Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Ale ten, který skutečně spatřuje všechny bytosti v sobě a sebe ve všech bytostech (ve všech vidí boha), tomu se podstata skutečného Já neskrývá, tam nezbývá místo pro nelibost.

---

---

Komentář:

To je kouzelný verš k pochopení. Člověk, který vidí ve všech bytostech Boha, nemá prostor pro nelibost. To je jednoduché vysvětlení verše. Častým problémem je, že člověk neustále lže. Je to vyloženě lživá bytost. Ahamkár (existence), není vůbec skutečná věc. Z toho co si člověk myslí sám o sobě, z toho není nic skutečné, podstatné a pravdivé. To je katastrofa. Když se zamyslíme nad tím, co má člověk v hlavě, tak na jedné straně vykládá o Bohu a na druhé straně, to chci a to nechci. Když je vše boží, tak proč něco chci a něco nechci? Na jednu stranu je člověk frajer, ale ihned když skočí další myšlenka, je v tohle chci a tohle nechci. Najednou je trápení, obavy, nedostatek, nemoc. Proč si člověk nepamatuje předchozí větu? Proč se toho nedrží? Všechno miluju, vše je Brahma a pak člověk nechce jíst maso a zvířata. Proto je člověk ve skutečnosti nepovedená bytost na zeměkouli. Není ničím důležitý, nemá o sobě vůbec žádné ponětí a má jistotou, že všechno ví a zná. To je ohromný problém. V předchozím verši se říkalo, vše je Brahma a pak ihned existuje „já“ a to už Brahma není, to je něco jiného. Moje je něco jiného. Proč se takhle přiblble chováme? To chování je v ahamkáru, v podstatě můj, moje, já. Na jednu stranu je vše boží, ale ve mně jsem „já“ a to nic společného s Brahmou nemá. Já chci spát, běhat, to chci, to nechci. Odkud toto přichází? Jak se to může stát? Já, ahamkár, ego je tak silné a hloupé, a není tam žádný rozum ani inteligence. Hned další vteřinu to řekne a chápe jinak. Zavře oči a říká, to je Brahma, otevře oči a hned moje dítě, moje auto, neber mi to. Martinovi jsem snědl sušenky a vypil vodu. On se hned naštve, kdo to vypil a snědl? Jako by on tu vodu vyráběl a jako by on byl voda. Takto člověk nechápe a neumí ani chvíli vytrvat na jedné myšlence. Umí jen každou chvíli blbnout a pokaždé jinak. Ve Védántě to dávno věděli a proto píšou. Když je vše láska, tak nenávist nemůže existovat. Potom to znamená, že nechápeme slovo vše a všude. Když říkáme vše a všude, tak nic nezbude. Když je to láska, láska, láska a prožíváme nenávist, nenávist, nenávist, tak podvádíme sami sebe. Takto člověk nemůže nic dokázat, to je příšerný problém. Jako když člověk potřebuje zašroubovat šroub a má několik nefunkčních šroubováků a pouze jeden funkční. Automaticky použije pouze ten funkční a ostatní vyhodí, jako by pro něj neexistovaly. Přesně tak funguje rozum, átma-gján, věda, bůh. Člověk je jako šroubovák. Ty šroubováky, které nejsou ve své podstatě funkční, se vynechávají. Tam gján, poznání, duchovno nevstupuje. To vstupuje tam, kde je připravenost, sádhana, spolehlivost. Ti, kteří jsou nespolehliví, těm se vyhýbá úplně všechno. A člověk každou setinu mele něco jiného, ničím není stálý. Tohle je moje dítě, toho miluju, tohle není moje dítě, toho nemiluju. Takovým způsobem není možné porozumět spisům, mechanismu, systému, filosofii. O svou spolehlivost, kvality, služby se musí člověk starat sám. Šroubovák je neživý, ale člověk o sobě ví, co dělá, cítí, koná, je vzhůru, spí apod. Člověk všechno ví a tím věděním vzniká problém. Šroubovák se nemůže sám