Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Jsem popleten a má mysl je v rozpacích z tvé matoucí řeči. Proto prosím pouč mne rozhodně, z čeho budu mít větší prospěch (kterou z cest se mám vydat). ||3-2||

---

---

Kostič: Tou svou řečí zapletenou jako kdybys rozum mi zmát. Řekni najisto jen jedno čím získám dobro nejvyšší.

---

Komentář Govind:

První slovo je vjámišreneva - trápení. Tím je naznačeno vše z druhé kapitoly. Kršna vše důkladně vysvětloval, a tím vznikl rozhovor, kde se Ardžuna dotazoval a současně poslouchal odpovědi. Je to to, co už tady zaznělo. Druhé slovo je vákjena - vysvětlení. Mé - můj buddhi - rozum je mohajasíva - popletený. Je to důležité slovo, mohajasíva. Teď to vezmu z jiného konce. Člověk bere předmět do své mysli vnímáním. Předměty mají své omáčky a ty automaticky vezme s sebou. Kočky mají ostré drápy, které slouží k tomu k tomu, aby si mohly ulovit myš. Přijetím kočky jsme přijali i jejich všechny omáčky, které mají. Jejich drápky, jejich močení, kadění, shazování nádob, randál, plnění jídla do misek, to všechno jsou jejich omáčky. Když jsme přijali omáčku, nevíme, jestli je dobrá nebo špatná. Dobrá je, když si vzpomeneme, že chytají myši, je na co se dívat, jsou roztomilé, výborná TV. Špatná je tehdy, když shazují věci ze stolu, drápou, škrábou. Není jasné, jestli je omáčka dobrá nebo špatná. To je mohajasíva. Tím, že jsme se připoutali ke kočkám, jsme pod vlivem koček. Mysl je naplněna kočkami, o kterých není jasné, jestli jsou dobré nebo špatné.

Ardžuna říká, jsem z toho popleten. Nemám v tom, co jsi Kršno vyprávěl, jasno. Nevím a nechápu, co je skutečné, co je neskutečné, co je dobré, co je nedobré, pravé, nepravé, co má být a co nemá být. Pokud člověk koná a má takový mohajasíva, tak jeho konání je nejasné. Omáčky uvnitř v mysli řádí, svítí a jen to světlo je považováno za pravdu. Není jednoznačnost, protože není pochopeno a po-rozuměno. To je důvod, proč byly zrušeny satsangy Bhagavadgíty na online.

Kde je jistota, je jasno, a to je tam, kde je přesvědčení. Přesvědčení je tam, kde je zkušenost. A kde je holé poslouchání, vnímání a hodnocení, dobré, hezké, tak tam nevzniká zkušenost. Je mnoho cest. Každý od malička slyší o Bohu, ale nemá s tím žádnou zkušenost. Celý den se říká jenom já, já, já. Co jsme? Jsme kontejner znalostí, kontejner poslouchání. Jsme sběrný dvůr, kde se z celého okresu sbírá. Co se dělá na sběrném dvoře? Maximálně se to třídí. Zjistil jsem, že satsang se stal dalším dodavatelem odpadu. Aby se to Govindžímu líbilo, tak řekneme, že to nebyl odpad, že to bylo dobré. Opět je to jen v úrovni hodnocení. Vnímat a hodnotit, to je základní průkaz nevědomosti.

A do toho je člověk namočený 7 x 24 hodin v týdnu. Vnímat, hodnotit, vnímat, hodnotit, vnímat, hodnotit a podle toho dělat a vyjádřit se. V rámci hodnocení vnímá smysly a hodnocení přichází z mysli. Libo-nelibo, dostanu, nedostanu, bude moje, nebude moje, je můj, není můj. Tím je sběrný dvůr přeplněn a už se mezi kontejnery nedá ani chodit. Člověk jde do sběrného dvora a neví, co si vzít, aby doma nebyl nepořádek. A tak to jede, hodí, nehodí, hodí, nehodí. Manažer Hodí-nehodí chodí po sběrném dvoře, a podle toho určí své konání. Nikoli, co má být a co nemá být. Měřím nikoli podle dharmy, ale vypočítavostí, co je pro mě dobré. Budu z toho něco mít? Udělá mi to radost nebo mi to radost neudělá? Hodí, nehodí je hlavním manažerem člověka. A tomu se říká absolutní tma. Pohybovat se ve tmě, ignoranci, nevědomosti. 

