Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Dokonce i lidé jako Král Janaka dosáhli Nejvyššího cíle cestou konání. Proto musíš také konat, pro udržení světa. ||3-20||

---

---

Kostič: Vždyť právě činem Džanaka a jiní došli cílů svých. Tak stejně i ty jednat rač, neboť záchranu světa zříš.

---

Komentář Govind:
V tomto verši je karmanaiva hi samsiddhim. Je to snadnější pro ty, kdo sledují i Sámkhja sútram. Paralelně překládáme oba spisy Sámkhja sútry a Bhagavadgítu a setkáváme se stejnými slovíčky. Dnes to bude slovo siddhi, o kterém vypráví i Kapila v Sámkhje. 
Karmanaiva je první slovo, které si rozebereme. Karma je dělání a hi znamená jen. Když se pojí se slovem eva, pak to v sanskrtu znamená pouze, jenom a hi je důrazem toho jenom. Jenom a pouze. V češtině se to vyjadřuje jenom přes mou mrtvolu nebo přes to nejede vlak. Jen pouze konání, dělání.
Sam je splynutí. Siddh, siddhi jsou automatické, individuální, dokonalé schopnosti. Sthitá - stabilizuje. Známe slovo sthira - sthit sthápit v šivolingam jsme umístili, to se usadilo na jedno místo.
Takže konáním se usadí mimořádné schopnosti. Král Džanaka usadil siddhi jenom konáním. 
V Sámkhje konkrétně ve třetí kapitole Vajrágja, ve verších 40-50 Kapila vysvětluje svým žákům, co je vajrágja a jaká je praxe vajrágja. Je tam upozornění, že když vajrági přestane s praxí, s konáním, tak se okamžitě docílené rozpustí, zmizne a objevuje se základní nastavení mysli. Kapila pro to používá slovo viparjáj. Pataňdžali používá slovo pančakléš a v Bhagavadgítě bude používáno slovo vritti. Jsou to různá slovíčka pro jedno a totéž. Mysl je v základním nastavení a duchovní praxe se ztrácí. 
Podobně když zahradník nepečuje o svůj záhon, tak vyseté rostlinky rostou i s plevelem, kopřivami a pampeliškami. Tráva roste velmi rychle, stačí mít 14 dnů dovolenou a záhon je zaplevelený. Podobně když konání jakékoli praxe, zvláště pak duchovní přestane, okamžitě se zaplaví panč vritti: avidhja, asmita, rága, dvéša a agnivéš. To vysvětluje Kapila a Pataňdžali velice jasně a mnohem dříve než Bhagavadgíta. Tak učitel podporuje žáky a praktikanty k neustálé praxi. Varuje, aby neztratili praxi. V Bhagavadgítě je použito slovo sattam. Praxi vajrágja nelze konat jen chvilku a myslet si, že to stačí. Vajrági je sattam, je neustálý, je nepřetržitý. Ale lidé pak řeknou, a co moje dovolená, odpočinek, moje pohoda, klídek? Pro tyto lidi je důležitý plevel. Záhon důležitý není. Ale pro toho, kdo považuje i odpočinek za součást konání, nemá slovo odpočinek žádný význam. Koná se stejně automaticky, jako si v horku sundáme svetr. Neříkáme, je horko. Když je horko, pak k tomu automaticky patří svléknutí svetru. Nemluvíme o všem, co konáme. Ale lidé zdůrazňují můj odpočinek, ale ten odpočinek by měl být použitý jako součást konání. I nemoc, nemohoucnost i špatné nevyhovující podmínky jsou součástí konání a k tomu jsou dány určité nástroje. Všech šestnáct manogun (vlastností mysli), schopnosti, přemýšlení, uvažování, pamatování je k dispozici. 
Siddhi jsou mimořádné schopnosti. Siddhi se stanou, přijdou, dějí se, ty se nezískávají. Konáním se dějí siddhi, mimořádné schopnosti člověka, pak je na člověku vidět, že je jiný než ostatní. Osobnost je mimořádná, jiná než ostatní. Kapila v Sámkhja sútře vypráví o osmi siddhi. A v rámci osmi siddhi je pět siddhi (mimořádných schopností) základních. Mezi pět základních siddhi patří 
1) Úh siddhi, tj intelekt, logika, analogie, přemýšlení. 
