Ayurvedic Consortium of Europe

Ayurveda Online Net FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -

Search Verse for online reading chapter:
Verse No.:
Hledání slova ve spisu:
Slovo:
čr
Bhagavadgíta,-साङ्ख्ययोगः sámkhjajóga, (S.-1, Ch.-2),

Verš.-66

नास्ति बुद्धिरयुक्तस्य न चायुक्तस्य भावना । न चाभावयतः शान्तिरशान्तस्य कुतः सुखम् ॥२-६६॥

nāsti buddhirajuktasja na čājuktasja bhāvanā na čābhāvajataḣ śāntiraśāntasja kutaḣ sukham 2-66

Rozum je nadhled



na = ne; अस्ति asti (3rd sg. pr. indic. *as) = to je, tady je; बुद्धि buddhi (f. nom. sg.) = inteligence, rozlišování, rozum; अयुक्तस्य ajuktasja (m. gen. sg.) = z nekontrolovaného, z nedisciplinovaného, z toho který je nedisciplinovaný; na = ne; ča = a; अयुक्तस्य ajuktasja (m. gen. sg.) = z nekontrolovaného, z nedisciplinovaného, z nestabilního v józe; भावना bhāvanā (f. nom. sg.) = meditace, vnímání, koncentrace; na = ne; च ča = a; अभावयतः abhāvajataḣ (m. gen. sg.) = z ne-meditujícího, z ne-vnímajícího, z ne-koncentrujícího; शान्ति śanti (f. nom. sg.) = mír, klid; अशान्तस्य aśāntasja (m. gen. sg.) = z neklidného, z neklidu; कुतः kutaḣ (interrog.) = odkud?; सुखम् sukham (n. acc. sg.) = radost, štěstí, zábava, potěšení.



Luki:

Člověk jehož mysl není ustálena v Bohu, nemůže mít žádný intelekt a takový člověk ani nemůže věřit v existenci Boha. Takový člověk nezná klid a jak by mohl bez klidu poznat štěstí? ||2-66||




Kostič:
Nezkázněný nemá rozvahu, nezná mysli rozjímání. Bez rozjímání mír není, bez míru není radosti.

