Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Tak jako voda různých řek vstupuje do oceánu, který zůstává nerušen ačkoliv je úplně plný, tak stejným způsobem, když vstupují všechny hmotné požitky do sebe-realizovaného člověka, on zůstává klidný (v míru) a nikdy netouží po uspokojení jeho smyslů tím, že by si těchto přemětů užíval. Ale ten, který upadne do tužeb, takový klidu (míru) nikdy nedosahuje. ||2-70|| 

---

---

Kostič:
Ač naplňován touhami ze všech stran jako moře do nějž vody vtékají, kdo nehybný a neochvějný zůstává, ten získá mír, ne ten kdo hoví touhám.

---

Komentář Govind:
V tomto verši je recept na mír. Výborný verš pro sběratele receptur na mír.
Ápúrjamánama znamená přeplněný. Jak chápete pocit nedostatku? Něco chybí, není plnění, Kde není plnost, tam je pocit nedostatku. Mám málo peněz, mám málo času, nemám hotovo. To je co? To je nedostatek. Kde čeká práce na stole, to je plnění? Není to plnění. To je dluh, nedostatek. Plnění je, když je čistý stůl, práce je hotová. Takže, kde je bytí žijící plnění. 
Ačal je bez pohybu, už je tak přeplněný, už je stabilní. Když hodíš prázdnou flaštičku na vodu, tak plave. Ale když tu flašku vyplníš, sedne na dno, je ačal. Sedí v klidu na dně. Takže kde je plnění, tam je automaticky ačal pratistham (nehybnost). Stabilita se usadí. Když se plní, tak je pratista (nehybný). 
Jsi manažerka a máš dvě stě tisíc korun od firmy na nákup pracovních oděvů. Máš nominovat nákupčího, který projde velkoobchody, kde se těch dvě stě tisíc korun utratí. 
Když nákupčímu chybí peníze, doma má rozbité okno, nemá peníze na sklo, lednici má prázdnou, nemá co jíst, nemá ani boty, má spoustu pocitů nedostatku a dostane dvě stě tisíc korun na firemní trička. Co udělá? Napíše všem poptávku a kdo mu dá vyšší provizi, tomu dá zakázku. To udělá, protože má pocit nedostatku. Ten, který je úplně v pohodě, nic mu nechybí, je se vším spokojený a má jistotu celoživotní potravy, protože jí pampelišky, nepotřebuje boty, rád chodí bos, okna nesnáší, protože spí v chladu, tak takový člověk když dostane dvě stě tisíc korun na trička, nebude hledat provizi, nemá potřebu, nemá pocit nedostatku.
A když ten, kdo má pocit dostatku provede nákup a kolegyně se ho zeptá, hele, co je to za paragon, tak on hned nastraží uši. Není to náhodou má provize? Má klid? Nemá, hledá provize. Šéf mluví o provizi. Má ten, kdo vzal provizi klid? Ne, myslí si, že šéf mluví o něm. Kde není plnění, tam se stabilita nemůže zabydlet. Stabilita je tam, kde je pocit naplnění. 
Ápúrjamánam ačala pratištham - plnění usazuje stabilitu. Janda se mě ptala: Jsou plní ti, kteří předžvýkají nebo ti, kteří rovnou polknou a dávají do žaludku. Kde je plnění? Ti, co předžvýkají, mají plnění? Proč předžvýkají? Protože mají pocit prázdnoty. Ti, co se rovnou nažerou, ti předžvýkání nepotřebují. Někteří lidé poslechnou Govindu a okamžitě se vše vryje jako čára do kamene. Jiní si udělají zápisky a možná podruhé se neobjeví. Někteří se podívají jednou za čas na čáry na papíře. Kdo má čáry na kameni, má přesvědčení. Čáry na kameni vznikly z vlastního přesvědčení. Kdo vryl čáry na kámen, neřídí se podle čar na papíře. Řídí se podle vlastního přesvědčení a nemá pochyby, je stabilní. Ti, co čmárali na papír, ti nemohou být přesvědčení. Oni získali přesvědčení, a to co dále zapíší na papír už je nepodstatné, je to jako páté kolo u vozu. Kde je stabilita? Čáry na kameni jsou stabilita. To je plnění. Kde je přesvědčení, je stabilita. Kde přesvědčení není, kde jsou obavy, tam stabilita není, tam je rozruch, obavy a pochyby. Je to nejistota, možná to, možná tamto. To je nestabilita.
