Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE ČARAKA SAMHITA
| ,-, (S.-1, Ch.-6, V.-9-18) |
शीते शीतानिलस्पर्शसंरुद्धो बलिनां बली| पक्ता भवति हेमन्ते मात्राद्रव्यगुरुक्षमः||९|| स यदा नेन्धनं युक्तं लभते देहजं तदा|रसं हिनस्त्यतो वायुः शीतः शीते प्रकुप्यति||१०|| तस्मात्तुषारसमये स्निग्धाम्ललवणान् [१] रसान्|औदकानूपमांसानां मेद्यानामुपयोजयेत्||११|| बिलेशयानां मांसानि प्रसहानां भृतानि च| भक्षयेन्मदिरां शीधुं मधु चानुपिबेन्नरः||१२|| गोरसानिक्षुविकृतीर्वसां तैलं नवौदनम्|हेमन्तेऽभ्यस्यतस्तोयमुष्णं चायुर्न हीयते||१३|| अभ्यङ्गोत्सादनं मूर्ध्नि तैलं जेन्ताकमातपम्|भजेद्भूमिगृहं चोष्णमुष्णं गर्भगृहं तथा||१४|| शीतेषु संवृतं [२] सेव्यं यानं शयनमासनम्|प्रावाराजिनकौषेयप्रवेणीकुथकास्तृतम्||१५|| गुरूष्णवासा दिग्धाङ्गो गुरुणाऽगुरुणा सदा|शयने प्रमदां पीनां विशालोपचितस्तनीम्||१६|| आलिङ्ग्यागुरुदिग्धाङ्गीं सुप्यात् समदमन्मथः|प्रकामं च निषेवेत मैथुनं शिशिरागमे||१७|| वर्जयेदन्नपानानि वातलानि लघूनि च|प्रवातं प्रमिताहारमुदमन्थं हिमागमे||१८|| १. ‘स्वाद्वम्ललवणान्’ इति पा.| २. ‘शीते सुसंवृतं’ इति पा.| |
śītē śītānilasparśasaṁruddhō balināṁ balī| paktā bhavati hēmantē mātrādravyagurukṣamaḥ||9|| sa yadā nēndhanaṁ yuktaṁ labhatē dēhajaṁ tadā| rasaṁ hinastyatō vāyuḥ śītaḥ śītē prakupyati||10|| tasmāttuṣārasamayē snigdhāmlalavaṇān [1] rasān| audakānūpamāṁsānāṁ mēdyānāmupayōjayēt||11|| bilēśayānāṁ māṁsāni prasahānāṁ bhr̥tāni ca| bhakṣayēnmadirāṁ śīdhuṁ madhu cānupibēnnaraḥ||12|| gōrasānikṣuvikr̥tīrvasāṁ tailaṁ navaudanam| hēmantē'bhyasyatastōyamuṣṇaṁ cāyurna hīyatē||13|| abhyaṅgōtsādanaṁ mūrdhni tailaṁ jēntākamātapam| bhajēdbhūmigr̥haṁ cōṣṇamuṣṇaṁ garbhagr̥haṁ tathā||14|| śītēṣu saṁvr̥taṁ [2] sēvyaṁ yānaṁ śayanamāsanam| prāvārājinakauṣēyapravēṇīkuthakāstr̥tam||15|| gurūṣṇavāsā digdhāṅgō guruṇā'guruṇā sadā| śayanē pramadāṁ pīnāṁ viśālōpacitastanīm||16|| āliṅgyāgurudigdhāṅgīṁ supyāt samadamanmathaḥ| prakāmaṁ ca niṣēvēta maithunaṁ śiśirāgamē||17|| varjayēdannapānāni vātalāni laghūni ca| pravātaṁ pramitāhāramudamanthaṁ himāgamē||18|| 1. ‘svādvamlalavaṇān’ iti pā.| 2. ‘śītē susaṁvr̥taṁ’ iti pā.| |
| hHémant – listopad a prosinec (doporučení pro klimatické pásmo Indie) |
Během chladného období hémat (od podzimu do vánoc) je vzduch studený a tím se u silných lidí zvyšuje agní (trávení), proto jsou způsobilí strávit i takovou potravu, která je těžká, co do svého množství i povahy. Proto, když agní nedostane správné palivo (stravu), vstřebá tělesnou ras a tím se tělesné váju v chladných obdobích naruší. Proto během hémantu by měl každý přijímat mastné, kyselé a slané vývary z masa převážně tučných vodních a bažinných živočichů a také maso z živočichů žijících v norách a prasaha (masožravá zvířata živící se potravou, kterou uloví). Poté by měl člověk pít víno, ocet a med. Délka života člověka se nezkrátí, pokud v období hémant pravidelně užívá mléčné produkty, produkty z třtinového cukru, "fals" - lesní plody na keřích, olej, lehce stravitelnou novou rýži a horkou vodu. Člověk by si měl dopřávat masáže, abhjang (mazání), širódharu (olejování hlavy), džentak svéd (zahřívající procedury vč. svédan), slunce, vyhřátých místností shora i zdola. V chladném