Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE HATHAYOGA PRADIPIKA -
 |
| ,-Upadesha 1, (Ch.-1, V.-11) |
हठविद्या परं गोप्या योगिना सिद्धिं इच्छता । भवेद्वीर्यवती गुप्ता निर्वीर्या तु प्रकाशिता ॥ १.११ ॥ |
haṭhavidjá paraṃ gopjá jóginá siddhiṃ iččhatá । bhavédvírjavatí guptá nirvírjá tu prakášitá ॥ 1.11 ॥ |
| haṭha - the Hatha (yoga)
vidjá - the knowledge;
paraṁ - extremely high;
gopjá - keeping secret;
jóginá - yogi;
siddhim - secret power;
iččhatá - wishes;
bhavét - (she) is;
vírja-vatī - powerful;
guptá - (when) hidden, kept secret;
nirvírjá - powerless, ineffective;
tu - however;
prakášitá - (when) disclosed. |
JÓG SI DRŽET V TAJNOSTI JINAK ZTRÁCÍ SÍLU |
Jogín toužící po úspěchu by měl udržovat znalosti hatha jógy v tajnosti; Díky tomu se stává mocným v tajemství a nemohoucím pro vyzrazení. |
| Commentary Rychlý zápis bez jazykové úpravy Tento verš je mimo evropské zvyklosti. Hatha vidhja Vidhja znamená znalost. Vidhja znamená umění. Hatha vidhja – znamená umění jógy. Je param (hodně) gopjá (tajemství). Tedy nejvyšší tajemství pro jógína. Siddhi ičatá – jeho osobní plán, jeho osobní touha, jeho osobní vize. Každý člověk má své osobní záležitosti. Má něco svého, co ho i v rámci rodiny, v práce, přátel, jakéhokoli kolektivu prostě dělá jedinečný. Každý člověk má emoce. Každý člověk má duši. Každý člověk má cíl. A v rámci rodiny, pracovního kolektivu, celého okolí je to u každého jednotlivce rozdílné. Jsou tedy rozdílné duše, rozdílné emoce. I když je to kdekoli, on je individuální. Je to jeho osobní záležitost. Je to jeho samskár, jeho umění. Je to jeho osobní. Každý člověk je jiný. Když namícháme deset koní do jedné ohrady, nebudou se chovat, myslet stejně. Někteří budou žrát. Někteří budou řechtat. Někteří budou pobíhat, poskakovat. I když budou v jedné stáji. I když je člověk společenské zvíře, může být v jakékoli společnosti, přece má své příčiny, své uvažování, svůj styl, každý má osobitý styl. Nedá se kopírovat, aby byli všichni stejní. To by byli roboti. Všichni jsme individuální. Jógín může mít představu. Jeho představa a praxe hatha vidhja, znalosti jógy je pro něj osobní. To není vůbec ke sdílení. Toto je odlišný názor od evropského. V Evropě lidé neumí přiznat, že jsou samotní, mají svůj názor, a musíme každého respektovat. V Evropě chceme všechno slyšet. Je manželka a ona chce slyšet, že ji muž miluje. „Ty mě miluješ?“ Když muž řekne: „Miluji tě.“, tak tomu věří. Když řekne nemiluji, tak si hned myslí, že ji nemiluje. To je Evropa. Tady lidi chtějí všechno slyšet, protože v dnešní době žijí jen pomocí vnímání, pomocí mysli. Co vnímají, to je skutečnosti. Co nevnímají, to asi ani neexistuje. Neříká mi to, tak to znamená nemiluje mě. Není to slyšet, tak to není. To je moderní doba, takto je namočený se chová každý člověk. Když mluvíme o józe: Já jsem dneska cvičila sarvangásany, dvacetkrát anulom vilom, … všechno to musí říci. Kdyby to neřekla, jakoby to nedělala. Když to řekne, tak to dělala. Na tom se nic nezmění jestli o tom bude mluvit nebo ne. Dělala to. Nemluví o tom. Když to neřekne, asi to nedělala. Řekne toho spoustu, přesto jsou i myšlenky, které jsou v hlavě, které ale nesdílí. Je to takové tajemství. Jsou věci, které se sdílí a jsou věci, které se nesdílí. Jóga patří do kategorie, která se nesdílí. Není to kategorie, o které se nemluví. To, že jsem cvičil 20x anulom vilom a jaké z toho mám zážitky, když to