Ayurvedic Consortium of Europe

FREE - ONLINE VÉDANTA DARŠAN-

Search Verse for online reading chapter:
Verse No.:
Hledání slova ve spisu:
Slovo:
čr
Vedanta,-ईशावास्योपनिषद īšāvásjopanišad, (S.-1, Ch.-1, V.-2)

कुर्वन्नेवेह कर्माणि जिजीविषेच्छतँ समाः ॥ एवं त्वयि नान्यथेतोऽस्ति न कर्म लिप्यते नरे ॥२॥

kurvanneveha karmāṇi džidžīviṣeččhatam̐ samāḣ ॥ evaṁ tvaji nānjatheto asti na karma lipjate nare ॥2॥

kurvanneveha karmāṇi jijīviṣecchatam̐ samāḥ ॥ evaṃ tvayi nānyatheto'sti na karma lipyate nare ॥2॥

Vhodné konání



kurvan (pres. act. p. P. √kṛ) = dělání, jednání, vykonávání;
eva (ind.) =  tak, vskutku, skutečně, jedině, stejně;
iha (ind.) = zde;
karmāṇi (n. acc. pl. karman; from √kṛ) =konání, akce, činy;
džidžīviṣet (3 rd sing. opt. desiderative √jīv) = měl by/mohl by/může si přát žít;
śatam (n. acc. sing. śata) = sto;
samāḣ (f. acc. pl. samā) = let, dosl. “tentýž”;
evam (ind.) = tudíž, takhle, takovým způsobem, takový;
tvaji (loc. sing. pron. juṣmad) = v tobě, na tobě;
na (ind.) = nikoli;
anjatha (ind.) = jinak;
itas (ind.) = tudíž; v tomto světě; nyní; proto;
asti (3 rd sing. pres. indic. P. √as) = je;
na (ind.) = nikoli;
karma (n. nom. sing. karman; from √kṛ) = konání;
lipjate (3 rd sing. pass. √lip) = byl zamazaný, poskvrněný, nakažený, znečištěný; byl připoutaný k;
nare (mn. loc. sing. nara) = do/na člověka.



Pokud je zde (na tomto světě) vykonávání jediným konáním, měl by si člověk přát žít sto let. Protože pouze tímto způsobem -nikoliv však jinak - na tobě (na člověku) nezůstanou stopy (skvrny) tvých činů.


