Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Stejně jako želva stáhuje své končetiny, stejně takový člověk stahuje své smysly ze všech stran od smyslových předmětů. Potom se rozum stává stabilní. ||2-58||

---

---

Kostič:
A když on, jako želva, jenž ze všech stran údy stahuje, od věcí smysly odvrátí, - tehdy moudrosti pevné jest.

---

Komentář Govind:
Ve stejném kontextu o sthi pragja je i tento verš. Pragja pratišthitá - jak se pragja zakládá, stabilizuje, jak se rozum stabilizuje. Takže verš 58 je další pokus Kršny vysvětlit Ardžunovi, jak vypadá stabilní rozum. 
Tady v první části verše je jadá samharate čájam kúrmo. Ve verši dává Kršna za příklad želvu, která si stáhne své části těla pod krunýř, pro ostatní pak vypadá jako mrtvá. Želva není želvou. Ale želva tím, že stáhne svůj krček, hlavu, ocásek, ruce, nohy, neumře. Podobně jako želva, když člověk stáhne své smysly dovnitř, pak smysly předměty nevnímají. Co vzrušuje člověka? Když předmět vnímají smysly a ty pak nastartují, vzrušují mysl. Když tady kočičky, obě čiči zvednou uši a čumí, co se vypráví. Oni jsou zaměřeny na vyprávění Bhagavadgíty. Mají uši řádně nastražené, jakoby tomu všemu rozuměly. Co se děje, to láká smysly a pak i mysl. Ale když člověk ty smysly stáhne dovnitř, tak předmět smyslů je pro mysl bez významu. Předměty mohou existovat, ale nemají žádný význam. Člověk vidí očima kytičku, růži a její krásu a vůni, ale nevzrušuje ho, nikterak ho nepřitahuje. Člověk i tu růži nechá žít, nezajímá ho. Většinou se setkáváme s tím, že vůně růže, barva a celková krása růže vyvolá reakci. Člověk růži okamžitě uřízne a strčí ji do vázy, protože krása květiny přitáhne mysl člověka a donutí člověka reagovat. Protože mysl je svobodná a volná, divoká, neovladatelná, tak to řeší po svém. Když ta kvalita mysli je jiná, řeší jinak. Když není kvalita mysli žádná, tak neřeší nijak. Záleží, na čem je mysl postavena. 
V každé mysli je určitá dávka buddhi, jako v každé hrušce je určitá dávka agni, které udržuje, jaká ta hruška je. Když se dávka agni, díky teplu, sluníčku zvyšuje, tak hruška začne dozrávat, cukernatět a nakonec je máslová hruška.
U každého člověka je určitá dávka buddhi odmalička. Kolik buddhi mysl posbírá, tak reaguje. Když člověk prociťuje, že toto je předmět pro smysly, toto je mysl a toto je buddhi, tak je v člověku určitý stav zralosti. Buddhi (rozum) nějakým způsobem dozrává. 
V hrušce se objevuje dužina, i když je svíravá, ale už se objevila nějaká dozrálost. Rozdělit předmět smyslů, mysl a buddhi. V předchozím stavu ani nevnímal, co je to předmět smyslů, říkal jen toto je, to existuje. Když se přidalo buddhi, poznal, že to je to, co vnímá. Dále je, že co vnímá, to chápe. A potom chápání je možné chápat i jinak. Chápat jinak, ta možnost je buddhi (rozum). Chápat mysl. Koho chápat? Předmět mysli. Když je člověk schopný chápat tyto tři věci odděleně, je to náznak klíčení rozumu. To je první potřeba, aby rozum vyrostl, aby semínko vyrostlo do stromu, pak v první řadě se musí naklíčit. Pak je v lesní školce, musí chodit do školky, a pak do školy, do 1. třídy, 2. třídy a neustále se víc a víc učit. 
Člověk se narodí a je nula. Jako když se Janda narodila, byla to nula, nic neznala. Byl to kus masa. Pak ji maminka naučila dvě slova. Jana a dudlík. Maminka nalepila na Jandu věty - Ty jsi Jana a chceš dudlík? Jo, jo, jo, jo, dudlík jo. Naučila se dvě slova. Pak se naučila větu, mami dej mi dudu. A stále se učí, celý život se učí, a to je růst. Dnes se učí ájurvédu a Bhagavadgítu. Celý život je neustálý růst. Nejdříve se naklíčí a učením a praxí se víc a víc rozrůstá a dozrává. V první řadě je praxe, rozpoznat předmět smyslů, mysl a rozum. Jak to praktikovat? K tomu včera Janda zapsala Jóga nidru, má název kurma (želva). Je to první lekce výchovy rozumu. Jóga nidra č. 1 - kurma jóga nidra, kterou brzo uvidíte na youtube, bude ze série jóganider. Pak si ji můžete pustit každý večer před spaním, sám pro sebe, pro svou rodinu, pro své přátele. Tím člověk kolem sebe vytvoří prostředí podobného chápání. Jako když zaprší, tak všechna semínka pampelišky naklíčí a vyrostou a v květnu rozkvetou. Pampeliškám je tu fajn. Spolu si notují: Říkáme tady tomu louka a je nám tu fajn. Nestěžují si, chápou se více, protože jsou stejné. Podobně, když se bude praktikovat výchova rozumu formou jóga nidry od začátku, bude fajn.
Kurma jóga nidra patří k tomuto verši. Je to praxe klíčku, který roste. 
