vlny, tok jako internet, tok jako med. N s tečkou je zahuštěný tok. Když krija - akce, M - uvnitř, tedy ten vnitřní tok. V každé akci je uvnitř něco zahuštěno. Obsah toho konání, nikoli z pohledu hmotného, vnímatelného a viditelného, z pohledu dravja, ale co je v akci vloženo trochu odvozením, přemýšlením, představováním si.
Když teď posloucháte Bhagavadgítu, co je vloženo do toho poslouchání? Co je nitro toho poslouchání? V první řadě je nitro toho poslouchání chuť poslouchat. Je to soustředěnost poslouchání. Vyčistit slovíčka přicházející do uší a ta ukládat. To znamená, že při poslouchání jiné myšlenky nejsou. Pokud jsou, tak okamžitě vyrostou námitky, nesouhlas, výhrady, nechuť. To všechno vyroste tehdy, když se mění páteřní obsah konání.  
Je to srozumitelné? Prakrti, příroda vykonává a je uvnitř s gunami. Jinými slovy; příroda vykonává pomocí gun. Jako ve verši 276, kapitole 3. Sámkhja sútra, kde Kapila vysvětluje, že každá hmota, každá věc přitahuje své guny. Takže lidská hlava, lidské srdce, lidské zážitky, lidské uvažování, prociťování emoce, všechny začínají v první řadě interakcí s okolím, pomocí smyslů, a to slyšením, viděním, dotýkáním, ochutnáním a cítěním vůní a pachů. Tím v první řadě lidská mysl interaguje s předměty, s věcmi. Slova jsou ze vnímání nejsilnější. Okamžitě působí na mysl. Je to pro mysl nejsilnější předmět. A proto jsou slova na hlavní koleji za znalostí, poznáním i přemýšlením. 
Ke znalosti, poznání i přemýšlení je hlavní kolej - slova. Bez slov není přemýšlení. Bez slov není paměť. Bez slov není porozumění, porovnání, buddhi. Bez slov není žádný posun života. Slova jsou nejsilnější. Slova jsou nejsilnější věc, dravja. A proto vždy, když člověk nabírá, tak nejvíce nabírá pomocí slov. Jsou podstatná a základní. 
V Upanišadách se říká, že oči a uši dělají člověka. Co vidí a co slyší, to ho tvoří. Tím jsou myšlenky, paměti, vyjádření, komunikace, život, zkušenosti nejpodstatnější koleje.  
A Sámkhja sútra říká, že veškeré dravja mají sílu přitažlivosti. A to člověka přitahuje k akci. Je sleva a uvidí reklamní leták. To ho přitahuje k nakupování. Jé, to jsou hezké boty, to jsou kvalitní věci. To slovo kvalitní má přitažlivost a člověk letí. Slyší přitažlivé slovo sleva a letí. Je to krásné a letí. Je to doporučené, tak letí nakupovat. Prakrti přitahuje smysly. Dalším krokem jsou zkušenosti o předmětu, kterým se porovnává. Je to krásné, ale nemám na to. Tak dělej něco, abys měl. Tak popřemýšlí, jak to udělat, aby měl. A začne se angažovat celé tělo, jazyk, pusa, ruce, nohy, vše, celé tělo, svaly, aby si získalo to, co nemám. Samband sanghre - hromadit, přivlastnit si vytvořit si vztah, ať je to moje. Chování člověka vede přitažlivá síla předmětu, věci. Jé, hezká kytička, co dál, zasadím do zahrady, přímo a proti oknu. Já to nemám, tak musím tam, kde se prodává. Nemám, tak si půjčím. Člověk se nastartuje a život vede člověka. Prakrti vede automaticky život člověka. 
Karmani satasja sarvašah - úplně všechno, kompletně. Karmáni - karma, akce. Krijamánání - akce, průběhový čas, kterým se děje. 
Každá akce se děje svými gunami, a to Prakrti automaticky organizuje, vykonává. Všichni, co tu sedíme, organizujeme Bhagavadgítu. Já mluvím, vy zapisujete. To je hra Prakrti, která toto všechno organizuje, vede. Mluvení a ťukání do počítače, to je síla a styl přírody.  Kapila to v Sámkhje nazývá džanádi - věčně, od věčnosti do věčnosti, neustále od počátku nepřetržitě. To je bez přerušení, bez víkendu, bez dovolené. Je to nitja neustále, pořád od věků do věků není ani jednu sekundu volno, pauza. Věčně a neustále Prakrti - příroda, hmota, dravja vykonává - krijamánání pomocí gun každou akci. 
