Ayurvedic Consortium of Europe

FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -

Bhagavadgíta,-कर्मयोगः karmayogaḥ, (S.-1, Ch.-3),

Verš.-4

न कर्मणामनारम्भान्नैष्कर्म्यं पुरुषोऽश्नुते ।न च संन्यसनादेव सिद्धिं समधिगच्छति ॥ ३-४॥

na karmaṇāmanārambhānnaiṣkarmjaṁ puruṣo'śnute ।na ča saṁnjasanādeva siddhiṁ samadhigaččhati ॥ 3-4॥

Konání a čistá mysl

न = na, ne;

कर्मणा = karmanā (n. gen. pl.) z konání, ze skutků;

अनारम्भा = anārambhā (m. abl. sg. from an a *rambh) z nezapočetí, z nezavázání se, ze zdržení se, karmaṇāmanārambha (n. acc. sg.) osvobozený z konání, neaktivita, stav za karmou;

न्नैष्कर्म्यं = n-naiṣkarmjaṁ

पुरुषो= puruṣo (m. nom. sg.) duch;

ऽश्नुते = aśnute (3rd sg. pr. indic. mid. Jas) získá;

न = na - ne;

च = ča - a;

संन्यसनात = saṁnjasanāt (n. abl. sg.) ze zřeknutí, ze vzdání se;

एव = eva, vskutku, sám;

सिद्धिं = siddhiṁ (f. acc. sg.) dokonalost, plnost, úspěch;

समधिगच्छति = samadhigaččhati (3rd sg. pr. indic. act. samadhi *gam) on dosahuje, on se přibližuje, on překonává

Luki:

Člověk nemůže získat nesobecké konání nekonáním, stejně jako nemůže získat sebe-poznání vzdáním se všeho. ||3-4||

Kostič: Pouhou nečinností člověk svobodu z činů nezíská, ani zřeknutím se svět nedojde dokonalosti.

Komentář Govind:

Člověk nezískává klid bez konání. Ani vzdáním se konání nedosahuje siddhi - prokazatelnost, zkušenost. Samadhigaččhati - osvobození, samadhi gaččhati - dosáhnout. Kršna říká o důležitosti karma jógy. Člověk nemůže procítit klid bez konání. Takže nejdřív musí Janda pořádně vykonat, unavit se, aby mohla prožít klid. Dovolená se nedá užít, pokud není člověk řádně vyčerpaný z konání. Lidé shání jen klid a pohodu, ale to je nemožné bez konání. Tak nekonání znamená klid a pohodu jen tehdy, když je vykonáno. To je, jako když člověk, který leží dlouho v posteli, řekne, já chci ještě odpočívat. Nemůže prožívat odpočinek, když leží. Musí se nejdřív unavit a pak si lehne a odpočine. Potom je prožíváno nekonání. Když se nic nevykoná, pak ta vyváženost, ta rovnováha není. Jako když Janda chce přesně parkovat auto mezi dvěma auty, kde je akorát šířka 20 cm pro její auto. Musí několikrát dopředu, dozadu, dopředu, dozadu, poslouchat pípátka, aby auto zapadlo přesně do toho otvoru. Takto se dostává samadhi. Jako staré váhy s dvěma miskami, které váží. A až po několika houpáních se ustálily v rovnováze. V jednom okamžiku se tak stane. Samadhi je ustálená rovnováha. Bez ladění doladění není. Jako kytara, nejdřív se ladí a pak je naladěná. Nejdříve musí být ladění. K rovnováze bez konání nemůže docházet. Takže konání je podstatné. Často říkám v ájurvédských přednáškách, jak udržovat čistotu mysli. Ať je mysl neustále zaměstnána, pak je čistota mysli jednoznačná. Kde konání není, pak je mysl bez konání a je domovem démonů. Přichází myšlenky, a to je kvůli tomu, že mysl nic nevykonává. Když člověk neustále něco vykonává a zaměstnává mysl, pak ta mysl je čistá. Mysl je jako potok, pokud tam teče voda, je potok čistý. Jakmile se tok zastaví, pak se vytvoří louže a vytvoří se bahno. To už je špinavý potok. Voda v horském potoku, kde voda neustále protéká, je čistá. Když je v životě neustálé konání, tak je mysl průzračně čistá. Verš zdůrazňuje, že konání je dharmou života. Člověk je člověkem, když je konání. Líný je jako mrtvola, nežije. Život je tehdy, když je konání. Další verš ještě více zdůrazňuje, co ta karma znamená.

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>