2) Šabdha siddhi je vyvážený perfektní jazyk, kterým je komunikace jednoznačná, rychlá a bystrá jako 5G internet. Co se řekne, je okamžitě pochopeno. Jako když něco posíláte internetem, když je rychlý. Jazyk je pro nás internet, který přenáší myšlenky, informace od jedné osoby ke druhé. Podobně když je šabdha siddhi, tak člověk, to, co se říká, co se vysvětluje, okamžitě pochopí. To znáte ze školy. Jsou různí učitele jednoho oboru, ale žáci vědí, kdo z nich je lepší. Někdo vypráví, a žáci nechápou. Ale někteří učitelé vypráví a studenti jsou nadšení. Toho učitele, který mluví tak, že studenti okamžitě chápou a jsou šťastni, chtějí mít i v dalším období. Čím je učitel jiný? Tělem je stejný, ale podání je jiné. Styl podání je jiný. Používají stejná slova, ale u jednoho je podání slov mimořádné a to dělá učitele mimořádným. A tady ve védské filosofii se tomu říká, že ten učitel má šabdha siddhi. Má jazykové siddhi, siddhi zvuku. Co říci a jak říci, aby bylo pochopeno. 
3) Adhján siddhi znamená schopnost pochopit. Člověk, aby pochopil, vyžaduje strašně málo. Okamžitě dojde k pochopení. Jako když maminka jede s kočárkem přes ulici a v kočárku má miminko. Vidí, jak se řítí Janda ve Ferrari, v obou pruzích cik cak. Maminka s kočárkem rychle míří na bezpečné místo. Bleskově pochopí, že jestli nepřidá, tak Janda nabourá do kočáru a miminko bude mrtvé. To je bleskové pochopení, adhján siddhi, schopnost pochopení.
4) Dán siddhi je mimořádná schopnost odevzdat, dát, předat, obětovat. Apán, tady to máte, máš. Tím se velice rychle člověk zbavuje sobectví. Předává, není připoután, uřízne připoutanost. Okamžitě uřízne sobectví, to že myslí jen na sebe. Jakmile dojde myšlenka, k tomu se lepím, hned pryč, konec. Dán znamená dát. Dán siddhi je schopnost okamžitě dát. 
5) Sanghritaprapti je schopnost mít dobrý kolektiv, spolehlivý, vzájemně se podporující kolektiv. Mít velmi šťastné okolí. Okolí, kde jsou všichni spokojení a šťastní. Sanghritaprapti siddhi tvoří kolektiv. Automaticky se vybírá tak, aby bylo okolí spokojené a šťastné. To jsou síly, které v člověku rostou, když praxe a karma probíhá. 
Karmanéhi vykonává pouze karmu a těchto prvních pět siddhi je možné získávat konáním. 
To bylo pět základních siddhi. K tomu jsou ještě tři vidhat siddhi. To znamená to, co zbavuje. K tomu jsou dévik dukh vidhát. Vidhát zbavuje utrpení z šakti - ze síly z Dévalóky. Někteří lidé jen tím, že viděli Ramana Maharišiho, se najednou zbavili průjmu. Ta horečka, síla tlaku vát, pitt, kaf, agni najednou nebyla. Pak taková šakti - síla, když se objevuje, tak se jí říká átmik vidhát siddhi.
Átmik vidhát šakti je taková síla, která když se objeví, spojuje všechny síly spojené s 13 agni, pančmahábhút, tridóš, ahankár, sattva, tamas, radžas (z ájurvédy). To jsou Átmik duhkh - trápení. Átmik, které jsou na bázi mysli, Átmá.
Dévik vidhát šakti - různé situace, které způsobují trápení, např. současný korona virus. Boží trápení.
Bhotik vidhat šakti je síla, která zbavuje hmotného trápení. Když na farmě není, kdo by uvařil, přijde Marci, udělá nádherné dhúpi, které provoní celou budovu a uvaří výborná jídla. Farma je taková ruina, není kde si sednout a zavřít oči, je to hmotný nedostatek v prostoru. Přijde Jana a udělá Šivolingam. Na farmě rostou šípkové keře, kopřivy a neroste tu špenát, mrkev, brambory, a je nedostatek farmářů, zahradníků. Přijde Martoš, Hanák, Kuchař a Janda, udělají záhony a zasadí rostlinky, vyrobí fóliovníky a najednou je na farmě hmotné zázemí pro kuchyň a trápení je odstraněno. Podobně bylo potřeba opravit střechu, ale nebyly peníze. Přišel Štefan a Janda, složili peníze a je dokončena střecha. 
Takto když je bhotik duhkh siddhi, tak se zbavuje hmotného trápení. Toto jsou hmotná trápení, která lidi často cítí. Trápí je to, že něco není, že něco nemají. 
