Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Bláznivý člověk, který brání orgánům konání silou a nosí předměty smyslů v mysli bez následného konání, nejen, že nezíská poznání, ale měl by být nazýván pokrytcem. ||3-6|| 

---

---

Kostič: Orgány činů kdo zkrotil, myslí však trvá ve smyslech, ten maje duši zbloudilou, nazýván bývá pokrytcem.

---

Komentář Govind:
Nejprve uvažuje mysl a výkon provádí orgány: ruce, nohy, pusa, vylučovací orgány. To jsou konatelé. Tito konatelé mohou být samjamja - ovládané, jsou v hrsti, kontrolované. Pokud to uvnitř v mysli pořád šrotuje, je neklid, tím pádem konání ovládané není. Navenek jsem hodný, milý, láskyplný, ale uvnitř jsem ovládaný předměty smyslů a vzpomínkami. Někdo si hraje na to, že nekrade, ale pořád má v hlavě, co může sebrat, jestli na něj někdo nekouká. Takže motorickými orgány se projevují naše záměry, ty se ovládají a vevnitř, v mysli je tupé Átmá úplně namočené v předmětu mysli. Takovému tupému Átmá se říká mithjáčárah, falešné.
Kde je mithjáčárah - falešné, tam se vnitřní struktura člověka snadno zničí. Venku se přestavuje jako vegetarián, nejí maso, je duchovní a uvnitř v hlavě šrotuje řízek. Jindy slyšíte kamarádku, jak mluví o dietě, odmítá jídlo, a uvnitř šrotuje koláč. Navenek hraje, jak tě miluje, a uvnitř, jak může všechno ukrást. Venku krásný úsměv, otočí hlavu, a už brousí zuby. Upře něžný pohled, otočí se, a už je z toho ježek. Znám to osobně, že když se záda otočí, pak je mimika jiná. 
Čemu se říká falešné? Mithjáčárah znamená falešný a múdhátmá je blázen. Na začátku je slovíčko karmendrijáni samjamja. Samjamja - ovládané, mít v hrsti, mít pod kontrolou. Všech pět karmendrijí - motorické orgány: ruce, nohy, ústa a vylučovací a rozmnožovací orgány vykonávají podle uvažování mysli. Jsou to konatelé člověka. A konatelé, když jsou ovládaní, jsou sam jam, znamená, že jsou pod kontrolou. Ruce jsou pod kontrolou, nohy jsou pod kontrolou, oči jsou pod kontrolou, mluvení je pod kontrolou, vylučování a sex je pod kontrolou. Pak je áste manasá smaran, uvnitř v hlavě to neustále šrotuje, ale venku se ukazuje, že jsem hodný. Konání takové není. Navenek se předvádím, že jsem láskyplný, a uvnitř šrotuje manasá - pamatuje; smaran - vzpomíná; indrijá art - předměty smyslů. Jak bylo řečeno, člověk má čtyři podoby. První je přesvědčení, tedy o čem je člověk přesvědčený. Druhá, jakou má psycho. Třetí, jaké má fyzio. Čtvrtý je pak ten viditelný, vnímatelný strukturální člověk. To fyzické tělo, které přímo vnímáme, je v dosahu smyslů. To je strukturální tělo a tomu smysly rozumí. To je vidět a za normálních okolností je pravda, co je vnímatelné. Co není vnímatelné, to není považováno za pravdu. Česky se také říká: co oči nevidí, to srdce nebolí. To je receptura, jak být falešný. Podpora falešnosti. Proč je ta receptura špatná? Protože to vychází z přesvědčení, že šéfík je hlupák. Navenek mám kilometr dlouhý úsměv, ale když se otočím zády k šéfovi, tak zkroutím obličej. Takové přesvědčení přináší nenávist. Nenávist udělá šílenou mimiku. Když člověk cítí nenávist naplno, převede ji do psycho. Na psycho úrovni všechno, celý proud, celá energie proměňuje všechny guny, včetně dravjagun. To rozhoupe agni v párových gunách, to se rozechvěje a mění se dravjaguny, tím se mění mahábhúty a tím se mění dóši. A tím se mění metabolismus, fyziologie. Dopady jsou vidět jednoznačně na hrubohmotném těle. Často si lidé myslí, že co neprojeví, o tom nebude nikdo vědět. S takovou představou žije falešný blázen, ale vůbec neví, že to, co chce skrývat, aby to nikdo neviděl, neustále uvnitř bublá, existuje a bublá. A proto dóši budou rozházené a dhátu budou proměněné. Potom i funkce orgánů budou proměněné, a to už bude venku všechno vidět. Člověk si myslí, že nikdo nic neví. To je blázen, múdhátmá - tupé Átmá. Ve skutečnosti je všechno vnímatelné. Často lidé říkají, jak to, že jdou na konzultaci a Govind už to všechno ví? On pozoruje a už podle toho, jak si člověk sundá bundu, jak zdraví, jak se otáčí, jaké dělá kroky, jak si sedne a má pokrčená kolena, tím pozná hrozně moc.
