Ayurvedic Consortium of Europe

Ayurveda Online Net FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -

Search Verse for online reading chapter:
Verse No.:
Hledání slova ve spisu:
Slovo:
čr
Bhagavadgíta,-कर्मयोगः karmayogaḥ, (S.-1, Ch.-3),

Verš.-12

इष्टान्भोगान्हि वो देवा दास्यन्ते यज्ञभाविताः ।तैर्दत्तानप्रदायैभ्यो यो भुङ्क्ते स्तेन एव सः ॥ ३-१२॥

iṣṭánbhógánhi vó dévá dásjanté jagjabhávitáḣ tairdattánapradájaibhjó jó bhuńkté sténa éva saḣ

Nepovažuj věci za svůj majetek



इष्टा iṣtán (m. acc. pI. p. pass. participle *is), = požadovaný, přející si, žádat o; 

भोगान bhógán (m. acc. pl.) = požitky, potěšení; 

हि hi = vskutku, opravdu; 

व: vaḣ (dat. pl.) = tobě; 

देवा dévá (m. nom. pl.) = bohové; 

दास्यन्ते dásjanté (3rd pI. future mid. *da) = oni ti dají; 

यज्ञभाविताः jagjabhávitáḣ (jagjia + m. nom. pI. p. pass. participle .Jbhu) = přinést do existence díky oběti; 

तै:  tai (m. inst. pl.) = těmito; 

दत्तान dattán (m. acc. pl.) = dary; 

अप्रदाय apradája (gerund a pra *da) nedávání, nenabízení; 

एैभ्यो aibhjó (m. dat. pl.) = jim; 

  ja (m. nom. sg.) = kdo; 

भुङ्क्ते bhuńkté (3rd sg. pr. indic. mid. *bhudž) = užívá si, požívá, má; 

स्तेन sténa (m. nom. sg.) = zloděj; 

एव éva = vskutku, pouze; 

सः saḣ (m. nom. sg.) = on, to.



Luki:

Potěšeni obětováním ti polobohové poskytnou všechny možné požitky. Kdokoliv kdo si užívá těchto požitků bez toho, aniž by jim dal něco zpět na oplátku, ten je rozhodně zloděj. ||3-12|| 




Kostič: Bozi živení obětí vám dají chtěné požitky. Zloděj jest kdo nedaruje a jejich dary požívá.

