Ayurvedic Consortium of Europe

Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Commentary

Hmoty z pohledu přispívání k životu jsou rozdělené jako 3 druhy :

První druh hmoty jsou ty, které výrazně působí na změnu dóši, jejich zvyšování nebo snížování. Např. oleje snižují Vát dóš. Ghí snižuje Pitt dóš a med snižuje Kaf dóš. Takto podobně všechny ingredience, hmoty působením na dóši můžou být tříděné.

Druhý pohled na hmoty se určuje jak dané hmoty působí na tělesné tkáně, dhatu. Jak jsou Ras, Rakt, Mans, Med atd. Např. Amalaki vyvažuje všechny dóši a podporuje rovnováhu v Ras dhatu nebo Šatavri, Ašvaganda, podporuje tvorbu Ras dhatu. Tak jak ingredience působí na jednotlivé Ras dhatu.

Třetí způsob pozorování ingredience hmoty je způsob, jak působí ingredience pro udržování zdarví v těle. Např. rýže, zelenina, podporujou dostatečnou sílu v lidském těle, se kterou člověk udržuje své zdraví. Takto se na ingredience dívá Ajurvéda, jak působí na dóš, jak působí na dhatu a jak působí na udržení tělesné podpory.

Všeobecně to, co podporuje zdravé tělo, jejich dávka je mnohem větší. To, co působí konkrétněji na dhatu, jejich dávka je relativně menší. A ty ingredience, které působí na dóši, jejich dávka je ještě menší. Takto proporčně v našem jídelním talíři jídla vypadají. Množství hlavních jídel, čím jsou obiloviny, zelenina, luštěniny, maso apod. je ralativně větší. Různých omáček, džemů, je ještě menší. A různých druhů čatní, pickles a chuťovek je ještě menší. Lidé toto znají ze zkušenosti z pobytu v Indii, kde na severu se více používají placky, čapati a k tomu v malém množství sabdži, dhal, kadhi a pod. A ještě menší dávku, jen čajová lžička se serviruje catni a pickles. Jídlo se jí rukou a a přes větší kus placky si naberou sabdži.

Podobně v Jižní Indii se více používá rýže než placky, k tomu sambar a hodně malé množství čatní. To aby větší část jídla podporovala výživu těla celkově a menší dávky jídla přesnějí mířily na podporu jednotlivých dóš. Díky neznalosti evropského člověka, který se setkává s indickym jidlem, se používá lžice a co se vejde na lžíci, to se zastrčí do pusy. Pak jsou jednotlivá množství ingrediencínevhodně dávkovány, prootže evropský člověk považuje všechny ingredience stejně důležité, a tím se děje nerovnováha.

Každá potravina by měla být rozumně nadávkována při stravování. Jako v Indii se čaje dávkují v ml, mléko a voda v pulitrech. V Evrope se množství tekutin nerozlišují. Jedine v případě alkoholu je větší vědomé rozlišování množství - panáky slivovice, dcl vína, pul litry pivo.

Jídlo všeobecně není špatné, jen dávkování způsobuje problémy.

 

V Ajurvédě je působení látky nebo-li ingredience na tělo pochopeno ve 3 možnostech : 1. snížení zvýšené dóši 2. znečištění dhátu – dhátu dušti 3. tonikum, udržování normálního zdraví - to, co tonizuje, strava vhodná pro žití

Látky, které snižují dóš.Látky, které utišují dóš a látky, které podporují tvorbu dóš. Takto slovo šaman (utišující), šódhan (odstraňující) a hit (podporující) jsou používané v Ajurvédské literatuře.

Jako šaman působení je např. u rostlinných olejů, které utišují vát dóš. Ghí je považováno za utišující látku pro pitt dóš. Med utišuje kaf dóš. Je třeba brát v úvahu jak se konzumují a používají tyto látky. Výše uvedené látky se používají terapeutickým, léčebným způsobem, tzn. použití oleje jako oleje nikoliv oleje při vaření. Použití ghí nikoliv na chleba, ale jeho pití. Med totéž - je jen slovem, pod kterým je schováno mnoho různorodých vlastností. Med, který je populární v dnešní době, vycházíz chovu včel, a proto se nepočítá, protože vlastnosti medu z chovu jsou opakem vlastností medu od divikých včel žijících v přírodě. Dnešní produkt med má opačné guny, je tam velká dávka cukru, takže neodpovídá významu snižování kaf. Takto analýza, pochopení informací uváděných ve spisech musí být brány v úvahu dle možnosti prostředí v tehdejší době a realita současného světa.

