Ayurvedic Consortium of Europe

Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Commentary

Kdo je Indra a kdo Bharadvádž. Indra není člověk, je Bůh, nemá intelekt, nemá city. Bharadvádž, je ten intelekt. Ánanda nemá intelekt. Bharadvádž jel za Indrou. To neznamená, že Bharadvádž sedl na koně a jel za Indrou. On nikam nejel. Všichni byli v Himalájích, a kde byli, tam i zůstali. Bharadvádž se v samádhi spojil s Indrou, a tak už z něj byl Indra. V samádhi se spojuje s ánandou. Kde jinde se dají získat ty informace, než v této jasné vědomosti, ze které všechno vyplývá. Indra byl pravou rukou Brahmy, měl za úkol přetvořit nehmotné do hmotného, je stvořitelem pančmahábhút – pěti prvků, ze kterých se skládá celý vesmír. Jeho hlavním nástrojem je oheň – agni. Proto sedí v jeho společnosti na čestném místě zářící Bali reprezentující oheň, sílu, která vše přetváří a přeměňuje. Bali je projevení síly, která je ovládána Indrou. Nevím jaké slovo použít, ale vy už víte, co mám na mysli, když řeknu slovo Bůh. Brahmá se tu rovnou přemění do vědomí, do intelektu. Z moderního pohledu si můžete představit např. první buňku embrya, která už obsahuje kompletní tělo, úmysl, příčinu existence, vznik intelektu. Buňka už obsahuje Boha, nervovou soustavu, pránickou soustavu, obsahuje už i hmotnou a přeměnnou (hormonální) soustavu. Je v ní už obsaženo úplně všechno. To je to, co buňku řídí, co jí říká, jak má žít, co má dělat, to je jí už od počátku dáno. V této sloce, je důležité pochopit, že Bharadvádž nesedl na koně a nejel za Indrou, a že Indra není někdo, kdo sedí na židli, má na krku korále a vypráví Bharadvádžovi ájurvédu. Je to Bharadvádž, který díky svým schopnostem vynuloval svůj intelekt, ovládl sám sebe a dostal se do ánandy, přeměnil se do Indry a načerpal vědomost, která se prostoupila do jeho intelektu. Takto se celá ájurvéda z ánandamaja promítla do mozku Bharadvádže. Bharadvádž, když se vrátil ze samádhi na úroveň mysli, tak už ji mohl rovnou předávat ostatním. Bharadvádž byl vybrán proto, že byl nejchytřejším žákem, Brahmá přesunul do puruši tuto vědomost a tak přišla na Zem. Dnes jí máme dokonce už v digitální podobě. Projevení ájurvédy na Zemi se stalo jen jednou, a přišlo kompletní. V ájurvédě nejsou žádné dohady, ani experimenty, to všechno je shora. Pak uslyšeli celé vyprávění mudrcové, a každý z nich šel ke svým žákům, a předával moudrost ájurvédy dál. Spis, který my tu dnes čteme, to nejsou Bharadvádžova slova, je v něm obsaženo pochopení mnoha generací, a to, co bylo zapsáno. Pro nás je dnes těžké pochopit, co Bharadvádž získal, proto je důležité poznat, že každý z nás je ánanda. Každý z nás má v dosahu ájurvédu stejně, jako Bharadvádž. Každý, kdo dokáže vypnout svůj intelekt, se může spojit přímo s Indrou. Druhá, mnohem náročnější možnost je, spisy číst. V těchto textech už jsou obsaženy myšlenky a výklad autorů. O to těžší je přiblížit se tomu, co opravdu Bharadvádž od Indry dostal. Proto je pochopení náročné, student ájurvédy často nezíská potřebnou jistotu a sebedůvěru, a tak i studenti ájurvédských univerzit v Indii nakonec často skončí u klasické medicíny. Víme, že Bharadvádž nikam nešel, my považujeme ten text za mytologii a už dopředu si tím říkáme, že je to pohádka pro děti, že je to falešné. Už i v Indii si lidé myslí, že to je mytologie. Mytologie ale není pohádka. Je to slovní hra. Jméno Bali v textu pochází ze slova bal, což znamená síla. Síla je vždycky ohnivá. Když se Bharadvádže ptali, co u Indry zažil, popisoval své pocity. Jaká je asi ta ánanda? Řeknu vám, že nic z toho, co si umíme představit, tam není. Neumíme si představit, co jsme nikdy neviděli. Není tam světlo ani tma, ánanda je nekonečné, nezrozené, nesmrtelné