Další slovo Samudramápah a dá se rozdělit na samudrama a apah. Na konci slova je písmeno A a A je také na začátku slova. Když jsou takto dvě krátká A, pak se při spojení v rámci jednoho slova zapisují jako Á, tedy jedno dlouhé Á. Áp znamená voda a samudr je moře.  Když je plnění, kde je stabilita, je plnost stabilizovaná. Tady je příklad jako voda v moři. Voda v moři je stabilizovaná, už nikam neuteče. Už je hotovo. Pravišanti - pravéš vstup. Do moře může vstupovat cokoli. Řeka, potok, zmrzlina, balon, pivko, všechno přijme v klidu, šántí. Vstupuje v klidu, nedělá žádný rozruch. 
Jadvat tadvat-kámá-jam.
Ten, kdo spí v chladu, jí pampelišky, chodí bosí, jemu 200 tisíc nebo 2 milióny na nákupy žádný rozruch nezpůsobí. Jeho klid se neustále drží. Tam může být klid. A kde jsou pocity nedostatku, tam přijde moucha, ukradne cukříček a je hned neklid. Nenaplněnost je pozvánka pro neklid. Když mají lidé pocit nedostatku, stěžují si, že je bolí záda, že nemají sílu, že nespali, že nejedli, tak je všechno špatně. Stačí pocit nedostatku. Trápení nemám manžela, nemám auto, nepřišel včas, peníze nepřišly na účet, zakázka se odmítla, jakýkoli nedostatek a okamžitě kamion nespokojenosti. 
Nespokojenost číhá na každém rohu. Ale Bhagavadgíta na to má řešení už na začátku verše. Je na to dobrý recept. Kdo žije s oddaností k Bohu, Bůh mu všechno zajišťuje.
Já si to nemyslím, že mu něco zajišťuje, ale on je zajištěn. Protože nemá nic zapotřebí, je spokojen s tím, co má. Jako když Kaki jede z domova do práce, tak si koupí Startky. Po cestě si zapálí a vykouří. Zpozdila se a tak běží, protože musí do práce. Čudí jako lokomotiva a už je před domem, kde má kancelář. Půlku nevykouřené cigarety vyhodí na zem a botou ji pomačká a jde do práce. Vedle sedí žebrák, bezdomovec a vidí půlku nehořící Startky. Úplně nadšený s pocitem, že mu Bůh dal cigaretu. Má pocit, že má cigaretu přímo od Boha. Vezme půlku vyhořelé Startky a děkuje Bohu, že mu nechal na chodníku cigaretu. A Kaki je smutná, že nemá na Marlboro. Marlboro má lepší filtr. Je dlouhé a voní po Mexiku, to je americké. Nechci Startku. Kde je klid? U bezdomovce nebo u té Kaki, která má přeplněnou kabelku Startkama? Ten vděčný bezdomovec. Bůh mu nedal cigaretu, tu vyhodila Kaki, ona ji odhodila nedokouřenou. Ale bezdomovec z toho má obrovskou radost, klid, spokojenost a stabilitu jako voda v klidném moři. 
Tak ten kousek cigarety přijme s nadšeností. Když je člověk naplněný, má nárok na klid. Naplnění není to, že něco drží, že něco má. Naplněnost je jenom v mysli, to není hmotné vlastnění. Je to jenom myšlenka v hlavě. To mě stačí. Jandě nestačí auto, chce Ferrari, dokud nebude Ferrari, mír nebude, klid nebude. Za peníze, které dostane, si koupí půlhodinku jízdy ve Ferarri. Jestli dostane Martoš 120 Kč, tak jde plavat do bazénu a 60 Kč má na koláč. Protože bazén je nedostatek. Kde je pocit nedostatku, tam je neustálý neklid. To není předmětem, naplněnost není předmětem, má to ve svém bytu, na katastru. To je jenom v hlavě, pocit. takto člověk uznává. 
