![]() |
,-Upadesha 1, (Ch.-1, V.-9) |
इत्यादयो महासिद्धा हठयोगप्रभावतः । खण्डयित्वा कालदण्डं ब्रह्माण्डे विचरन्ति ते ॥ १.९ ॥ |
itjádajó mahásiddhá haṭhajóga-prabhávataḥ । khaṇḍajitvá káladaṇḍaṃ brahmáṇḍé vičaranti té ॥ 1.9 ॥ |
Iti-ádajaḥ - these and others;
Mahá-siddháḥ - great masters;
Haṭha-jóga - (of) Hatha Yoga;
Prabhávataḥ - by power, power;
Khaṇḍajitvá - after they have broken;
Kála - the time or the death;
Daṁadṁ - staff, or axis or line;
Brahma-aṇḍé - in the universe, in the world;
Vičaranti - walk around;
Té - theses. |
MAHÁSIDDHA |
Tyto mahásiddha (velcí mistři), pokořující čas (smrt), se potulují ve vesmíru mocí Hatajógy. |
Commentary .......... Tak v devátém verši tyto mahásiddhové. To je člověk, který má vypraktikováno a potvrzeno. Mistr mahásiddhi je velký praktikant. Tito velcí praktikanti, pokořující čas, nemůže je čas zabít. Dosáhli samadhi a jsou věční a jsou součástí vesmíru, potulují se vesmírem. Jógín, když se spojí, setká se s nimi. A proto je neustále k němu pokora a respekt, proto aby vysadil ego. To je úžasné, i dnes v malém kolektivu rodinném, přátelském, pracovním, jakémkoli kolektivu když je méně pýchy je to většíradost, když někdo vystrčí svou hlavu a zájmy je to k nenávidění, k rozpadu. Nikdo to nechce, nikdo s ním nechce mít nic společného, protože je to trn, hnus, pýcha, nikoho to nezajímá. Nejen v józe, úctu, lásku, respekt když člověk praktikuje v denodenním životě, budeme-li mít samadhi nebo nebudeme-li mít samadhi to vůbec není podstatné, ale když pokoru umíme žít my v našem kolektivu, nikdy nebudeme nevítaní. Automaticky nás kolektiv nese na dlani. Jestli je to ale můj, tvůj a pýcha a ego tak je konec. Člověka nečeká nic jiného než trápení. |