řeknu někomu, kdo o tom nemá ponětí, mohu naopak propadnout. Dotyčný, který to naopak nikdy nedělal, může zasadit nedůvěru. Jeho hodnocení má nulovou hodnotu. On s tím nemá zkušenosti. Jeho hodnocení je blábolení. Pokud cvičíme anulom vilom a rozhodnutí není pevné, může nás zviklat. Řekne názor jiného člověka a vydává ho za pravdu. To je blábolení a pokud si nevěříme, pak to oslabí naši jistotu. Tak jaký to má smysl. Mluvit o svých zážitcích s nezasvěceným a neznalým člověkem. Žádný smysl, naopak. Neposlouchat názory od člověka, který sám osobně ty věci nedělal. Tady Svátmárám říká: „Nemluvit o józe s člověkem, který nemá s jógou nic společného.“ Ale tato rada se dá zobecnit. Nemluvit s lidmi o tom, o čem nemají znalosti, nemají ponětí. Můžeme mluvit, když dotyčný požádá o radu, ale nesdělujeme své zkušenosti zbytečně. Jóga patří do velice tajemné znalosti. Jóga není záležitostí pro besedu. O józe se můžeme bavit s člověkem, který má zkušenosti. Tady se říká neházet hrách na stěnu. Ale někdy se sdělování informací neznalému kritickému člověku, může otočit proti naivnímu sdělovateli. Ten neobstojí proti kritikovi a sám pak ztratí důvěru vůči své technice. Tím, že začne poslouchat, co ten nezkušený člověk blábolí. V Tapovanu ve Francii se dvě ženy nadchly pro pančkarmu. Dohodly si termín a pak začali číst internetové informace. Tam narazily i na kritiky i pochvaly, na dobré i špatné hodnocení. A začaly mít pochyby. V dopise upřímně napsaly, že se začaly bát, protože na internetu se o pančakarmě píše atd. Poslal jsem zprávu, že bude dobré, když nebudou mít nic společného s pančakarmou. Dokud si není člověk jistý, nemůže mu přinést efekt. Psaly, že lékař jim nedoporučuje žádnou alternativu, žádnou jógu a ájurvédu. Tak jsme to zrušili. Raději zůstaňte doma. Není třeba přijít do Prahy. Nemáme ájurvéda-byznys a nesháníme žádné zákazníky. Jenom jsme se setkali v Tapovanu, ale zjišťujeme, že slovo ájurvéda nemá důvěru, a proto vás ani nepřijímám do léčení vašich problému prostřednictvím ájurvédy. Dokud si nevytvoříte vztah k ájurvédě, zůstaňte u svých doktorů. K těm máte důvěru. Má vás léčit ten, ke komu máte důvěru. Nemá smysl se bavit s lidmi, kteří nejsou z oboru, kteří neznají ájurvédu, kteří nepraktikují, neznají jógu. S nimi není možné sdílet poznání. To by byl ten nejhorší krok, který může jógín udělat. Bavit se s neznalým člověkem o svých zkušenostech. Vznikají naopak obavy z toho, co bude druhý člověk blábolit ze své zkušenosti, ale ne ze zkušenosti jógakrija. Takové povídání vede ke ztrátám. Ztrácíme svou důvěru a své rozhodnutí. S tím ztratíme svou důvěru a jsem kam vítr tam plášť. Z tohoto důvodu celá Hatha jóga pradipika, celá Ghéranda samhita a Pataňdžali jógasútry tam se neustále píše: Hatha jóga vidhja. Jóga je velikým tajemstvím, a to musí zůstat tajemstvím. S kým se může sdílet? Může se svěřit jen mistrovi, jen znalci. Jen ten dokáže dávkovat praxi, posouvá ho jen o krok dopředu. Předávat poznání ve správný okamžik. Mistr ví, co je před žákem a jaké zkušenosti ještě přijdou. Hatha jóga vidhjaja. Jógín, který koná praxi, s jakou touhou to koná, to může sdílet jen ze zkušeným člověkem. Jinak ztratí veškerou důvěru, sebejistotu, sílu, to vše se ztratí. Tady Svátmárám, autor Hathajóga pradipika nedoporučuje sdělovat jógu lidem, kteří jógu nikdy nepraktikovali. Můžeme se o józe bavit, ale nemáme sdělovat své zkušenosti, jinak padneme