Takže Ardžuna se cítí jako na sběrném dvoře, kde slyšel vakjena - mnoho vět, vysvětlení a z toho je popleten a neví, co se hodí a co se nehodí. Když nerozliší, že všechno není dobré a všechno není špatné, tomu se říká mohajasíva. Nedávno byly v Indii ve státu Bombay volby. Dnes se tomu říká Mombay. Byla tam velice silná politická strana, která měla národní hrdost, národní zájmy a ta strana se dala dohromady s druhou stranou, aby udělaly vládní stranu. Předseda a celá politická strana byla vyhlášená jako strana, která podporuje kulturní a civilizační vývoj. Brala v úvahu dějiny Indie, duchovno a proto vyhrála, ale ne tak, aby mohla vládnout. Musela se spojit s jinou stranou a předseda té spojené politické strany dal podmínku, že jeho syn bude předsedou ministrů státu. Když uznáte mého syna za předsedu ministrů, tak s vámi můžeme udělat vládu. Tím položili své podmínky, které byly proti národní straně a národní strana kývla, že se změní. Lidé, členové i nečlenové začali ukazovat prstem, že předseda je putrmohajasíva. Je omámený svým mladým synem, kterého chce udělat ministrem a tím pošlape zásady politické strany. Takový člověk je zapleten jen do svého hodí, nehodí.

Ardžuna je v situaci, že neví, co se hodí a nehodí. V další větě říká: Tadékam vada, tak z toho řekni jen jednu věc, protože je toho tolik, co jsi mi už řekl, že si nemůžu z toho všeho vybrat. Řekni mi, prosím, jen jednu radu, jen jednu, která šrejo ahama apnujám - mne dovede do blaha. Myslím, že v češtině je pro to české slovo blaho. Řekni mi jednoznačně jednu věc pro moje blaho. Proč jednoznačně, protože když mi nabízíš dvě možnosti najednou, tak nechápu, co dřív. Když mě povedeš krok za krokem, tak budu schopný to pochopit. Jsem odhodlaný a přesvědčený, že to chci, jsem si jistý, tak to udělám. Tak (tadékam) řekni (vad) mi jednoznačně a jasně (niščitam) jen to, co může prospívat mému blahu.

Tady cítím, proč musely být satsangy zrušeny. První důvod byl, že satsang se stal sběrným dvorem. Lidé se hromadili jen pro výlet. Zjistit, co by se mi hodilo a co nehodilo. Bhagavadgíta je učebnice pro krija jógu. Víme, že jóg je propojení, splynutí, a to už automaticky naznačuje zkušenost. Zkušenost je tam, kde je splynutí, smíchání. Jako když se dá cukr do čaje, tak ten cukr se propojí. To splynutí cukru ve vody, nebo vody a cukru je jóg. Celá voda moc dobře přijímá. Stoprocentně přijímá, co přišlo s cukrem. Voda se otevře a všechen cukr, co přišel, sám zmizí a sjednotí se s horkou vodou. A Janda přinese klacek, kterým míchá a říká: Splyňte rychle, ať voda není vodou a cukr není cukrem, ať jste sladký čaj. A když říkáme krija jóga, je to splývání s procesem, s konáním, s akcí. Známe slovo anatomie a fyziologie. Anatomie je viditelný předmět a fyziologie je neviditelný předmět, je nevnímatelný a je to akce. Jako jahody, oči, ústa, ruka, to je anatomie. A popis jahody, toho viditelného je: červená se žlutými tečkami a zelenou stopkou. Pusa prázdná, oči se dívají na jahody, také se vzpomene na jahody a pak proběhne krija, fyziologie. Pusa se otevře a jahody se zastrčí mezi zuby, šťáva je po celé puse a chuť začne létat přes nervy do hlavy. A člověk řekne, že cítí jahody na jazyku. Jsou výborné. A vznikne zkušenost. Ta vzniká po průběhu konání. 