Chuti reprezentují mahabhúty a mahabhúty skládají dóši. Chuť sladká, kyselá a slaná jsou převážně podporující prthví,džal a agni mahabhút. Agnimahabhút s kombinací džal mahabhút a prthví mahabhút vede k aktivitě, konání a proměně. Tato proměna v džal a prthví mahabhúty se stává díky agni mahabhút. Agni mahabhút v kombinaci chuti sladká, kyselá a slaná není dominantní, ale působí jako aktivátor.

Tyto mahabhúty mají protivlastnost vajú a akáš mahabhút a proto verš uvádí, že sladká, kyselá a slaná odstrňuje/snižuje dóš vát. Podobně svíravá, hořká a sladká chuť je zátěží pro pitt. Protože vajú, akáš a prthví jsou težké látky pro agni mahabhút. Proto tyto chuti jsou vyjmenované jako snižující pitt.

Trpká, pálivá (ostrá) a hořká chuť je protestem pro tvorbu kaf. Protože dominance mahabhúty agni, vajú a akáš je překážkou pro existenci kaf. Detailní popis jednotlivých chutí je uveden v kapitole 26.

Vidíme v jednotlivých světových kulturách, kde tradičně nějaké chuti přirozeně dominují - např. v tzv. civilizovaných bohatých zemích převažuje chuť sladká, což vede k obezitě a plnosti. V kulturách, kde je chudoba a nedostatek základních potravin (sacharidy, uhlohydráty), tam se používají více ostré, slané a kyselé a hořké chuti, což vede ke snižení kaf dóš. Výsledkem je, že obyvatelstvo takové kultury bývají hubení. V dneší době takové pozorování musí brát v úvahu globalizaci a spojené ekonomiky a lokální výkyvy podnebí může ovlivnit toto pozorování.

Podobně existují dóši, které dśi eliminují, odstraní z metabolického kruhu - tomu se říká šódhan. Ale z uživatelského pohledu tyto informace můžou vést k nepochopení, když člověk nebere v úvahu kompletní proces dravja gun a karma. Jako v trávicím systému, když jsou dostatečný zdraví žaludeční šťávy a enzymy, které v prví řadě dělají rozklad potravin a v rámci tohoto rozkladu jejich vlastnosti, které působí těžkost a ničivost v metabolismu, tyto vlastnosti se eliminují. Takto rozložené potraviny do velice subtliních látek prochází tenkým střevem, kde se tyto látky velice jemně působí na vnitřní blánu střev a skrze tuto blánu se dostávají do oběhu. Tyto molekuly poté podporují metabolismus a udržují zdraví těla. V případě poruchy žaludečního prostředí k danému rozkladu potravin nedochází a nevhodné vlastnosti potravin pokračují ve střevách, které ničí vnitřní membránu tenkých střev a působí problémy v trávicím systému. Tyto látky můžou být z pohledu vlastností jednotlivých ingrediencí vodné pro zdraví, ale jejich působení je opakem. S tímto působením se častěji setkáváme u pacientů, kterým je doporučena bezlepková dieta. I když lepek je základní surovinou pro stavbu těla.

Látky, které pomáhají udržení normálního zdraví. Člověk je automat a lidská fyziologie je velice chytrý automat. Všechny bytosti tento automat mají, včetně člověka a každá existence dobřeví, co je pro něj vhodná kombinace látek. A proto každá bytost drží pravidla co je vhodné, to použít. Jedině člověk při výběru ingrediencí použije mysli, své libo-nelibo a tím se vybrané ingredience nejsou vhodně ale jsou to co je libo. Působení vyžaduje vlastnosti ingredience a ne libo-nelibo.

Jak to někdy učitelé radí - dělat to, co je třeba, ne to, co se líbí. Konat to, co je zapotřebí, ne to co se člověku líbí konat. Tam je nutné rozpoznání. Pokud se mysl nepoužívá, tak velice jednoduše do trápení a do nemoci bytost nezapadává. Jako lvy neochutnávají rajčatový salát. Hmyz nežerou to co jim není vlastní. Zvířata jsou považované za btosti s absenci mysli, rozhodně nemají mysl ve významu mysli u člověka. A proto lidské problémy jsou obvykle vyrobeny lidskou myslí. To ná vede k tomu, že je potřeba pochopit nejdříve lidskou mysl a podle toho pak najít řešení tak, aby byla odstraněna příčinna dóši.

---

Commentary by Ayurvedacharya Govinda Ji,
Caraka Team - Uniervsity of Ayurveda Prague, Czech Republic
your comments are welcome: ayurvedacz@gmail.com
Admin G / Jana K / MARCI