Když člověk přeruší spoje mezi předmětem smyslů a smysly, pak rozum se stabilizuje. Když předmět smyslů je např. Milan. Govindží na něj kouká a předmětem mysli se stal Milan. Kdo myslí? Ten, kdo ho vnímá. A jak působí? Jak je pochopeno. Když to posoudíme jinak, je to nějaký člověk, který zabloudil na farmu, protože to není člověk z Chudíře. Govind nemá strach, že pro něj není připravená nějaká práce, Jandě je to šumafuk, protože to není chudířský člověk a čičinám je také ukradený, nepřinesl jim Pedigrí a tak ho ignorují. Ale on to je Milan, všichni ho poznávají. Nese v batohu studentskou pečeť. Tak všichni čekají, kde je studentská pečeť. Nepřišel Milan, ale studentská pečeť. Minule přinesl mandle. Nepřišel Milan, přišly mandle. Začíná se s tím, jaké jsou zkušenosti, jaké samskáry jdou s Milanem.
Když přijde neznámý člověk, žádné samskáry se neprobudí. Stejně jako když se nohy, ruce, hlavička a ocásek želvičky (kurmy) stáhnou pod krunýř, pejskové si pomyslí, že je kus kamene, a nechají ji být. Tak ovládání smyslů automaticky stabilizuje rozum. Takže cokoliv, co vnímáme, když víme, co je vnímáno, je odraz světla (oči), odraz zvukové vlny (uši), doteky a vlhkosti (kůže), nosem vnímáme pach, vlastnosti váju. Takže když se naklíčí klíček, dole v zemi je vlhkost a nahoře když vyleze, najde vzduch a světlo. A klíček jede a neustále se proměňuje do stromu, krůček po krůčku. A jednoho dne je z toho velikánský dub, ale semínko nikde. I když bude Milan hledat baterkou v kořenech stromu semínko, nenajde ho, zmizlo. A zůstane jenom strom. Když se rozum začne rozrůstat, mysl začne být ignorována. 
Život převezme rozum. Pak život vypadá jinak. Stejně jako se měnil život rostliny, nejprve život klíčku, který je jiný než život semínka, než toho dubu v lesní školce a nakonec toho dubu, který je od doby Karla IV., který si lidé fotí. Takto jsme na cestě a můžeme probudit rozum anebo ho nechat být. Spousta semínek rovnou zahynou a promění se do hlíny. Nemusí se stát stromem, nemusí chodit do lesní školky, rovnou do hnoje a prasata ho vyhrabou, komu to vadí? Nikomu to nevadí. V semínku ta síla je, tak to naklíčí a dojde do lesní školky, a bude z toho strom. Důležité nic není, buď jo nebo ne, o nic nejde. Samozřejmě, když Ardžuna je voják a je v situaci, že nechápe, není rozum, vidí lásku. Dobře, tak nebojuj, ale proč jsi přišel na bojiště? Ale když přišel, tak ať ví, proč přišel. Přišel jsi bojovat, tak bojuj. K tomu, aby byl člověk rozumný, aby byl rozum vzhůru, měl převahu rozumu a růstu, je třeba určitý vývoj. Na počátku je třeba rozpoznat a vytřídit předmět smyslů, mysl a rozum.
A tady začíná naklíčení rozumu a rozum se dál bude vyvíjet konstantní neustálou praxí, učením. A jak se začne rozum více rozrůstat, tak pragja začne být stabilní a pak přichází vědomé přesvědčování. Ale toto není nutné, vadí to někomu?  I když se rozrůstá buddhi (rozum) jako součást mysli, přebírá v určité fázi dominanci. Dýně je na počátku malý prcek, součást květu, ale při růstu začne dominovat. A jakmile začne dominovat, květ uschne. A když je 20 kg dýně, tak květ už není. To je ukázka, že dýně vyrostla a je součástí mysli, při dozrávání dýně (rozum) dominuje. V tu dobu už mysl velký vliv nemá. Sukh, duhkh, iččha - slábnou. Potom zůstává pragja. 
Otázka: Jak si udělat jasno v tom, že buddhi je mezi šestnácti vlastnostmi mysli, tedy manogunami? Myslela jsem, že když mysl dozraje, je rozumná. 
Govindží: Mysl nedozrává, mysl je mysl, dozrává buddhi. Kytka nedozrává, dozrává nový plod. Pak květ zhasne (mysl je bez významu), a je jen buddhi, které se rozrůstá jako plod dýně. Dál kam vede buddhi, tam to jede. Když buddhi dozraje do určité úrovně, není důležitá mysl.
Otázka: Když mysl umře, umře i šestnácti manogun?
Govindží: Buddhi je stále součástí mysli. Mysl s sebou stále tahá buddhi a jakmile se buddhi rozrůstá, tak dominuje. Mysl není předmět nenávisti. Mysl je předmět k pochopení, když máme mysl vyrostlou, zastavovat mysl, nenávidět mysl, to je nemocný rozum. To není třeba. Stačí poznat, že mysl je mysl, a vše co je podle vlastností se projevuje. Jako kovové prvky Fe2 Fe3 se projevují jako lžička. Komu to vadí? Ať se projevují, můžeme říci, to je pozlacené železo. To je ukradená lžička, to je krásná lžička, krásná lžičička. Předměty ať jsou, jaké jsou. Úkolem je poznat, že je to předmět smyslů, poznat mysl a rozum.
Janda si myslí, jak je drahocenná bytost na zeměkouli, ale ve skutečnosti je zeměkouli ukradená. I tomu autíčku je ukradená. Auto se ptá jestli má klíče? Nemá, tak si tu bude stát. Dnes jsi Jando zapomněla klíče, jé tak já ti otevřu. To se nestane, nemám s tebou nic společného. Jen člověk si myslí, jak je důležitý, že on udrží chod Vesmíru. Že bez něj spadne podnik, biocyklus, finance. To jsou absolutně falešné dojmy. Svět se nezastaví. Jen člověk má takovou mysl, takové má vlastnost myslet si, jak je důležitý, ale nikoho to nezajímá. 

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>