Janda si vzpomene na příběh v osmdesátých letech o motorce. Govind dostal první zaměstnání na univerzitě v Himálajích a padl mezi lektory. Žilo se dole v 1600 mnm a univerzita byla 2400. Do školy studenti museli chodit do kopce. Lektoři jezdili na motorce Jawa. Ale Govind neměl motorku, on chodil pěšky se studenty a povídal. Z vrchu byl krásný výhled na nádrž vody, kolem které byly byty, domečky. Byl to krásný pohled, když vylezl nahoru a díval se dolů. Ostatní lektoři neměli Govindu rádi, protože chodil pěšky se studenty. Je lektorem a má mít odstup. Nemůže chodit pěšky, musí jezdit na motorce, takový byl názor lektorského sboru, Govind neměl motorku, dole byla lektorská klubovna, taková hospoda a Govind zjistil, že se s ním nikdo nechce bavit, protože nemá motorku, nemá koženou brašnu. Měl jen hadrovou tašku na rameno, s tím chodil, ale ostatní chodili s koženou brašnou a považovali ho za odpad. Govind se zařekl, že nebude chodit do té hospody. Jednoho dne jde do práce a za ním prskala motorka.
Zabrzdila a lektor, co na ní seděl, ukazoval prstem: Pojď sem!Govind říkal: Co se děje? On na to: Ty jsi lektor, proč nemáš motorku? Co děláš s penězi, proč si nekoupíš motorku? Govind se koukal levá pravá, co odpovídat. A říká: Ale já mám motorku. On na to: Tak proč chodíš pěšky? Govind říká: Já stojím na nohách, ale na mojí motorce sedíš ty. Ta motorka je moje. Lektor na to: Ne, ty jsi magor, to je moje motorka. Začal vytahovat papíry a ukazovat, že je tam jeho jméno. A Govind na to: Nechal jsem ji napsat na tebe, můžeš si ji klidně parkovat doma, můžeš ji natlakovat, napumpovat, můžeš tam dát benzín. Vidíš i ty domečky dole? Jsou všechny Govindovi. Bydlí tam tři sta tisíc lidí, Ty domečky jsem jim nechal, přestože to jsou moje domečky. Myšlence nemůžeš bránit. Co je za problém? Lektor si poklepal na čelo a jel dál. A Govind šel po svých. Je to jen o myšlence. Přece všichni umřou a všechno tady zůstane, nikdo si nic neodnese s sebou ani hřebík. Ani Kaki si neodnese krásná kukadla. Zabydlí se v nich v hrobě nějaký červík. Člověk potřebuje přivlastňovat, což je absolutně nepodstatné. Ten vnitřní pocit a myšlenky, to je nutné. Tam když je plnost, hmotu nepotřebuje. A tam už je úsměv, spokojenost, tam vstupuje šántí. Klid a mír. Klid a mír je tam, kde je v hlavě plnost. Nic nechybí. Jakmile je v hlavě pocit nedostatku, trápení čeká na místě, ťuká na dveře. Takže neotravuj doma tesaře, že lednička není, proč nemáme Miele pračku se sušičkou, proč musím prádlo sušit na šňůře. Nechci sušit venku, já chci sušit v pračce. A v práci pak řekne o Miele a nestačí jen jednou, já mám pračku z bazaru. Neřekne, že je to z bazaru, řekne, že je to Miele. To jsou pocity nedostatků, a tam klid a mír nemůže vstoupit. Jako moře, které když je plné, cokoli přijme a nic ho nevzrušuje. Ani pivko, vodka, zmrzlina, kanystr, manga, tanga, vlasy, chlupy, cokoli moře přijme. Nic mu to neudělá, ono z toho všeho není vzrušené. Je to jedno. Pak člověk cítí cikády v hlavě. Jako Janda, která slyší cikády, ale chce slyšet AUM, ne cikády. Kde je klid a spokojenost je mír a klid. Kde je pocit nedostatku, to chci, i to chci, to potřebuji, a to také potřebuji, tak z toho mír utíká. Mirka s tím nechce mít nic společného. Na konci se říká, kdo je namočený do vášně, komu neustále něco chybí, nikdy mír nedostane. Kdo říká, mně chybí spánek, já musím odpočívat, ten nikdy nebude odpočinutý. I když leží, řekne, že musí spát. Ale nespí, chybí mu glukóza, tak si dá koláč. Pak usne, ale když se probudí, stejně řekne, že nemá sílu. Nikdy nebude naplněný silou. To je vyloučená věc. Hmotným naplněním, tím se nenaplní. Kdyby to bylo hmotným, pak by stačilo na celý život lahvička mléka pro kojence. Každý den žere, a pořád je hlad. Nekonečně, neustále. Hmotným naplňováním se nenaplňuje. Myslí se naplňuje, když mysl je naplněná, tak ustálení je mír a klid je.