obrousit, aby se opravil. Stejně tak člověk, když sám o sobě nefunguje a neumí se o sebe postarat, tak takový se vynechává. Šroubovák se diskvalifikuje a stejně tak člověk. Proto lidé, kteří se nemohou postarat o svou mysl, nemohou být nikdy vhodným kandidátem rozumu. V takovém případě nemůže rozum fungovat. Jako když poprosím Martina o vodu a on řekne: „Takto drž hrneček“. On lije a já vylívám. Co to je? Jsem neustále nestálý. Jsem těkavý a nejsem schopen trvale udržet svůj hrneček otevřený v jednom směru nahoru. A zase chci zpět svůj prázdný hrneček. To říká verš - když je pochopeno, porozuměno, že vše je vesmír, Brahma, láska, tak pro libo a nelibo není žádný prostor. Není na výběr, nejsou žádné odbočky a není žádný problém. Kde je možnost volby, tam je problém. Ale my ten problém nemáme, je jen jedna dálnice, Brahma. Cesta je čistá dálnice, jedno auto, nic tomu nebrání. Já mám problém s jízdou, je tam jen jedno auto, jedna cesta a žádná odbočka. Ten problém je proto, že v hlavě šrotuje nestálost. Co když dojedu někam daleko a něco se mi stane, píchnu? Já tam nepojedu. Jsou všechny nástroje a předpoklady a je i potřeba tam jet, tak co tomu brání? To je ten verš, který říká, že je to stejné jako je v pančakléša, základní problém libo, nelibo, rág a dvéš. Toto trápení neexistuje, když je to vše Brahma. Ve skutečnosti je jen Martin, ale někdy je přítel, dítě, lékárník, řidič, dělník. To jsou neexistující věci a témata. Martin existuje, ale lékárník, to je jen nálepka. Brahma není nálepka, Brahma je Martin. Ten kdo se trápí a skáče v hlavě člověka, to jsou pouze nálepky. V celém světě není a neexistuje nic, co není nálepka. Vše je nálepka a my neumíme vnímat nic jiného. Martin by měl problém, kdyby ty léky v lékárně neměly obaly a nebylo na nich napsáno, co to je. Všechny jsou jen bílé kuličky, Brahma, ale my je rozpoznáváme úplně falešně jako nálepky. Jdu na rande s Martinem, tak už je to můj Martin. Celou dobu to byl jen Martin, ale teď už jde se mnou, tak je to nálepka. V hlavě nešrotuje nic jiného než nálepky, které ve skutečnosti ani nejsou. Martin není můj, on je svůj. Proč? Protože jsem šroubovák s tupým hrotem. Takto uvažuje diskvalifikovaný člověk. Než se jdou číst Upanišady, tak si nejdříve člověk musí uvědomit, co to znamená, jakou to má kvalitu a jaká je jeho osobní kvalita. Je schopen si pamatovat dvě věci po sobě? Dva stejné kroky? Ne. Má nejistotu a hledá jistotu. Jako když hledám vodu, a zároveň ji chci pořád vylívat. Co když tam spadla moucha? Můžu takto někdy něco v životě získat? Ani tu vodu nemohu získat. Když vše je pouze Brahma, pak nemůže existovat libo a nelibo. Tady se automaticky rodí vajrág, nepřipoutanost. Pak je jedno jestli je samota, jím, kadím, oběsím se, je to vše jedno. Tohle když člověku dojde, pak je jedno jestli stihnul, nestihnul, dodělal, nedodělal, mám, nemám je to šumafuk, tomu se říká vajrágja. Tady vzniká příprava pro vajrág. Tady je to hezky naznačeno, že když je vše Brahma, tak proč vybíráme?

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Vážení čtenáři,
Ájurvéda ášram je velmi malá nezisková organizace, která má za cíl přeložit staré spisy - původní literaturu ZDARMA ke čtení on-line na internetu ve všech evropských jazycích.
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem Sagar - * - Admin Marci - * -Admin SS- * - Admin Grammer -