Komentář Govind:
Ardžuno, věř tomu, že to co člověk opravdu, má kolem sebe je pro jeho použití, využívání, Déva dasjante - Bohové dávají, jagjabhavitah - pro vykonávání obětí. To Bohové poskytují pro vykonávání obětí.
I když není žádné vlastnění, to je spíš pro vybavení pro vlastní konání. To Bohové dávají každému člověku na zeměkouli. Co všechno každá bytost na Zemi používá, to je jí poskytováno, aby to používala, aby byla vykonána jagja karma. Zvířata to docela dodržují, např. tygr rajčatové saláty nejí, co je jim dáno, to dodržují. Mají drápy, tak s nimi roztrhají maso, nejdou kupovat vidličky a nože, najdou opuštěnou jeskyni, tak se tam zabydlí. Takže co je jim dáno, to vykonávají, jagja karma. Každý hmyz, pták, vodní zvířata to poslouchají. Ale co je člověku poskytováno, to považuje díky své hlavě za vlastní. To je můj pozemek, to je moje zahrada, to je můj barák a začne žít jinak a jagja karma není, jagja karma se snadno zapomíná. Když se člověk začne věnovat trochu Védantě, józe, tak rozpoznává, že tělem člověk není. Ani to tělo není jeho, ta krev, kůže, oči nejsou jeho, tak jak může být nějaký hmotný majetek, auta, postel, deka, krb, hodinky jeho? To všechno tady bylo, je a zůstane. Člověku to je jen poskytnuto pro jagja karma. Takže Chudíř není majetek Rajpootových, to je prostředek poskytnutý pro jagja karma. Janda nemá Ferrari pro zábavu, ale k ježdění od A do B. Kršna říká, Ardžuno, tomu věř. Ten svět a hmotné věci kolem člověka je jen pro vykonání jagja karma. O tom bylo více vysvětleno od verše 9 až do verše 12. Z toho vyplývá i to, že co člověk má, nejsou jenom hmotné věci. Je to i vědění, umění, zkušenosti, situace, společnost, podnebí, cokoliv. Co člověk má, je vybavení od Boha pro vykonání jagja karma. Takže když je někdo architekt, malíř, kuchař, někdo, kdo umí francouzsky, sanskrt, tak cokoliv, co člověk má za schopnosti, tak je vybavení pro jagja karma. Mít nářadí, vrtačku, telefon, to je vybavení pro jagja karma. Tak co z toho vyplývá? Nelepit se na to, co člověk má s pocitem, že to je jeho. Nářadí je vybavení pro kohokoliv pro vykonání jagja karma, nikomu nepatří. Někdo je vybaven uměním být tesař, truhlář, to umění je pro jagja karma.
Další je tai - oni, to, dattān - vše hmotné i nehmotné, co je člověku dáno - dary, schopnosti, majetek atd. Prdaj - pro službu, pro okolí, pro ostatní. Aprdaj je negace prdaj - nevyužívání pro službu pro okolí, ostatní, bhajo - .... bhukte - pro vlastní zisk, ve svém vlastnictví, jako já mám postel, mikrofon, farmu, to je moje. A s tím se nevykonává pro ostatní. Mikrofonem nevysvětluji spisy, krbem netopím pro čiči, jen pro sebe. Mám kuchyň a tam vařím jen pro sebe, ne pro ostatní. To je aprdaj - neposkytovaní pro okolí, pro ostatní. Sten - zloděj - to je pak krádež.
Takže tento verš je pro Ardžunu vysvětlení, upozornění. Kršna říká, Ó Ardžuno, co ty všechno máš. Nejsilnější luk, šípy jsou pro jagja karma. Mají sloužit pro jagja karma. Nepovažuj, že to je tvoje, tvůj majetek, tvoje schopnosti. To, čemu říkáš moje, jsou prostředky poskytnuté Bohem pro jagja karma a jestli to považuješ vše za své, tak jsi zloděj. Když mi dává Janda peníze na 3 kg brambor, odhaduje, že brambory stojí 100 Kč jedno kg. Dá mi tři stovky. Já koupím brambory za 150 Kč a zbytek si nechám v kapse a koupím za to whisky. Ušetřil jsem 150 Kč a myslím si, že jsou moje. Tak těch 300 Kč jsem nepoužil pro jagja karma a tak je Govind zloděj. A sten je stejné slovo, co je vysvětleno v Hatha józe, v Aštanga józe. V rámci jam a nijam se objevuje slovo sten a jeho význam je vysvětlen tady, v Bhagavadgítě. Cokoliv považovat za svoje a nepovažovat za jagja karma je krádež. Takže když se včera zjistilo, že čiči chodí na záchod do truhlíku, to je myšlenka, zjištění. Je poskytnuté nářadí, dřevo, elektrika, akuvrtačka a pozorováním se přišlo na to, že je potřeba ochránit pěstírnu, tak se musí konat. A hned se do toho Govind pustí, protože je všechno poskytnuto k ochraně pěstírny, protože ta je také dána od Boha. Je součástí chodu Vesmíru. Jako první je třeba udělat písek pro čičiny. Tak se koná. Takže vše, co přišlo do hlavy, vykonat pro jagja karma. Když to nekonáme, tak jsme zloději. Proto nedělání je kradení. Vše je flow, čas, prostor je flow a jakékoliv zadržování je blokáda. Z toho jsou potom blokády a je z toho trápení. Co je třeba udělat, to se dělá, co se dělá na základě libo, je blokáda. Takže když je farma Chudíř a budou se pěstovat krávy, tak je potřeba plot. Ale plot se nedělá, místo toho se luxuje. Tak dělám ne, co je třeba, ale co je libo. Lidé by měli konat, co je třeba a ne, co je libo.
Tato myšlenka je z Bhagavadgíty, možná jste ji slyšeli už dříve v rámci satsangů. Myslím, že jsme rozebrali významy slov do detailu. Věř tomu, že všechno, co je Tobě poskytnuto je pro jagja karma. To automaticky člověka vede k odpoutanosti, k nadhledu, k nepřipoutanosti, automaticky se stává stylem vajrágji, duchovního praktikanta, moudrého člověka. Vede ke zbavení se nespokojenosti, depresí. Většina nemocí, které jsou mezi lidmi, jsou psychosomatické. Všechny příčiny by byly pryč pouhou aplikací tohoto verše 12. třetí kapitoly.



Ájurvédská Univerzita Praha


Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>