Ayurvedic Consortium of Europe

Ayurveda Online Net FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -

Search Verse for online reading chapter:
Verse No.:
Hledání slova ve spisu:
Slovo:
čr
Bhagavadgíta,-कर्मयोगः karmayogaḥ, (S.-1, Ch.-3),

Verš.-22

न मे पार्थास्ति कर्तव्यं त्रिषु लोकेषु किञ्चन ।नानवाप्तमवाप्तव्यं वर्त एव च कर्मणि ॥ ३-२२॥

na me pārthāsti kartavjaṁ triṣu lokeṣu kiñčana nānavāptamavāptavjaṁ varta eva ča karmaṇi 3-22

Existence je konání



na = ne; 

मे me (gen. sg.) = ze mě, moje; 

पार्थ partha (m. voc. sg.) = syn Prthví, jméno Ardžuny; 

अस्ति asti (3rd sg. pr. indic. *as) = tam je, to je; 

कर्तव्यं kartavjam (n. nom. sg. gerundive *kr) = být hotovo, být dokončeno; 

त्रिषु triṣu (m. loc. pl.) = ve třech; 

लोकेषु lokeṣu (m. loco pl.) = ve světech; 

किञ्चन = kiñčana, cokoliv, kdokoliv; 

na = ne, ani; 

अनवाप्तम anavaptam (m. acc. sg. p. pass. participle anava *ap) = nedosažený, nezískán; 

अवाप्तव्यं avaptavjam (m. acc. sg. gerundiveava *ap) = být dosažen, být získán; 

वर्त varta (samdhi for varte, 1st sg. pr. indic. mid. *vrt) = Já pracuji, Já se hýbu, Já zapojuji; 

एव च = eva ča, přesto, nehledě na to; 

कर्मणि = karmani (n. loco sg.) = v konání, ve skutcích.



Luki:

Ó Ardžuno! Nemám žádné povinnosti, které bych mohl vykonávat ve třech světech a není nic, co by mnou nebylo dosaženo. A přesto vše, se angažuji v konání. ||3-22||




Kostič: V třech světech není, Párthovče, nic co bych já měl vykonat, nic nezískané k získání, - a přece trvám v činnosti.

Komentář Govind:
V první části verše je Ó, Ardžuno i já, který vlastním všechny tři lóky (světy). Vaptam - to, co člověk dostává, získá, má. Varta - vrtí se, točí se kolem dokola konstantně, eva ča - přesto, karmani - konám.
A dále pokračuje verš, že není tady, ve všech třech lókách, nic takového, co nemám, není nic k získání. Úplně všechno mám, a přece se neustále zaměstnávám konáním. Pořád dělám. Takže říkáme, že Bůh, Brahma, kterému nic nechybí, nemá žádný nedostatek, a přece neustále něco dělá. Verš dává důraz, že dělání, konání, je přirozená vlastnost existence. Bez konání, dělání není existence. Děláním a konáním je změna, pravartha. Íša Upanišada uvádí, že svět je neustálou změnou. To je tento verš, který není v souladu s českou mentalitou, kde cílem života je nic nedělat. Úspěch života je nic nedělat a to je považováno za nejlepší část života, dělání je za trest. Pro lidi, kde je taková výchova, je tento verš nepochopitelný. I když se ztotožníme s tělem, tak žádná buňka v těle nikdy neodpočívá, žádný orgán si to nemůže dovolit. Jakmile se to stane, tak sebemenší část těla je mrtvá. Člověk když nekoná, tak je ukázkou neexistence. To je pak člověk v hrobě. Cílem takového člověka je dosáhnutí hrobu. On hrob nechce, ale dělá všechno proto, aby se tam dostal. Jaké je pak řešení pro takového člověka? Dělání bez připoutanosti.
Když budu běhat, tak bude pocení. Pocení nechci, ale běhat chci. Znamená, že cíl toho konání nechci, ale běhat chci, a to je ukázka mudh, hlupáka. Takže neustálé konání, neustálý pohyb, neustálá změna je přirozená, je ukázkou života. V celém Vesmíru úplně všechny částice jsou v neustálém pohybu, konání, v neustálé změně. Jestli to dobře chápu, tak je v češtině používáno slovo konání, dělání a práce, a to jsou synonyma.
Slovo práce je v češtině používáno negativně. Pracovat znamená konat něco s cílem něco získat, co nemám. Tak proto, abych něco získal, tak konám, pracuji. Ponaučení z verše je, že dělat se musí, i když není žádná potřeba. Dělání je samotná ukázka existence. Bez cíle nebo s cílem, je to jedno, není podstatné, jaký je cíl. Pokud je existence, tak tam musí být konání. Pokud vezmeme život, tak pokud tam není konání, tak není existence. Pokud vytáhneme brambory ze země, tak ony už nerostou, už jen leží na prkýnku a čekají na nasekání. Konání a dělání je ukázkou života. Myslím, že v Čechách se říká, kde je pohyb, tam je život. Cokoliv, co promění tvar od A do B je pohyb, a to nejde bez konání. Takto Kršna říká Ardžunovi, že konání je přirozená věc. Koukej, já to taky dělám.
A co teď člověk chce? Meditovat. Pokud je existence, tak by měl člověk přijímat, že dělání je existence a měl by přestat nenávidět slovo práce, spíš do něj zamilovat. A jakýkoliv pohyb považovat také za práci, za dělání a považovat všechno za existenci, za konání a přijít na to, že je jedno, co konám. Pak připoutanost mizí a přichází nadhled. Nemoc odchází a léčení přichází. Je to jedno, co člověk dělá, pak je automaticky jedno co se děje a to je existence. I neexistence je existence. Protože je pouze Brahma. Takže život je proto, aby se neustále něco vykonávalo, dělo.


Ájurvédská Univerzita Praha


Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>