na dno. Znalosti se drží uvnitř pod dozorem profesionálních mistrů. Pokud toto dodržíme, pak se znalosti rozrůstají několikanásobně. Vezměte hadici, držíte ji. Zespoda se tlačí voda. Ta voda když prochází hadicí a ta hadice voda a hadice zůstává tajemstvím, tak voda sama sebou se zvedá tlak, ale jakmile hadice praskne, začne blábolit, dírou voda vyteče a nahoře již nemůže proudit. Můžeme dát silnější motor, ale prasklou hadicí vytéká voda. Takto když své tajemství roztrousí mezi lidmi, kteří nemají praxi jógy, tak vyteče jeho znalost, sebedůvěra stejně jako voda z prasklé hadice. Ve druhém části verše je řečeno. Když se zkušenost krija jóga, uzavře jen pro sebe a učitele mistra, je to idol, moudrý. Tlak nese nejvýše a to podle délky hadice, jestli je to 50 nebo 100 metrů. Voda dojde až na konec. Když má člověk své zkušenosti s tajemstvím a dokáže udržet tajemství, pak rostou. Při diskusi, konfrontaci, přesvědčování vyplýtváme veškerou sílu a ztrácíme schopnosti. To je verš jedenáct. Odpověď na otázku: Kdo neví, co je džapa, není nutné s ním mluvit o džapa mantra Haré Krišna. Tomu, kdo nepraktikoval sarvangásan, sdílet své zkušenosti, je nemoudré. Zkušenosti sdělujeme vyšší třídě, tomu moudřejšímu. Můžeme o tom jen tak blábolit, to není hřích. Ani to nemůžeme nikomu vyčítat. Stačí jen upozornit o zbytečnosti, to je moudré. To se týká všech oblastí života, s odborníkem se poradit, pak se nejasnost řeší. Zkušenosti se dají sdílet, ale je nutné si uvědomit, že sdílením odhalujeme svou sílu. Když neumí dotyčný ovládat sílu, rozpadne se. Odpověď na otázku: S dětmi si nesdělujeme zkušenosti, děti vychováváme. Zkušenosti máme uvnitř, opravujeme je a ukazujeme jim cestu. Jsme pro ně o krok vpředu. Nejdeme jejich krokem. Jen děti směrujeme. Dětem zkušenost sdělujeme, když potřebují pomoc a vidíme, že je pomoc posune dopředu. To je stejné jako nás učí mistr jógi. Kdy něco sděluje? Tehdy, když vidí, že mu důvěřujeme. S důvěrou vzniká oddanost. Tehdy nás mistr svými zkušenostmi posouvá dopředu. Neřekne zkušenost, která se nás netýká. Neřekne to, co by nám zamotalo hlavu. Ta zkušenost je nám zatím utajená. Nerozdává jen tak. Když se někdo ptá kolik je hodin, neodpovíme mu, že Praha je hlavní město České republiky. Odpovíme, že je devět hodin. Víme, kde je Praha. Ale dotyčný se ptal na čas, tak nebudeme odpovídat, kde je Praha. Přesně odpovědět. Umění učitele je dávat přesně na míru to, co vyžaduje žák. S dětmi je to stejné. Budeme těmi nejhoršími, pokud budeme děti zaplavovat svými zkušenostmi a znalostmi, když chtějí slyšet jen malinko a my jim říkáme mnohem víc. Najít vhodný čas, vhodnou situaci a říci, co je třeba. Někdy i vynadání je součástí, někdy pochvala je součástí. Tomu se říká znalost a zkušenost, tomu se říká umění, tomu se říká gján. Tomu se říká zkušenost. Ze své zkušenosti moc dobře známe, že když píšeme SMS a v daném okamžiku po nás někdo něco chce, neodpovídáme šťastně, ale křivě, protože píšeme SMS. Když ji dopíšeme a odešleme, bavíme se zase normálně. Je správné najít ten správný čas pro komunikaci. Najít vhodný okamžik, vhodné prostředí, kdy můžeme dětem něco říci. Nestačí staří, mít vysoký věk. Neklaníme se před věkem člověka, klaníme se jeho moudrosti a znalostem. Ctíme jeho moudrost a zkušenost. |
University of Ayurveda Prague, Czech Republic
your comments are welcome: info@university-ayurveda.com
Administrator, * Komentar Admin