období by se měl člověk přikrývat při cestování v povozu či na zvěři, při odpočinku v posteli a sedadel. Používat přikrývky z vlny, hedvábí, kůže, ze zapletených vlasů a rozmanitých dek. Oblečení by mělo být těžké a teplé a člověk by měl být po těle namazán tlustou vrstvou pasty z aguru (zahřívající dřevo). Při příchodu šišira by měl muž v posteli spát v objetí s dobře vyvinutou ženou mající velká a markantní prsa, pomazán pastou z aguru, a s potěšením a libidem si užívat pohlavní styk až do úplného uspokojení. Když začíná zima, měl by se člověk vyvarovat potravě zvyšující vát a lehkému jídlu a pití, měl by omezit příjem potravy, příjem studených nápojů a vlivu silných větrů. |
Hémanta (v Čechách je to listopad a prosinec), šarat je září a říjen, grišma je červen až srpen, vasant je březen až květen, šišir je leden a únor. Toto jsou orientační popisy. Roční období jsou ve spisech popsána podle parametrů indického subkontinentu. V Evropě je zimní období drsnější než v Indii, kde se v zimě pohybují teploty kolem nuly, zatímco v Čechách trvají období hémant a šišir po většinu roku. U silnějších lidí se v chladném období zvyšuje a probouzí agní, mají větší chuť k jídlu a jsou schopni strávit i těžší jídla i větší množství. U slabého člověka chladný vzduch agní neposiluje, naopak jej oslabuje. Když člověk v zimním období nejí, spotřebovává své zásoby a oslabuje se. Tělesné váju se tím naruší. Pokud ale dodržujeme tato pravidla a přitom žijeme většinu dne ve vytopené místnosti jako v létě, vzniká nevyváženost. Jíme jako v zimě, ale žijeme v letních teplotách. V zimním obdobím se v Čechách požívaly husy, kachny a tučné rybí maso, což odpovídá doporučením ájurvédy. Fals jsou tropické angrešty, plody tropických keřů. Nová rýže má očišťující vlastnosti (projímavá), stará rýže je více sytá a anabolická, nová rýže je lehce stravitelná. Toto platí u všech obilovin. U lehkých jídel můžeme jíst větší množství, proto pro zdravé tělo je dobré jíst lehká jídla. Uptany jsou mastné masky na kůži, atáp znamená teplo. Dnešní život s vytápěním v zimě a klimatizací v létě je vzdálen přírodním principům. Je jiný vliv ohně když sedíme vedle ohně, nebo když uděláme oheň a pod ním je vykopaná jeskyně jako pec (podzemní sauny) nebo teplota z radiátoru apod., každé teplo působí jinak. Sex je podle ročních období a přírodních principů vhodný v zimním období, instinkt je zapomenut. Pasta z aguru je agar, tmavohnědé vzácné dřevo, které krásně voní, na rozdíl od santalu agar zahřívá, santal ochlazuje. Agar je vzácný strom (jako kafr a santal), který roste velmi pomalu a ja zakázáno jej používat. Stromů je již málo a vývoz a zpracování je zakázáno zákonem. Santal se pěstuje ve variantě, která rychleji roste, to se ale u kafru a u agaru nepodařilo. Původní vonné tyčinky byly třísky ze stromu agar, proto se dodnes jmenují vonné tyčinky agar bati, i když se již z agaru nevyrábějí.
Commentary by Ayurvedacharya Govinda Ji,
Caraka Team - Uniervsity of Ayurveda Prague, Czech Republic
your comments are welcome: ayurvedacz@gmail.com
Admin G / Jana K / MARCI