Příroda vykonává pomocí gun úplně všechno. Veškeré dění je pomocí vlastností přírody a vykonavatelem je příroda. Ahankár - já, já, já a me, me, me je ego.
Vimudh Átmá. Vimudh - hlupák. Kartáhamiti manjaté. Manjaté -  tomu takto věří, takto to přijímají. Hlupáci považují sami sebe za konatele. Kartá hamiti to, že jsou konatelem, dělatelem. Kdo dělá Bhagavadítu? Govind ji dělá? Říká: Já dělám Bhagavadgítu? Jsem hlupák, že se považuji za tvůrce Bhagavadgíty, že považuji Bhagavadgítu za své dílo. Janda říká: Já zapisuji. Zapisování, za kterým je člověk, je dílo hlupáka. Nákup je dílo já Janda, další hlupák. Takto ahankár mudh - hlupák a já se považují za konatele. Jen hlupák a ego se považuje za konatele. 
Ale ve skutečnosti, kdo je konatelem? Konatelem je Prakrti. Přijdou lidé na farmu a hned komentáře. Jéé, vy jste udělali hodně práce. Chudíř je tak velký, co tu budete dělat? Budete mít hodně prachů. To jsou řeči ahankár mudhi. Tak se vyjadřují hlupáci a egoisté. Děje se samo, říká Janda. Pan Samo to tady řídí a sám koná. Ale tomu mudh - hlupáci nerozumí. Chtějí vidět toho pana Samo-se. Tak vypráví Janda dál, že ten pán Samo-se má 50 rukou a 1000 nožek a všechno stíhá, plánuje, všude zajde, všechno umí. Janda vypráví o Prakrti. O tom, že Prakrti - příroda automaticky organizuje veškeré konání. Nejen jedení, nakupování, zalévání, kopání, ale úplně všechno. Příroda pomocí svých gun vykonává dění. A všechno, veškeré konání, co se ve Vesmíru děje, vykonává sama příroda. Kdo organizuje setkání? Kdo organizuje, co mám poslouchat a dělat? Člověk říká: Já se trápím, já mám radost, já toužím. Stále myšlenky, které se točí: Jakpak by to bylo, kdyby to bylo takto. Čí to je a kdo to je a co je moje a co je tvoje? S těmito myšlenkami jsou popletené vimudh mati - hlupáci mati, taková je hlava mudh hlupáka. A hlava egoistická a hloupá považuje sebe, člověka, za konatele.
Kršna říká: Ó Ardžuno, jsi hlupák a egoista, když si myslíš, že něco můžeš dělat. Že si myslíš, že to, co umíš a co máš, je tvé dílo. Jsi hlupák číslo 1. 
Takže moudré poznání je vidět. Nejprve poznat, co to je dění. V dalším verši Sámkhja Kapila říká, že důkladnou analýzou, pitváním, a čintan manan svadhjaj - je taková analýza rozpitvání, to člověk detailně poznává. Takže když analyzujeme, co je dění a co je konání, co je Prakrti a co je člověk, co je jeho chování, tak najednou zjistíme úplně něco jiného. Zjistíme, že je to celá příroda. Tak najednou vnitřní falešné bublinky o mém, tvém, čí, kolik, dám, nedám, schovám, vezmu, nevezmu vše, co člověk poznává, je zbytečné. V přírodě je dění, to poslouchat.
Ó, Ardžuno, nebuď hlupák, poznej, že všechno, i ta válka, bojiště i ty, i já, je součástí přírodního aktu. Nejsi to ty, ani já, kdo to dělá. Je to Prakrti - příroda, která to dělá. 
Mít to ve víře, v každém dechu, v každém okamžiku, ne někdy si na to vzpomenu. Člověk je také Prakrti. Když toto uzná, pak není já. Když se vloží já, je ahankár. S ahankár cítím, že já dělám tabulky, já dělám prezentace, já čas nemám, a v tom je nevědomost.  Dění je konání Brahmy, je konání Boha. 
Já se trápím, Bůh se netrápí. Já nemám. Bůh to nemá. Všechno je Boha. 
Konání je Brahma. Kdo nemá? Bůh to nemá. Vše je Boha, Bůh to chce.
  Když přichází poznání, je to stejné, ať je to Sámkhja sútra, Védanta či Bhagavadgíta. Všechny mají stejné poznání. Jako koláče ze stejné mouky.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>