Dhátu jsou podle metabolismu a metabolismus je podle dóš a ty jsou podle mahábhút, a ty jsou podle gun a guny jsou podle toho, co se uvnitř vaří. Nic nezůstane ukryto. To, co se děje uvnitř, může člověk odhalit velmi snadno jemným subtilním vnímáním. Lidé často říkají: Vy naší rodinu neznáte, ale mluvíte, jako byste nás znal. Ano, znám i to, jak jste se chovala k mamince. Vaše přítomnost, vaše tělo to říká, to je výsledek vaší minulosti. Nikdy nemůže být přítomnost jiná než minulost. Neustále se jenom proměňuje, proměňuje, i když jsou vlastnosti konatele stejné.
Takže múdhátmá je bláznivý, falešný člověk, protože si myslí, že co není vidět, to srdce nebolí. V srdci to ale neustále šrotuje a to šrotování je mnohem horší než to, co je vidět. Lidé, když se svěří, tak říkají, že jim spadl kámen ze srdce. Celou dobu někdo něco tají a druhý mu řekne: Hele, já vím, co tajíš. A tak ten tajič už nemá co tajit, a to je velká úleva a potom je najednou čoud. Spadne mu kámen ze srdce, přijde úleva, proto lidé říkají, že když promluví, tak si ulehčí. Celou dobu se ovládají, aby se něco neodhalilo. V Indii je speciální pojem pro kamarády, kterým se svěříš, aby se ti ulevilo. Jsou to tak zvaní trenýrkoví kamarádi. Jak zaprší a vytvoří se louže, tak i maličké děti všude běhají jen v trenkách. Před louží si svléknou trenky a jdou dupat do vodní louže. Tak dupají a skáčou, že voda je už bahýnko. Pak přijdou k trenkám a ten první si vezme trenky kamaráda a tomu se říká trenýkoví kamarádi. Maminka, když pere, tak pozná, že to nejsou trenky jejího syna.
Takové vztahy zůstávají otevřené. Vztahy nejsou sevřené, nemají tajemství. Jsou stoprocentní a lidi se cítí dobře, když si to řeknou. Kde člověk nechce tajemství říci, musí ho zadržet, protože má pochyby, že to druhá strana nepochopí. Pak se uvnitř vaří. Uvnitř to hoří a to promění dóš. 
Ta proměna dóš promění dhátu, tím se promění tkáně a orgány a pak je vše vidět na těle. Co je vidět na člověku, je ukázka toho, co je uvnitř. A to se bystrým, jemným uvažování, znalostí ájurvédy snadno může vidět. A to už vyžaduje kompletní znalost funkce života. Hlavní část života je duchovní část. Pak je psychika, pak fyziologie, to je hlavní podíl v životě. To, co je vnímatelné, je jenom čtvrtina, struktura, anatomie, tělo. A jenom to se považuje za to, co je vnímatelné. To vede často k omylu.
Úsměv můžeme hodnotit jako přátelský, ale po čase můžeme zjistit, že je to naopak. Je třeba se kouknout bystrým rozumem, je třeba mít zapnuté buddhi. A tak člověk může poznat, co je skutečné a co je falešné. 
Takže smaran - indriárt - murdhátmá. Pamatování předmětů smysly dělá tupé Átmá, tupého člověka. Tomu se pak říká falešný mithjáčárah. Takže Kršna Ardžunovi říká, že není třeba být falešný. Říká, co dělat, aby nebyl falešný. A rada zní: nenosit v hlavě předměty mysli. A když jsou tam předměty mysli, tak to vykonat. Když člověk vykoná to, co je v hlavě, tak žádný problém není. Když je chuť na řízek, dám si řízek, nemusím si hrát na vegetariána. To, co je v mysli, to vykonat, nemít odlišné konání a myšlení. Kdo koná jinak, myslí jinak, tomu říkáme tupá duše. Říká se mu falešný člověk a ta faleš vede v životě k utrpení.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>