![]() |
| साधनपाद,-Sādhana-Pāda, (S.-0, Ch.-2, V.-35) |
अहिंसाप्रतिष्ठायं तत्सन्निधौ वैरत्याघः ॥३५॥ |
ahimsá-pratisthájam tat-sannidhau vairatjághah ॥35॥ |
Nenásilí je řešení pro nepřátelství |
(V přítomnosti jogína) |
(Kontrola a oprava Mirek)
Nenásilí je řešení pro nepřátelství |
|
V přítomnosti jogína) upevněného[pratišthajam]v nenásilí[ahimsa] ustává (veškeré) [sannidhau] |
Kde je nepřátelství nebo je přátelství, tam ho násilí roztrhne. Kde máme dobré porozumění, dobré přátelství, dobré vztahy kamarády a přichází tam násilí, tj. prosazování svých názorů, vylití všeho, co máme v hlavě, nestarat se o náladu druhého, o radost druhého, jen to, co já chci, proměňuje se přátelství do nepřátelství. A může to být i obráceně. Kde je nepřátelství, přemění se do přátelství. Jako když je kytka a zalívám ji, když mám čas a náladu, možná jednou za měsíce, možná jednou za den, tak ta kytka nepřežije. Umře. Když vím, že ta kytka potřebuje jednou denně dvě lžičky, tak za každou cenu i na úkor svých radosti, dám kytičce dvě lžičky, a kytka bude šťastná, že dostává v pravý čas, co potřebuje.
Když se postavíme s úctou a respektem, tolerancí k člověku, který nás nenávidí, nesnáší, a myslíme si, co by ho udělalo šťastným, může vytvořit změnu. Nedělat si nároky, nevyčítat, toho má plné zuby, to z něj udělalo nepřítele. Chceme vytvořit přátelství, pak trochu moudrosti, trochu vědomosti, rozpoznání a podle toho chování a i nepřítel se stane přítelem. Krásný verš, hodně se dá uplatnit v denodenním životě, ve všech podmínkách. Dnešní člověk je velmi násilný, znásilňující, příliš chamtivý pro svou činnost, své já, je tak moc namočený utopený, a vůbec nemá ponětí, co cítí okolí, úplně na to prdí, a jen svůj, svůj, svůj a svůj. Potom se diví, že tomu okolí vůbec nerozumí, že ho okolí nechápe, že ho nenávidí, že ho nesnáší. Ale proč by ho snášeli? Co dostávají, aby to snášeli? Ten verš je moc hezký, člověk by se nad ním měl zamyslet. Přátele a nepřátele si děláme sami. Záleží na našem násilí nebo nenásilí.