Komentář Govind:
V tomto verši je přelom nálady Kršny. Stejně jako v předchozích dvou verších, kdy Kršna vysvětloval, co je to nadhled a jak působí. Nyní je tu přelomový verš, který celkově hodnotí nadhled. 
První slovo nástia a písmeno N znamená není a sti znamená je. Tedy není a je. Kde není buddhir a juktasja, kde není obsažen rozum, v češtině se dá říci, kde je bez rozumu. Kde není rozum, tam není bhávaná to je poznání. Kde není poznání a vnímání, tam není šántí. To se chápe jako klid, ánanda, mír, nic se neděje, v pohodě. To je šántí. 
Tam, kde není pohoda, není rozum a vnímání není. Když není rozum, nevzniká poznání, kde nevzniká poznání, nevzniká pohoda.  A tady Kršna říká, kde není klid a pohoda, jak tam může být radost? Kde není rozum, tam není poznání. Jak to chápat? Tak si vzpomeneme na dětské hry. Janda si hrála s dětmi na ježibabu. Ježibaba, která zabije a odnese duši. Děti znají, že existuje ježibaba, která zabije a zabíjení bolí. Nechtějí, aby je zabila, a tak když vidí ježibabu, jak jde do koupelny, tak ji tam zavřely a utíkají, aby se schovaly. Zhasly světla. Ale ježibaba Janda vylezla z koupelny oknem a hlasitě oznamovala, že je tady a hledá děti k sežrání. Když řekla: Já ježibaba žeru děti. Děti se klepaly strachem a schovaly se pod deku a prožívaly, že je tady ježibaba. Janda se smála a děti se bály a u Jandy probíhalo poznání, protože měla rozum. Ona měla nadhled, jsou to děti, děti byly bez rozumu, neviděly Jandu. Viděly ježibabu, která, jestli je najde, tak je sežere. A tak schované pod dekou prožívaly, že za chvíli budou mrtvé. U dětí nebyla přítomnost rozumu. Buddhira juktasja (kde není obsažen rozum). Kde byl rozum, tam byl úsměv. Kde byl úsměv? U Jandy, protože měla rozum. Janda měla klid a pohodu, neměla bušení srdce. Ti, kdo prožívali ježibabu, ti se málem počůrali. Kde není rozum a tím pádem tam není nadhled, je prožívání. Prožívání je neklid, nemůže být klid. 
Kutah sukham? Kde je radost? Kde může být radost kutah sukham, když se prožívá a není přítomen rozum, který to poznává? Ten rozum je nadhled. Když nadhled není, tak je člověk namočený a emotivně obarvený. A barva strašně chutná. A člověk je do té chuti namočený. A prožívá emoce, jejich obarvení, které přímo míří do fyziologie těla. Jako strach u dětí způsobí, že povolí svěrače močáku a počůrají se. Takto i dospělí lidé, když nemají rozum, tak se nechají unést emocemi, které velice snadno promění fyziologii. Z toho jsou záchvaty srdce, zastavení dýchání, záněty, průjmy, bolesti, mrtvice, a další poruchy fyziologie těla. To poznání je spirituální obor. Spirituální obor - říkáme duchovno. 
A duchovno chápeme jako věřící nebo nevěřící. Když se zamyslíme, čím je víra, tak snadno najdeme, že víra bez přesvědčení není. Každý člověk má víru a ta roste, jak je přesvědčení. Člověk má ve své povaze nechat se přesvědčovat nebo přesvědčuje sám sebe. Má k tomu sklon a v tom směru sklonu se přesvědčení rozrůstá. Přesvědčení se stane vírou. Janda věří, že Arunáčala je duchovní místo. A když se člověk dotkne hory Arunáčaly, tak se mu rozsvítí duše. Vezme batoh a odlétá sama do Chennai. Nejprve vlakem a pak autobusem mezi arunáčalské opice. V první řadě to byl sklon vritti a v rámci sklonu se kulila a vytvořila své přesvědčení. Když byla na kopci, zvedla ruce a říkala: Ó, Ramana Mahariši, jsem tady, naplň duši vědomostí a poznáním. A pak cítila, že jí Ramana Mahariši přišel požehnat. Takto sklon přitahuje přesvědčení a přesvědčení se promítá jako víra. A toto je duchovní část člověka. 