Sthir pragja znamená stabilní rozum. Kde je stabilita mysli, tam roste i rozum. Kde vládne nedostatek, tam rozum nemá šanci se objevit. Objeví se tam tisíce problémů, fyziologické, anatomické, tkáňové i psychické zbláznění, nespavost. 
V tomto verši je nádherná receptura, jak být klidný. Všechno mám a nic mi nechybí. S tímto pocitem, s touto myšlenkou může člověk chápat. Otevírá se světlo, ze kterého je vše vidět. Když v hlavě zůstává, to chybí, to chybí, ještě by to chtělo toto, tam je neklid. Rozum se tam nezabydlí. Obhajování, argumentace a trumfování, to tam bude vonět. V pět hodin jde Janda Ómovat, a říká si: Mám všechno, co je třeba, nechybí mi ani Ferrari, je tam všechno. Najednou je v peněžence 6000 Kč. Uspořádat si hlavu. Pro mír je třeba uspořádat mysl. Tomuto uspořádání se říká hospodaření se smysly, které neustále číhají na hmotné přivlastňování. To chci, to chci, koláč s německým bio těstem a tvarohem. 
Otázka: Jak ovládat smysly? 
Govindží: Myslí. To, co je, je v pořádku. Co je, to je. Žít to takto. Potom je mír, klid pochopení. Chápání roste tam, kde je mír v mysli. Kde je mír v mysli, všechno roste, poznání, chápání. A lidé nakupovali tyčinky, které se jmenovali Mír v mysli. Mír v mysli hledají v tyčinkách. Přeplněnost je nedostatek. V hlavě má plno nedostatků, tak hledají mír v mysli, hledají jóganidru, meditace, mantry, ÓM, zpívají ÓM v hlavě se honí ještě černý čajíček a vanilka, jak to bylo fajn. A pak je ÓM, ale v hlavě čaj. Neklid hledá mír. Kde je plnost, tam se nic nehledá, tam je mír automaticky. 
Student: Hlava je ucpaná hledáním. 
Govindží: I když ležíš v posteli, odpočíváš, ale pořád na to myslíš, jsi v klidu? Šroťák všechno sežere. Když nedokáže stát a odpočívat, jaká je záruka že v leže bude odpočítat? V leže bude šrotovat hlava stejně. Odpočívat můžeš neustále. Kdo se to naučí, tak maká a spí. Je doplněný. To je jen o hospodaření s hlavou. To není o hospodaření s majetkem. Tam spokojenost není, ta je jenom v hlavě, podle toho jak ji přesměrujeme, uspořádáme, přesvědčíme.
Když je Martin přesvědčen, že potřebuje glukózu, tak má záchvat. Je přesvědčen, že v koláči je glukóza, nevidí ani koláč a má záchvat. Protože je tam přesvědčení. Jak je člověk přesvědčen, tak je řízena mysl. 
Kaki dříve spoléhala, že moudrost je na počmáraných papírech.
Když člověk chápe, tak to má v hlavě. Pak může poznámky zmuchlat a kuličku papíru hodit do ohně.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>