Kde je konání, tam je zkušenost, kde není konání, tam zkušenosti nejsou. Takže krija jóga je praxe s konáním, s fyziologií, ale nyní nechápeme fyziologii jako tělesnou fyziologii, ale jako jakoukoli akci. Takže já je předmět a veškeré jeho obsažené částice: emoce, libo-nelibo, rozum, chápání, přemýšlení, plánování, uvažování, rozhodování, to je jeho krija. Tak v oboru krija jógy probíhá sbírání zkušeností funkce, co se v daném praktikantovi děje.  Z toho pohledu jsem jen lehce zaťukal, jestli lidé, kteří přichází do satsangu, jsou vůbec schopni porozumět, pochopit, posbírat zkušenosti z Bhagavadgíty. Jsou to věci, které říkám už dvacet let. Položil jsem otázku, co je nitro a co je venku. Slyšel jsem hrobové ticho, tak jsem si říkal, tady jsou samí čoudi, pryč z toho. A satsang online se musel zastavit. I když nitro a ven není krija, je vnímatelné, hmatatelné. Předměty jsou jednoznačným obsahem struktury.

My používáme příliš často slovo Já. Co je z toho nitro a co je z toho ven? Co je nitro pro Já a co je ven pro Já? Kde je to Já a jaké to Já je? Předpokládá se, že když je nám nad 17 let, tak máme rozum, víme, že je nějaké já a víme, že jedno já stojí před zrcadlem a druhé já říká, máš špinavé oči. Tak jedno Já je vnímatelné v zrcadle a druhé pozoruje, že jsou oči špinavé. Oboje jsou zkušenosti. Dívat se na obrys v zrcadle je jedna zkušenost. Druhá zkušenost je, že vím, že mám špinavé oči. Že mám špinavé oči je nitro toho Já a ten odraz v zrcadle je ven toho Já. 

Na posledním satsangu jsem neslyšel žádnou odpověď. Tedy poznání žádné, žádná krija jóga. Byl jsem jako mezi hroby. Z toho důvodu byly Govindovi online satsangy zrušeny. 

