Ayurvedic Consortium of Europe

Ayurveda Online Net FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -

Search Verse for online reading chapter:
Verse No.:
Hledání slova ve spisu:
Slovo:
čr
Bhagavadgíta,-कर्मयोगः karmayogaḥ, (S.-1, Ch.-3),

Verš.-8

नियतं कुरु कर्म त्वं कर्म ज्यायो ह्यकर्मणः ।शरीरयात्रापि च ते न प्रसिद्ध्येदकर्मणः ॥ ३-८॥

nijataṁ kuru karma tvaṁ karma džjājo hjakarmaṇaḣ śarīrajātrāpi ča te na prasiddhjedakarmaṇaḣ 3-8

Čas a prostor je pronajatý



नियतं = nijatam (m. acc. sg. p. pass. participle ni *jam) tlumený, pochmurný; 

कुरु = kuru (2nd sg. imperative act. *kr) konej! čiň!; 

कर्म = karma (n. acc. sg.) akce, konání, skutky; 

त्वं = tvam (nom. sg.) ty; 

कर्म = karma - karma (n. nom. sg.) konání; 

ज्यायो = džjājo (comparative) lepší, vyšší, nadřazený; 

ह्य = hja, vskutku, opravdu; 

अकर्मणः = akarmana (n. abl. sg.) z nekonání; 

शरीर = śarīra (n.) tělo; 

यतर = jatra (f. nom. sg.) vedení, řízení, údržba; 

अपि = api, také; 

= ča, a; 

ते = te (gen. sg.) z tebe, tobě; 

= na, ne; 

प्रसिद्ध्ये = prasiddhjo (3rd sg. opt. act. pra *sidh) mělo by být dosaženo, mělo by uspět, mělo by týt získáno; 

अकर्मणः = akarmaṇaḣ (n. abl. sg.) bez konání, z nekonání.



Luki:

Vykonávej své povinnosti, které jsou ti určeny, protože konání je nadřazeno nekonání. Zároveň nebudeš schopen udržet své tělo, pokud nebudeš vykonávat žádné činy. ||3-8|| 




Kostič: Ty konej předurčený čin, neb čin je lepší nečinu, vždyť nečinem se nezdaří, ni tělo abys udržel.