Brahmá. Tady je zachováno kulturní podání, zdůrazňuje se tu respekt k autoritám. Mluvíme k dětem tak, jak chceme aby se chovaly ony k nám. Aby v žácích rostl respekt vůči učiteli, aby děti měly respekt k rodičům a dodržovaly pravidla. Zdravíme je, mluvíme s nimi tak, jak chceme, aby mluvily ony s námi. Proto je to tu podáno tak, že Bharadvádž přišel a pokorně čekal na almužnu ájurvédy. Tím je řečeno, že musí být připraven příjem, aby bylo co předat a komu. Kdo chce být žákem, musí být dobrým posluchačem a příjemcem. Když se má něco předat, musí být příjem připravený. Když není příjemce připraven, není ani komu, ani co vyprávět. V hlavě se vám neustále honí tisíce myšlenek na všechno možné, ty se pak pomalu koncentrují a dojdou do jednoho bodu, k rozhodnutí, k realizaci. Jdu čůrat. Napnete svaly, zvednete se a jdete. Je to výsledek zahuštěného myšlení soustředěného do jednoho bodu. V rámci gigantické ánandy se Bharadvádžovi zúžila moudrost celého vesmíru do odpovědi na jeho otázku. Jako obrovský trychtýř nahoře otevřený do nekonečna se zúžil dole do malé dírky, která se jmenuje „chci řešit problém“. Jeho samádhi bylo účelové, byl to výsledek obrovského soustředění, každou vteřinu se soustředil na jeden jediný bod. Na pomoc nemocnému lidstvu. Proto s ájurvédou nevznikly žádné modlitby, taneční ani hudební techniky, vznikla pouze ájurvéda. Vědomost k odstranění nemocí. Dnes neumíme poznat, co zažil Bharadvádž, ale máme výsledek. Lidé praktikovali a na venkově v Indii praktikují dodnes miliony lidí samádhi, pár jsem jich zažil na vlastní oči, ale ne v každém samádhi je ájurvéda. Dodnes je otázkou, proč Indra předal ájurvédu zrovna Bharadvádžovi. Byl to výsledek žádosti k samádhi, která byla schopná to propojit od jedné do druhé úrovně. Teď tady komunikujeme na úrovni intelektu. Nejsme v ánandě já ani vy. Každá věc není pro intelekt vysvětlitelná. Někdy se stane, že něco víte, ale není to z vašeho přemýšlení. Nevíte, kde se to ve vaší hlavě vzalo. Říkáte, něco mi řeklo, běž odemknout dveře. Nic neslyšíte, nikoho nevidíte, ale jdete, otevřete a někdo tam stojí. To je pravděpodobně hranice mezi ánandou a vigjánem. To se stane, když je vigján vynulovaný. Když není vigján vynulovaný, ánanda je ve spojení, ale vigján to neví. Vigján bez ánandy ani není možný. Nabízí se otázka, proč vlastně předal Indra ájurvédu právě Bharadvádžovi. Indra viděl, na jaké úrovni je Bharadvádžův vigján, viděl úmysl toho vigjánu. Viděl tu inteligenci, která umí sama sebe ovládat. Jak můžeme ovládat mysl? Mysl ovládáme myslí. Přemýšlení ovládá přemýšlení, jako kov řeže kov. Viděl takový vigján, ve kterém je žádost ánandy taková, že bylo jisté, že Bharadvádž je připraven vše přijmout.

 23.

Tyto sloky jsou upravené pro sociální systém. Tohle nejsou sloky od bohů, tady není nic co říkal Bhardvádža. Myslím, že to říkal lord Atréj o tisíce let později. Mezitím se z toho příběhu vytvořilo takové divadelní představení. Vy už jste pochopili co je Indra, co je Bhardwaja a že předávání toho umění není nějaké předávání medaile jako na olympiádě. Tady to zní, jakoby dostával Bhardvadža nějakou medaili. Je to upravené pro veřejnost.

      Význam je, že Indra viděl, na jaké úrovni je Bhardvádžův vigján, viděl úmysl toho vigjánu. Viděl tu inteligenci, která umí sama sebe ovládat. Jak můžeme ovládat mysl?

 

Mysl ovládáme myslí. Přemýšlení ovládá přemýšlení, jako kov řeže kov. Viděl takový vigján, ve kterém je žádost Ánandy taková, že bylo jisté, že Bhardvádža je připraven vše přijmout.

 

 

---

Commentary by Ayurvedacharya Govinda Ji,
Caraka Team - Uniervsity of Ayurveda Prague, Czech Republic
your comments are welcome: ayurvedacz@gmail.com
Admin G / Jana K / MARCI