Ale Chudíř není na koukání, užívání a prožívání. Chudíř je místo pro praxi, pro získání zkušeností sám se sebou. Může mi Janda říci, když jede do Prahy, jaký má na dálnici význam cedule Praha 44 km? Koukáním na ceduli tam nedojedeš. Je to jen info, že jedu správně. Cedule je železná a je mimo silnici. Je to jen informace. Jede každý sám. A tak Govind je pouze taková cedule na dálnici Bhagavadgíty.  Cesta je akce individuálního člověka. Koukáním na ceduli se do Prahy nedostaneš. Když někdo přijde na farmu nebo bude na satsangu, tím zkušenost nezíská. Nedojde do Prahy. Tak satsang, Govind, Bhagavadíta, Chudíř je pouze železná cedule. A když člověk není schopný šlapat na plyn a držet volant, Janda zavře okno, Martin otevře okno, tak se do Prahy nedojede. Někteří lidé si myslí, že posloucháním se vytvoří zkušenost. Třeba Janda. Přečte si recept z kuchařky a je najedená. A ještě z toho má odpad.  Bez konání se zkušenosti o sobě, o tom, co jsem zač, nezískají. Člověk musí sám za sebe rozhodnout o své zralosti, co využít, čemu dát přednost. Děláme to, co upřednostňujeme, co přednost nemá, to se nedělá. My konáme jenom to, co máme nastaveno za prioritu. Při kolektivní práci někdo vykonává a někdo nastavuje priority. A když tam není souhra a konatel sám začne nastavovat prioritu a ten kdo nastavuje priority řekne, už by to mělo být dávno hotovo, v tu chvíli začne konflikt, protože není jednoznačnost a je to popletené. Protože každý zná něco. Když to není jednoznačné, jsou hádky, konflikty a tomu se říká popletenost. A ta popletenost vede směrem ke smutku, neštěstí. Je nutná jednoznačnost. Ardžuna chce jednoznačnou odpověď. Ekam - jenom jeden. Řekni mi jednoznačně, který úkol mám udělat přednostně. Nastav prioritu, pak se budu orientovat, a budu se věnovat tomu hlavnímu. Janda ví, co má být hotovo jako první, jednoznačný team. Když tam vleze, co se mi hodí a co se nehodí, je na sběrném dvoře, je popletená a není hotovo nic, drží si hlavu a jen říká: Je to strašné, hrozné, nevím, co dřív. Je to tady špatné. A začne hodnotit okolí, že je blbé. To je, když člověk nemá jasno. Psal jsem Martinovi a Marci parametry pro team Chudíř.  Musí mít základní parametry. Být přesvědčený. Ano, chci jet na Chudíř. Je to moje cesta. Ne váhání, trochu jo a trochu ne. Přesvědčení, že to je to, co chci. Být odhodlaný. Dát Chudíř do priority. Udělat pro to úplně všechno. Být odvážný. Nemít žádný strach z konání, pak žádné problémy nejsou. Vše je vyřešeno a co není, to vyřeším okamžitě. Nehledat problémy a možnosti, jak nedělat jen proto, aby se nemuselo dělat, říkat, že to není potřeba. Když není potřeba, tak nemusíme na farmu. Když je nějaká situace, nějaký problém, blokády, tak okamžitě vyřeším, je vykonáno, překážka je odstraněna. Potřebuji zatlouci, není kladivo, nevadí, zatluču to botou. Je snídaně ale není poja, nevadí, udělám polévku. To je odvaha a jednoznačnost. Jasně vím, co chci. Vím, proč jsem tady. Jsem tady pro krija jógu.

Takto bude Bhagavadgíta praktikována a převzata do zkušenosti. To se dá pouze krija jógou. Bhagavadgíta je učebnicí pro krijajógu. Krija jóga je mentální praxe. Praxe uvažování.  Otázka: Jaký je rozdíl mezi krija jógou a karma jógou? 

Govindží: Je rozdíl mezi krija jógou a karma jógou. To bude další veršík. Tato kapitola je věnovaná karma józe. Krija jóga je uvědomovat si a přesvědčit sám sebe. Nikoli stát v bahně hodí, nehodí. Nejistota, nerozhodnost, zvažování, jestli se mi hodí nebo nehodí, to je bahno. To je ohromná překážka pro duchovní praxi. Praxí sebepoznání je neustále být namočený do toho, co se mi hodí a co se mi nehodí. To mi přijde jako velký kanál u hradu, kde jsou krokodýli s otevřenou tlamou. Hrad uvnitř je zkušenost sám sebou. Velký vodní příkop, kde jsou krokodýli je to hodí se mi, nehodí se mi, libo-nelibo, chci, nechci, to je fajn. Hodnotit to je jako když jsou různí krokodýli ve vodním příkopu a člověk se s nimi pere. Tak rozhodně člověk nikdy nevyhraje a krokodýli rostou, ani voda tam není, a potom je člověk v čoudu. Otázky, které Ardžuna položil jsou pochopeny a je jasno. Přečteme další verše a poznáme, co Kršna vyprávěl.  Kršna je také jedna velká cedule, to Praha není. Dnes je to vše. 

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>