Komentář Govind:
V předchozích verších jsme se dozvěděli o tom, co je správné a co je falešné. V tomto verši je hlavní slovo, jádro celého verše, slovo nijatam - přeurčený. Verš zní jednoduše a slovo nijatam - se dá různě pochopit a interpretovat. Nijatam kuru karma tvam. Předurčený čin. To je úplně přesně. Jádro celého osmého verše je nijatam. Slovo kuru znamená dělat, karma je konání a tvam je ty, tvůj. Konání je lepší než nekonání. 
Podobně to vysvětluje Kapila svým žákům, kteří se učí Sámkhju. Ve třetím díle, v kapitole Vajrágja ve verši 247 Kapila vysvětluje, co by aspirant Sámkhji měl dělat. Co je karma? Karma svaštrama vihita karmanu.
Sámkhja sútra, Vairāgjādhjājaḣ, (S.-1, K.-3, V.-247) 
स्वकर्म स्वाश्रमविहितकर्मानुष्ठानं । सांख्यसूत्र - ३.३५ ।
svakarma svāśramavihitakarmānuṣṭhānaṁ । sāṁkhjasūtra - 3.35 । (Vajrági by měl) vykonávat úlohy podle potřeby času a prostoru, jenž jsou jeho vlastní povinnosti. Svakarma je vlastní konání, co by člověk měl konat. Karmatvam, tu samou věc Kršna říká Ardžunovi. Dává jasnou přímou instrukci: Ty, Ardžuno, vykonávej nijatam.
Nijatam je podobné sanskrtské slovo jako nijam, má stejné dhátu (kořen). Známe je z aštangajógy a z hathajógy. Kořen je stejný. A slovo niti se používá v zákonech, justici a politice, jsou to pravidla. Ve slovech niti, nijam, nijatam je dhátu jam. A ta písmena JAM naznačují srdeční čakru. JAM chápeme jako Prahu, která je srdcem Evropy. JAM je jako jádro, kde jsou uložená pravidla. Tomu říkáme hlavní město státu. Je tam jádro řízení celého státu. To je JAM. 
Když si řekneme o ni, vyjdeme z písmen. N je nádí, tok, řeka. Man je z M znamenající vevnitř a N tok, řeky jsou toky. I je rozruch, takže NI je tok rozruchu. Rozruch toku, jako když se v nebi točí čoudy. JAM znamená jádro, místo řízení, kde se vrtí a kde je rozruch proudu. Kde je? V jádru je rozruch. Pochopit, co je jádro, jak vzniká jádro, jak se objevuje jádro. Jádro je vždy to, co se objevuje jako první a poslední končí. První orgán, který se objevuje se objevuje v lidském těle a poslední, co přestává fungovat je také srdce. Pokud srdce funguje, je život. Příchod života je příchod jádra. Takže čas a prostor je určený s jádrem. Co vytváří v jádru ten rozruch, odpovídá prostoru daného života. Sámkhja tomu říká ašram vihita. A co je ašram vihita? Velký komentář je napsán v Sámkhja ve třetí kapitole verš 35 (resp. V 247). Není třeba opakovat, je třeba se tam podívat a přečíst si to.
Nijati, nijatam - pravidla jsou dána k času a prostoru, říká se tomu dharma. Takže nijatam kuru - dělat, realizovat v souladu s rozruchem proudu v jádru. A jaderný rozruch je podle času a prostoru. Možná je nutné trochu zopakovat, co je zásadní ve védské filosofii, Sámkhje. Člověk je sloučenina: tělo, mysl a duše. Samotný člověk neexistuje. Existuje sloučenina tělo, mysl a duše. Z toho tělo se objevuje, projevuje díky reakci hmotných prvků ze zeměkoule, tím se vytvoří tělo, krev, svaly, tekutiny, kosti. Mysl je řízením toho těla a je zástupcem Átmá (duše). Je to to, co je věčné a nepatří do kategorie hmotného světa. Člověk je to Átmá, hmotný člověk je tělo. Člověk je jenom v nájmu. Když je jako tělo, tak je jen v pronájmu na zeměkouli. Člověk si pronajímá tělo, není jeho. Byt je v nájmu, nájemní byt nepatří nájemci, je to jen na určitou dobu, takže život člověka je jen pronájem. A nájemný byt je něco jako azyl, jako úkryt, je přechodný a musí se opustit. Hmotný člověk je přechodný a bude se vracet. Tak čas a prostor jsou nájemné byty. To není pro věčný život. Tak když je něco v nájmu, existují pravidla a píše se smlouva, že to můžete používat, opravovat, můžete si přivézt nábytek, ale nová okna nemůžete bourat. Požaduje se vrácení v původním stavu. To jsou pravidla nájemního vztahu. Tak má Átmá vůči tělu smlouvu. Musí se dodržet smluvní podmínky. A smluvní podmínky jsou nijatam. 
To jsou nijam pravidla, ta určuje pronajímatel a Átmá s tím souhlasí. Nájemce souhlasí. Vůči času a prostoru jsou pravidla a ta se musí dodržet. Takže nijatam kuru - dělání podle pravidla. Je to řečeno druhé osobě: dělej, vykonávej podle pravidla. Takové konání je lepší než nekonání. 
