Ayurvedic Consortium of Europe

Ayurveda Online Net FREE - ONLINE PÁTANDŽALI JÓGA SUTRA -

Search Verse for online reading chapter:
Verse No.:
Hledání slova ve spisu:
Slovo:
čr
साधनपाद,-Sādhana-Pāda, (S.-0, Ch.-2, V.-34)

वितर्का हिंसादयः कृतकारितानुमोदिता लोभक्रोधमोहाअपूर्वका मृदुमध्य अधिमात्रा दुःखाज्ञानानन्तफला इति प्रतिप्रक्षभावनम् ॥३४॥

vitarká himsádajah krrita-kárita-anumoditá lóbha-kródha-móha-ápúrvaká mridu-madhja adhimátrá dukha-agjána-ananta-falá iti pratiprakša-bhávanam ॥34॥

Důsledky z opačných sklonů mysli



 Sklony k opačným myšlenkám [pratipakša-bhávanam]

je [iti]

argumentace [vitarka]

jako násilí [himsa]

a další [ádi],

ať přímé [krata]

či nepřímé [karita],
vycházející (z) [anumodita],

hamižnosti [lóbha],
hněvu
[kródha]

či touh [móha],

ať v [ápúrvaká]
malém
[mradu],

středním
či velkém množství
[adhi-mátrá]

plodí vězení

ignoranci [agjána]

a utrpení [dukha]. 



Komentář

(Kontrola a oprava Mirek)

 

Pratipakša-bhávanam znamená důsledky opačných sklonů mysli. Když člověk neustále myslí na blbosti, tak jde proti mysli. Co má takový člověk v hlavě. Co přivádí k diskusi. Govind nemá moc rád diskuse. Češi milují diskuse. Co to je diskuse? To je himsa, karita či kratak, …… adhibhódik??, kám, lóbh, móh, madh, kródh, púrvaka, všechno, co je vyjmenované. Vše, co vyplývá z jejich nesouhlasu, z ega, vytahují ego ven, myslím, že příště si to dokonale rozebereme. Když dochází k nesouhlasu, k rozčílení, nedostatku, nespokojenosti, neklidu, tak to jsou přesně tyto slova, Patandžálí to moc hezky naznačil. Jsou základní faktory k nevyváženosti člověka, tím se můžeme zbláznit, zcela to rozhodí. Proč je někdo nespokojený, ustrašený, rozhozený, to je jen kvůli tomu, co jednotlivé pojmy obsahují. To bude velmi praktický verš.

 

Důsledky z opačných sklonů mysli

Sklony k opačným myšlenkám [pratipakša-bhávanam]je [iti] argumentace [vitarka]jako násilí [himsa]a další [ádi], ať přímé [krata]či nepřímé [karita], vycházející (z) [anumodita], hamižnosti [lóbha], hněvu [kródha]či touha [móha], ať v [ápúrvaká]malém, [mradu], středním či velkém množství [adhi-mátá]plodí vezení, ignoranci [agjána] a utrpení [dukha]. 

Tento verš se týká slova tark a vitark

 