Ale hlavními siddhi může člověk velice rychle ztratit svou praxi a vývoj. Tyto siddhi vyjmenoval Kapila, podobné siddhi vyjmenovává Pataňdžali ve třetí kapitole vibhuti pad a upozorňuje praktikanty jógy, že v průběhu praxe mohou přijít mimořádné schopnosti, které svádí na jinou cestu. Odvedou z hlavního směru, od cíle jógy samádhi. 
Tak tyto všechny siddhi měl král Džanaka. Proč zrovna on? On je v literatuře legendou, stejně jako Ráma, Kršna, Buddha. To jsou legendy. A nejstarší legenda je o králi Džanakovi. Je to příběh, o kterém se dodnes vypráví v severní Indii ve státě Utharpradéš. Vedle Ajodhje je malá oblast, říká se jí Maithli. Je to oblast, která se původně jmenovala Džanaka. A kdo byl králem, byl oslovován Džanaka, i dalším králům se říkalo Džanaka. A ta oblast byla považována za nebeskou, protože se tam myslelo na lidi. Džan znamená lidi, publikum. Džanaka ve smyslu místo, kde bylo publikum. Král publika. Džanak znamená ve prospěchu obyvatelstva. Žít, dělat, vykonat pro publikum. Myslet na každého. V rámci králů Džanaků byl i jeden Džanak, o kterém je Aštavakra. Tady Kršna říká, že to jméno Džanak bylo proslavené a chvályhodné, a proto byl idolem pro všechny části země, že nejlepší království a král je Džanakpuri. Puri je místo, a Džanakpuri je jméno města. To je nejideálnější místo. Kršna dává příklad, že i ten král Džanak měl díky konání všechny siddhi.  Dále verš pokračuje, sangraha - shromáždit, věci se spojují dohromady, sloučí se. Lókasangraha - tam, kde je lidstvo pohromadě. Sampaščan - paščat paščati - dívat. S díváním, z toho pohledu. Kurtam eva - alassi. Kurtam - dělání je jediná lepší činnost.
Když je Janda na farmě, je šestnáct hodin vzhůru a osm hodin chrní. Tak k šestnácti hodinám může přidat další tři hodiny z osmi na chrnění. Přidá čas být vzhůru a pořád něco dělá, připravuje místnosti, vysává, uvaří bundi, poju, polévku a ubere ze svého spaní tři hodiny. Anebo naopak k osmi hodinám přidává kávové hodinky a naopak farmovým hodinám ubírá hodiny. Pak nejsou chodby čisté, není uvařeno, záchody jsou špinavé. Pak na Chudíři za Jandou nikdo nechodí a nebude chodit. Na FB jsou kritiky. Pak lóka sangrhaha není příjemná a vyhovující lidem. Když to koná, tak kudy Janda jde, tak za ní běží tisíce lidí a stále ji sledují. Protože se pro ně stává vůdcem. Automaticky. Lóka sanghraha vytvořilo vhodné okolí. Proto je konání jediná nejlepší alternativa. 
Tady v Čechách konání znamená práce, a to je ta nejošklivější věc na světě. Proto karma, konání není u lidí moc oblíbené, i když jsou do toho namočení od rána do večera. Rozdělují konání pro sebe, konání za peníze a pro druhé. Ale ve skutečnosti je to jen jedno konání. Je to konání. Pro praktikanta psychospirituality, pro něj žádné rozdíly v konání nejsou. Vše je konání. Takže ve verši Kršna Ardžunovi vypráví, že jediné, co zbude ze všech pohledů, je jen konat. A přece život je jenom pro konání, my jsme živí jen pro konání. Konání se nemůže dělit na lepší konání a horší konání. Vše je konání a všechno se to musí dělat. Rozdělením na lepší a horší připravujeme jen bahno pro sebevraždu. Dělá se, co je třeba. Je třeba spát, spí se. Je třeba vrtat, vrtá se. Je třeba psát, píše se. Konat to, co je třeba dělat. Když konáme, jsme živí. Jakmile přestáváme konat, jsme před smrtí. Jsme připraveni do Pelhřimova. Můžeme rozlišovat konání na lepší nebo horší, dobré či špatné, přinášející výhody nebo nevýhody, můj, tvůj. Pokud máme tyto parametry, pěstujeme trápení.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>