Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Takto blažený člověk je kompletně a úplně osvobozen od veškerého zármutku a jeho mysl je tím pádem rychle usazena v Bohu. ||2-65||

---

---

Kostič:
V klidu dochází k zániku veškerých jeho bolestí, neb myslí uklidněného rozum se zcela upevní.

---

Komentář Govind:
Verš 64. byl o přístupu s nadhledem. S nadhledem člověk neprožívá smysly, je vnímání s odstupem a vypozoruje sebemenší detaily. Není zaangažován užíváním hmoty, užíváním scénáře.
Již v předchozích verších byly vysvětleny různé příklady a tak jen jeden pro zopakování. Když jdeme do kina na film, tak se na plátně promítají různé obrázky, scény. Máme možnost prožívat scénu. Pak se cítíme podle scénáře. Jestli je tam smutek, strach, pak jsme smutní a někdy u toho pláčeme. Když jsou fóry, tak se smějeme. Naše dvě hodiny života jsou tak v rukách obrázků promítaných na plátně. Máme ale možnost dívat se na plátno na obrázky s nadhledem a neustálým pamatováním, že to jsou natočené obrázky, že je to film natočený kamerou určitým týmem včele s režisérem, vizážisty, aranžéry a pod. A scénář je určitý výmysl scénáristy s úsilím, aby nás to zaujalo. Potom když se na ten film díváme s nadhledem, tak ani ty strašlivé scénáře, které mohou vyvolávat strach, smutek, mecheche, se nás nedotknou, protože se díváme a prožíváme dvě hodiny v kině s nadhledem. Esence je v těch dvou hodinách, jak na nás zapůsobí. To působení je esence.
Tady verš 65 říká, že když je esence vnímána z nadhledu, tak všechny smutné a negativní pocity jsou odebrány. Rozum, vědomí, mysl je pak prasan (šťastná, spokojená, čistá). A určitě velice rychle se rozum utiší. Tímto Kršna dává Ardžunovi naději, že lidská mysl, i když je tak křehká, že může velice snadno padat do hrůzostrašných pocitů, neustále má možnost se z toho dostat ven, aniž by se jí to dotklo. A opakuje, že receptem je vnímat, pozorovat, zažít, prožít s nadhledem.
Když se včera ukončily ranní satsangy Bhagavadgíty, tak pár příspěvků přišlo od Lukyho, Světlany a Prém Sagara. Když jsem je nechal Marci přečíst, tak ona je ani nemohla číst a začala plakat v půlce věty, protože se namočila do emoce a začala prožívat ty věty. Já jsem nerozuměl, že to je text, který čtou oči a ústa jej vyslovují, proč se tam musí narvat emoce, ale ona říkala, že nemůže číst nahlas. Toto je první možnost, jak člověk může prožívat s emocemi. Pak večer přišla Janda a ona přečetla ten text chladnokrevně, s ní to nic neudělalo. Nenechala se namáčet do emocí vložených do textu. S ní to nic neudělalo a Marci měla oči plné slz. Takto pro jas a čistotu duše je potřeba využívat nadhled, jinak se člověk velice rychle a snadno chytne do pasti té emotivní omáčky předmětů, jako to bylo v předchozích verších vysvětleno - višej. Každý předmět ukládáme do naší paměti s omáčkami. Když jsme schopni si uvědomit, ujasnit, co to je ta omáčka a co to je to čisté, pak ta možnost nadhledu je. Když je ta omáčka s předmětem spojená velice pevně a takto to uložíme, pak nemáme šanci nadhledu, ani ho poznat a vždy padneme do emotivního prožívání. 
Otázka: Takže už při ukládání omáčky, by si měl uvědomovat, že ukládá omáčku?
Govindží: To když vnímá, tak musí být rozpoznán rozdíl, co je co. Povím vám příběh o krabičce s cukrovím. V kuchyni jsem viděl vánoční cukroví v plastové krabičce a tak jsem si chtěl vzít. Vzal jsem si do ruky dózu a snažil jsem se ji otevřít. Byla to speciální krabička a tak jsem od Hanky dostal přednášku, jak se otevírá. Ahá, to je velká věda, o ní se dá i přednášet. A přednášejícího to baví. Říkám si, ale to je omáčka, která k ní patří. Govind si ji ale nechtěl uložit s omáčkou. Tak jsem jí podal dózu do ruky, aby nepřednášela a udělala to. Ona vzala, věděla jak to otevřít, a bylo vyřešeno. Ale mohla se rozjet debata, která by vytvořila další a další omáčky. 
Při ukládání do hlavy se ukládá, že toto je omáčka a toto je podstata, jádro. Ale to vyžaduje bystrost rozumu. S tím musíme neustále žít. Bystrý rozum, protože se lehce sklouzne do libo do nelibo a pak je hned maďarský guláš a je hned vše jinak. To záleží na bystrosti hlavy. A jak nese.