Komentář: Kurnneveha znamená vykonávání, dělání, jednání. V češtině tomu říkáme vykonávání. Karmáni znamená konání. Vykonávat konání. Jijivisecchatam je slovo, které známe z gjasa, iččha. Mít iččha nebo džigjasa neboli toužit po vykonávání. Konání sto let. O takovou touhu se jedná, ne žít sto let, ale vykonávat konání sto let. Žít sto let se dá i v nemocnici na přístrojích. Toužit po dlouhodobém životě znamená konání. Evam tvayi nanyatheto´ sti - nikoliv jinak. Evam, nikoliv jinak, tvayi znamená tvůj, to se chápe jako druhá osoba člověka. Na karma lipyate nare - jinak nikoliv tak, aby karmy nezůstaly lipyate, tj. schované, skryté. Aby ta konání v člověku nezůstala. V první části verše se říká, žít dlouho pro vykonávání konání. Proč by to člověk měl dělat? Druhá část má stejný kontext. Aby ty karmy, touhy nezůstaly v člověku skryté. Jako když my tady teď něco děláme a holky přišly z kuchyně a ptají se, můžeme si tady sednout? Nešly na záchod a za chvíli je konečník začne bombardovat svými požadavky. Protože přerušily svůj vykonávací tok a sedly si tady, tím už nenásledují plán. Život chce vyprázdnit, ale teď, když budeme vyprávět, nebudou schopny nic přijímat. Budou nesoustředěné, protože je nedokončený proces. Podobně, jako v první části verše, mít plán na sto let. Mít tak dlouhý plán, aby veškeré samskáry byly vykonány. Jestli se přeruší život dříve, tak tam ta iččha po konání, které se nevykonalo, zůstane. Když člověk umře dříve, tak zůstávají nenaplněná přání a plány, nevykonané karmy, iččha, samskáry. To je znak toho, že když umře, tak něco zůstane ve vzduchu. Nevykonané samskáry se musí vykonat, aby to vše bylo dokončeno. Jakmile se to vykoná a není více co udělat, tak umře třeba v mladém věku, jako dítě, miminko, po havárii apod. Tohle se může stát. Tento verš, tato slova mohou být projevena, pouze tehdy když je někdo někomu říká. Existuje nějaký vypravěč a posluchač. Ale v upanišadach a védách není autor. Tím pádem se nepočítá s tím, že by je vyprávěl člověk. Je to rozhovor mezi átmou a myslí. Vědomost vypráví nevědomému. Člověk je sám vědomý i nevědomý. Neustále se má vykonávat, aby bylo vše vykonané. Neustále se nechávat zaměstnávat a vykonávat. Když člověk neustále vykonává, tak mysl není nikdy prázdná. Když je odpočinek, dovolená a nedělá se, tak to má dvě nevýhody i přesto, že je to krásné. Hromadí se touhy a také nutné konání, protože odpočívám, ale mělo být hotových deset věcí, které hotové nejsou. Věci ke konání pořád přibývají a seznam k vykonání se stane nemožným. Pak člověk začne říkat, já to dělat nebudu a je problém. Nevýhoda odpočinku je, že se neudělá práce, která má být hotová. Druhá nevýhoda je, že ten čas pro konání je utracen, bez jakéhokoliv konání. Čas se už vrátit nedá. Proto neustále vykonávat. Naše vykonávání má být smysluplné. Někdo chce získat štěstí, někdo peníze, někdo vztahy. Někdo pečuje o rodinu, děti, dharmu. Je důležité, aby člověk věděl, co koná a proč. K tomu máme mysl a rozum. Tomuto se máme věnovat. Když to běží takto, vše se dokončí. Samskáry nejsou a vše je hotovo. Jako když vidíme hromadu nádobí. Nelíbí se nám to a je touha ho umýt. Jednoho dne se vše umyje a dřez je prázdný. Potom už není co umýt. Nic nezůstane. Takto když se vykonají samskáry, život končí. Z toho vzniká mókša. To je karmajóga, když se vykonáváním dosahuje mókša. Jakmile se touha vykoná, je hotovo. Átma je informována o všem. Samskáry pak nejsou a když nejsou, není život. Samskár se vyčerpává konáním. Jinak v člověku ta touha neustále zůstává. Naše mysl má být plně soustředěna na touhy, které žijeme. Život je jen pro vykonání svých samskárů. Není jiného důvodu než mysl. Ať je to prázdné. Jediné co ohrožuje vykonávání je nekonat, odpočívat, dovolená. Tyto věci když jsou, tak se seznam konání zahustí a udělá výkyvy v mysli. Člověk si začne vytvářet odpor a pak začne cítit nemohoucnost, že to nedokáže. Tam začíná bolest a trápení. Trápení je z pocitu nemohoucnosti, že je toho hodně. Potom to nedělám a ještě k tomu to přibývá. Proto se pořád do toho koloběhu člověk rodí a točí se jako myš ve svém kole. To je nevědomost. To se člověku líbí a chutná mu to. Když má člověk v hlavě démona, tak je pro něj milé „démonské“ uvažování. Když se vykonává jen to, co je v samskáru, tak se nové samskáry netvoří. To je druhý program. Proto je v dharmách sankalpa, aby do toho nic dalšího nespadlo. Ve védském uvažování, je trápení pokračováním řetězu karmy, samskáru. To je karmická teorie. Tomu védská filosofie věří. Podle védské filosofie je život řetěz. Nepřetržitý řetěz času a prostoru a my ho neustále podporujeme. Mókša je dokončit ten řetěz. Proto vajrágja, sanjasi - ti nic nedělají. S nikým žádný soucit ani nepřátelství, žádná ičcha ani dvéš, to je vajrágja. Pak se nevytváří další samskár. Jakmile začne soucit, roste iččha. Když je nenávist, tak naše touhy dále pokračují. Vajragja je první krok na cestě jógy. Potom začíná život bez tvorby samskáru, připoutanosti. Každý život a konání jsou dualistické. Dualistické vykonávání ve stylu vajrágja vůbec nepoškodí nedualistický přístup. Takže může být vajrágja a zároveň být i v rodině. V rodině se nedualismus neztrácí, ale je potřeba to neustále držet. Když se do toho namočím a chci další dítě, vzniká další samskár. Když v dualismu zapadnu, není cesta zpět. Pokud jsem neustále vajrágja a takto konám, tak se další samskáry nevytvoří. Vykonávat bez očekávání výsledků. Neustále čistý a pokračující nedualismus, i když se nachází v dualismu. Největší háček je připoutanost a soucit, libo, nelibo a to cítit jako smysl života. Vyhýbat se nelibo a přiblížit se libo, to jsou stroje na výrobu samskáru. Když je potřeba udělat, tak to udělám a další samskár nevzniká.



Ájurvédská Univerzita Praha

Vážení čtenáři,
Ájurvéda ášram je velmi malá nezisková organizace, která má za cíl přeložit staré spisy - původní literaturu ZDARMA ke čtení on-line na internetu ve všech evropských jazycích.
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem Sagar - * - Admin Marci - * -Admin SS