Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Komentář

Toto navazuje na třetí verš, kde se mluví o tom, že jóga zastavuje sklony mysli a třetí verš pokračuje, že tehdy pozorovatel spočívá ve své vlastní podobě.

Jinak je zde ve smyslu - v jiné pozici, situaci.

VRITTI SVARÚP – podobá se – ztotožní se

V normálních okolnostech člověk nemá vůbec ponětí o své duši, své átma. Nevnímá átma. A to je stav, ve kterém říkáme slova:

Člověk je dobrá duše.

Umírá a jeho duše se trápí a odchází.

Co teď dělá naše duše, co se děje s mou duší.

Co se děje s duší Lukyho, Marci, Jágra? Mají ponětí, že mají duši, chtějí ji?

Co cítíme? - To co slyšíme, co vidíme, čeho se dotýkáme.
Když nám někdo ukáže pěti-titisícovku, tak se cítíme spokojeně, vesele.
Když se, ale koukneme do peněženky a už tam není, máme jiný pocit.
Hned přichází myšlenka - Kdo to ukradl? Jé, možná jsem ji už utratil/a. A cítíme smutek, zklamání, strach, nevíme, jak si budeme kupovat jídlo. Jak budu žít, když už nemám peníze?

Cítím strach, smutek, různé nálady, ale necítím svou duši. Co se s ní děje? Já ji ani neznám. Verš to říká také. Popisuje takovou situaci … Kdy naše duše se ponoří do našeho chování, přizpůsobí našim sklonům, našim náladám, naší … naše duše cítí vše a ztotožňuje se s tím, proto ji nevnímáme. Je obarvená našimi sklony. A kopíruje nás. Protože máme velkou dominanci. Máme velký náboj. Smyslových zájmů, potěšení, radosti, podvodů, lhaní, co všechno máme v hlavě, vydírání, cokoli co máme dobré jídlo, smradlavé, špínu, hnus, krásu. To vše co prožíváme prožívá i átma, ve chvíli, když mi přestáváme vnímat své VRITTI, stáváme se átma, tj. nemáme zájem o radosti, o svou pohodu, své chuti, své bezpečí, když o toto nemáme žádný zájem, tak átma neví co by dělala, tak jí začínáme cítit, že je tam átma. Jóga když zastavuje sklony mysli – objevuje se, rozsvítí se, rozzáří se átma. Jako když z nebe vypadnou všechny mraky - rozsvítí se hvězdy, měsíc, (zeměkoule obklopená mraky). Stejně tak je naše átma obklopena manó-VRITTI - sklony mysli.

4. Verš nabízí jednoduché tvrzení, jehož význam musí být zachován. V komentáři pak můžeme rozvádět myšlenky Patandžálího

Jsme v první řadě zvíře bez átmy. Jež není ničím výjimečným. Je horší než ostatní. Jehož duše je s chamtivostí, touhou … a neustále na to musí člověk myslet, musí na to pamatovat, přemýšlet, jestli má duši nebo je bez duše.

I auta jsou bez duše, v kole mají duši.

VRITTI (sklony) čeho – čitt (mysli)

Čí je to VRITTI (sklon), jsou to vritti (sklony) čitt (mysli). Mohou se vyslovit jako jedno slovo. Můžeme to psát s pomlčkou. Čitt a VRITTI jsou dvě slova.

Podstatná věc, proč to děláme, je porozumět Patandžálímu. Podstatné je, proč to říkal, jaký je význam. Můžeme to srovnávat s vlastním tělem a myslí, proč to čteme, v jakém stádiu jsem já, kde stojím. Toto je nutné si uvědomit. To je smyslem naší práce. Musí přicházet uvědomění, jestli je tam porucha, tak proto je satsang.

Smyslem je, aby přečtený verš nám byl kotvou na cestě, návěstím. Můžeme každý vidět své místo, kde se ocitáme, kde stojíme.  

---

vritti [vritti] = od funkce (výkon, konání), činnosti, výkyvy, změny nebo různé formy (pole mysli);

sarupyam [sárupjam] = podoba, asimilace, objevení se čeho, zjištění formy nebo podstaty, shoda s tvarem; kořen sa znamená s a rupa znamená forma;

itaratra [itaratra] = kdekoli, jindy, když ne ve stavu realizace výše;

---

Ájurvédská Univerzita Praha

---

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Verse / Admin Komentar