Tark je asi nejblíže ke slovu logika, ale co je logika? Logika může být na všechno. Někdo zavraždí a stojí před soudem. Obžaloba a žalobce. Oba předkládají své logiky. Jeden hledá logické argumenty, proč přestože obžalovaný zavraždí, má být posouzen jako nevinný. Druhá strana prokazuje vinu. Obě strany se snaží použít své trumfy. To je vitark, tady je ten klíč, co z nich je logika a co z nich není logika. Tady se trochu stává nejasnost. Co znamená logika, když je jednoznačné, že zabil, ale na druhé straně, zabil alkohol, nebo marihuana, za to on nemůže. Čím se tak hodnotí, že argument, ta mluva, to vysvětlení, to přesvědčování je tark. Je logika, to se týká gján. Gján znamená vědomosti. Všechno jsou vědomosti. Tak o jaké vědomosti se jedná? Vědomosti, které jsou jedinečné, které jsou uplatněné vesmírným prostorem. Jsou to vesmírné zákony, pravidla pro vznik vesmíru, udržování vesmíru. Nejen udržování peněženky, dokladů, radosti a majetku, ale pravidla, kterými se řídí celý vesmír. Ty pravidla, to jsou vědomosti. Pamatujete nedávné kurzy ájurvédskou diagnostiku a marmy? Tam jsme používali slova, která jsou univerzálně platné, všude platné, ze všech stran platné. Vědomosti, argumenty a logiky, podložené takovýmito vesmírnými pravidly – ahankár, manóguny, dravjaguny, triguny, samskár, s tím co jsou podložené, to jsou gján, a co z toho není podložené, je vitark, je agján, je nevědomost. A neustálým úsilím, přesvědčováním, vyjádřením, konáním, způsobem, ve kterém je neustále vitarka, bez logiky, bez vědomosti, jen snaha prosadit svou pýchu a svou radost a prosadit svůj hněv, atd. Takže sklon k opačným myšlenkám je argumentace. To je obhajování se, to je vitark. Když se někdo obhajuje, objevuje se tam himsa – násilí, chamtivost, chtivost, hněv, touha, má trochu nebo více, když tyto věci jsou podloženy do logiky, do argumentace, to jsou nevědomosti, ignorace a přináší smutek, trápení, nespokojenost, rozdělování, neklid, nemoci. Tento verš jednoznačně říká, dukh, který je známý, jako hlavní příčina mnoha psychosomatických nemoci, ten dukh je vyvolaný, vytvořený z hloupých, nepravdivých, vychytralých, nevědomých argumentů. A jak poznáme takovéto argumenty, které zaštiťuje chamtivost, chtivost, touhy, prosazování se? Záleží na tom, jaká je míra, pak takový je smutek. Takže ten smutek končí u nemocí. Patandžálí říká, že pokud sklony mysli jsou nevědomé, přináší smutek. A když jsou sklony mysli vědomé, přináší spokojenost, štěstí.

 

 

Vitarka je vysvětlování, je argumentace.

 

Když vám vyprávím ájurvédu a někdo na mě mluví, tak ta řeč může být žádost o vysvětlení téma. Nebo žádost o zopakování něčeho. Může být konstatování něčeho. Může být konstatování nesouhlasu s názorem. To mluvení může mít různé barvy, podtext. A podle toho jsou dány i odpovědi. A odpovědi potom přináší smutek, radost, spokojenost, štěstí, podle toho, jakou dávku logiky, vědomostí a nevědomostí dotazování obsahuje.

 

Jednou se to stalo, když jsem jasně vysvětloval, co je to vát, pitt a kaf. Jeden student už měl o vát, pitt a kaf  z literatury přečteno a měl pocit, že všemu o tridóš rozumí. Došlo na souvislosti tridóš a barvy. Říkal jsem, ať si pamatují, že barvy tmavé až do černa jsou vát, jasné barvy jsou pitt a od bledé až k bílé jsou kaf. A student položil tužky na stůl a říkal, že červená je pitt a dále jednoznačně určoval barvy v rámci dóš. Bylo mi líto, že celá třída trpí tímto omylem, tak jsem to musel říci znovu. Nevím, kde jste to četla o barvách, ale nemůžeme věřit slepě, i když si to přečteme v knihách. Ovoce, které je při dozrávání barevné, když přirozeně uschne, ztmavne. I krásně bílý jasmínový květ po uschnutí ztmavne. V Itálii se těší bílý mramor, ale povrch těchto skal, který je vysušený větrem a sluncem je černý, pod zemí, kam vliv vát nepronikne, jsou stále bílé. Měla dukh – smutek, necítila se dobře. Tak to bývá, když si člověk vytvoří nějakou logiku, která není podložená gján, vědomostí, poznáním. Člověk má logiku, která není podepřena logikou je jako kytička bez kořene. Když zasadíte nějaký strom, který nemá žádný kořen, moc dlouho nevydrží, když zafouká, spadne, když zaprší, tak se odplaví. Kdo nemá kořen, nemá vědomosti, nemá to poznané. Takže to je lekce pro náš denodenní život, cokoli vyprávíme, říkáme argumentujeme, prosazujeme, ať to máme mnohem víc a detailně zpracováno.

důsledky, následky, … ať je to vše dopředu známé. Ať je to dopředu promyšleno. 

Úvod už máme, a příště si to dokonale rozebereme.

 





Ájurvédská Univerzita Praha



Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Verse / Admin Komentar