To přichází a je to součástí dospívání člověka. Když člověk dospívá, tak se automaticky buddhi zvyšuje. Můžeme se cítit buddhi a tím pádem jedeme. 
To je jako dýně. Šťáva, která protéká od kořene do stonku odbočuje do dýně, nevyživuje listy, ale dýni, dýně vyroste, květ odpadne. Aha roste buddhi. Když namíříme a více zaostříme na buddhi, tak buddhi vyroste, pak všechno řeší buddhi. Je to praxe člověka více se přesměrovat na rozum. Když se více přesměruje na rozum, tak se snadno nahlíží na emotivní omáčky. Jinak se namočí do omáček, vše rozdá do listů, šťáva nedojde do dýně a dýně nevyroste. Takto je život sežrán listy a dýně zůstanou nevyvinuté. To člověk musí neustále při sadhaně, když má být dýně, pamatovat. Když má být dýně, tak je třeba poslat šťávu do dýně. Když na to stonek nepamatuje, tak po cestě rozdá listům. A dýně zůstane nevyvinutá. To je ta kontrola mysli. Někdo ředitel, někdo je řidič, někdo je vrátný a někdo je dělník. Rozdíl mezi nimi dělá jen dávka rozumu. Jinak všichni jsou vyrobeni ze stejných látek. Všichni mají plazmu, mají kosti, svaly, kůži, v tom rozdíl není. Jako všechny dýňové rostliny jsou stejné, ale některé odrůdy jsou lepší než druhé a je to tím, jak ta rostlina poznává, že má květ a dýni a přesměruje všechnu výživu do dýně. A některé rostliny nepoznávají ani to, že kvetou, tak celou výživu rozdají do listů a pak jim nezbude na výživu dýně. Pak jim zahradník řekne, že nedaly plody a jsou tedy plevel. Takové dýně nemají větší výplatu, výhody, hodnocení. Naopak s větším rozumem a stejným tělem a orgány má člověk větší výplatu, hodnocení, uznání. Je to jenom na základě dávky rozumu. 
To jsem se učil kdysi dávno v roce 1981, když jsem viděl první evropský film Čelisti. Třásl jsem se, když otevřel žralok čelisti a ukazovali člověka, který je v tlamě žraloka. Já jsem byl z toho zničený, bušilo mi srdce. Když jsem přišel domů tak jsem nemohl usnout. Doma jsem viděl opět ten film. Ráno jsem pak jel na kole do školy a třásl jsem se. Viděl jsem ten film a stále to mám v hlavě. Zastavil jsem se a přemýšlel jsem, co to je. Co to bylo? Byl to film. Bylo to natočené a herci žijí. Čelisti nesmrskly člověka mezi zuby. Smrskly panáka, kterého mu dali do tlamy. Nic se nikomu nestalo. Příběh jsem si uložil do hlavy, takže jsem to cítil i druhý den. Je to věda jak natáčet film a vytvářet emoce. A to se jim povedlo tak moc, že nikdo nevidí za tím kameramana, herce, který stále žije. Tak to znamená, že člověk vynechá své buddhi. Musí se využít rozum. A to jsem zažil v roce 1981 v prvním ročníku bakalářského studia v Džajpuru. Na východě je více vyvinutá šradha (důvěra), to nedokáže Evropan. Tady je více vyrostlý rozum, důvěra tady není. Zeměkoule je vyvážená. V Indii je méně rozumu a více důvěry. Zde je více rozumu a méně důvěry. V Evropě je uvažování postavené na logice a analogii.
První fyzika o atomech, o elektronech je ve višejšika. V pradávné době bylo více rozumu, méně důvěry. Buddha nevěřil žádnému Bohu, žádná šradha, důvěra nebyla. V dřívějších dobách to bylo otočené. Dnes je větší rozum v Evropě a je větší šradha v Indii.
Otázka: Tam, kde končí buddhi - rozum, začíná šradha?
Govindží: Tam kde buddhi končí, kde už buddhi nemá dosah, tam Evropan nemá přístup. I když je větší dávka rozumu, člověk tady nechápe, co je Átmá, protože neustále hledá logiku. Ta hranice rozumu je logika. Kde už logika nefunguje, tam už cesta není, je to konečná stanice. Co je vidět očima, může člověk logikou pitvat. Proč očima nevidí sám sebe? Tam logika není. To se musí takto uznat. Zpátky do šradha, do důvěry. Oči nemohou vidět samy sebe.
Evropan nerozumí a neví, protože celou dobu používá logiku. Dojde někam a řekne, už nevím, protože logika má své hranice. A důvěra, úcta, oddanost má také své hranice. Takto to je a tak to člověk musí chápat. Že je i mysl, i buddhi.
Otázka: Může být jeden bez druhého?
Govindží: Nemůže být mysl bez buddhi a buddhi bez mysli.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>