![]() |
| समाधिपाद,-1.Samādhi Pāda, (S.-0, Ch.-1, V.-39) |
यथाअभिमतध्यानाद्वा ॥३९॥ |
jathá-abhimata-dhjánád-vá ॥39॥ |
Zklidnění mysli – meditací na svou víru |
Či [vá] (ustanutí nastane skrze) meditací [dhjána] (dle svého) přání (zájmu/čemu věří) [abhimata]. |
Patandžali v tomto verši doporučuje další možnost, jak zklidnit mysl, a to je meditace na svou víru. Abhimat znamená, to čemu věříme, o čem jsem přesvědčený. Kde nevidím žádné obavy, nemám pochyby, je to 100procent jisté, nedá se blafovat. I když někdo ukáže, že je to jinak, já vím co vím, o je pro mě čisté, to je víra. Tomu se říká svá víra. Bohužel v dnešní době lidem chybí víra v sebe. Velice snadno věří druhým, ale sobě nevěří. Svou víru – sebejistotu - ani nemají. Bojí se říci, jestli si vůbec pamatuji své jméno. Teprve, když mi někdo řekne: „Ty jsi Govind, ty se neboj, ty máš dobré jméno, ty jsi Govind“. Pokud mi to neřekl, tak tomu ani nevěřím. Takový člověk také ať na Patandžálího ani nešáhne. Něčemu musí věřit, o něčem musí být přesvědčený. Žít s takovým přesvědčím je možností zbavit se mysli. Teď si čteme Patandžaliho jako pohádku. Tady lidi když v něco věří, tak o tom musí mluvit, musí to ověřovat, a říkají že ano a potřebují se ujistit. Ale to není víra, víra nepotřebuje ověření. Víra je tvrdá. Jasná. Když jako třeba v Indii je spousta příběhů, třeba o Mirabai. Když si přečte o jejím životě. Všichni lidé ji považovali za bláznivou ženu. Ona říkala, já mám Krišnu. A všichni říkali, že ho nikde nevidí. A ona když vy ho nevidíte, to je váš problém, já ho vidím, já s ním žiji. A zvědaví lidé ji chtěli přesvědčit, že není a že zemřel před několika tisíci lety. A ona opět z nitra mluvila: „Já s ním žiji, je v mé posteli. Teď mě ale omluvte, já musím vařit jídlo pro Kršnu.“ A lidé říkali, že je bláznivá, a že ať jim ukáže Kršnu, že ho chtějí vidět, jak Kršna jí. Mirabai udělala oběd, nandala talíře, Připravila talíř Kršnovi, nikdo Krišnu neviděl, ale jídlo zmizelo. Tak lidi říkali, tak Krišna je Copperfield, to je magik, to je trik. Pak Míře dali kobry, aby jí pokousali, aby umřela a tak se zbavili té bláznivé ženy. Na rozkaz krále přišel muž, který kobry pěstoval a dal je Miře do pokoje. Ale ona zpívala a všichni hadi se postavili a tancovali s ní. Ona říkala: „To nejsou hadi, to jsou Kršnovi kamarádi, i když je mám na krku, nic mi neudělají, jsou to jeho přátelé.“ To je víra. To znamená žít s vírou. Dnes by byla vyjmenována diagnostika, která vede do Bohnic.
Rychlý zápis bez jazykové úpravy
Bahir-akalpitá vrittih znamená venkovní představy. Říkal jsem to minule a zaznělo v povědomí a gymnáziu, že dnešní člověk, co dělá, jak žije je popoháněno jedním motůrkem, a to je radost. Každý má okamžitě představu o své radosti. Každý ví, co mu dělá radost. Aby měl dostatečně peníze, aby měl krásné bydlení, zaplacené všechny dluhy. Má plány, letenky do Chorvatska. Kde je jeho radost? Je vyloženě ve venkovním světě. Radost je spojena s venkovním světem. Není nikdo, kdo by se radoval, že něco pochopil. Nemá radost, že mu něco došlo, porozuměl, radost je vždy spojovaná s hmotou.
Dostávám pusinku, mám radost. Dostávám vynadáno, mám smutek. Když člověk začne analyzovat, co dělal až do večera než usnul, objevuje jen venkovní radosti.
Každý den, vždy se najde jen radost venkovní.
Kalpitá znamená představa přemýšlení, uvažování, vize. Naše od rána do večera vize je jen hmotná. A Patandžali tady říká, že když přestane jógín mít takovéto vize, likviduje tyto vize, automaticky dochází k rozpadu falešných, hmotných závazků, vůči jeho životě, mysli. Všechno padne.
Celý kryt. Každý člověk má gigantický úkryt. I když chodí krásně učesaný, je to deka.
Je to deka, pod kterou se ukrývá své představy, radosti, touhy, do kterých je namočený. Je jako pod kobercem. Brouk pod kobercem.
Je to silná vize o šťastném životě. To je to, co když člověk vyhodí, najednou se objeví skutečný člověk. Já je vidět, átmá je vidět. To svítí.
To je úžasný verš.
Zbytečné představy, stres, kam to vede. Co je to stres, nenaplňuje se představa. Že to nestihnu, že to nezvládnu, … Toto není z pohledu jógy důležité, jsou to nesmyslné věci. A člověk do toho chce být zamotaný. Věci nezamotávají, člověk chce být zamotaný, a pak z toho nemůže ven.
<!-- [if gte mso 9]>
Já mám víru, vy máte svou víru a to 100procentní. V dnešní době bohužel není víra rozšířena. Tak tudy asi těžko povede cesta ke zklidnění mysli.