V další části verše se píše: šaríradžátrápi ča te na prasiddhjedakarmanah, což znamená, že konáním je tělo bez významu. Tady už Kršna rozebírá ášam vihit podle pravidla času a prostoru. Tělo je k ničemu, je bez významu, když člověk nekoná. Takže nekonání je zbytečné pro tělo. Když je tělo, tak se má konat. Když je život, tak se má žít. Musí se dodržet pravidla řízení.
Z toho verše vyplývá mnoho důležitých pojmů. V první řadě to, co se vysvětlovalo dříve ve druhé kapitole, že podstata člověka je Átmá. Za druhé, člověk není jen tělem. Za třetí, tělo je pronajaté. Za čtvrté, to tělo a funkčnost těla má své jádro. Za páté, v jádru je řídící jednotka JAM a v jádru probíhá náboj života. A podle proudu, náboje projevuje tělo své změny a konání. Člověk by měl konat podle pravidla řízení života s uvědoměním si požadavků času a prostoru v dané situaci. Slovo karma - konání, má tři základní písmena K, R a M. K znamená svázat, spojit uzel, R je síla, proud. Tak svázat sílu. M je nitro. Tedy je to svázání proudu s nitrem.
Govindží: Co znamená slovo zkušenost? Jak přichází zkušenost? 
Janka: Člověk něco udělá a zažije. 
Govindží: Říkáš, že něco zažije, tak tě chytnu za slovo. Dá se zažít bez konání? Můžeš zažít, aniž bys konala? Konáním se získává zkušenost a kde se ukládá? Do paměti, do nitra, do mysli. Konání, svázání aktivity s časem a prostorem se ukládá jako zkušenost uvnitř. A zkušenost přináší přesvědčení a člověk je si díky zkušenosti jistý, že když ochutná jahodu, tak má zkušenost chuti jahody. A to se uloží a pak je přesvědčení o chuti jahody. Takto karma je konání, kterým se vytvoří zkušenost a přesvědčení, které je člověku k dispozici. Hned si vzpomeneš na chuť jahody a rozhodneš se podle přesvědčení, zda si ji dáš nebo nedáš. Vytvoří se samskáry, vytvoří se přesvědčení. Vytvoří se víra, sebevědomí. To vše se vytváří konáním. Když konání není, život není, jasnost není, zkušenost není, samskáry nejsou, není výplata a pak si člověk nekoupí ani benzín. Není z čeho žít. Když nemáš výplatu, nemůžeš koupit ani rajčata. Konání dodává sílu uvnitř. Ten, kdo nemá sebevědomí, nemá jistotu. Kde je chyba? V konání. Nevykonává, proto se jistota nevytvoří.  V Bhagavadgítě se používá slovo mudh. Včera jsem těm, kteří chodí na satsangy, poslal SMS a udělal takovou anketu: Kdo je hlupák a kdo je nevědomý? Hlupák je v sanskrtu mudh. Jsou to city písmen M, U a Dh. M je uvnitř nitro, U nahoru, vzhůru. Tedy nahoře v nitru a Dh je poklička. Jak vypadá nitro, které má pokličku? Hlupák je mudh a má nahoře pokličku. Je uzavřená flaška. Nahoře v nitru je poklička. To je mudh, hlupák, ten člověk má vevnitř nahoře pokličku, žádná interakce pak není možná. Hlupák je ten, který nepoužívá svá poznání k realizaci a je přesvědčený o něčem úplně jiném, než co je uvnitř v nitru. 
Takže když budeme čichat ke skleničce medu a nahoře bude víčko, pak ucítíme pach toho víčka, ne medu, který je uvnitř. A jsme přesvědčeni, že barva plechu je barva medu. Jak jsem se včera ptal Včelky, co znamená hlupák a nevědomý, odpověděla přesně to, co napsala Marci. Potom jsem koukal na kuchaře a on řekl, obě dvě jsou laděné na stejné vlně. Člověk zná a není o svých znalostech přesvědčený. Co lidé říkají, to je pro ně svatá pravda. Vytahuje se cizími pravdami. Vlastní pochopení nemá. Funny Baba říká, že v dnešní době hledáš jednoho hlupáka a najdeš jich tisíc. Je to běžné. Většinu tedy tvoří hlupáci. 
Otázka: Malé dítě je tedy hlupák, když poslouchá, co říká maminka? 
Govindží: Hlupák je ten, kdo nemá kontakt se svým nitrem, má pokličku, má zavřeno. 
Otázka: je tady slovíčko džjájo, jak ho chápat?
Govindží: Ganéša kí džaj často Marci říká. Šiva kí džaja, Dátá kí džaja. V češtině se říká bravo, ať žije, výborně, skvěle, super! Říká se, ty jsi super. To znamená, že jsi lepší. Je to výborné, a to je džaj, to je dhátu kořen a džjájo je skloňování. Džajájo je lepší než hakarmana - krást, snížení, málo, znamená nedělání. Takže konání je lepší (bravo, super) než nekonání. 
Dž - A - J Dž-j-j Je zde větší důraz na hlavní město, na jádro, na srdce.
Otázka: Takže karmou se otevírá poklička a mizí hloupost? 
Govindží: Nemáš kontakt s nitrem. Takže karma jóga znamená odšpuntování. Opravit zarezlou pokličku.  Když nerozumíme českému slovu, pak mátrika sanskrtu to odhalí. Češi pochopí správně češtinu přes sanskrt. Porozumět češtině. Anketa to potvrdila. To je nesladěná výchova, proč lidé chápou jinak.


Ájurvédská Univerzita Praha


Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>