Zpět k příběhu dětí. Musí nejdříve znát ježibabu, že má lopatu a chce si je upéci. To musí znát, a proto se nejdříve vypráví příběh o ježibabě, a tím vznikne vritti strach. A teď hrajeme: Já ježibaba hledám děti k sežrání a děti v tu chvíli prožívají svou víru. Co je víra? Že existuje baba ježibaba. Prožíváním vznikne strach, smutek a bolest. Manoguny. Duhkh tam vznikne, dveš vznikne. A z toho dukh-dveš vznikne strach bhaje a z toho bhaje se to prolíná do psychologické části člověka, ta zapůsobí na svěrače a veliký strach pak způsobí, že se děti počůrají. Samotné počůrání je strukturální hmotný projev, že kalhoty jsou mokré, podlaha je mokrá, pláč a slzy v očích. Slzné žlázy jsou prázdné. Takto je jednoznačné propojení od duchovní části člověka přes psychologickou část člověka do fyziologie, přes fyziologii do hmotné části člověka. Tím je tělo. Co tělo prožívá je to, co se zažilo ve fyziologii. Ve fyzio je to, co se zažilo v psychologii a tam je to, co se zažilo v duchovnu. 
Rozum začíná v psycho úrovni a roste směrem do duchovna a rozum buddhi obsadí v duchovnu. Jandy hra na ježibabu je u Jandy na duchovní úrovni. Protože už začátek je, že je to hra, ona to postaví jako hru. V psycho a fyzio se žádný strach nevytváří, usmívá se u toho, ale hraje zlou ježibabu. Nic ji to s fyziologii neudělá. Janka se nepočůrá, naopak se zachechtá, rozveselí se. Je v klidu a pohodě. Má radost, má anandu, že se děti baví. I když prožívají chudáci strach, ona je ráda, že se děti honí a hrají si. A zase opakovaně chtějí hrát, to napětí se jim líbilo. Strach se jim líbil. Takto verš říká, kde není rozum, tam není poznání a kde není poznání tam není pohoda a klídek. Kde není pohoda a klídek, jak tam může být štěstí? Myslím, že je to jasné.
Otázka: Takže když to chci aplikovat v každodenním životě a budu si hrát na ježibabu, nebudu si hrát na něco reálného, budu si hrát na zaměstnance, musí tam být předchozí zkušenost zaměstnance?
Govindží: Často to říkám, že muži jsou hloupí, oni nemají rozum. Ženy mají rozum, ony ví, že muži jsou hloupí. Tak přijdou s dekoltem, chlap se dívá do dekoltu a zapomene, že je šéfík a že má kontrolovat data. Čumí na prsa a podepíše, tady to máte madam. Student: To jo, ale já se bavím o principu.
Govindží: To je stejné. Kde je hloupost, není rozum. 
Student: Když bude šéfová ženská, tak to neplatí.
Govindží: Tak to neplatí. Když bude šéfová ženská, tak té se musí přinést růžová kytička. Hloupá žena vidí kytičku a hlava padá na zem. Kde není rozum, tam je trápení, tam je užívání emoce. 
Kde je rozum, tak tam trápení není, tam je nadhled. Proto v celé Bhagavadgítě se Kršna usmívá, Kršna má rozum, Kršna ví. Když v denodenní praxi jdeš za šéfem, a šéf je rozbouřený, protože se mu předchozí jednání nepovedlo, tak Janda, protože to ví, že jednání se nepovedlo, tak utišuje situaci a říká: Vy jste to udělal dobře, oni jsou takoví a makoví. Soucítí s ním a on si pomyslí, že Janda je hodná holka. Ale Janda ví, proč to říká. Protože se mu to nepovedlo a je smutný, tak udělá souznění. Neukáže svou převahu a není cítit: vidíš, já bych to dokázala. To by ho ještě více naštvalo. Kde je rozum, tam je klid a pohoda.
Když situaci Janda nechápe a dožaduje se home ofice ve chvíli, kdy se mu něco nepovedlo, tak jako jeho pravá ruka ho home oficem ještě více naštve. Využít rozum, chápání. 
Kde je chápání, tam je poznání. Kde není poznání, tam je libo- nelibo, emoce. Tam je problém.
V dalším verši bude k přemýšlení toto: Jako vzduch krade loď, kterou drží voda. Když je loď na vodě a je vítr, tak vzduch loď z vody, která ho drží, ukradne. Umíš si to představit? Loď už nebude, kde byla.
Předmět a smysly takto rozum a mysl odnáší někam. Odnáší omáčky, odnáší emotivní předměty. To ukradne, jako vítr ukradne loď, kterou přemístí z jednoho místa na druhé. Takto smysly totálně ukradnou strukturu rozumu. Rozum pink, je v čoudu, když přijde omáčka. 
Proto bystrý rozum je nutný, jakmile se vidí předmět, hned rozdělit, co je originál a co je omáčka. Když se toto neudělá, tak omáčka okamžitě zapůsobí. Předmět je nikde a jenom omáčka, a to zapůsobí na rozum jako vítr na loď, která stojí ve vodě, přemístí ji jinam.


Ájurvédská Univerzita Praha


Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>