Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Nyní je Mandukja upanišad úplná/kompletní.

 

---

---

Komentář:

 

Dnes je poslední verš mandukja upanišad, tím je mandukja upanišad púrna (kompletní). Mandukja upanišad je o řídící síle života. To je fyziologie „živ“ (džív). Co ten džív je a jak ten džív funguje? Ta védántská vlna je základ pro Mandukja upanišad. Ta vlna se musí důkladně promyslet. Je komplexní a nic tam nechybí. Ta vlna je džív. Stavy džagrt, svapna, sušupti, to jsou stavy džívu. Otázka je jen to, jak chápat a definovat džív. Je v češtině nějaká definice pro slovo džív? To, co dělá bytost bytostí, živého živým? Jestli je to mysl, duše, spiritualita, bůh, cokoliv, to není podstatné, možná k tomu nemáme slovo. Mandukja upanišad mluví o tom, co dělá život živého a co dělá život mrtvého. Když není život, pak je mrtvý. Takže co to je ten džív a smrt? Je to stejná věc, ne dvě věci. Smrt a život nejsou jiné, je to jedna a ta samá věc. Když je to džív, tak je to živé a když není, tak se nepřítomnost živého nazývá smrt. Smrt a džív nejsou dvě oddělené věci, to je první zarytá pravda do kamene. Smrt a džív nejsou jiné. Jedna je přítomnost a druhá je absence, nepřítomnost. Ty stavy vzhůru, snění, vynulováno, ty tři stavy, jsou stavy toho přítomného. To je přítomné, džív. Ten přítomný má tři možnosti. Vzhůru, snění a sušupti (vynulováno). To přítomné, kterému říkáme jeden stav džagrt vzhůru, je jeden velikánský problém. Co znamená vzhůru? Vzhůru je něco, co je uvnitř, co není předmět, co není hmota. Smysly nejsou vzhůru, ale džív je vzhůru a čím je ta mysl vzhůru, vědomí, já odlišná od svápna? V džagrt avastha nejde o smysly a o to, že oči jsou otevřené, tím stav vzhůru není. Vzhůru je manógunou buddhi, rozumem, přemýšlením. Kde je buddhi, kde je přemýšlení, kde je intelekt, to je manóguna. Slovo dhéjah, lakš, cíl. Když je přemýšlení a je tam cíl, jsou tam koleje, tak je dhéjah. Vlak jede tam, kde jsou koleje a těch kolejí se drží. Přemýšlení, ve kterém je cíl, je život buddhi, je funkce buddhi. Takto funguje buddhi a okolo tohoto se motá. Když odstraníme koleje a řekneme, že vlak jede do Ostravy, tak nevím, jestli pojede a jestli tam dojede. Takže myšlení a přemýšlení na koleji, na dhéjah, s cílem, je buddhi a to je stav vzhůru. Vzhůru je tehdy když je v mysli cíl. Každá myšlenka je v rámci tohoto cíle jako vagóny vlaku. Svápna je vičáran, myšlení, přemýšlení, ale bez dhéjah, bez lakš, bez cíle. A když je to bez cíle, tak je to jako když jede vlak bez koleje. Když není cíl, tak nikam nedojede. Určitě někam dojede, ale ne tam, kam by chtěl. Někam to pojede, ale není cíl. Tak stav bez cíle bytí je stav svapna. Protože během snění vidíme mraky předmětů, bez logiky, plácání. Jako listy, které padají, kam chtějí. Žádný systém v tom není, jen to padá. To samé dělá člověk i v práci, když není vzhůru. Jak vypadá práce takového člověka? Jako když jede vlak bez kolejí. Takový člověk je ve stavu svapna. Svapna se netýká smyslů, ale mysli, átma, bytí. To, co dělá živého živým a mrtvého mrtvým. Co je prezence a co je absence. Protože není hmota, tak k tomu nejsou slova a nemůže o tom být řeč. Tam se dá dojít jen analogií a i analogie je cíl. Bez cíle nic racionálního a žádná logika není. Je jen plácání. To je svapna avastha. To nemá nic společného s tělem. O tělo nejde. Jde o to, co je přítomné nebo nepřítomné, to džív, o tom je řeč. Mandukja upanišad je o džív, nikoliv o těle. Mandukja upanišad se musí chápat jako psycho-spiritualita, ten psychoaspekt. Když je, tak je živý a když není, tak není živý. Když má cíl, tak je vzhůru a když ne, tak je spící. Když je vynulováno tak je sušupti. Když má myšlení cíl, tak je buddhi a je vzhůru a když není cíl, tak je vičáran a je svapna. Buddhi spojuje s džagrt avasta a vičáran je spolu se svapna. Mysl může být vzhůru, ale tomu se vzhůru neříká. Dnes se ale takto vzhůru chápe. Vzhůru je tehdy, když je cíl. Je satsang, mám sluchátka, píšu, poslouchám a je zaměřená pozornost. Cílevědomost. Cílevědomost je vzhůru, a když cílevědomost není, tak je sen. Proto je ve snu dům odněkud, ulice je z Prahy, auto je z Ostravy, jeden člověk je z dovolené, druhý z práce. Je tam jen tok myšlenek, není cíl. Žijící člověk bez cíle je spící člověk, neví nic. Smysly fungují divoce a smysly vedou. Teď chci to a teď chci to, žije jenom mysl. To neznamená vzhůru, že chodí, neznamená, že je vzhůru. Vzhůru znamená cílevědomý. Opakem je necílevědomý. Džagrt a svapna se netýká těla, ale týká se čétna, puruš, átma. O tom je tady celou dobu řeč. To jsou ty tři fáze sattva, radžas, tamas. Celé je to o mysli, ne o těle. Buddhi používá také vičáran, ale jde o dominanci. Co je nástrojem a kdo ho používá, kdo dominuje. Džagrt je buddhi dominující, vičáran svapna dominující. Kde je džív v džagrt, svapna nebo v sušupti? To je rozhodující. Psychologie se motá kolem džagrt a svapna a jóga se motá kolem sušupti. Když je džív vzhůru, tak je jednoznačný a když se plácá, tak je snící.

 

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Vážení čtenáři,
Ájurvéda ášram je velmi malá nezisková organizace, která má za cíl přeložit staré spisy - původní literaturu ZDARMA ke čtení on-line na internetu ve všech evropských jazycích.
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem Sagar - * - Admin Marci - * -Admin SS- * - Admin Grammer -